BITE model

Definice

BITE model je popisný rámec, který vypracoval Steven Hassan pro posouzení dynamiky autoritářských skupin a skupin s vysokou mírou kontroly; poprvé jej předložil v knize Combatting Cult Mind Control (Hassan, 1988) a později jej rozvedl jako nástroj posuzování nepřípustného vlivu (Hassan a Shah, 2019). Zkratka pojmenovává čtyři navzájem se posilující osy kontroly: Behavior, Information, Thought a Emotion.

Osa kontroly chování zahrnuje regulaci fyzického jednání, oblékání, spánku, financí, bydliště, času a kontaktů. Osa kontroly informací zahrnuje střežení přípustných zdrojů, odmítání vnějších médií a dělení vědění podle postavení ve skupině. Osa kontroly myšlení zahrnuje zvláštní, hodnotově nabitý slovník, odmítání kritické analýzy a návyky, jimiž se nežádoucí myšlenka zastaví. Osa kontroly emocí zahrnuje vyvolávání viny, studu a strachu, obavu z odchodu a podmíněné projevy přijetí (Hassan a Shah, 2019). Odpovídající pojmy knihy popisují hesla thought stopping, loading the language a love bombing.

Každá osa je rozepsána do desítek konkrétních ukazatelů, takže rámec lze použít jako strukturovaný popis organizace, hnutí nebo vztahu, nikoli jako jediné číslo (Hassan a Shah, 2019).

Původ a kontext pojmu

Hassan, sám bývalý člen náboženského hnutí, navázal na dvě starší linie. Robert Jay Lifton popsal na základě rozhovorů s lidmi, kteří prošli čínskými programy reformy myšlení, osm kritérií ideologického totalismu, mezi nimi kontrolu prostředí a kult doznání (Lifton, 1961). Edgar Schein tytéž programy analyzoval jako koercivní přesvědčování, tedy jako proces rozmrazení, změny a znovuzmrazení identity v prostředí, jež kontroluje odměny a sankce (Schein, 1961). Rámec osmi kritérií shrnuje heslo thought reform; jeho první kritérium rozebírá heslo milieu control.

Druhou linií je klinická a poradenská práce s bývalými členy skupin, kterou v téže době vedly Margaret Singerová a Janja Lalichová; ty popsaly tytéž mechanismy z hlediska toho, co dělají s rozhodováním člena (Singer a Lalich, 1995). Lalichová později doplnila model „omezené volby“: člen volí svobodně, ale uvnitř prostoru, který skupina předem zúžila (Lalich, 2004); viz bounded choice.

Hassanův vlastní přínos je v tom, že rámec nevyžaduje prokázání úmyslu ani formálního členství, jen souběh čtyř vektorů kontroly; proto je použitelný i mimo náboženské skupiny – v partnerských vztazích, politických hnutích a prostředích online radikalizace (Hassan a Shah, 2019).

Jak se projevuje

Pozorovatelné znaky se podle os liší v tom, co vidí okolí a jak totéž popisuje dotčený člověk. Tabulka je souhrnem popisů shromážděných v poradenské literatuře (Singer a Lalich, 1995; Hassan a Shah, 2019), nikoli diagnostickým nástrojem.

Osa	Co vidí okolí	Co popisuje dotčený
Chování	náhlá změna denního režimu, financí, bydlení; méně spánku	„Nemám čas na nic jiného.“
Informace	přerušení kontaktu s médii a starými přáteli; vlastní slovník skupiny	„Venku nikdo nechápe pravdu.“
Myšlení	opakované fráze, rychlé umlčení otázky	„Pochybnost je slabost.“
Emoce	střídání nadšení a viny, obava z odchodu	„Kdybych odešel, stane se něco zlého.“

Jednotlivý znak nedokazuje nic: přísný režim, zvláštní slovník i intenzivní společenství patří i k legitimním organizacím. Rozhodující je souběh všech čtyř os a jejich vzájemné posilování (Hassan a Shah, 2019).

Mechanismus

Osy působí jako uzavřený systém. Kontrola chování vyčerpá čas a energii potřebné ke kritickému zvážení; kontrola informací odstraní srovnávací materiál, protože úsudek o tom, co je pravda, potřebuje vnější body (Lifton, 1961). Kontrola myšlení znemožní z mála dostupných informací vyvodit nesoulad a kontrola emocí spojí pochybnost s vinou a strachem, takže pochybnost sama se stane nepříjemnou (Singer a Lalich, 1995).

Výsledkem je prostředí, v němž je odchod obtížný nejen prakticky, ale i poznávacím a citovým způsobem; Lalichová tento stav popisuje jako omezenou volbu, v níž je rozhodování členů vnitřně soudržné, ale jeho prostor je předem zúžen (Lalich, 2004). Kniha tento stav na úrovni skupiny čte jako epistemickou anihilaci – interpretace knihy; doloženo je přitom to, co tvrdí zdroje: že souběh kontrol odstraňuje vnější srovnání (Lifton, 1961) a že vazba viny na pochybnost znesnadňuje odchod (Singer a Lalich, 1995).

Odlišení

Legitimní náročné společenství, například řeholní řád, vojenský výcvik nebo vrcholový sport, může mít přísný režim a vlastní slovník. Rozhodující rozdíl je v tom, zda lze odejít bez sankcí, zda je dovolena kritika a zda mají členové přístup k vnějším informacím (Hassan a Shah, 2019).

