Most: Teoretické reflexe → Přílohy

Z: 07 – Teoretické a metakonceptuální reflexe → Do: 08 – Přílohy Druh mostu: od výkladu teorií k aparátu, který umožňuje teorie ověřit, citovat a dál rozvíjet.

Oddíl 07 je nejrozsáhlejší teoretickou částí knihy: přehledové stránky o filosofických tradicích, sociální epistemologii, kognitivních vědách, politice a digitálním věku a desítky stránek o jednotlivých autorech. Takový oddíl je užitečný jen tehdy, když čtenář může každé tvrzení dohledat, porovnat s originálem a správně pojmenovat. Přílohy k tomu poskytují bibliografii, česko-anglický index pojmů, klasifikační schéma, rejstřík technik, zkratky a etický kodex výzkumu. Most popisuje, jak tyto nástroje používat, aby teoretická práce s knihou zůstala poctivá – tedy aby z výkladu autorů nevznikaly nepřesné parafráze a z nepřesných parafrází nové „poznatky“.

Co pokrývají Teoretické reflexe

Přehledové stránky oddílu 07 – filosofický rámec EA, epistemické trauma, sociální epistemologie, postmodernismus, kognitivní vědy, computational epistemology, EA v digitálním věku a politická EA – tvoří jeho kostru. Autorské stránky, od Wittgensteina po Floridiho, představují jednotlivé myslitele v souvislosti s tématy knihy. Otevřené otázky shrnují, co zůstává neověřené.

Co pokrývají Přílohy

Bibliografie řadí primární a sekundární literaturu podle oborů – epistemologie, fenomenologie, kritická teorie, totalitarismus, kognitivní psychologie, klinika traumatu. Index pojmů spojuje české termíny s anglickými a s místem prvního výskytu. Klasifikační schéma popisuje meta-úroveň taxonomie, rejstřík technik všechny kódy, zkratky notaci a etický kodex výzkumníka pravidla pro výzkum s lidmi.

Proč přecházet z teorie do příloh

Prvním důvodem je návrat k originálům. Stránky oddílu 07 jsou výklady, nikoli citace, a každý výklad posouvá význam. Kdo chce například použít Frickerové pojem testimoniální nespravedlnosti, musí jej znát v podobě, v jaké jej autorka formulovala (Fricker 2007), a ne jen v podobě, v jaké jej kniha převzala. Bibliografie k tomu dává adresu. Tento požadavek není akademickou formalitou: Kuhnova analýza vědeckých revolucí (Kuhn 1962) nebo Lyotardova diagnóza rozpadu velkých vyprávění (Lyotard 1979) bývají v populárních textech citovány ve významech, které by jejich autoři odmítli, a teoretická práce s knihou by tuto chybu neměla opakovat.

Druhým důvodem je terminologická přesnost. Filosofické pojmy se mezi jazyky a tradicemi posouvají – německé Lebenswelt, francouzské différance nebo anglické testimony nemají jednoznačné české ekvivalenty. Index pojmů ukazuje, jaký překlad kniha zvolila a kde se pojem v knize poprvé objevuje. Při psaní odborného textu je pak možné uvést oba tvary a vyhnout se zmatení.

Třetím důvodem je vztah teorie a taxonomie. Klasifikační schéma ukazuje, jak se teoretické pojmy promítají do kódů technik, a rejstřík umožňuje dohledat, které techniky daná teorie vysvětluje. To je důležité zejména pro výzkum, protože hypotéza formulovaná teoreticky musí být převedena na pozorovatelné jednotky. Bowker a Starová (1999) upozornili, že každá klasifikace v sobě nese teoretická rozhodnutí, která pak určují, co se vůbec dá pozorovat; klasifikační schéma knihy tato rozhodnutí zveřejňuje, a tím je činí kritizovatelnými.

Čtvrtým důvodem je etika výzkumu. Teoretické hypotézy z oddílu 07 vedou k výzkumu s lidmi, často se zranitelnými. Etický kodex v přílohách vychází z ustálených zásad výzkumné etiky, jak je formulovala Belmontská zpráva (National Commission 1979) a Helsinská deklarace (World Medical Association 1964, v pozdějších revizích), a přizpůsobuje je specifikům oblasti.

Pátým důvodem je přerušení citačního řetězce. Greenberg (2009) na analýze citační sítě jednoho biomedicínského tvrzení ukázal, jak tvrzení získává autoritu samotným opakováním: citace se přejímají z citujících prací, nikoli z původních dat, nepodložené tvrzení se tak šíří a práce, které je zpochybňují, zůstávají necitovány. Teoretický oddíl knihy je k tomuto vzorci obzvlášť zranitelný, protože pracuje s autory, jejichž pojmy kolují sekundární literaturou už po generace a bývají přejímány ve zjednodušené podobě. Bibliografie je nástrojem přerušení řetězce: donutí pisatele dojít až k místu, kde tvrzení poprvé vzniklo. Floridi (2014) pojmenovává prostředí, v němž se informace šíří rychleji, než je lze prověřit, jako infosféru; právě v takovém prostředí je návrat k originálu úkonem, který nelze delegovat na vyhledávač.

