Přeskočit na obsah

Metaprogramy

Rodina metaprogramů NLP: kategorie, jimiž obor popisuje, jak lidé třídí informace a rozhodují se, proč nejde o ověřenou typologii a jak rozpoznat jejich zneužití.

Průzkumník katalogu

Hesel ve výběru
Podle druhu
Vysoké riziko zneužití
Citovaných děl

Souhvězdí katalogu

Každá hvězda je heslo, barva je rodina, spoje jsou vazby. Klepnutím otevřete heslo.

Graf vazeb

Barva = rodina; plná čára = obecnější heslo, tenká = příbuzné. Klepnutím otevřete heslo.

Hesla

Výběru neodpovídá žádné heslo.

Metaprogramy🔗

Co rodina zahrnuje🔗

Metaprogramy jsou v neurolingvistickém programování kategorie, které mají popisovat ne to, o čem člověk přemýšlí, ale jak přemýšlí: čeho si všímá nejdřív, kde hledá měřítko správnosti, jakou úroveň podrobnosti potřebuje, jakou cestou nabývá jistoty a jak reaguje na změnu a zátěž (Charvet 1997; Hall a Bodenhamer 1997). Obecný pojem a jeho postavení v NLP popisuje stránka Metaprogramy v rodině základních pojmů. Tato rodina se věnuje jednotlivým metaprogramům, každému na samostatné stránce, a dvěma oblastem jejich praktického užití. Motivační kategorie zahrnují směr motivace k cíli nebo od problému, vnitřní a vnější referenční rámec, možnosti a postupy, shodu a rozdíl, proaktivitu a reaktivitu a kritéria. Pracovní a poznávací kategorie zahrnují obecné a specifické, kanál a režim přesvědčení, směr pozornosti k sobě nebo k druhým, reakci na stres, pracovní styl a další kategorie převzaté z rozšířených katalogů, například vztah k lidem a k věcem, strukturu pravidel nebo časovou orientaci. Závěr rodiny tvoří stránky o užití metaprogramů v náboru a řízení a v marketingu.

Většina stránek rodiny má stejnou stavbu. Popisuje kategorii tak, jak ji předkládá praktická literatura NLP, uvádí, odkud pochází a s čím v psychologii souvisí, a pak se ptá, k čemu se kategorie v přesvědčování a v kontrolujících vztazích používá, jak se to pozná a jak se tomu bránit. Všechny metaprogramy mají v katalogu druh „pojem“, protože nepopisují jazykový obrat ani postup, ale způsob, jakým obor třídí lidi. Riziko jejich zneužití však není nízké: právě jako nástroj třídění se dostávají do prodeje a náboru, pro které je praktická literatura výslovně nabízí (Charvet 1997), i do skupin s vysokou kontrolou.

Původ🔗

V literatuře oboru se vznik metaprogramů obvykle spojuje s prací Leslie Cameron-Bandlerové a jejích spolupracovníků na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se podle tohoto vyprávění v NLP začalo uvažovat o tom, proč stejná technika u různých lidí působí různě. Rodger Bailey z těchto úvah vytvořil zjednodušený dotazovací postup, nazvaný profil LAB, který měl metaprogramy rozpoznat v běžném rozhovoru. Shelle Rose Charvetová profil zpřístupnila v knize určené pro řízení, nábor, prodej a vyjednávání a doplnila ho o doporučení, jakými slovy komunikovat s lidmi, kteří vykazují určitý vzorec (Charvet 1997). Tad James a Wyatt Woodsmall zařadili metaprogramy do svého výkladu osobnosti vedle hodnot a časové osy (James a Woodsmall 1988). Michael Hall a Bob Bodenhamer sestavili rozsáhlý katalog s několika desítkami metaprogramů a pokusili se je uspořádat podle toho, zda se týkají myšlení, emocí, vůle nebo jednání (Hall a Bodenhamer 1997). Učebnice NLP určené širokému publiku metaprogramy představovaly jako pomůcku k porozumění druhým a jako způsob, jak „mluvit jejich jazykem“ (O'Connor a Seymour 1990). Je důležité vidět, z čeho metaprogramy nevznikly. Nejsou výsledkem psychometrického výzkumu, ve kterém by se kategorie odvodily ze statistické analýzy odpovědí velkého počtu lidí a pak ověřovaly. Vznikly z pozorování praktiků, kteří si všímali opakujících se rozdílů v řeči a chování svých klientů a pojmenovávali je. To samo o sobě není chyba; mnoho užitečných pojmů v psychologii začalo podobně. Problém nastává tehdy, když se takto vzniklé kategorie začnou používat, jako by byly ověřenou typologií, k rozhodování o lidech.

