Bounded choice

Definice

Bounded choice (česky omezená volba) je pojem socioložky Janji Lalichové, zavedený v knize Bounded Choice: True Believers and Charismatic Cults (Lalich, 2004). Popisuje stav, v němž člověk uvnitř charismatické skupiny činí skutečné volby – rozhoduje se, souhlasí, obětuje se –, ale jen v rámci možností, které vymezil systém. Rozhodnutí se mu jeví jako svobodná a racionální, protože vycházejí z přesvědčení, které přijal za vlastní; jenže samotný prostor, v němž je volí, je uzavřený a alternativy mimo něj jsou nemyslitelné nebo spojené se ztrátou všeho, na čem mu záleží.

Pojem je cenný tím, že se vyhýbá dvěma zjednodušením: obrazu člena sekty jako bezvolného „vymytého mozku“ i obrazu člověka, který si vše svobodně vybral, a nese tedy plnou odpovědnost (Lalich, 2004). Lalichová tak vstupuje do dlouhého sporu mezi klinickou tradicí, která zdůrazňovala vnější tlak, a sociologií náboženství, která zdůrazňovala aktivní volbu členů (Zablocki a Robbins, 2001), a nabízí popis, v němž platí obojí.

Původ a kontext pojmu

Lalichová sama strávila řadu let v politické skupině a pojem rozvinula na srovnání dvou velmi odlišných skupin – levicové politické organizace a náboženské komunity Heaven's Gate –, aby ukázala, že stejná struktura se objevuje napříč ideologiemi (Lalich, 2004). Volba dvojice byla metodicky záměrná: kdyby se tatáž dynamika objevila jen u náboženských skupin, dala by se vysvětlit obsahem víry; objevuje-li se i v sekulární organizaci, jde o vlastnost sociální struktury.

Pojem navazuje na sociologii charismatické autority Maxe Webera, podle něhož charisma zakládá autoritu na víře ve výjimečnost vůdce, nikoli na tradici nebo pravidlech (Weber, 1922), a na práce o reformě myšlení, které popsaly prostředí kontrolující komunikaci i vnitřní dialog (milieu control) (Lifton, 1961); viz heslo Thought reform. Název připomíná Simonův pojem omezené racionality (bounded rationality), s nímž sdílí myšlenku, že racionální volba probíhá uvnitř hranic (Simon, 1955); u Lalichové však hranice nevytváří omezená kapacita mysli, ale systém skupiny.

Lalichová popisuje čtyři vzájemně provázané dimenze skupiny (Lalich, 2004). Charismatická autorita je vztah k vůdci, který dává skupině směr a legitimitu. Transcendentní systém přesvědčení je nauka, která slibuje celkovou proměnu a dává odpověď na všechno. Systémy kontroly jsou pravidla, sankce a struktury, které chování usměrňují zvenčí. Systémy vlivu jsou kultura skupiny, normy a vztahy, které člověka formují zevnitř. Pojem je dnes součástí oboru cultic studies a používá se v práci s lidmi, kteří skupinu opustili.

Jak se projevuje

U člena skupiny nebo zpětně v jeho výpovědi lze pozorovat, že rozhodnutí, která zvenčí působí jako sebepoškozující, popisuje jako logická a vlastní („nikdo mě nenutil“), a že alternativy jsou zmiňovány jen v karikatuře nebo vůbec ne (Lalich, 2004). Odchod je představitelný jen jako katastrofa – duchovní, morální nebo existenční – a loajalita k vůdci a skupině se překrývá s loajalitou k vlastní identitě a k vlastním hodnotám.

Typickým znakem je, že pochybnosti se přičítají vlastní slabosti, nikoli systému: kdo pochybuje, „ještě nepochopil“ nebo „není dost oddaný“ (Lalich a Tobias, 2006). Po odchodu přichází bolestná otázka „jak jsem mohl(a) chtít něco takového?“ a s ní stud. Postupné nahrazování vlastních hodnot hodnotami skupiny, které si člověk sám neuvědomí, popisuje stránka Vyjasnění hodnot.