Coercive control je Starkův rámec popisující tytéž vektory v partnerské dvojici, tedy mezi dvěma lidmi, ne ve skupině; na rozdíl od BITE je zakotven v trestním a civilním právu několika jurisdikcí (Stark, 2007).

High control group je označení pro samotné prostředí; BITE je nástroj, jímž se takové prostředí popisuje (Hassan a Shah, 2019).

Taxonomie EA popisuje jednotlivé techniky v notaci EA-X.Y.Z-α; BITE naproti tomu podává souhrnný profil skupiny ve čtyřech dimenzích – interpretace knihy o vztahu obou nástrojů, opřená o Hassanův popis účelu rámce (Hassan a Shah, 2019).

Význam pro Kompendium

V knize slouží BITE jako nástroj prvotní triáže, který předchází podrobnější taxonomické analýze. Osa kontroly informací odpovídá rodině technik EA-1.1, tedy zúžení informačního pole – například EA-1.1.1 Selektivní expozice, EA-1.1.2 Informační přetížení a EA-1.1.3 Terminologická mystifikace. Osa kontroly myšlení odpovídá imunizačním technikám rodiny EA-1.3, mezi nimi EA-1.3.1 Imunizaci proti falsifikaci, a osa kontroly emocí afektivním vektorům, jimiž se zabývají Klinické aplikace. Toto přiřazení je interpretace knihy; Hassanův rámec sám žádnou taxonomii technik neobsahuje (Hassan a Shah, 2019).

Při hodnocení zdrojů má vysoké skóre kontroly v prostředí, z něhož výpověď pochází, snižovat její váhu: prostředí s řízenou informací systematicky zkresluje, co se z něj dozvíme (Lifton, 1961).

Obrana a zotavení

Pro blízké je nejdůležitější udržet kontakt bez ultimát a nabízet vnější informace a vztahy, aniž by se útočilo na identitu člověka; právě vztah mimo skupinu je bodem srovnání, který kontrola prostředí odstraňuje (Hassan, 1988). Postup popisuje prevence izolace.

Pro profesionála platí, že se posuzují všechny čtyři osy a dokumentuje se konkrétní chování, ne nálepky, a že člověk může skupinu zpočátku hájit, protože hodnocení skupiny je součástí jeho identity (Singer a Lalich, 1995). Po odchodu je obnova autonomie v každé ose postupná – vlastní režim, vlastní zdroje, vlastní jazyk a emoce bez viny; rámec takové práce podává protokol po odchodu z kultu. Právní využití popisu podle os při dokazování nepřípustného vlivu rozebírá kapitola Doktrína nepřípustného vlivu a heslo coercive control pro blízké vztahy.

Meze a kritika

Rámec je popisný, nikoli prediktivní, a nemá publikovanou psychometrickou validaci: čtyři osy nejsou na sobě nezávislé a vysoké skóre mohou vykázat i organizace, jež nikdo za destruktivní nepovažuje (Hassan a Shah, 2019). Interpretace proto vyžaduje klinický úsudek a znalost kontextu.

Hlubší výhrada míří na celou tradici, z níž BITE vychází. Sociologové nových náboženských hnutí shromáždili doklady, že vstup do takových skupin je ve většině případů dobrovolný a že velká část členů z nich sama odchází, takže vysvětlení jazykem vymývání mozků je nadbytečné (Barker, 1984). Richardson k tomu dodává, že pojem vymývání mozků je používán spíš jako nástroj v soudních a mediálních sporech než jako vysvětlení (Richardson, 1993); přehled obou stran podává Dawson (2006). Kniha proto BITE používá k popisu pozorovatelné kontroly, nikoli jako důkaz, že se u člena odehrálo něco, co by vylučovalo jeho vlastní rozhodování – interpretace knihy. Související riziko přehnané diagnózy rozebírá kapitola Riziko falešně pozitivních závěrů.

Literatura

• Barker, E. (1984). The Making of a Moonie: Choice or Brainwashing?. Blackwell.
• Dawson, L. L. (2006). Comprehending Cults: The Sociology of New Religious Movements. Oxford University Press.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Park Street Press.
• Hassan, S., & Shah, M. J. (2019). The anatomy of undue influence used by terrorist cults and traffickers to induce helplessness and trauma, so creating false identities. Ethics, Medicine and Public Health.
• Lalich, J. (2004). Bounded Choice: True Believers and Charismatic Cults. University of California Press.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism. W. W. Norton.
• Richardson, J. T. (1993). A social psychological critique of „brainwashing“ claims about recruitment to new religions. Religion and the Social Order.
• Schein, E. H. (1961). Coercive Persuasion. W. W. Norton.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. Jossey-Bass.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.

Související

Pojmy

• Coercive control – Starkův rámec kontroly ve dvojici.
• Thought reform – Liftonových osm kritérií.
• Milieu control – první kritérium, kontrola prostředí.
• High control group – prostředí, které rámec popisuje.
• Bounded choice – Lalichové model omezené volby.
• Undue influence – právní institut, k němuž rámec slouží jako popis.
• Taxonomie EA – podrobná klasifikace technik.
• Epistemická anihilace – ústřední pojem knihy.
• Kognitivní anihilace – kognitivní korelát.

Obrana a právo

• Protokol po odchodu z kultu – zotavení po opuštění skupiny.
• Doktrína nepřípustného vlivu – právní využití popisu kontroly.
• Riziko falešně pozitivních závěrů – meze posuzování.

Strukturní vazby

• Bridge: bite-model – most: jak se tento pojem projevuje v kapitolách knihy