Poznání, které nezávisí na zkušenosti, a jeho protějšek a posteriori. Heslo vysvětluje rozlišení od Kanta po současnost a jeho zneužití v EA-5.2.

Pocit nastupující místo úsudku o riziku a užitku. Slovic a kolegové (2007), inverzní vztah rizika a užitku, meze dokladů a spor o rámec duálních procesů.

Autonomní softwarová entita, která vykonává specializované úkoly v přesně vymezeném rozsahu a s definovanou úrovní oprávnění.

Manipulační vzorec, který se skrývá za legitimní nástroje akademického diskurzu – citace, falsifikaci, dialog. Znaky, odlišení od poctivé kritiky a obrana.

Krátkodobá, intenzivní destrukce epistemické struktury – jedna z os klasifikace technik EA. Znaky, průběh, odlišení od chronické expozice a první pomoc.

Pravidla, podle nichž prostředí rozhoduje, co platí za pravdivé; vlastní název knihy z původní taxonomie (2025) pro jejich účelové posouvání. Znaky, odlišení, obrana.

Stav krajní rigidity myšlení, v němž člověk systematicky odmítá revidovat přesvědčení a postupně se epistemicky izoluje. Znaky, mechanismus, odlišení a zotavení.

Fenomenologická a klinická kategorie prožitků rozpuštění já, ztráty ega a pocitu zániku vlastní existence – v mystice, traumatu, psychóze i v koercivních prostředích.

Vzorec, v němž je odmítnut každý způsob, jak poznání uspořádat; vlastní název knihy z původní taxonomie (2025). Znaky, odlišení od kritiky klasifikace, obrana.

Prostředí, v němž smí platit jen rozbor částí a mluvit o celku je zakázáno; vlastní název knihy z původní taxonomie (2025). Znaky, odlišení od redukcionismu, obrana.

Vzorec, v němž se mezi obory a doménami vědění budují neprostupné hranice, které brání přenosu poznatků a metod; vlastní pojem knihy. Znaky, odlišení, obrana.

Vzorec, v němž je každý pokus o obnovu po epistemické krizi zablokován; vlastní název knihy z původní taxonomie (2025). Znaky, odlišení od oprávněné kritiky, cesta k zotavení.

Způsob mluvení a myšlení, který o předmětu vypovídá jen tím, čím není; v Kompendiu i jeho zploštění v trvalou negaci, která znemožní jakékoli tvrzení.

Negativní teologie: tradice, která o absolutnu mluví popíráním výroků. Heslo vysvětluje její smysl i to, jak se její jazyk zneužívá k umlčení úsudku.

Deset nejobecnějších rodů výpovědí o tom, co je, podle Aristotelova spisu Kategorie, a proč jejich směšování vede ke kategoriálním omylům a zmatení.

Rozpad epistemické integrity po krocích tak malých, že žádný z nich nevyvolá obranu; heslo popisuje znaky, mechanismus posunu výchozího bodu a cestu zpět.

Pojem Hannah Arendtové: zlo, které nevzniká z démonické zloby, ale z bezmyšlenkovitosti a ztráty úsudku uvnitř byrokratického aparátu. Výklad a význam pro EA.

Freydové teorie traumatu způsobeného osobou nebo institucí, na které oběť závisí; vysvětluje disociaci a „nevědění“ jako adaptaci a je klíčem k institucionální anihilaci.

Vztahový vzorec založený na vzájemném naladění, předvídatelné odezvě a stabilní důvěře; měřítko zdravého vztahu a pravděpodobný ochranný faktor proti nátlakovému vlivu.

Rámec Stevena Hassana pro posouzení skupin s vysokou mírou kontroly ve čtyřech osách: chování, informace, myšlení a emoce. Původ, použití, kritika a meze.

Vzorec, při kterém se odpovědnost za vlastní jednání systematicky přenáší na druhého, často na toho, komu bylo ublíženo. Znaky, mechanismus, odlišení a obrana.

Tým epistemické obrany: slučování signálů, detekce posunu a strukturované důkazy místo výstrah.

Pojem Janji Lalichové (omezená volba): člověk v charismatické skupině volí svobodně, ale jen uvnitř hranic, které vytyčil systém. Znaky, mechanismus a obrana.

Diagnóza MKN-11 pro následky dlouhodobého mezilidského traumatu: kritéria, Hermanová jako původ pojmu, odlišení od PTSD a hraniční poruchy, léčba a spor o samostatnost.

Chyba, kdy se pojem jednoho logického typu zachází, jako by patřil k jinému; Ryleův pojem a jeho role v manipulaci pojmovou strukturou a v obraně proti ní.

Nepřetržitá, zdokumentovaná kontrola nad důkazem od zajištění po předložení, která prokazuje jeho pravost, neporušenost a použitelnost v řízení i v due diligence.

Mimořádná autorita, kterou následovníci připisují osobě kvůli jejím domnělým výjimečným kvalitám; od Webera k rozpoznání charismatické kontroly a obraně proti ní.

Argument, který předpokládá to, co má dokázat (petitio principii); jak kruh poznat, odlišit od hermeneutického kruhu a koherence a jak z něj vystoupit.

Rámec Evana Starka, který chápe partnerské násilí jako soustavný vzorec ovládání izolací, zastrašováním, dohledem a drobnou regulací každodenního života.

Strukturovaný soubor regulatorních požadavků a kontrolních opatření, které musí organizace splnit (GDPR, NIS2, ISO 27001); a jeho stinná stránka, soulad na papíře.

Buddhistické diagnosticko-terapeutické schéma (dukkha, původ, ustání, cesta), v Kompendiu použité jen jako formální struktura pro zotavení z epistemické újmy, ne jako nauka.

Sloterdijkův pojem osvíceného falešného vědomí: člověk ví, že jedná podle lži, a přesto tak jedná dál. Výklad, znaky a význam pro epistemickou anihilaci.

Deny, Attack, Reverse Victim and Offender – ustálený vzorec odvracení odpovědnosti, v němž se pachatel při konfrontaci vydává za oběť. Znaky, výzkum, odlišení a obrana.

Syntetická audiovizuální média vytvořená hlubokými neuronovými sítěmi, která věrně padělají projev konkrétních osob; strukturální hrozba pro epistemickou bezpečnost.