Konkrétní cesty mezi oddíly

Teoretický úkol (07)	Příloha (08)	Co přechod přidává
Citovat autora z autorské stránky	Bibliografie	Úplný bibliografický údaj a návrat k originálu.
Převést pojem do cizojazyčné literatury	Index pojmů	Česko-anglický ekvivalent a místo výskytu.
Spojit teorii s technikami	Rejstřík technik, Klasifikační schéma	Kódy, na které teorie dopadá, a principy jejich zařazení.
Navrhnout výzkum z otevřených otázek	Etický kodex	Pravidla pro výzkum s lidmi.

Příklad průchodu mostem

Studentka filosofie píše diplomovou práci o vztahu Frickerové pojmu hermeneutické nespravedlnosti a technik delegitimizace popsaných v knize. Jako výchozí bod jí slouží stránka o sociální epistemologii.

Nejprve v bibliografii dohledá originál a přečte příslušné kapitoly; zjistí, že kniha používá pojem šířeji, než jej autorka definovala, a v práci tento posun výslovně uvede. V indexu pojmů ověří, jak kniha překládá hermeneutical injustice a kde pojem zavádí. V rejstříku technik vybere techniky skupiny EA-2, které podle knihy na tento mechanismus spoléhají, a v klasifikačním schématu zjistí, podle jakých principů jsou zařazeny. Pro kapitolu o možném empirickém ověření navrhne design podle oddílu výzkumné metodologie, například s diskurzivní analýzou, a ověří jej proti etickému kodexu. Výsledkem je práce, která knihu používá jako zdroj podnětů, ne jako autoritu.

Časté omyly

Prvním omylem je citovat autory přes knihu. Stránky oddílu 07 jsou sekundárními výklady; v odborném textu se cituje originál a kniha se uvádí jako zdroj interpretace.

Druhým omylem je brát index pojmů jako slovník definic. Index uvádí ekvivalenty a výskyt; definice a jejich spory je třeba hledat v originální literatuře a v příslušných heslech glosáře.

Třetím omylem je předpokládat, že bibliografie je úplná. Je výběrová a odráží zaměření knihy; pro systematický přehled literatury je nutné ji doplnit vlastní rešerší.

Čtvrtým omylem je odkládat etiku na dobu, kdy „bude výzkum hotový“. Etické posouzení patří do návrhu výzkumu, nikoli do jeho závěru.

Meze a otevřené otázky

Aparát přitom nerozhoduje o pravdivosti. Úplný bibliografický údaj, správný ekvivalent v indexu a dohledaný kód techniky dokládají, odkud tvrzení pochází a jak je kniha pojmenovala; že je tvrzení pravdivé, z toho nevyplývá. Přesná citace nesprávného výkladu je stále nesprávným výkladem a dobře zařazená technika může být zařazena podle chybného kritéria. Interpretace knihy: přílohy slouží k tomu, aby bylo možné spor vést, ne aby ho rozhodly.

Přílohy se vyvíjejí s knihou a mohou dočasně zaostávat za revizemi oddílu 07. Bibliografie neobsahuje všechna díla, na která autorské stránky odkazují, a některé stránky oddílu 07 samy upozorňují, že představují autora jen v jednom aspektu. Pro teoretickou práci z toho plyne zásada ověřovat dvakrát: proti originálu a proti současné sekundární literatuře.

Literatura

• Bowker, G. C., & Star, S. L. (1999). Sorting Things Out: Classification and Its Consequences. Cambridge, MA: MIT Press.
• Floridi, L. (2014). The Fourth Revolution: How the Infosphere is Reshaping Human Reality. Oxford: Oxford University Press.
• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford: Oxford University Press.
• Greenberg, S. A. (2009). How citation distortions create unfounded authority: analysis of a citation network. BMJ.
• Kuhn, T. S. (1962). The Structure of Scientific Revolutions. Chicago: University of Chicago Press.
• Lyotard, J.-F. (1979). La condition postmoderne: Rapport sur le savoir. Paris: Minuit.
• National Commission for the Protection of Human Subjects of Biomedical and Behavioral Research (1979). The Belmont Report. Washington, DC: U.S. Department of Health, Education, and Welfare.
• World Medical Association (1964). Declaration of Helsinki: Ethical Principles for Medical Research Involving Human Subjects. Helsinki: WMA (s pozdějšími revizemi).

Související

Přílohy

• Bibliografie – návrat k originálům.
• Index pojmů – terminologický most CS–EN.
• Etický kodex výzkumníka EA – výzkumná etika.

Teorie a metoda

• Otevřené výzkumné otázky – výchozí body výzkumu.
• Výzkumná metodologie – jak teorie ověřovat.
• Taxonomie EA – stavba klasifikace.

Sousední mosty

• Most: Klinika → Přílohy – přílohy z pohledu kliniky.
• Most: Ultramární techniky → Přílohy – přílohy pro oddíl 05.
• Most: Úvod → Teoretické reflexe – vstup do oddílu 07.