Strategie a modelování🔗

Co rodina zahrnuje🔗

Rodina strategií a modelování shromažďuje vzorce, které neurolingvistické programování odvozuje ze dvou svých nejobecnějších nároků. Prvním je nárok, že lidská zkušenost má strukturu: rozhodnutí, motivace, přesvědčení o pravdivosti, učení i pocit, že jsme milováni, vznikají podle tohoto předpokladu sledem vnitřních kroků, který lze popsat jako strategii. Druhým je nárok, že strukturu vynikajícího výkonu lze zachytit a předat jiným, tedy modelovat. Oba nároky formuluje rané souborné dílo oboru, které subjektivní zkušenost popisuje jako sled smyslových reprezentací s testy a operacemi (Dilts a kol. 1980). Do rodiny proto patří tři skupiny vzorců. První skupinu tvoří obecné operace se strategiemi: elicitace strategie, tedy její zjištění, instalace strategie, tedy její vytvoření nebo změna, a využití strategie druhého, tedy podání sdělení v pořadí, které odpovídá zjištěnému postupu. Patří sem i pojem smyčkových strategií, které nemají jasné kritérium ukončení. Druhou skupinu tvoří popisy jednotlivých typů strategií: rozhodovací, motivační, strategie přesvědčení o pravdivosti, strategie reality, strategie učení s dílčí pravopisnou strategií a strategie lásky. Třetí skupinu tvoří modelování a jeho pozdější podoby: modelování excelence, Diltsovy strategie geniality, nevědomé modelování, generátor nového chování a takzvaný nový kód NLP se svými stavy a hrami, mezi něž patří stav vysokého výkonu, abecední hra, stav nevědění a periferní vidění.

Rodinu spojuje společná kostra. Každá strategie se v NLP zapisuje jako sled smyčkových jednotek, které kognitivní psychologie popsala jako model TOTE: test porovná současný stav s kritériem, operace se pokusí rozdíl zmenšit, opakovaný test ověří výsledek a smyčka skončí výstupem, až je kritérium splněno (Miller, Galanter a Pribram 1960). Kdo rozumí této kostře, rozumí i tomu, kde v každém vzorci leží moc: u toho, kdo stanovuje kritérium testu, a u toho, kdo rozhoduje, kdy je smyčka uzavřena.

Původ🔗

Pojem strategie převzalo NLP z kognitivní psychologie konce padesátých let. Miller, Galanter a Pribram v knize o plánech a struktuře chování navrhli, aby se cílené jednání nevykládalo jako řetěz podnětů a reakcí, ale jako realizace hierarchicky uspořádaných plánů se zpětnou vazbou; základní jednotkou plánu byla smyčka testu a operace, kterou lze vnořovat (Miller, Galanter a Pribram 1960). Raná systematizace NLP tento model spojila s reprezentačními systémy a vytvořila notaci, ve které se jednotlivé kroky strategie zapisují jako zrakové, sluchové, tělesné nebo jazykové reprezentace, rozlišené podle toho, zda jde o vnější vjem, vzpomínku, nebo konstrukci (Dilts a kol. 1980). Ve stejné práci byly popsány i postupy zjišťování, změny a využití strategií a příklady strategií z různých oblastí života. Modelování je ještě starší než pojem strategie: NLP se od svých počátků definovalo jako popis práce výjimečných terapeutů, z něhož vznikl jazykový meta-model (Bandler a Grinder 1975). Dilts později přenesl modelování na historické osobnosti a z jejich textů rekonstruoval „strategie geniality“ (Dilts 1994). Grinder, jeden ze zakladatelů oboru, se od osmdesátých let vydal jiným směrem. S Judith DeLozierovou položil základy nového kódu, který klade menší důraz na přesné sledy kroků a větší na stavy, v nichž se dovednosti osvojují (Grinder a DeLozier 1987), a s Carmen Bostic St. Clairovou kritizoval, že se obor odvrátil od modelování k prodeji jeho výsledků, a popsal modelování jako proces, v němž se dovednost nejprve převezme nevědomě a teprve pak kodifikuje (Grinder a Bostic St. Clair 2001).