Rozsáhlá mozková síť aktivní v klidu a při myšlení o sobě – substrát narativního já a terč technik, které narušují identitu. Funkce, znaky, odlišení a ochrana.

Vzorec, v němž je každá formulace okamžitě rozebrána na předpoklady a rozbor sám dál rozebírán, až nelze udržet žádné tvrzení; vlastní pojem knihy. Znaky, obrana.

Soustavné zbavování osob, institucí, zdrojů nebo poznávacích postupů jejich legitimní autority – strukturní předpoklad pokročilých scénářů epistemické anihilace.

Otázka filozofie vědy, čím se věda liší od pseudovědy a nevědy. Popperovo kritérium falsifikovatelnosti, jeho kritika a význam pro rozpoznání manipulace.

Disociativní prožitek odcizení od vlastního já, těla nebo myšlenek při zachovaném testování reality; projevy, odlišení od derealizace a psychózy, pomoc.

Odebrání přístupu aktéra k digitální infrastruktuře (sítím, platbám, hostingu, DNS) jako epistemický zásah – mezi snížením škod a rizikem epistemické monokultury.

Dissociative Experiences Scale II: sebeposuzovací screeningový dotazník disociativních zážitků. Co měří, kdo ho používá, jak číst skóre a kde jsou meze interpretace.

Uzavřená myšlenková smyčka, která se na rozdíl od hermeneutického kruhu neprohlubuje a jen se vrací do výchozího bodu; vlastní pojem knihy. Znaky, odlišení, obrana.

Vlastní pojem knihy pro zneužití sokratovského tázání. Co je řízené objevování jako terapeutická metoda, čím se od zneužití liší, znaky, odlišení a obrana.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): stav, kdy myšlení uvízne v protikladech a ztratí schopnost je překonat nebo s nimi pracovat. Znaky, odlišení, obrana.

Schopnost rozlišovat – mezi pojmy, mezi sebou a druhými, mezi myšlením a citem: Bowenova diferenciace self, pojmová jemnost, odlišení, obrana a kritika pojmu.

Derridův novotvar pro současné odlišování a odkládání v jádru významu; strukturní nestabilita významu, kterou lze zneužít v útocích stavějících na neurčitosti.

Závěrečná fáze cyklu nátlakové vazby: náhlé znehodnocení, nahrazení nebo vypuzení dříve zahrnovaného člověka, často se zdiskreditováním a ztrátou zdrojů.

Foucaultův pojem pro systém pravidel, který určuje, co lze v dané době a oblasti říci, kdo smí mluvit a co platí za pravdivé. Výklad a význam pro EA.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): ztráta důvěry, že lze cokoli srozumitelně říct a sdílet, až ke komunikační paralýze. Znaky, odlišení, obrana.

Klinický konstrukt narušené integrace vědomí, paměti, identity a vnímání – kdo ho vymezuje, jak se pozná, čím se liší od volného užití slova v této knize a od anihilace.

Neschopnost vybavit si důležité osobní informace, obvykle o traumatické události, bez organické příčiny; projevy, kontroverze, forenzní rámec a péče.

Velký požadavek, který má být odmítnut, a teprve po něm menší skutečný. Cialdini a kolegové (1975), metaanalytické doklady, odlišení od techniky noha ve dveřích.

Komunikační vzorec, v němž člověk dostává protichůdná sdělení na různých logických úrovních tak, že každá odpověď jedno poruší – a mluvit o tom je zakázáno.

Liftonův pojem (zdvojení já): profesionál uvnitř zločinného systému vytvoří funkční druhé já, které vykonává, co by původní já odmítlo. Znaky, mechanismus, odlišení.

Zveřejnění osobních údajů o člověku proti jeho vůli s cílem vystavit ho obtěžování, zastrašení nebo umlčení; znaky, dopady, právní rámec a obrana.

Etický problém citlivého poznání: totéž porozumění technikám epistemické manipulace umožňuje obranu i útok. Rámec pro rozhodování o publikaci, přístupu a využití Kompendia.

Soustavné prověření firmy, osoby nebo aktiva před transakcí či spoluprací: OSINT, entity resolution, sankční screening a křížově ověřené hodnocení rizika.

Pracovní nástroj přílohy Kompendia pro hodnocení potíží po odchodu ze skupiny s vysokou mírou kontroly. Co sleduje, jak ho číst a proč je nutná opatrnost.

Třetí skupina taxonomie EA (EA-3): jak se poznatky o epistemické anihilaci předávají ve výuce a výcviku a jak se tytéž vzorce mohou zneužít přes učení.

Stav, v němž se běžný pocit odděleného a souvislého já dočasně rozpustí – v kontemplaci, mystickém prožitku, psychedelických stavech i v traumatu. Znaky, rozlišení a rizika.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): rozpad prožitku já jako středu zkušenosti. Vztah k depersonalizaci a minimálnímu self, znaky, odlišení, obrana.

Teze, že poznávání je utvářeno tělesnou interakcí s prostředím. Varianty programu, empirická opora i její kritika a význam pro epistemickou bezpečnost.

Udržování druhého v trvalém strachu z nepředvídatelných citových výbuchů, trestů a odmítnutí; heslo popisuje znaky, mechanismus, odlišení a cestu k bezpečí.

Zpravodajský proces, který určuje, zda záznamy z různých zdrojů patří téže skutečné entitě, a umožňuje sjednotit identity napříč nesourodými daty s kalibrovanou důvěrou.

Epistemická struktura, v níž relevantní protihlasy jednoduše chybějí (Nguyen 2020); na rozdíl od ozvěnové komory, kde jsou protihlasy aktivně zdiskreditovány.

Mezioborové pole, které studuje systémové hrozby pro kolektivní i individuální poznávání: dezinformace, manipulovaná média, správu platforem a integritu poznávacích procesů.

Schopnost člověka aktivně utvářet, ověřovat a revidovat vlastní přesvědčení a nést za ně odpovědnost; její ztráta je jádrem epistemické anihilace.

Vlastní pojem knihy z její původní taxonomie (2025) pro ztrátu důvěry ve vlastní úsudek; skutečné konstrukty za ním, znaky, odlišení, obrana a doložené zotavení.

Systematické a postupné ničení epistemických struktur člověka nebo skupiny, které narušuje samotnou schopnost poznávat, hodnotit a začleňovat informace.