Mechanismus

Strukturně jde o sevření prostoru možností, nikoli o zrušení vůle (Lalich, 2004). Systém nejprve nabídne přesvědčení, které má pro člověka reálnou hodnotu – smysl, společenství, ideál. Toto přesvědčení se pak stává měřítkem, jímž se posuzuje všechno ostatní, a postupně se k němu připojují další a další závazky. Sociální kontrola a vliv zajistí, že vnější informace a vztahy ztrácejí váhu.

Výsledkem je, že člověk volí to, co by z vnitřní logiky systému volil každý rozumný věřící – a právě to je past: racionalita je zachována, ale pracuje uvnitř uzavřeného rámce (Lalich, 2004). Kanter popsala, jak komunity budují závazek tím, že člověk investuje, zříká se vnějších vazeb a splývá se skupinou, takže každý další krok zvyšuje cenu odchodu (Kanter, 1972). Festinger, Riecken a Schachter ukázali na skupině čekající konec světa, že vyvrácené proroctví může závazek paradoxně posílit, pokud člověk už mnoho obětoval a obklopuje se lidmi, kteří věří s ním (Festinger et al., 1956).

Klinický, právní a výzkumný rámec

Bounded choice není diagnóza a nepopisuje poruchu jednotlivce, ale vlastnost prostředí (Lalich, 2004). Klinicky je užitečný jako vysvětlující rámec v psychoedukaci po odchodu, kde pomáhá oddělit odpovědnost za vlastní činy od viny za to, že člověk prostředí „podlehl“ (Lalich a Tobias, 2006). Obtíže po odchodu se posuzují běžnými klinickými nástroji a pojem jim dává kontext, ne náhradu.

Právně pojem naráží na to, že odpovědnost se posuzuje podle jednotlivých úkonů. Omezená volba sama nezbavuje člověka odpovědnosti za trestný čin ani neruší platnost smlouvy, ale může být relevantní u otázek nepatřičného vlivu na majetkové úkony a dobrovolnosti souhlasu (Zablocki a Robbins, 2001); souvislosti rozvádí heslo Informed consent. Výzkum stojí převážně na kvalitativních rozhovorech s bývalými členy; Lalich a McLaren rozšířili perspektivu na lidi, kteří se do skupiny narodili a kteří tedy žádnou původní volbu neučinili (Lalich a McLaren, 2018).

Odlišení

Donucení (fyzické nebo právní) volbu vylučuje, kdežto bounded choice ji ponechává a ohraničuje (Lalich, 2004). Proto také člověk v omezené volbě obvykle nehledá pomoc: nemá pocit, že by byl k něčemu nucen.

Běžný závazek – víra, profese, politické přesvědčení – také omezuje volby, ale zůstává otevřený vnější informaci, kritice a odchodu bez katastrofických sankcí (Kanter, 1972). Rozdíl není v síle oddanosti, ale v tom, zda systém připouští, že by člověk mohl rozumně zvolit jinak.

Nepatřičný vliv (undue influence) je právní pojem nepatřičného vlivu na konkrétní právní úkon, kdežto bounded choice je sociologický popis celkového prostředí (Zablocki a Robbins, 2001).

BITE model Stevena Hassana mapuje oblasti kontroly (Hassan, 1988); jeho projevy v knize shrnuje most BITE model v knize. Lalichová vysvětluje, proč člověk takovou kontrolu zevnitř prožívá jako svobodu. Obdobnou logiku ve vztahu dvou lidí popisuje heslo Coercive control.

Význam pro Kompendium

Pojem pomáhá klinikům i právníkům mluvit o odpovědnosti a autonomii bez zjednodušení (Lalich, 2004). Vysvětluje dynamiku popsanou u skupin s vysokou mírou kontroly, u sektářské konverze a v případových studiích odchodu, například odchod ze sekulárního kultu, zotavení ze spirituálního kultu nebo kult zakladatele startupu, kde se stejná struktura objevuje bez náboženského obsahu.

Obecný příklad

Anonymizovaný kompozit: Žena strávila deset let v komunitě kolem charismatického učitele. Zpětně popisuje, že nikdy necítila nátlak: do komunity vstoupila dobrovolně, darovala jí své úspory, rozhodla se nemít děti a přerušila kontakt s rodiči – a každé z těchto rozhodnutí tehdy považovala za logický důsledek toho, čemu věřila. Odchod si dlouho nedokázala představit jinak než jako duchovní selhání a ztrátu všech přátel. V terapii pojem omezené volby pomáhá rozlišit dvě věci, které se jí slévaly: její volby byly skutečné, ale prostor, v němž je činila, byl postupně sevřen; stud se mění v porozumění (srov. Lalich, 2004).