Jak rodinu číst defenzivně🔗

Vzorce této rodiny mají zvláštní postavení, protože se netýkají jednotlivých slov nebo gest, ale samotných postupů, kterými člověk rozhoduje, věří a jedná. Kdo tvrdí, že zná strategii druhého, tvrdí, že ví, za jakých podmínek druhý souhlasí, uvěří nebo se pohne k činu. Primární literatura NLP to formuluje výslovně: znalost strategie má umožnit podat sdělení v pořadí, které strategie druhého očekává (Dilts a kol. 1980). Pro defenzivní čtení jsou proto užitečné tři otázky, které lze položit u každého vzorce rodiny.

První otázka zní, kdo zná mapu. Pokud strategii zkoumá člověk sám, například student, který přemýšlí, jak se nejlépe učí, nebo pár, který hledá, jak si navzájem lépe rozumět, slouží pojem sebepoznání. Pokud mapu drží někdo jiný a druhý o ní neví, mění se strategie v mapu slabých míst. Druhá otázka zní, kdo stanoví kritérium testu. Ve stavbě modelu TOTE skončí smyčka, až je kritérium splněno; pokud kritérium stanoví druhá strana, může smyčku udržovat bez konce, takže člověk se snaží, dokazuje a zlepšuje, ale nikdy nedojde k výstupu. Tento mechanismus je dobře znám z kontrolujících vztahů a uzavřených skupin. Třetí otázka zní, zda se forma nabídky nevydává za její obsah. Podání, které kopíruje zjištěné pořadí kroků, dodá přesně ten počet příkladů nebo vyvolá přesně ten pocit, který člověk potřebuje, může vyvolat souhlas, aniž by poskytlo důvody. Psychologie úsudku přitom ukazuje, že lidé mají k vlastním rozhodovacím procesům jen omezený přístup a že jejich popisy vlastního postupu jsou často dodatečnou rekonstrukcí (Kahneman 2011). Strategie, kterou někdo „odhalil“ z několika odpovědí, je tedy hypotéza, ne klíč.

U modelování přibývá čtvrtá otázka: napodobuje se dovednost, nebo osoba? Učení od zkušenějšího, které spojuje pozorování, vysvětlení a nezávislé ověření, je běžnou součástí každého oboru. Napodobení řeči, gest a postojů vůdčí osoby bez vztahu k měřitelné dovednosti vytváří spíše vazbu na vzor. Výzkum automatického napodobování ukázal, že lidé spontánně přebírají držení těla a gesta svých partnerů v rozhovoru a že takové napodobení zvyšuje vzájemnou sympatii (Chartrand a Bargh 1999). Pocit blízkosti, který napodobení vzoru provází, tedy ještě neznamená, že se přenáší jeho schopnost.

Stav důkazů🔗

Obecné myšlenky, z nichž rodina vychází, mají dobré zázemí. Model TOTE je milníkem kognitivní revoluce v psychologii (Miller, Galanter a Pribram 1960) a výzkum úsudku a rozhodování doložil, že forma, pořadí a rámování informací rozhodování skutečně ovlivňují (Kahneman 2011). Učení od zkušenějších je dobře popsaným jevem a sociální psychologie vlivu doložila, že lidé se pod tlakem a v nejistotě rozhodují podle zkratek, jako je sociální důkaz nebo autorita (Cialdini 2009). Specifická tvrzení NLP o strategiích a modelování však empiricky doložena nejsou. Hodnocení Národní rady pro výzkum USA, které posuzovalo NLP mezi technikami zvyšování lidského výkonu, nenašlo pro jeho tvrzení oporu (Druckman a Swets 1988). Výzkum, který ověřoval předpoklady, na nichž zjišťování strategií stojí, tedy preferovaný reprezentační systém a jeho vztah k volbě slov, výsledky NLP nepotvrdil (Sharpley 1984). Souhrnný přehled databáze výzkumu NLP konstatoval, že většina kontrolovaných studií tvrzení oboru nepodporuje (Witkowski 2010). Kriticky vstřícné akademické hodnocení připouští, že modely NLP mohou v praxi sloužit jako pracovní heuristiky pro rozhovor a sebereflexi, ale zdůrazňuje, že jejich hodnota nebyla prokázána výzkumem (Tosey a Mathison 2009). Rekonstrukce strategií historických osobností nejsou empirickým výzkumem, ale interpretací textů. Pro čtenáře kompendia z toho plyne dvojí závěr: obava z vlivového užití je oprávněná, protože využívá obecné a dobře popsané slabiny lidského rozhodování, ale přesnost, kterou NLP svým strategiím připisuje, doložena není.

