Konfirmační bias

Definice

Konfirmační bias (confirmation bias) je systematický sklon vyhledávat, vykládat, vážit a pamatovat si informace tak, aby potvrzovaly již zastávané přesvědčení, a souměrně podceňovat nebo přehlížet informace, které je vyvracejí. Nickerson jej v přehledové práci popsal jako jev, který se projevuje v laboratoři, v medicíně, v soudnictví i ve vědě, a to i u lidí s výcvikem v kritickém myšlení (Nickerson, 1998).

Bias působí ve třech fázích zpracování přesvědčení. V získávání rozhoduje o tom, které zdroje člověk vyhledá; ve výkladu o tom, jak čte nejednoznačné doklady; v uchování o tom, co si zapamatuje. Lord, Ross a Lepper experimentálně ukázali, že tytéž smíšené doklady posílí u zastánců obou stran jejich původní postoj, protože každá strana přijme vyhovující studii a u nevyhovující hledá metodologické vady (Lord a kol., 1979).

Všechny tři fáze se navzájem posilují: včerejší zkreslené získávání se stává dnešním výchozím přesvědčením. Právě tato smyčka dělá z biasu strukturní, a nikoli pouze okamžikovou chybu (Nickerson, 1998). V Kompendiu epistemické a kognitivní anihilace je proto veden jako nejčastěji zneužívaná zranitelnost a jako strukturní předpoklad technik manipulace s informačním prostředím (interpretace knihy, viz metodologické poznámky).

Původ a kontext pojmu

Jev se ustálil po Wasonových pokusech. V úloze s číselnou řadou účastníci zkoušeli hypotézu převážně příklady, které jí odpovídaly, a jen málokdo hledal příklad, který by ji vyvrátil (Wason, 1960); ve výběrové úloze s podmíněným pravidlem většina lidí obracela karty, které pravidlo potvrzují, a nikoli tu, která je může vyvrátit (Wason, 1968).

Klayman a Ha pojem zpřesnili a tím i zkrotili. Ukázali, že to, co se jeví jako honba za potvrzením, je často obecná strategie pozitivního testu — zkoušet případy, u nichž hypotéza předpokládá výskyt —, a že taková strategie je v mnoha prostředích informačně rozumná (Klayman a Ha, 1987). Rozhodující proto není směr testu, nýbrž diagnostičnost dokladu, tedy nakolik by se doklad objevil i tehdy, kdyby hypotéza neplatila.

Pojem se pak rozvětvil. Kunda popsala motivované usuzování, u něhož výsledek určuje přání, a odlišila je od zkreslení bez zájmu na výsledku (Kunda, 1990). Souhrn celé oblasti je v Nickersonově přehledu (Nickerson, 1998); v knize pojem rozebírá stránka Konfirmační bias a zasazuje jej do rodiny kognitivních biasů.

Jak se projevuje

Nejnápadnějším projevem je sledování jen těch zdrojů, které „mají pravdu“, a nečtení ostatních, protože jsou „zaujaté“. Nguyen takové prostředí odlišuje od pouhé bubliny: v echo komoře nejde o chybějící informace, nýbrž o aktivní znehodnocení vnějších zdrojů (Nguyen, 2020).

Druhým projevem je okamžitý výklad nejednoznačné události ve prospěch vlastního názoru, doprovázený asymetrickou přísností k dokladům: vyhovující studie se čte vstřícně, nevyhovující se pitvá (Lord a kol., 1979).

Třetím projevem je paměťová asymetrie — živé vzpomínky na „zásahy“ a chybějící vzpomínky na „minely“ —, kterou Nickerson řadí k nejlépe doloženým složkám jevu (Nickerson, 1998). Ve skupině se k ní přidává nízká rozmanitost zdrojů při vysoké vnitřní soudržnosti přesvědčení; v knize jí odpovídá signatura monokultury zdrojů a heslo epistemická bublina.

Mechanismus

Techniky popsané v knize podle jejího výkladu využívají bias ve více vrstvách. EA-1.1.1 Selektivní expozice působí ve fázi získávání, EA-1.1.2 Informační přetížení ve fázi výkladu a EA-1.3.1 Imunizace proti falsifikaci ve fázi uchování, protože vyvracející doklad přesměruje jako další potvrzení. Vrstvení je výkladem knihy; doložena je zranitelnost sama (Nickerson, 1998).