Stav po rozpadu výlučného rámce poznání, kdy člověk nedůvěřuje starému zdroji pravdy a ještě nemá nový: chybí mu komunita i měřítka, o něž by se opřel.

Vzorec, v němž se poznávací úloha opakovaně štěpí na neslučitelné větve bez kritéria volby; vlastní pojem knihy. Znaky, odlišení od pečlivé kritiky, obrana.

Vlastní metafora knihy z původní taxonomie (2025): téma či otázka, která pohlcuje pozornost a rozkládá každý pokus o uchopení. Skutečné jevy za ní, znaky, odlišení, obrana.

Ztráta přesvědčení, že vlastní poznání se k něčemu vztahuje; vlastní pojem knihy, odlišný od klinické derealizace. Znaky, odlišení od antirealismu, obrana a zotavení.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): prostředí či stav, v němž se každá myšlenka rozplyne dřív, než s ní lze pracovat. Znaky, odlišení, obrana a zotavení.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): rozpad poznatkových celků na izolované části, které už nejde znovu spojit v soudržný rámec. Znaky, odlišení, obrana.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): stále rostoucí nároky na doložení, jimž žádné poznání nemůže dostát, až ztratí hodnotu celé. Znaky, odlišení, obrana.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): náhlé zhroucení celého systému přesvědčení pod tíhou vlastního rozporu. Znaky, odlišení od krize a šoku, obrana.

Rámec Mirandy Frickerové: křivda páchaná na člověku jako na nositeli poznání, ve svědectví i ve výkladových zdrojích. Formy, rozšíření, kritika a význam pro Kompendium.

Společenství, které sdílí měřítka a postupy poznání a vzájemnou kritikou je udržuje; zdravá komunita chrání úsudek jednotlivce, uzavřená ho nahrazuje.

Stav, v němž dosavadní rámce poznání přestanou platit a musí být revidovány — u člověka i v organizaci. Znaky, odlišení od imploze a stáze, obrana a zotavení.

Prostředí, v němž všechny zdroje poznání pocházejí z jednoho kořene a nesou tytéž předpoklady; chybí nezávislá kontrola, a jediná chyba proto zasáhne všechno.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): ztráta schopnosti myslet a pracovat v jedné oblasti, která se jeví jako „odumřelá“. Znaky, odlišení, meze metafory, obrana.

Ctnost uznávat meze vlastního poznání: co o ní ví výzkum intelektuální pokory a jak kniha popisuje její zneužitou podobu, v níž pochybnost ochromuje jednání.

Návrat k vývojově jednodušším způsobům poznávání – černobílému, magickému nebo autoritativnímu myšlení – pod dlouhodobým tlakem, strachem nebo infantilizací.

Postupná obnova schopnosti poznávat, důvěřovat a rozhodovat po epistemické anihilaci: od bezpečí přes nová měřítka a vlastní příběh k návratu do otevřené komunity.

Stav, kdy se poznávání zhroutí do jediného výkladového rámce, který vysvětluje vše, nepřipouští alternativu a každý protidůkaz pohltí jako potvrzení.

Neschopnost zasaženého člověka rozpoznat poškození vlastního poznávání, protože je narušena právě schopnost, kterou by je rozpoznal; klíčová komplikace detekce EA.

Zablokování epistemického pohybu: pozice existují, ale nelze mezi nimi rozhodnout, nic potvrdit ani popřít, a proto se poznání ani jednání nehýbe z místa.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): ztráta schopnosti tvořit nové myšlenky a hypotézy při zachovaném porozumění tomu, co je známo. Znaky, odlišení, obrana.

Pracovní pojem knihy pro přetrvávající poškození důvěry ve vlastní poznání po dlouhodobé manipulaci; co o něm říká literatura o komplexním traumatu a co je výklad knihy.

Nosné předpoklady, na nichž stojí veškeré poznávání: důvěra ve vnímání, paměť, svědectví druhých, základní úsudek a význam slov. Jejich narušení zasáhne vše ostatní.

Vlastní pojem knihy z rané autorovy práce: stav, kdy se kritéria pravdivosti a platnosti mění tak často, že nelze vědět, co má v daném okamžiku platit.

Stav, kdy o pravdivosti rozhoduje jediné měřítko nebo jediný zdroj a ostatní způsoby poznání ztratí váhu; znaky, mechanismus, odlišení a obnova plurality.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): neschopnost vynést jakýkoli soud poté, co byly zpochybněny všechny zdroje poznání najednou. Znaky, odlišení, obrana.

Husserlova fenomenologická redukce: metodické uzávorkování přirozeného postoje, které odkrývá strukturu prožitku. V Kompendiu cíl útoku i obranná technika.

Rozhodování, které spojuje nejlepší dostupné důkazy, odbornou zkušenost a hodnoty klienta; heslo ukazuje i zneužití „vědeckosti“ k manipulaci.

Osoba s odbornou kvalifikací, která soudu podává názor na otázky přesahující běžné znalosti: standardy přípustnosti, česká úprava znalců a role znalce v případech EA.

Vlastní pojem knihy z rané autorovy práce: vynucené sebezpytování do stále hlubších vrstev, v němž kritérium dobré odpovědi drží někdo jiný a smyčka nemá východ.

Vlastnost tvrzení, které lze v principu vyvrátit pozorováním; Popperovo kritérium vědeckosti jako nástroj k rozpoznání tvrzení imunizovaných proti kritice.

Popperovo kritérium: teorie je obsažná jen tehdy, když předem říká, co by ji vyvrátilo. Logika, kritika kritéria, klinické odlišení a využití v knize.

Popperovo kritérium demarkace: tvrzení je vědecké, jen když je lze v principu vyvrátit pozorováním. Praxe v analýze, OSINT a klinickém posuzování manipulace.

Vlastní pojem knihy pro dlouhodobé soustavné narušování identity a úsudku. Kniha z něj nepřebírá fáze ani nevratnost: popisuje, co pozorovatel vidí v čase.

To, co se jeví ve zkušenosti; od Kanta, pro něhož fenomén stojí proti noumenu, po Husserlovu fenomenologii. Heslo vysvětluje i zneužití rozdílu jevu a věci o sobě.

