Kuhnova revoluce

Definice

Kuhnova revoluce (vědecká revoluce v Kuhnově smyslu) je nekumulativní změna, při níž vědecké společenství opustí dosavadní paradigma – soubor sdílených teorií, metod, vzorových řešení a představ o tom, které otázky jsou smysluplné – a přijme nové. Mezi revolucemi probíhá „normální věda“, která paradigma nezpochybňuje, ale rozvíjí a řeší v jeho rámci hádanky. Revoluce nastává, když se nahromadí anomálie, které staré paradigma nedokáže vstřebat, a když existuje alternativa, která je zvládne lépe.

Pojem má v Kompendiu dvě funkce: je to důležitý model toho, jak se mění vědění, a je to zároveň často zneužívaná figura. Věta „i Kuhn ukázal, že se paradigmata mění“ slouží k obhajobě tvrzení, která s vědeckou revolucí nemají nic společného.

Původ a kontext pojmu

Pojem pochází z knihy Thomase S. Kuhna The Structure of Scientific Revolutions (1962). Kuhn v ní, na rozdíl od tehdy převládajícího obrazu vědy jako postupného hromadění poznatků, popsal cyklus: normální věda – anomálie – krize – revoluce – nová normální věda. Zdůraznil, že přechod mezi paradigmaty má povahu přepnutí tvaru (gestalt switch, viz gestalt shift) a že paradigmata mohou být do jisté míry inkomensurabilní: nemají zcela společnou míru, protože se liší i v tom, co považují za problém a za řešení.

Ve druhém vydání (1970) Kuhn v dovětku pojem paradigmatu zpřesnil a rozlišil „disciplinární matici“ (celek sdílených závazků) a „exempláře“ (vzorová řešení, na kterých se studenti učí). Kniha vyvolala rozsáhlou diskusi: kritici, mezi nimi Imre Lakatos a Karl Popper, jí vytýkali relativismus a iracionalitu změny teorií. Lakatos v reakci rozvinul metodologii výzkumných programů (viz Lakatosův výzkumný program). Podrobněji kapitola Kuhn: Paradigmatické revoluce a inkomensurabilita.

Jak se projevuje

Ve skutečné vědecké revoluci lze pozorovat:

• dlouhodobé hromadění anomálií, které jsou známé a diskutované uvnitř oboru;
• období krize, kdy obor zkoumá více alternativ;
• novou teorii, která vysvětluje staré úspěchy i nové anomálie a nabízí ověřitelné předpovědi;
• postupné přijetí v odborném společenství přes publikace, replikace a spor.

Při zneužití pojmu se objevují jiné znaky:

• „revoluce“ bez anomálií – tvrzení se nevztahuje k žádnému známému problému oboru;
• odvolání na budoucí přijetí místo současných důkazů („jednou se ukáže, že…“);
• přirovnání ke Galileovi – odmítnutí odborníky je prezentováno jako důkaz převratnosti;
• inkomensurabilita jako štít – „nemůžete to hodnotit, protože myslíte ve starém paradigmatu“;
• přeskočení normální vědy – žádná detailní práce, jen velké nároky.

Mechanismus

Strukturálně jde o zneužití dvou Kuhnových tezí. Za prvé teze, že revoluce nejsou čistě logickým procesem, je přetvořena v tezi, že k přijetí nového názoru nejsou potřeba důkazy. Za druhé teze o inkomensurabilitě je použita jako imunizace: kritika se odmítá jako „uvězněná ve starém paradigmatu“. Výsledkem je nárok na status převratu, aniž by bylo nutné projít jakoukoli zkouškou. Vzorec popisuje technika EA-1-6 Falešný paradigmatický nárok.

Na individuální úrovni lze model revoluce zneužít jinak: člověk je opakovaně veden k „změně paradigmatu“ svého myšlení, aniž by se kdykoli usadil v novém rámci. To popisuje EA-5.1.26 Trans-paradigmatická migrace a výsledný stav paradigmatická bezdomovina.

Odlišení

• Kuhnova revoluce vs. paradigm shift v běžné řeči. Výraz „změna paradigmatu“ se v managementu a reklamě používá pro jakoukoli změnu; s Kuhnovým pojmem to má málo společného.
• Legitimní silné paradigma vs. dogma. Kuhnovská normální věda paradigma nezpochybňuje denně, ale připouští anomálie a v krizi je řeší. Dogma anomálie popírá.
• Revoluce vs. pseudověda. Pseudověda se často prezentuje jako budoucí revoluce, ale nevychází z anomálií existující teorie a neposkytuje ověřitelné předpovědi (srov. falsifikovatelnost).
• Inkomensurabilita vs. nesrovnatelnost. Ani Kuhn netvrdil, že teorie nelze vůbec porovnat; porovnání podle přesnosti, šíře, jednoduchosti a plodnosti považoval za možné.

Význam pro Kompendium

Pojem slouží jako teoretický rámec pro techniky, které pracují s legitimitou nových rámců myšlení, a jako nástroj vzdělávacích scénářů Rozpoznání paradigmatu a Zkreslení v peer review. Případová studie Research discipline cult ukazuje, jak se kuhnovská rétorika stává součástí uzavřené akademické skupiny. Kompendium přitom připomíná i obrácený problém: ne každé odmítnutí nové myšlenky odborníky je správné; proto je potřeba hodnotit důkazy, ne rétoriku.

Obrana a zotavení

• Ptát se po anomálii. Jaký konkrétní problém stávající teorie nová myšlenka řeší?
• Ptát se po předpovědi. Co nová teorie předpovídá jinak než stará, a jak by se to dalo ověřit?
• Oddělit osobu od argumentu. Ani odmítnutí, ani přijetí odborníky není důkaz sám o sobě; rozhodují důkazy a jejich nezávislé ověření.
• Pluralita bez bezdomoví. Znát více paradigmat je užitečné, pokud člověk zůstává ukotven v tom, jak důkazy hodnotí (viz Pluralita paradigmat).

Literatura

• Kuhn, T. S. (1962). The Structure of Scientific Revolutions (2. vyd. 1970, s dovětkem).
• Lakatos, I., & Musgrave, A. (Eds.) (1970). Criticism and the Growth of Knowledge.

Související

Pojmy glosáře

• Paradigm shift – běžné užití výrazu a jeho posun.
• Lakatosův výzkumný program – alternativní model změny teorií.
• Pseudoscience – nárok na revoluci bez vědecké práce.
• Paradigmatická bezdomovina – důsledek nekonečné migrace mezi rámci.

Techniky a teorie

• EA-1-6 Falešný paradigmatický nárok – zneužití revoluční rétoriky.
• EA-5.1.26 Trans-paradigmatická migrace – vynucené střídání rámců.
• Kuhn: Paradigmatické revoluce – podrobný výklad teorie.

Vzdělávání a případy

• Rozpoznání paradigmatu – výcvikový scénář.
• Případ 67: Research discipline cult – kuhnovská rétorika v praxi.