Sociální složka je přitom silnější než individuální. Sunstein a Vermeule popsali, že uzavřené skupiny s omezeným přístupem k informacím vytvářejí „ochromenou epistemologii“, v níž se přesvědčení nemohou opravit (Sunstein a Vermeule, 2009), a Nguyen k tomu dodává, že nejúčinnější není informace odepřít, nýbrž znehodnotit její zdroj (Nguyen, 2020). V knize k tomu patří heslo sociální izolace a signatura urychlené izolace.

Z toho plyne základní diagnostická zásada: bias je univerzální a na úrovni jednotlivého rozhodnutí se vůlí nepotlačí. Lilienfeld, Ammirati a Landfield přehledně ukázali, jak omezené jsou výsledky nácviku odstraňování zkreslení a jak málo se přenášejí mimo laboratoř (Lilienfeld a kol., 2009). Obrana proto musí být strukturní.

Odlišení

Od rozumné stability přesvědčení se bias liší tím, že anomálie nejsou vidět. Nevzdat se dobře podloženého názoru kvůli jedné anomálii je racionální; Lakatos takový postup popsal jako legitimní ochranu jádra výzkumného programu, dokud program přináší nové předpovědi (Lakatos, 1970).

Od motivovaného usuzování se liší přítomností zájmu na výsledku: konfirmační zkreslení působí i tam, kde člověku na výsledku nezáleží, zatímco motivované usuzování je vedeno přáním (Kunda, 1990).

Od pozitivní testovací strategie se liší hodnocením diagnostičnosti. Hledat případy, které hypotéza předpovídá, není chyba; chybou je nevšímat si, že tytéž případy by nastaly i při neplatnosti hypotézy (Klayman a Ha, 1987).

Od klinických stavů je rozdíl v mechanismu a odolnosti: bludné přesvědčení je také selektivní vůči dokladům, ale jeho vznik, průběh a reakce na doklady jsou jiné a jeho hodnocení patří klinikovi podle kritérií (American Psychiatric Association, 2022).

Klinický a forenzní rámec

V medicíně je bias popsán jako jedna z hlavních příčin diagnostických chyb: lékař se přikloní k hypotéze a následná vyšetření ji už jen potvrzují. Croskerry proto doporučuje postupy, které nutí uvažovat alternativy nezávisle na první hypotéze (Croskerry, 2003).

Ve zpravodajské a vyšetřovací praxi existuje k témuž problému rozpracovaný postup: analýza konkurenčních hypotéz, při níž se důkazy hodnotí podle toho, nakolik mezi hypotézami rozlišují (Heuer, 1999). V knize k tomu patří prevence konfirmačního biasu v due diligence a bias ve vyšetřování.

Pro kliniku a pro práci s knihou samotnou platí totéž pravidlo zpětně: kdo hledá manipulaci, najde ji. Právě proto jsou v diagnostice potřebné postupy, které alternativní vysvětlení vynutí (Croskerry, 2003); v knize na to upozorňuje riziko kruhového uvažování.

Obrana a zotavení

Principiální obrana je asymetrická: dát přednost pokusům o vyvrácení před hledáním potvrzení. Popper z této asymetrie udělal kritérium vědecké práce (Popper, 1963) a Lakatos ji zpřesnil na rozlišení mezi programem, který nové předpovědi vytváří, a programem, který už jen uhýbá (Lakatos, 1970); v knize k tomu patří falsifikace a Lakatosův výzkumný program.

Pro jednotlivce z toho plyne pravidlo nejméně jednoho kvalitního zdroje s opačným pohledem a zapsání toho, co by přesvědčení vyvrátilo; zapsání předem je podstatné, protože zpětně se podmínka vždy přizpůsobí (Nickerson, 1998). V knize k tomu vedou průvodci triangulace zdrojů, kurátorství zdrojů a osobní audit biasů.