Husserlova disciplína o strukturách prožitku z první osoby: intencionalita, žitý svět a evidenční danost, fenomenologická psychopatologie a meze introspektivní výpovědi.

Model propagandy založený na velkém objemu, rychlosti, mnoha kanálech a lhostejnosti k pravdě i konzistenci; obrací kognitivní zátěž proti hledání pravdy.

Strukturovaný postup dotazování, který má získat přesnou, úplnou a právně obhajitelnou výpověď a přitom omezit sugesci, kontaminaci a retraumatizaci.

Gadamerův pojem (Horizontverschmelzung): porozumění vzniká setkáním horizontu vykladače s horizontem textu nebo druhého člověka. Výklad a význam pro Kompendium.

Manipulační vzorec, který soustavně podkopává důvěru člověka ve vlastní vnímání, paměť a úsudek; vztahová podoba epistemické anihilace. Znaky, mechanismus, obrana.

Náhlá reorganizace vnímání nebo výkladu, v níž se tatáž data uspořádají do nového celku. Souvisí s Kuhnovou změnou paradigmatu a s technikou EA-5.1.26.

Rétorický vzorec zahlcení protivníka rychlým sledem slabých argumentů, který zneužívá nepoměr mezi cenou tvrzení a cenou vyvrácení. Znaky, mechanismus a obrana.

Gödelovy věty o neúplnosti z roku 1931: co skutečně říkají o formálních systémech, a proč jejich přenášení na život, víru či psychiku bývá zneužitím autority.

Postupné budování důvěry a závislosti dítěte i jeho okolí s cílem zneužití a utajení; varovné znaky, právní rámec, odlišení a postup ochrany a pomoci.

Bourdieuův pojem: trvalé dispozice vnímání, myšlení a jednání, které si člověk osvojí ze svého sociálního prostředí. Výklad, znaky a význam pro Kompendium.

Postupná ztráta jistoty, co znamenají vlastní slova a pojmy, když jsou soustavně přeznačovány; člověk pak nedokáže svou zkušenost srozumitelně vyložit ani sdílet.

Pojem Mirandy Frickerové: nerovná účast na tvorbě sdílených pojmů, kvůli níž skupině chybějí slova pro vlastní zkušenost. Znaky, mechanismus a obrana.

Vzájemná podmíněnost porozumění celku a částem a předporozumění a textu; od Schleiermachera po Gadamera, a jak se otevřený kruh mění v uzavřenou past.

Předání autority vykládat vlastní zážitky vnějšímu zdroji – vůdci, ideologii, skupině nebo AI systému; vede k erozi epistemické autonomie a zranitelnosti vůči manipulaci.

Filozofická teorie výkladu textů, jednání a dějin (Gadamer, Ricoeur): omezení, která výklad činí legitimním, a odlišení nového čtení od strategické reinterpretace.

Úsporná zkratka úsudku, která obvykle funguje, ale za určitých podmínek vede k systematickým chybám. Tversky a Kahneman, Gigerenzer a význam pro rozpoznání manipulace.

Skupina, která kontroluje chování, informace, myšlení a emoce svých členů; heslo vysvětluje kritéria, varovné znaky, odlišení od náročných komunit a cestu ven.

Rozpad hodnotového rámce, podle něhož člověk jedná a posuzuje sebe i svět; souvislost s morálním zraněním, znaky, odlišení od deprese a cesta k obnově.

Holismus: názor, že význam, přesvědčení nebo systém lze pochopit jen jako celek. Kdy je to legitimní teorie a kdy uzavřený kruh, který se brání kritice.

Hraniční koncept: pojem, který vymezuje meze poznání (Kantův Grenzbegriff), a hraniční případy, jejichž zneužití vede ke zrušení užitečných rozlišení.

Husserlův pojem pro právě uplynulé, které vědomí ještě drží v přítomnosti; opora souvislosti prožitku v čase, jejíž narušení vede k časové dezorientaci.

Baudrillardův stav, v němž simulace předcházejí skutečnosti a nahrazují ji; rámec pro informační prostředí plné deepfaků, platforem a obsahu generovaného AI.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): rozpad skladby jazyka od shody slov po soudržnost textu. Klinické protějšky, odlišení od jazykové změny, obrana.

Újma způsobená samotným léčebným zásahem. Podoby v psychoterapii, doklady o jejich výskytu, zvláštní rizika při zotavení z EA, právní rámec a obrana.

Habermasův regulativní ideál nenuceného diskurzu – rovný přístup, svoboda od nátlaku, žádná síla kromě lepšího argumentu; měřítko, podle něhož se rozpozná manipulace.

Soustavné rozkládání sebepojetí člověka nátlakovým vlivem, typicky v cyklu love bombingu, přepisu identity a odvržení. Znaky, mechanismus, odlišení a zotavení.

Impact of Event Scale – Revised: 22položkový dotazník subjektivního distresu po konkrétní události. Co měří, kdo ho používá, jak číst skóre a meze interpretace.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): sebeaplikace myšlenkové operace, při níž každé další kolo oslabuje samu operaci. Hyperreflexivita, odlišení, obrana.

Personalizovaný a doložený obraz rizik, kterým čelí nebo která představuje konkrétní osoba – účastník výzkumu, klíčová osoba transakce nebo chráněná osoba.

Spuštění natrénovaného modelu umělé inteligence, které z nových vstupů vytváří výstupy. Odlišení od inference jako usuzování.

Infinitní regres: řetězec zdůvodnění, který nikdy nekončí. Jak se pozná v rozhovoru, proč paralyzuje úsudek a jak se z něj dostat bez dogmatu.

Vojenské a zpravodajské informační operace, které spojují psychologické, klamné, kybernetické a elektronické prostředky k ovlivnění vnímání a rozhodování protivníka.

Dobrovolný souhlas způsobilé osoby se zákrokem, výzkumem nebo zpracováním údajů po poučení o povaze, rizicích, přínosech, alternativách a právu souhlas odvolat.

Adornova a Horkheimerova diagnóza rozumu zúženého na výpočet prostředků k danému cíli; cesta, jíž se osvícenství mění v racionalitu ovládání. Význam pro EA.

Integrativní kolaps: stav, kdy člověk zná jednotlivé prvky pojmu či situace, ale nedokáže je spojit v celek, podle kterého by mohl jednat.