Obrana🔗

Obranu proti vlivovému užití vzorců této rodiny lze shrnout do několika zásad, které se v jednotlivých heslech rozvádějí podrobněji. První zásadou je nemuset odpovídat na otázky po vlastním postupu. Na otázky, jak se rozhodujete, co vás přesvědčí, kolik příkladů potřebujete nebo co se dělo těsně předtím, než jste si byli jistí, lze odpovědět obsahem: co od nabídky potřebuji, jaké jsou ceny, rizika a alternativy. Druhou zásadou je stanovit si kritéria předem a nezávisle na tom, kdo nás přesvědčuje, nejlépe písemně, a nenechat je naplnit stranou, která má na výsledku zájem. Třetí zásadou je oddělit stav od rozhodnutí: pocit jistoty, nadšení nebo naléhavosti, který vznikne během prezentace, je stav, a rozhodnutí lze udělat až po jeho odeznění. Výzkum zpracování přesvědčivých sdělení ukazuje, že pečlivé posouzení argumentů vyžaduje čas a motivaci a že bez nich převládají okrajová vodítka (Petty a Cacioppo 1986). Čtvrtou zásadou je trvat na vnějším ověření, ať jde o pravdivost vzpomínky, o účinnost metody, nebo o úspěch napodobování vzoru. Pátou zásadou je udržovat vztahy a zdroje informací mimo vztah nebo skupinu, kde je vliv vykonáván. U lidí, jejichž rozhodování, paměť nebo učení byly dlouhodobě „obsluhovány“ jinou osobou, se zotavení zaměřuje na obnovu důvěry ve vlastní úsudek, na zkušenost rozhodování bez tlaku a na rozlišení, které dovednosti a postoje jsou jejich vlastní. Odborníci, kteří s pojmy této rodiny pracují, by měli zjištění o strategiích klienta vždy sdílet s ním samým a nikdy je nepoužít k cíli, se kterým nesouhlasil.

Hesla rodiny🔗

Kód	Heslo	Anglicky	Druh	Užití	Riziko
NLP-14.01	Elicitace strategie	Strategy elicitation	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-14.02	Pravopisná strategie	Spelling strategy	vzorec	převážně terapeutické	nízké
NLP-14.03	Rozhodovací strategie	Decision strategy	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-14.04	Motivační strategie	Motivation strategy	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-14.05	Strategie přesvědčení o pravdivosti	Convincer strategy	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-14.06	Strategie učení	Learning strategy	vzorec	terapeutické i vlivové	nízké
NLP-14.07	Strategie reality	Reality strategy	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-14.08	Strategie lásky	Love strategy	vzorec	převážně vlivové	vysoké
NLP-14.09	Strategie geniality	Strategies of genius	vzorec	terapeutické i vlivové	nízké
NLP-14.10	Modelování excelence	Modelling excellence	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-14.11	Nový kód NLP	NLP New Code	pojem	převážně terapeutické	střední
NLP-14.12	Stav vysokého výkonu	High-performance state	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-14.13	Abecední hra	Alphabet game	vzorec	převážně terapeutické	nízké
NLP-14.14	Stav nevědění	Know-nothing state	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-14.15	Periferní vidění	Peripheral vision	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-14.16	Instalace strategie	Strategy installation	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-14.17	Využití strategie druhého	Strategy utilisation	vzorec	převážně vlivové	vysoké
NLP-14.18	Generátor nového chování	New behaviour generator	vzorec	převážně terapeutické	nízké
NLP-14.19	Smyčkové strategie	Looping strategies	pojem	výkladový pojem	střední
NLP-14.20	Nevědomé modelování	Unconscious uptake modelling	vzorec	terapeutické i vlivové	střední