Jak rodinu číst defenzivně🔗

Pro čtenáře kompendia mají metaprogramy dvojí význam. Za prvé popisují, jak přesvědčování laděné na míru konkrétnímu člověku funguje. Struktura je u všech kategorií podobná. V první fázi se z odpovědí na zdánlivě neutrální otázky nebo z pozorování řeči vytváří profil: zda člověka víc hýbe naděje, nebo strach, zda soudí sám, nebo podle druhých, zda potřebuje přehled, nebo detail. Ve druhé fázi se sdělení ladí podle profilu tak, aby „sedělo“. Člověk o profilu obvykle neví a vnímá jen to, že nabídka je mu blízká a srozumitelná. Výzkum přesvědčování připomíná, že sdělení, které posluchači vyhovuje formou, může působit periferní cestou, tedy pocitem souladu, a ne silou argumentů (Petty a Cacioppo 1986). Pocit, že nabídka „sedí“, se pak snadno zamění za pocit, že je dobrá.

Za druhé popisují jednotlivé metaprogramy roviny, na kterých pracují techniky epistemické anihilace. Kategorie vnitřní a vnější reference rozlišuje, zda člověk měřítko správnosti hledá v sobě, nebo u druhých (Charvet 1997), a přesun zdroje hodnocení z člověka na autoritu je přesně její rovinou. Přepis měřítek, podle kterých člověk posuzuje sám sebe, se týká kritérií. Budování důvěry řadou malých splněných slibů je rovinou režimu přesvědčení. Izolace zdůvodněná domnělým pracovním stylem je rovinou pracovního stylu. Kompendium proto u každé kategorie popisuje, jak se dá zneužít, a odkazuje na stránky, kde jsou příbuzné techniky popsány v širších souvislostech, například na vzorec guru a adepta nebo na pěstování pochybností o sobě.

Defenzivní čtení se opírá o několik otázek, které platí pro celou rodinu. Ví člověk, že je profilován, a k čemu profil slouží? Nabízí se mu kategorie jako hypotéza, kterou může odmítnout, nebo jako fakt o jeho osobě? Rozhoduje se na jejím základě o něm, například o přijetí do práce, o roli ve skupině nebo o tom, jaké informace dostane? A slouží ladění sdělení porozumění, nebo obejití jeho úsudku periferní cestou, na kterou upozorňuje výzkum přesvědčování (Petty a Cacioppo 1986)? Tyto otázky odlišují legitimní užití, například v poradenství nebo ve výuce komunikace, od manipulativního.

Vztah k validovanému výzkumu osobnosti🔗

Řada metaprogramů připomíná konstrukty, které zná psychologie osobnosti, motivace a poznávání. Směr motivace připomíná rozlišení motivace k odměně a motivace k vyhnutí se hrozbě, vnitřní a vnější reference připomíná Rogersův pojem místa hodnocení (Rogers 1951) i konstrukty přesvědčení o kontrole nad vlastním životem, reakce na stres připomíná dimenzi emoční stability a strategie zvládání, pracovní styl připomíná dimenze vztahu k druhým. Podobnost je však pojmová, nikoli doložená. Validovaný výzkum osobnosti pracuje s nástroji, u nichž se ověřuje, zda měří stále totéž, zda měří to, co tvrdí, a zda jejich výsledky něco předpovídají. Ověřuje je na velkých souborech, porovnává s jinými měřeními a opakovaně zjišťuje, že osobnostní rozdíly jsou spojité, ne rozdělené do ostrých typů, a že se projevují v souhře se situací. Metaprogramy se obvykle určují dojmem praktika z krátkého rozhovoru a jsou předkládány jako dvojice nebo trojice pólů. Kdo je chce používat jako měření osobnosti, přejímá z psychologie jazyk, ale ne metodu. Kompendium proto metaprogramy srovnává s validovaným výzkumem jen v obecné rovině a varuje před jejich užitím k rozhodování o lidech.