Vzorec, v němž je intelektuální převaha užita k zastrašení, ponížení a umlčení druhého místo k porozumění; zakládající vlastní pojem knihy. Znaky, odlišení, obrana.

Podoba intelektuální brutality, která vede útok skrze vlastní výpověď zasaženého a odborným jazykem ji překládá na chybu. Znaky, odlišení, obrana a meze.

Analytická disciplína, která koreluje informace z více nezávislých zdrojů, přiděluje jim míru jistoty a zachovává rozpory.

Brentanovská a husserlovská intencionalita: zaměřenost vědomí na předmět, která odlišuje duševní stavy od fyzických. Složky, analytické spory a význam pro knihu.

Internalizovaný pachatel: hlas, soudy a pravidla agresora, které si oběť po dlouhodobém násilí nese v sobě a které ji ovládají i v jeho nepřítomnosti.

Vnímání vnitřního stavu těla – tepu, dechu, hladu, únavy a viscerálních signálů: opora emocí a sebe-zkušenosti, její narušení, odlišení od klinických stavů a obnova.

Introjekce: nevědomé převzetí cizích postojů, hodnot a hlasů do vlastního prožívání. Normální vývojový proces i cesta, jíž se autorita usadí uvnitř člověka.

Ipseita: základní, předreflexivní zakoušení sebe jako toho, kdo prožívá. Proč její narušení vede k pocitu odcizení a jak ji chránit před nadměrnou reflexí.

Nezávislé posouzení výzkumu s lidskými účastníky: odkud rámec pochází, co komise zkoumá, jak se posuzuje výzkum EA a veřejná data, a jaká je kritika samotných komisí.

Damasiův pojem minimálního vědomí sebe sama v přítomném okamžiku, které předchází autobiografickému příběhu a slouží jako poslední opora identity.

Wittgensteinův pojem (Sprachspiel): význam slov spočívá v jejich užití v praxi, která se řídí pravidly a je součástí formy života. Výklad a význam pro EA.

Kantovy kategorie: dvanáct čistých pojmů rozvažování, jimiž podle Kanta uspořádáváme každou zkušenost. Co znamenají a co z nich plyne pro techniky EA-5.2.

Katafatika (kataphasis): cesta poznání skrze kladné výroky, protějšek apofatiky. Proč je schopnost říct, co něco je, obranou proti nekonečné negaci.

Systematické ničení kognitivních procesů – pozornosti, paměti, výkonných funkcí a rozhodování – které narušuje schopnost zpracovávat informace a adaptivně fungovat.

Pracovní pojem knihy pro narušenou schopnost uplatnit myšlení na vlastní výstupy; co o metakognici říká ustálená literatura, znaky, odlišení a obnova.

Systematické odchylky lidského úsudku od normativní racionality; hlavní útočná plocha, kterou techniky epistemické anihilace cíleně využívají. Mapování a obrana.

Vzorec, v němž se úvaha větví do stále složitějších odboček, až člověk ztratí cestu k výchozí otázce; vlastní pojem knihy. Znaky, odlišení, obrana mapou.

Ztráta pocitu, že vlastní úsudky jsou moje a že jsem jejich původcem; pojem knihy odlišný od klinické depersonalizace. Znaky, odlišení, rámec a obrana.

Pojmenovaný účinek intelektuální brutality: soustavné podkopání důvěry ve vlastní vnímání, paměť, úsudek a hodnoty. Znaky, odlišení, obrana a meze pojmu.

Kognitivní stagnace: dlouhodobé zastavení revize přesvědčení, kdy nové zkušenosti už nic nemění. Znaky, odlišení od klinických stavů a cesta k obnově.

Název, jímž původní text knihy pojmenoval stav po kognitivním rozkladu. Kniha odmítá jeho nárok na trvalost: znaky, odlišení, doklady o zotavení a meze pojmu.

Kognitivní zploštění: ztráta jemných rozlišení v myšlení a řeči, kdy se odlišné věci slévají v jednu. Znaky, mechanismus diferenciální nihilace a obnova.

Kompendium epistemické a kognitivní anihilace: česky vedený taxonomický a klinický referenční rámec. Stavba, zdrojová literatura, etický rámec a meze projektu.

Trauma z dlouhodobého, opakovaného mezilidského násilí v situaci bez úniku – kategorie Judith Hermanové pro poškození, které rámec PTSD z jednorázové události nezachytí.

Habermasovo pojetí rozumu zaměřeného na dorozumění prostřednictvím platných argumentů; normativní kritérium, které odlišuje legitimní diskurz od strategické a manipulativní komunikace.

Pokročilá fáze epistemické anihilace: rozklad pojmových schémat a kategorií, jimiž člověk třídí zkušenost, takže ztrácí rozlišení a přijímá cizí pravidla smyslu.

Vzorec, v němž se význam klíčových pojmů soustavně posouvá a rozostřuje, až je nelze použít k soudržnému myšlení; vlastní pojem knihy. Znaky, odlišení, obrana.

Vytváření nepravdivých vzpomínek nebo vysvětlení bez úmyslu klamat – od neurologických poruch po běžná dodatečná zdůvodnění vlastních rozhodnutí. Znaky a význam pro EA.

Sklon vyhledávat, vykládat a pamatovat si informace tak, aby potvrzovaly zastávané přesvědčení: Wasonovy pokusy, mechanismus, odlišení, strukturní obrana a meze pojmu.

Konsenzuální realita: obraz světa, který sdílíme s ostatními a o který opíráme vlastní vnímání. Jak se tvoří, jak se dá zneužít a jak ji chránit.

Konstitutivní akt: ve fenomenologii výkon vědomí, jímž se předmět ukazuje jako smysluplný. Proč je jeho narušení jádrem technik konstitutivního rozpadu.

Vlastní pojem knihy pro argumentační prostředí, v němž každá cesta vede k porážce tázaného a žádná odpověď rozhovor neukončí. Znaky, mechanismus, odlišení a obrana.

Kuhnova revoluce: změna vědeckého paradigmatu podle T. S. Kuhna. Co pojem skutečně říká, jeho meze a jak se zneužívá k obhajobě nepodložených nároků.

Kult osobnosti: soustavné zbožštění vůdce, které z něj činí jediný zdroj pravdy a výkladu. Znaky v politice, sektách i organizacích, odlišení a obrana.

