Komunikativní racionalita (communicative rationality)

Definice

Komunikativní racionalita (něm. kommunikative Rationalität, angl. communicative rationality) je ústředním pojmem Teorie komunikativního jednání (Theorie des kommunikativen Handelns, 1981) Jürgena Habermase a osou celého jeho díla po roce 1970. Habermas tvrdí, že pesimistická diagnóza frankfurtské školy – rozum se definitivně zhroutil do instrumentálního rozumu – přehlíží jinou formu racionality, která je už obsažena v běžné jazykové komunikaci zaměřené na vzájemné dorozumění.

Když mluvčí skutečně komunikují (a nejednají strategicky, tedy nepoužívají řeč k tomu, aby posluchače dovedli k cílům, které si mluvčí ponechává pro sebe), implicitně vznášejí tři nároky na platnost, které může posluchač zpochybnit:

1. pravdivost – výpověď odpovídá stavu věcí;
2. správnost – řečový akt je normativně přiměřený vztahu a kontextu;
3. upřímnost (pravdivost subjektivní) – mluvčí myslí to, co říká.

Komunikativní jednání je ta forma interakce, v níž jsou všechny tři nároky otevřeny racionálnímu zpochybnění a jedinou legitimní silou je „nenucená síla lepšího argumentu“.

Původ a kontext pojmu

Habermasova rekonstrukce je transcendentálně-pragmatická: nároky na platnost nejsou volitelnou rétorickou ozdobou, ale předpoklady každého řečového aktu, který lze chápat jako komunikaci. I lhář nárok na pravdivost implicitně uplatňuje – tím, že ho padělá. Komunikativní racionalita proto není utopický ideál vnucený jazyku zvenčí, ale normativní struktura, která je už vepsána do praxe vzájemného rozhovoru.

Pojem navazuje na teorii řečových aktů (Austin, Searle) a na kritickou teorii frankfurtské školy (Horkheimer, Adorno), proti jejímuž pesimismu se Habermas vymezuje. Úzce s ním souvisí ideální řečová situace – kontrafaktický ideál rozhovoru bez nátlaku – a diskurzivní etika, kterou Habermas rozpracoval spolu s Karl-Otto Apelem.

Jak se projevuje

Komunikativní racionalitu lze pozorovat i v jejím porušení. Znaky, že rozhovor přestal být komunikativní a stal se strategickým:

• otázka na pravdivost tvrzení je odbyta útokem na osobu tazatele (porušení nároku na správnost);
• mluvčí mění význam slov podle potřeby, aby nemohl být chycen za slovo (porušení nároku na pravdivost);
• navenek trvá ochota diskutovat, ale žádný argument nikdy nic nezmění (porušení nároku na upřímnost);
• jedna strana určuje, kdo smí mluvit a o čem, a toto rozhodnutí nelze zpochybnit.

Mechanismus

Kompendium používá komunikativní racionalitu jako normativní kritérium, díky němuž lze epistemickou anihilaci rozpoznat jako újmu, a ne jen jako účinné chování. Techniky EA nejsou pouze statisticky pozorovatelné vzorce; jsou soustavným porušováním nároků na platnost, které komunikace implicitně obsahuje:

• techniky zásahu do vstupních informací (skupina EA-1.1, např. EA-1.1.1 Selektivní expozice nebo EA-1.1.2 Informační přetížení) porušují nárok na pravdivost – podkopávají podmínky společného hledání pravdy;
• delegitimizační techniky (viz Delegitimizace a skupina EA-2.1, např. EA-2.1.1 Expertní disinflace) porušují nárok na správnost – upírají mluvčímu normativní status legitimního účastníka diskurzu;
• imunizační techniky (skupina EA-1.3, např. EA-1.3.1 Imunizace proti falsifikaci) porušují nárok na upřímnost – zachovávají zdání otevřenosti argumentům, ale strukturálně vylučují jakoukoli změnu názoru.

Odlišení

• Instrumentální rozum. Racionalita volby prostředků k danému cíli; komunikativní racionalita se ptá, zda je jednání oprávněné před všemi dotčenými.
• Strategické jednání. Není samo o sobě zlé (vyjednávání, hra), pokud se nevydává za komunikativní. Manipulace je strategické jednání maskované jako dorozumění.
• Power-knowledge. Foucaultův protipól: tvrdí, že i „racionální“ diskurz je prostoupen mocí. Kompendium oba rámce drží v napětí: Habermas dává kritérium, Foucault připomíná, kde je kritérium samo zranitelné.
• Epistemická injustice. Frickerové pojem pro újmu, kdy je mluvčímu upřena důvěryhodnost; doplňuje Habermase o konkrétní mechanismy vyloučení.

Význam pro Kompendium

• 7. Teoretické reflexe chápou Habermasův rámec jako normativní pilíř taxonomie EA: dodává kritérium, podle něhož lze manipulaci rozpoznat jako manipulaci. navržen tak, aby porušení nároků na platnost sledoval jako rizikové faktory kalibrace: když zdroj soustavně porušuje jeden nebo více nároků, důvěra v závěry z něj odvozené se přiměřeně snižuje. modelována podle norem komunikativního jednání: porady probíhají za podmínek, které se co nejvíce blíží ideální řečové situaci jako pragmatickému pracovnímu ideálu.
• Samo Kompendium jako zveřejněná, recenzovatelná a otevřeně zpochybnitelná taxonomie uplatňuje komunikativní racionalitu na metaúrovni: předkládá své vlastní nároky na platnost veřejnému diskurzivnímu přezkoumání.

Obrana a zotavení

Pojem nabízí praktickou kontrolní otázku pro každého, kdo pochybuje, zda je s ním jednáno férově: Mohu zpochybnit, co se tvrdí, kdo to smí tvrdit a zda to mluvčí myslí vážně – a bude moje námitka vyslyšena? Kde je odpověď soustavně „ne“, nejde o rozhovor, ale o strategii. Praktické nástroje: Hodnocení důkazů, Asertivní komunikace a v organizacích psychologické bezpečí, které vytváří podmínky pro otevřené zpochybnění.

Literatura

• Jürgen Habermas: Theorie des kommunikativen Handelns (1981); angl. The Theory of Communicative Action (1984, 1987).
• Jürgen Habermas: Moralbewusstsein und kommunikatives Handeln (1983).
• Miranda Fricker: Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing (2007).

Související

Pojmy

• Ideal Speech Situation – Habermasovo normativní kritérium rozhovoru bez nátlaku.
• Instrumental reason – protějšek z frankfurtské školy.
• Epistemická anihilace – jev, který kritérium pomáhá diagnostikovat.
• Epistemická injustice – Frickerové doplňující rámec.
• Power-Knowledge – foucaultovský protipól.
• Delegitimizace – typické porušení nároku na správnost.

Kapitoly a obrana

• Teoretické reflexe – teoretické základy taxonomie.
• EA-7.1.4 Habermas: Komunikativní jednání – heslo o Habermasovi v taxonomii.
• 7.1 Filosofický rámec EA – Habermas vedle Foucaulta, Adorna a Sloterdijka.
• Psychologické bezpečí – organizační podmínky pro komunikativní jednání.
• Kompendium – celá taxonomie.

Strukturní vazby

• Bridge: communicative-rationality – most: jak se tento pojem projevuje v kapitolách knihy