Pro organizace je účinnější uspořádání než výcvik: oddělit sběr od hodnocení, zadat roli oponenta s mandátem a hodnotit hypotézy proti sobě (Heuer, 1999). Důvod je empirický — individuální nácvik odstraňování zkreslení má malý a málo přenositelný účinek (Lilienfeld a kol., 2009), a strukturní opatření proto nesou víc než osobní bdělost.

Meze a kritika

Pojem se snadno přetáhne. Mercier a Sperber argumentují, že stranické usuzování není poruchou, ale funkcí: rozum se vyvinul pro argumentaci ve skupině, kde je výhodné hledat důvody pro vlastní pozici a kritizovat cizí, a skupina se tím koriguje lépe než jednotlivec (Mercier a Sperber, 2011).

Mercier dále zpochybnil obraz člověka jako snadno ovlivnitelného: lidé podle jeho přehledu důkazů bývají k přesvědčovacím pokusům spíš odolní, než ochotní, a plošná tvrzení o masové manipulovatelnosti jsou přeháněná (Mercier, 2020). Kniha z toho vyvozuje, že konfirmační bias vysvětluje zranitelnost, ale nikoli nutný výsledek, a že se jím nemá vysvětlovat každý nesouhlas (interpretace knihy, viz etické aspekty). Koncový stav zatvrdlého přesvědčení popisuje heslo kognitivní anti-rekurzivita.

Literatura

• American Psychiatric Association (2022). Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fifth Edition, Text Revision (DSM-5-TR). American Psychiatric Publishing.
• Croskerry, P. (2003). The importance of cognitive errors in diagnosis and strategies to minimize them. Academic Medicine.
• Heuer, R. J. (1999). Psychology of Intelligence Analysis. Center for the Study of Intelligence.
• Klayman, J., & Ha, Y.-W. (1987). Confirmation, disconfirmation, and information in hypothesis testing. Psychological Review.
• Kunda, Z. (1990). The case for motivated reasoning. Psychological Bulletin.
• Lakatos, I. (1970). Falsification and the methodology of scientific research programmes. In Criticism and the Growth of Knowledge. Cambridge University Press.
• Lilienfeld, S. O., Ammirati, R., & Landfield, K. (2009). Giving debiasing away: Can psychological research on correcting cognitive errors promote human welfare?. Perspectives on Psychological Science.
• Lord, C. G., Ross, L., & Lepper, M. R. (1979). Biased assimilation and attitude polarization: The effects of prior theories on subsequently considered evidence. Journal of Personality and Social Psychology.
• Mercier, H. (2020). Not Born Yesterday: The Science of Who We Trust and What We Believe. Princeton University Press.
• Mercier, H., & Sperber, D. (2011). Why do humans reason? Arguments for an argumentative theory. Behavioral and Brain Sciences.
• Nguyen, C. T. (2020). Echo chambers and epistemic bubbles. Episteme.
• Nickerson, R. S. (1998). Confirmation bias: A ubiquitous phenomenon in many guises. Review of General Psychology.
• Popper, K. R. (1963). Conjectures and Refutations: The Growth of Scientific Knowledge. Routledge.
• Sunstein, C. R., & Vermeule, A. (2009). Conspiracy theories: Causes and cures. Journal of Political Philosophy.
• Wason, P. C. (1960). On the failure to eliminate hypotheses in a conceptual task. Quarterly Journal of Experimental Psychology.
• Wason, P. C. (1968). Reasoning about a rule. Quarterly Journal of Experimental Psychology.

Související

Pojmy

• Kognitivní bias – nadřazený pojem.
• Falsifikace – principiální oprava podle Poppera.
• Lakatosův výzkumný program – legitimní versus degenerativní ochrana.
• Epistemická bublina – chybějící zdroje versus znehodnocené zdroje.
• Sociální izolace – sociální složka smyčky.
• Metakognice – vrstva, která aktivní bias zachytí.
• Kognitivní anti-rekurzivita – zatvrdlý koncový stav.

Kniha a obrana

• Konfirmační bias – podrobný výklad v základních kategoriích.
• EA-1.1.1 Selektivní expozice – nejpřímější zneužití.
• Triangulace zdrojů – obrana jednotlivce.
• Riziko kruhového uvažování – bias v diagnostice samotné.