Lakatosova metodologie výzkumných programů: rozlišení progresivních a degenerativních posunů pomocných hypotéz; nástroj k odlišení legitimní revize od imunizace EA-1.3.1.

Husserlův žitý svět – předteoretický horizont samozřejmé zkušenosti, na němž stojí veškeré vyšší poznání. Poškození žitého světa je nejhlubší vrstvou epistemické anihilace.

Liftonovo kritérium totalismu (nabíjení jazyka): složité otázky se zhušťují do klišé, která ukončují myšlení. Znaky, mechanismus, odlišení, obrana a kritika pojmu.

Logická koherence: soudržnost přesvědčení, výpovědí a úsudků. Proč je nástrojem testování reality, jak ji oslabuje logická diskontinuita a jak ji obnovit.

Úvodní fáze nátlakové vazby: zaplavení náklonností, pozorností a dary v rychlosti a intenzitě nepřiměřené délce vztahu, často s postupnou izolací od dřívější opory.

Souhlas získaný za jedné ceny a cena zvýšená teprve po něm. Cialdini a kolegové (1978), závazek a konzistence, obchodní podoba vzorce a ochrana spotřebitele.

Klempererova analýza jazyka nacistického Německa: jak se ideologie usazuje ve slovech, frázích a obratech každodenní řeči. Výklad, znaky a význam pro Kompendium.

Terapeutický přístup Kompendia, který obnovuje rozpadlé epistemické a identitní struktury postupně: nejdřív hodnoticí části, teprve pak celek vyprávění.

Metaepistemologie: zkoumání povahy a měřítek samotného poznání – co se počítá jako vědění a kdo o tom rozhoduje. Proč je meta-úroveň cílem manipulace.

Výzkumný konstrukt (Flavell, 1979): sledování, hodnocení a řízení vlastního poznávání. Složky, měření a jeho sporné stránky, klinika, obrana i meze pojmu.

Metakognitivní deficit: oslabená schopnost sledovat, hodnotit a řídit vlastní myšlení. Klinické souvislosti, znaky po dlouhodobé manipulaci, odlišení a rehabilitace.

Narušení schopnosti reflektovat vlastní myšlení a řídit vlastní kognitivní procesy – zničení metakognitivního aparátu. Funkce, znaky, mechanismus, odlišení a obnova.

Lyotardova diagnóza postmoderní situace: nedůvěra k velkým vyprávěním, která legitimizovala vědění; strukturní pozadí současných technik delegitimizace.

První Liftonovo kritérium totalismu: kontrola veškeré komunikace v prostředí, vnější i vnitřní. Znaky, mechanismus, digitální podoba, odlišení, obrana a meze.

Foucaultovo spojení moci a vědění jako vzájemně konstitutivních: režimy pravdy vytvářejí poznávající subjekty a delegitimizují konkurenční nároky na poznání.

Logika nutnosti, možnosti, vědění, povinnosti a času; v Kompendiu nástroj, jak rozpoznat manipulativní záměnu „může být“ za „je“ a „mohl bys“ za „musíš“.

Shackelův klam „tvrz a předhradí“: střídání neobhajitelného podstatného tvrzení a obhajitelného triviálního tvrzení podle toho, zda přijde námitka. Znaky a obrana.

Fenomenologická kategorie přechodných změněných stavů s noetickou kvalitou, nevyslovitelností, pasivitou a pocitem jednoty; v psychologii měřená dotazníkem MEQ30.

Konstrukt, podle něhož identitu tvoří vnitřní životní příběh spojující minulost, přítomnost a budoucnost: psychologická opora, klinický a forenzní pohled, kritika.

Terapeutický přístup Michaela Whitea a Davida Epstona, který odděluje člověka od problému a pomáhá mu znovu se stát autorem vlastního příběhu; v Kompendiu klíčová cesta obnovy.

Tvar životního příběhu – jeho uzly, spojení, větve, mezery a smyčky; pomocný model, který ukazuje, jak manipulace příběh deformuje a jak se při obnově skládá znovu.

Poškození schopnosti začlenit prožitou zkušenost do soudržného příběhu o sobě; klíčové místo zotavení po epistemické anihilaci.

Ricoeurova a MacIntyrova teze, že osobní identitu tvoří průběžné autobiografické vyprávění; proto je strukturním cílem systematické epistemické anihilace.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): soustavné zveličování chyb a nejistot poznání při potlačení jeho přínosu, až k ochromující skepsi. Znaky a obrana.

Newspeak: Orwellův pojem pro jazyk, který zužuje myšlení a znemožňuje kritiku. Znaky ideologického jazyka v režimech, skupinách a organizacích a obrana proti němu.

Kuhnův pojem pro běžnou vědeckou práci uvnitř přijatého paradigmatu: řešení hádanek, odolnost vůči anomáliím a cesta ke krizi. Výklad a význam pro Kompendium.

Noumenon: u Kanta to, co je myšleno rozumem, ale nemůže být dáno ve zkušenosti. Proč je to hraniční pojem a jak se jeho zneužití projevuje v technikách EA-5.2.

Vlastní pojem knihy z její původní taxonomie (2025) pro rozpad kategorií, jimiž člověk odlišuje skutečné od neskutečného; skutečné konstrukty za ním, znaky, odlišení a zotavení.

Operativní artikulace: schopnost vyjádřit tvrzení tak konkrétně, aby z něj plynulo, co by se mělo stát a jak poznat omyl. Praktická obrana proti regresu a mlžení.

Sběr a analýza informací z veřejně dostupných zdrojů: zpravodajský cyklus, typy zdrojů, ověřování a etické meze.

Uvádění v omyl pravdivými výroky. Co o paltering zjistili Rogers a kolegové (2017), jak se liší od lži a od zamlčení a proč je ze všech tří nejtěžší ho pojmenovat.

Foucaultův rozbor panoptického disciplinárního mechanismu: asymetrická viditelnost, z níž vzniká zvnitřněný sebedohled; vzor institucionální epistemické anihilace.

Kuhnův pojem změny paradigmatu použitý na softwarové inženýrství: od OOP k funkcionálnímu programování a procesnímu modelu OTP/BEAM; v knize změna rámce u člověka.