Mapa rodiny🔗

Mapu odvozuje engine katalogů z vazeb „obecnější heslo“; uzel otevře heslo.

flowchart LR
  F["Strategie a modelování"]
  click F "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/_index.md"
  n1["Elicitace strategie"]
  n2["Pravopisná strategie"]
  n3["Rozhodovací strategie"]
  n4["Motivační strategie"]
  n5["Strategie přesvědčení o pravdivosti"]
  n6["Strategie učení"]
  n7["Strategie reality"]
  n8["Strategie lásky"]
  n9["Strategie geniality"]
  n10["Modelování excelence"]
  n11["Nový kód NLP"]
  n12["Stav vysokého výkonu"]
  n13["Abecední hra"]
  n14["Stav nevědění"]
  n15["Periferní vidění"]
  n16["Instalace strategie"]
  n17["Využití strategie druhého"]
  n18["Generátor nového chování"]
  n19["Smyčkové strategie"]
  n20["Nevědomé modelování"]
  F --> n1
  F --> n2
  F --> n3
  F --> n4
  F --> n5
  F --> n6
  F --> n7
  F --> n8
  n10 --> n9
  F --> n10
  F --> n11
  n11 --> n12
  n11 --> n13
  n11 --> n14
  n12 --> n15
  F --> n16
  F --> n17
  F --> n18
  F --> n19
  n10 --> n20
  click n1 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/elicitace-strategie.md"
  click n2 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/pravopisna-strategie.md"
  click n3 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/rozhodovaci-strategie.md"
  click n4 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/motivacni-strategie.md"
  click n5 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/presvedcovaci-strategie.md"
  click n6 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/strategie-uceni.md"
  click n7 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/strategie-reality.md"
  click n8 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/strategie-lasky.md"
  click n9 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/strategie-geniality.md"
  click n10 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/modelovani-excelence.md"
  click n11 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/novy-kod.md"
  click n12 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/stav-vysokeho-vykonu.md"
  click n13 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/abecedni-hra.md"
  click n14 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/stav-nevedeni.md"
  click n15 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/periferni-videni.md"
  click n16 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/instalace-strategie.md"
  click n17 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/utilizace-strategie.md"
  click n18 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/generator-noveho-chovani.md"
  click n19 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/smyckove-strategie.md"
  click n20 "@/kompendium/nlp-vzorce/strategie-a-modelovani/modelovani-nevedomim.md"

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Chartrand, T. L., & Bargh, J. A. (1999). The chameleon effect: The perception–behavior link and social interaction. Journal of Personality and Social Psychology, 76(6), 893–910.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R. (1994). Strategies of Genius, Volume I: Aristotle, Sherlock Holmes, Walt Disney, Wolfgang Amadeus Mozart. Capitola: Meta Publications.
• Dilts, R., Grinder, J., Bandler, R., & DeLozier, J. (1980). Neuro-Linguistic Programming: Volume I. The Study of the Structure of Subjective Experience. Cupertino: Meta Publications.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Grinder, J., & Bostic St. Clair, C. (2001). Whispering in the Wind. Scotts Valley: J & C Enterprises.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Miller, G. A., Galanter, E., & Pribram, K. H. (1960). Plans and the Structure of Behavior. New York: Holt, Rinehart and Winston.
• Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). Communication and Persuasion: Central and Peripheral Routes to Attitude Change. New York: Springer.
• Sharpley, C. F. (1984). Predicate matching in NLP: A review of research on the preferred representational system. Journal of Counseling Psychology, 31(2), 238–248.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

• NLP vzorce – celý katalog a jeho rodiny
• Logické úrovně a percepční pozice – předchozí rodina katalogu
• Práce s částmi – další rodina katalogu