Stav důkazů🔗

Kritické přehledy výzkumu NLP se zabývaly hlavně tvrzeními o reprezentačních systémech a o terapeutických účincích a nenašly pro ně podporu (Sharpley 1987; Witkowski 2010). Metaprogramy v nich nevystupují jako ověřený konstrukt a v literatuře, o kterou se kompendium opírá, nejsou doloženy studie, které by prokázaly spolehlivost, platnost nebo předpovědní hodnotu metaprogramových profilů. Přehled výzkumu NLP v koučinku konstatuje nedostatek kvalitních studií a doporučuje opatrnost při používání technik oboru, jako by byly prověřené (Passmore a Rowson 2019). Tosey a Mathison upozorňují, že obliba modelů NLP v organizacích vyplývá z jejich srozumitelnosti a praktické přitažlivosti, ne z empirického ověření (Tosey a Mathison 2009). K opatrnosti vede i obecný poznatek o lidském úsudku: pozorovatel, který předem ví, jaké kategorie hledá, je má sklon nacházet i v nejednoznačných údajích a pamatuje si spíš potvrzující příklady (Gilovich 1991). Doložené jsou naopak dílčí mechanismy, o které se zneužití metaprogramů opírá, například účinek rámování na volbu (Tversky a Kahneman 1981), sociální důkaz a pocit podobnosti s mluvčím (Cialdini 2009) nebo postupné stupňování závazku (Freedman a Fraser 1966). K jejich vysvětlení však teorie metaprogramů potřeba není.

Obrana🔗

Obrana proti zneužití metaprogramů má tři roviny. Na osobní rovině je základem posuzovat nabídku podle obsahu, ne podle toho, jak přesně „sedí“, a všímat si úvodních otázek, které se netýkají věci, ale toho, jak rozhodujete. Na ně není povinnost odpovídat. Pokud mluvčí vrací vaše vlastní slova, obavy nebo přání jako argumenty pro jediný krok, je užitečné se ptát, zda by stejná kritéria nesplnila i jiná možnost. Výzkum odolnosti vůči přesvědčování ukazuje, že předem poznaná technika ztrácí část účinku (McGuire 1964; van der Linden 2023), a právě k tomu má sloužit i tato rodina. Na organizační rovině je obranou nepoužívat k výběru, hodnocení a zařazování lidí nástroje, jejichž spolehlivost a platnost nebyla doložena, a dát lidem, o kterých se rozhoduje, právo vědět, podle čeho. Na klinické rovině je obranou držet hranici mezi popisnou kategorií z praxe a odborným posouzením a u lidí, kteří prošli prostředím s vysokou kontrolou, podporovat návrat k vlastním měřítkům, vlastní iniciativě a vlastním vztahům (Herman 1992). Souvislosti s organizacemi rozvádí část o organizační obraně a obecné principy obrany část Obrana a kalibrace.

Hesla rodiny🔗

KódHesloAnglickyDruhUžitíRiziko
NLP-17.01K cíli a od problémuToward and away frompojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.02Vnitřní a vnější referenční rámecInternal and external referencepojemterapeutické i vlivovévysoké
NLP-17.03Možnosti a postupyOptions and procedurespojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.04Obecné a specifickéGeneral and specificpojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.05Shoda a rozdílSameness and differencepojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.06Proaktivní a reaktivníProactive and reactivepojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.07KritériaCriteriapojemterapeutické i vlivovévysoké
NLP-17.08Kanál přesvědčeníConvincer channelpojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.09Režim přesvědčeníConvincer modepojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.10Já a druzíSelf and otherpojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.11Reakce na stresStress responsepojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.12Pracovní stylWorking stylepojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.13Lidé a věciPerson and thingpojemterapeutické i vlivovénízké
NLP-17.14Struktura pravidelRule structurepojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.15Časová orientaceTime orientationpojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.16Emoční zvládáníEmotional copingpojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.17Hodnoty při koupiValue buyingpojempřevážně vlivovéstřední
NLP-17.18OdpovědnostResponsibilitypojemterapeutické i vlivovéstřední
NLP-17.19DůvěraTrustpojemterapeutické i vlivovévysoké
NLP-17.20Proč a jakPhilosophical directionpojemterapeutické i vlivovénízké
NLP-17.21Usuzování a vnímáníAdaptation (judging and perceiving)pojemterapeutické i vlivovénízké
NLP-17.22Metaprogramy v náboru a řízeníMeta-programs in recruitment and managementvzorecpřevážně vlivovévysoké
NLP-17.23Metaprogramy v marketinguMeta-programs in marketingvzorecpřevážně vlivovévysoké
NLP-17.24Změna metaprogramůChanging meta-programsvzorecterapeutické i vlivovéstřední