Paradigmatická bezdomovina: stav po rychlém střídání neslučitelných výkladových rámců, kdy člověk nemá žádný, v němž by se orientoval, a snadno přijme jakýkoli.

Paradox lháře: věta, která o sobě tvrdí, že je nepravdivá. Logický původ, souvislost s double bind a proč sebe-referenční pasti paralyzují úsudek.

Rozhodovací patologie, kdy nadměrné zvažování, sběr informací nebo hodnocení možností zabrání jakémukoli rozhodnutí; obrana, odlišení a zneužití v manipulaci.

Rodičovské odcizení: odmítání rodiče dítětem, které neodpovídá jeho skutečnému chování. Sporný pojem, odlišení od oprávněného odstupu a rizika jeho zneužití u soudu.

Husserlův pojem pro předreflexivní sjednocování zkušenosti – asociace, návyky a typy, které tvoří smysl dřív, než o něm uvažujeme; teoretický základ pre-konceptuálních technik.

Důkaz z pozorovatelných, opakovatelných konfigurací – stop, signatur chování, statistických pravidelností – ve forenzní, OSINT a investigativní praxi; meze a validita.

Perfekcionismus jako osobnostní dispozice a jako rámec, který lze zvenčí nainstalovat: znaky, odlišení od zdravé snahy, klinický kontext a obrana.

Austinův pojem: výpověď, která nic nepopisuje, ale sama koná – slib, rozkaz, prohlášení. Podmínky zdaru, zneužití a význam pro rozpoznání manipulace.

Vlastní pojem knihy z rané autorovy práce: pochybnost, která se nikdy nerozhodne, protože každou odpověď nahradí nový a předem neznámý požadavek na doklad.

Pluralismus hodnot, metod a perspektiv poznání: proč je oporou epistemické odolnosti, jak se liší od relativismu a jak se jeho padělek zneužívá.

Porgesův model tří autonomních okruhů a neurocepce: co z něj zůstává po fyziologické kritice, jak se používá v práci s traumatem a kde končí doložené tvrzení.

Kritický racionalismus Karla Poppera: falsifikace, otevřenost kritice a jejich role v rozpoznávání uzavřených, sebepotvrzujících doktrín.

Schopnost užívat a chápat jazyk v kontextu – implikatury, řečové akty, konverzační normy; klíč k rozpoznání manipulace, která nic neříká přímo.

Rámec Fristona a Clarka: poznávání jako hierarchické bayesovské minimalizování predikční chyby; EA jako nepřátelská manipulace apriorních očekávání a přesnosti.

Předreflexivní vědomí jako tichá samozřejmost prožívání, z níž vyrůstá reflexe: fenomenologie, poruchy, hyperreflexivita a cesta k obnově.

Wittgensteinův argument proti privátnímu jazyku a jeho význam pro pochopení skupinového žargonu, izolace a ztráty sdílené kontroly významu.

Prolog: jazyk logického programování založený na Hornových klauzulích. Co umí formální logika při rozboru argumentů, předpoklad uzavřeného světa a meze.

Ellulova strukturní teorie propagandy jako sociologického jevu, který působí nasycením celého informačního prostředí; rozlišení, znaky, odlišení a obrana.

Vazba, v níž přesné porozumění druhému slouží jeho využití, ne jeho dobru; vypadá jako výjimečná empatie, ale chybí jí naladění na skutečné potřeby druhého.

Pseudověda jako nauka, která přebírá autoritu vědy bez jejích kontrolních mechanismů: demarkace, rozpoznávací znaky, odlišení a obrana.

Posttraumatická stresová porucha: klinický obraz podle DSM-5 a MKN-11, odlišení od komplexního traumatu a od následků epistemické anihilace, léčba a meze pojmu.

Syntetický uzel mezi útočným a obranným bezpečnostním týmem s výhradní pravomocí uzavírat smyčku Red–Blue a bezpečnostní nálezy.

Pyrrhonská skepse jako metoda zdržení se soudu vedoucí ke klidu: její struktura, rozdíl od terminální epistemické vakuace a význam pro obranu.

Vzorec, v němž je zpochybněn nejen konečný základ poznání, ale i každé prozatímní východisko; vlastní název knihy z původní taxonomie (2025). Znaky, odlišení, obrana.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): rozpad návaznosti myšlení, kdy člověk neudrží vlastní myšlenkovou linii. Znaky, odlišení od klinických stavů, obrana.

Tým útočné simulace: pět primitiv epistemického útoku v izolovaném sandboxu se syntetickými daty slouží k ověření obrany.

Redukce jako legitimní vědecká strategie i jako rétorika „nic než“: druhy redukce, spor o mnohonásobnou realizovatelnost, odlišení, obrana a meze pojmu.

Vlastní pojem knihy z původní taxonomie (2025): smyčka, v níž se každé tvrzení i jeho popření znovu popírá a myšlení osciluje bez stálého bodu. Znaky, odlišení, obrana.

Rekurzivní paralýza: stav, kdy se myšlení o myšlení zacyklí a znemožní rozhodnutí. Znaky, mechanismus, odlišení od ruminace a OCD, obrana.

Systémové selhání replikace publikovaných výzkumných nálezů, doložené mimo jiné Open Science Collaboration (2015); samotná recenzovaná publikace nestačí jako záruka.

Opětovné zranění člověka situací, institucí nebo léčbou, které opakují strukturu původního traumatu – ztrátu kontroly, nevíru, ponížení; nejčastější iatrogenní riziko práce s EA.

Číselné hodnocení bezpečnostního rizika jednotlivého aktiva nebo zjištění, vždy s mírou důvěry a řetězcem důkazů.

Russellův paradox množiny všech množin, které nejsou prvky sebe sama: logika, teorie typů a proč záměna úrovní slouží i jako komunikační past.

Automatizované prověřování osob a subjektů proti sankčním seznamům EU, USA, Spojeného království a OSN s neostrým porovnáváním a slučováním entit.

Scam compliance: proč lidé vyhoví podvodníkovi navzdory varovným signálům. Psychologické páky, znaky, právní rámec, prevence a péče o oběti.

Technika dotazování ve zlé víře: vytrvalé, zdánlivě zdvořilé požadavky na důkazy a vysvětlení, které ve skutečnosti slouží k obtěžování a vyčerpání.