Obrana a zotavení

Pro bývalého člena je pojem často úlevný: umožňuje pochopit, že jeho volby byly opravdové, a přesto vedené systémem – a že stud není namístě (Lalich a Tobias, 2006). Terapeutická práce zahrnuje rekonstrukci toho, jak se prostor možností postupně zužoval, znovuotevření alternativ a obnovu vztahů mimo skupinu; postup popisují EA-6.4.2 Post-cult protokol a středně-dobá rekonstrukce identity.

Prevence spočívá v udržení vnějších vazeb, v právu na pochybnost a v otázce, kterou lze položit kdykoli: „Co by se stalo, kdybych odešel – a kdo mi to řekl?“ (Lalich, 2004). Užitečná je i průběžná revize vlastních přesvědčení podle dokladů, nikoli podle tlaku okolí, jak ji popisuje Revize přesvědčení, a práce se studem, která mu odebírá moc nad člověkem (Lalich a Tobias, 2006).

Meze a otevřené otázky

Pojem nedává jednoduché měřítko, kdy je volba „ještě svobodná“ a kdy už „omezená“ – každý závazek nějak omezuje (Dawson, 2006). Diskutuje se také, jak ho použít v právu, kde se odpovědnost posuzuje podle jednotlivých úkonů. Kritici z řad sociologů náboženství upozorňují, že výklady z cultic studies mohou podceňovat skutečnou motivaci a aktivní roli členů a že většina lidí ze skupin odchází sama (Barker, 1984); pojem Lalichové se tomu snaží vyhnout, ale riziko zjednodušení zůstává. Kniha jej proto používá jako popis struktury, který je třeba doložit, nikoli jako hotové vysvětlení konkrétního životního příběhu.

Literatura

• Barker, E. (1984). The Making of a Moonie: Choice or Brainwashing? Blackwell.
• Dawson, L. L. (2006). Comprehending Cults: The Sociology of New Religious Movements (2. vyd.). Oxford University Press.
• Festinger, L., Riecken, H. W., & Schachter, S. (1956). When Prophecy Fails. University of Minnesota Press.
• Hassan, S. (1988). Combating Cult Mind Control. Park Street Press.
• Kanter, R. M. (1972). Commitment and Community: Communes and Utopias in Sociological Perspective. Harvard University Press.
• Lalich, J. (2004). Bounded Choice: True Believers and Charismatic Cults. University of California Press.
• Lalich, J., & McLaren, K. (2018). Escaping Utopia: Growing Up in a Cult, Getting Out, and Starting Over. Routledge.
• Lalich, J., & Tobias, M. (2006). Take Back Your Life: Recovering from Cults and Abusive Relationships. Bay Tree Publishing.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism. W. W. Norton.
• Simon, H. A. (1955). A behavioral model of rational choice. Quarterly Journal of Economics.
• Weber, M. (1922). Wirtschaft und Gesellschaft. J. C. B. Mohr (Paul Siebeck).
• Zablocki, B., & Robbins, T. (Eds.) (2001). Misunderstanding Cults: Searching for Objectivity in a Controversial Field. University of Toronto Press.

Související

Glosář

• Skupina s vysokou mírou kontroly – prostředí, v němž omezená volba vzniká.
• Charisma – první ze čtyř dimenzí Lalichové.
• BITE model – Hassanova mapa oblastí kontroly.
• Thought reform – Liftonův rámec, z něhož pojem vychází.
• Milieu control – kontrola informačního prostředí.
• Sektářská konverze – jak člověk do skupiny vstupuje.
• Undue influence – právní pojem nepatřičného vlivu na úkon.
• Informed consent – dobrovolnost souhlasu v uzavřeném systému.

Techniky a kazuistiky

• EA-8.2.4 Hassanova kritéria kultu – srovnávací rámec.
• Odchod ze sekulárního kultu – anonymizovaný kompozit.
• Zotavení ze spirituálního kultu – anonymizovaný kompozit.
• Protokol kultovní extrakce – postup zotavení.