Mapa rodiny🔗

Mapu odvozuje engine katalogů z vazeb „obecnější heslo“; uzel otevře heslo.

flowchart LR
  F["Metaprogramy"]
  click F "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/_index.md"
  n1["K cíli a od problému"]
  n2["Vnitřní a vnější referenční rámec"]
  n3["Možnosti a postupy"]
  n4["Obecné a specifické"]
  n5["Shoda a rozdíl"]
  n6["Proaktivní a reaktivní"]
  n7["Kritéria"]
  n8["Kanál přesvědčení"]
  n9["Režim přesvědčení"]
  n10["Já a druzí"]
  n11["Reakce na stres"]
  n12["Pracovní styl"]
  n13["Lidé a věci"]
  n14["Struktura pravidel"]
  n15["Časová orientace"]
  n16["Emoční zvládání"]
  n17["Hodnoty při koupi"]
  n18["Odpovědnost"]
  n19["Důvěra"]
  n20["Proč a jak"]
  n21["Usuzování a vnímání"]
  n22["Metaprogramy v náboru a řízení"]
  n23["Metaprogramy v marketingu"]
  n24["Změna metaprogramů"]
  F --> n1
  F --> n2
  F --> n3
  F --> n4
  F --> n5
  F --> n6
  F --> n7
  F --> n8
  F --> n9
  F --> n10
  F --> n11
  F --> n12
  F --> n13
  F --> n14
  F --> n15
  F --> n16
  F --> n17
  F --> n18
  F --> n19
  F --> n20
  F --> n21
  F --> n22
  F --> n23
  F --> n24
  click n1 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/k-cili-a-od-problemu.md"
  click n2 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/vnitrni-a-vnejsi-reference.md"
  click n3 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/moznosti-a-postupy.md"
  click n4 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/obecne-a-specificke.md"
  click n5 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/shoda-a-rozdil.md"
  click n6 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/proaktivni-a-reaktivni.md"
  click n7 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/kriteria.md"
  click n8 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/kanal-presvedceni.md"
  click n9 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/rezim-presvedceni.md"
  click n10 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/ja-a-druzi.md"
  click n11 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/reakce-na-stres.md"
  click n12 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/pracovni-styl.md"
  click n13 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/lide-a-veci.md"
  click n14 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/struktura-pravidel.md"
  click n15 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/casova-orientace.md"
  click n16 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/emocni-zvladani.md"
  click n17 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/hodnoty-pri-koupi.md"
  click n18 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/odpovednost.md"
  click n19 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/duvera.md"
  click n20 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/filozoficky-smer.md"
  click n21 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/adaptace.md"
  click n22 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/metaprogramy-v-naboru.md"
  click n23 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/metaprogramy-v-marketingu.md"
  click n24 "@/kompendium/nlp-vzorce/metaprogramy/zmena-metaprogramu.md"

Literatura🔗

  • Charvet, S. R. (1997). Words That Change Minds: Mastering the Language of Influence (2. vyd.). Dubuque: Kendall/Hunt.
  • Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
  • Freedman, J. L., & Fraser, S. C. (1966). Compliance without pressure: The foot-in-the-door technique. Journal of Personality and Social Psychology, 4(2), 195–202.
  • Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
  • Hall, L. M., & Bodenhamer, B. G. (1997). Figuring Out People: Design Engineering with Meta-Programs. Carmarthen: Crown House Publishing.
  • Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
  • James, T., & Woodsmall, W. (1988). Time Line Therapy and the Basis of Personality. Cupertino: Meta Publications.
  • McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
  • O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
  • Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
  • Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). Communication and Persuasion: Central and Peripheral Routes to Attitude Change. New York: Springer.
  • Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
  • Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
  • Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
  • Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453–458.
  • Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
  • van der Linden, S. (2023). Foolproof: Why Misinformation Infects Our Minds and How to Build Immunity. London: 4th Estate.

Související🔗

Všechny stránky (prostý seznam)

24