Sebereference: výrok, systém nebo mysl, které odkazují samy na sebe. Logika, paradoxy, sebeuzavírající doktríny a rozdíl od klinické vztahovačnosti.

Sektářská konverze jako proces přijetí identity a pohledu na svět uzavřené skupiny: modely konverze, znaky, odlišení od náboženské konverze a obrana.

Self-report jako metoda, při níž člověk sám vypovídá o svých prožitcích: síla a meze, zkreslení v kontextu manipulace a pravidla interpretace.

Neuropsychologický obraz postupné ztráty pojmového vědění při zachované plynulé řeči; význam pro posuzování výpovědí, způsobilosti a odlišení od manipulace.

Baudrillardovy řády simulaker a fáze obrazu až k čisté simulaci, kdy znaky už neodkazují k realitě, jen samy k sobě; vzor ontologické anihilace v digitálním prostředí.

Filosofický a vědecký skepticismus: podoby pochybnosti, jejich hodnota pro poznání a rozdíl od vyráběné pochybnosti, která poznání rozkládá.

Sociální izolace jako zdravotní riziko i jako složka nátlakové kontroly: odlišení od osamělosti a samoty, pozorovatelné znaky, právní rámec, obrana a obnova vztahů.

Solipsismus jako filosofická pozice, podle níž s jistotou existuje jen vlastní mysl, a jako model stavu, kdy člověk ztratí druhé jako ověřovatele reality.

Spiritual bypassing: užívání duchovních idejí a praxí k obcházení bolesti, hněvu a nevyřešených zranění. Znaky, zneužití ve skupinách, odlišení a obrana.

Trauma, které nepoškozuje jen vzpomínky, ale struktury, jimiž člověk a společenství organizují zkušenost – důvěru, význam, rodinnou komunikaci a instituce; často přetrvává po generace.

Kantovo rozlišení analytických a syntetických soudů, jeho kritika a jak záměna „pravdy z definice“ a „pravdy ze zkušenosti“ slouží manipulaci.

Rozlišení rychlého, automatického a pomalého, uvážlivého myšlení z teorií duálních procesů, popularizované Kahnemanem. Výklad, kritika a význam pro obranu proti manipulaci.

Tautologie v logice a v řeči: výrok pravdivý svou formou, který nic nevylučuje, a jeho role v uzavírání myšlení, sebepotvrzujících doktrínách a obraně.

Klasifikační soustava knihy pro vzorce epistemické anihilace: jak je postaven kód EA-X.Y.Z, co kód znamená, čím se liší od diagnostických klasifikací a co netvrdí.

Ztráta schopnosti stanovit si cíl a účel vlastního myšlení a jednání poté, co je každý cíl soustavně zpochybňován; vlastní pojem knihy. Znaky, odlišení, obrana.

Předreflexivní model vlastního těla v prostoru a v pohybu; jeho narušení je časným znakem disociace i některých pre-konceptuálních technik EA.

Matematika vrcholů a hran: formální základ úloh o souvislosti, cestách a cyklech; v knize nástroj analýzy sítí a rozpoznání kruhového zdůvodnění.

Fyzikální pojem pro stav maximální entropie, v němž ustává každý proces; v Kompendiu metafora pro terminální stav konceptuální entropie a meze takové metafory.

Pojem Mirandy Frickerové: posluchač kvůli předsudku vůči identitě mluvčího přizná jeho slovu menší důvěryhodnost. Znaky, mechanismus, odlišení a obrana.

Schopnost rozlišit vnitřní prožitek od vnější skutečnosti a ověřit, co se děje: klinické měřítko integrity vnímání, hlavní terč gaslightingu, odlišení od psychózy.

Schopnost připisovat sobě i druhým duševní stavy – přesvědčení, přání, úmysly. Nezbytná pro spolupráci, a proto strukturně zneužitelná manipulací.

Liftonův rámec reformy myšlení: osm kritérií totalistického prostředí, z něhož vychází většina současných modelů rozpoznání skupin s vysokou mírou kontroly.

Thought-stopping: od behaviorální techniky k nástroji kontroly myšlení ve skupinách. Znaky, mechanismus, odlišení od meditace a od rituálů u OCD, obrana a kritika.

Toulminův model argumentu – tvrzení, data, oprávnění, podpora, kvalifikátor a výjimka – jako nástroj k rozpoznání skrytých předpokladů a manipulace.

Pojem L. A. Paulové: zkušenost, kterou nelze předem poznat a která mění hodnoty člověka. Důsledky pro rozhodování, pro informovaný souhlas a pro obranu před manipulací.

Silná citová vazba oběti na pachatele vzniklá cykly přerušovaného posilování, závislosti a občasné laskavosti; rozpoznání, forenzní rámec, obrana a zotavení.

Paradoxní silná emoční vazba mezi obětí a agresorem, vznikající v důsledku cyklického střídání zneužívání a pozitivního posílení.

Právní a psychologický institut: zdánlivě dobrovolné jednání může být výsledkem podlomené vůle, když druhá strana zneužije důvěru, závislost nebo izolaci.

Kantův pojem skutečnosti nezávislé na našem poznání; v Kompendiu i jeho zneužití jako „skryté pravdy“, k níž má přístup jen autorita.

Habermasův pojem pro prostor, v němž soukromé osoby jako publikum kriticky a rozumně debatují o věcech společného zájmu. Vznik, rozpad, kritika a význam pro EA.

Via negativa – cesta záporu od apofatické teologie po heuristiku odebírání: hodnota pro pokoru poznání i riziko nekonečné negace, která nic nevymezí.

Vnitřní časovost jako prožívaný čas vědomí – retence, prvotní dojem, protence – a jak se narušuje traumatem, depresí a cíleným rozvracením rytmu.

Předváděná neschopnost jako donucovací mechanismus, který přesouvá práci, odpovědnost a epistemickou zátěž na druhé; rozpoznání, odlišení a obrana.

Zénónovy paradoxy pohybu – dichotomie, Achilleus a želva, letící šíp – jejich řešení a struktura „nedosažitelného cíle“ zneužívaná k udržení v deficitu.

Jednorázové či opakované jednání nebo zanedbání ve vztahu důvěry, které starší osobě působí újmu; formy, varovné znaky, odlišení, právní rámec a pomoc.