Loading the language

Definice

Loading the language (česky volně nabíjení jazyka) je šesté z osmi kritérií ideologického totalismu, která popsal psychiatr Robert Jay Lifton: prostředí, v němž se jazyk zhušťuje do krátkých, absolutních a hodnotově nabitých formulí, takže nejsložitější lidské otázky se redukují na stručné, snadno zapamatovatelné fráze (Lifton, 1961). Takovou frázi Lifton nazval „klišé ukončujícím myšlení“ (thought-terminating cliché): jakmile zazní, je počátkem i koncem analýzy a není o čem dál uvažovat (Lifton, 1961).

Jde o popis prostředí, ne o diagnózu člověka. Lifton svá kritéria formuloval jako škálu přítomnosti a intenzity, tedy jako způsob, jak posoudit míru totalismu v daném prostředí, ne jako test, jímž by se někdo označil za „zmanipulovaného“ (Lifton, 1999).

Původ a kontext pojmu

Lifton vycházel z rozhovorů se západními i čínskými lidmi, kteří prošli programy „reformy myšlení“ v Číně na počátku 50. let, a popsal osm znaků prostředí, které nazval totalistickým: milieu control, mystickou manipulaci, požadavek čistoty, kult zpovědi, posvátnou vědu, nabíjení jazyka, nadřazení doktríny nad člověka a rozhodování o tom, kdo má právo na existenci (Lifton, 1961). Jazyk takového prostředí označil za „jazyk ne-myšlení“ (language of non-thought) a sám k němu po desítkách let vrátil při analýze dalších uzavřených skupin (Lifton, 1999). Rámec rozvádí heslo thought reform a referenční karta EA-8.2.2.

Literární obdobou je Newspeak z Orwellova románu, v němž je slovník zužován záměrně, aby nežádoucí myšlenka neměla jak být vyslovena (Orwell, 1949); srov. heslo Newspeak. Historicky doloženým případem je jazyk nacistického Německa, který z pozice filologa zaznamenával Victor Klemperer a popsal na něm, jak se opakováním několika obratů mění myšlení uživatelů (Klemperer, 1947); viz LTI. Pozdější literatura o skupinách s vysokou mírou kontroly zařadila nabitý jazyk mezi složky kontroly myšlení (Hassan, 1988).

Jak se projevuje

Nejzřetelnějším znakem je vlastní slovník, v němž mají běžná slova nový vnitřní význam, dostupný jen uvnitř; posluchač zvenčí rozumí jednotlivým slovům, a přesto nerozumí, co se říká (Lifton, 1961). Druhým znakem je ukončení otázky frází („to je jen tvoje ego“, „důvěřuj procesu“, „to je negativita“), na kterou nelze věcně odpovědět, protože neobsahuje tvrzení, jež by šlo posoudit (Lifton, 1961).

Třetím znakem je ostré rozdělení slov na „naše“ a „jejich“, tedy na dobrá a zkažená, které předem rozhoduje o hodnocení dřív, než se věc popíše; na tomto rysu je založen i Klempererův rozbor (Klemperer, 1947). Čtvrtým je obtíž popsat vlastní zkušenost jinak než ustálenou formulí, což platí i o lidech, kteří prostředí opustili: fráze se vracejí jako vnitřní hlas, který zastaví myšlenku dřív, než se dokončí (Hassan, 1988).

Mechanismus, jak jej zdroje podporují

Strukturně působí nabíjení jazyka na třech úrovních. Zúžení znamená, že slovník nemá pojmy pro zkušenosti, které by vedly k pochybnosti; blízkým pojmem je hermeneutická nespravedlnost, tedy stav, kdy chybějící pojmy znemožňují vlastní zkušenost pojmenovat i sobě (Fricker, 2007). Nabití znamená, že vybraná slova nesou silný citový náboj – vinu, hrdost, strach – takže jejich užití vyvolá reakci dřív, než proběhne úsudek (Klemperer, 1947).

Ukončení znamená, že klišé nahrazuje argument: kdo se ho dovolá, nemusí nic vysvětlovat, a kdo by v otázkách pokračoval, staví se tím mimo skupinu (Lifton, 1961). Výsledkem je, že se kontrola myšlení přesouvá z vnější autority do vlastního jazyka člena, a právě proto patří nabitý jazyk k nejtrvalejším následkům pobytu v takovém prostředí (Hassan, 1988).

Jazyková teorie k tomu dodává, že ustálené obrazné výrazy nejsou ozdobou, ale organizují uvažování o tématu, takže volba metafory rozhoduje o tom, co se jeví jako samozřejmé (Lakoff a Johnson, 1980). Kniha z toho vyvozuje, že nabitý slovník nepůsobí přesvědčováním, ale tím, co učiní nemyslitelným (interpretace knihy). Souvisí s technikou zastavování myšlenek a se stránkami terminologická mystifikace a sémantická imploze.

Odlišení od běžného a od sousedních jevů

Odborný žargon zpřesňuje komunikaci a jeho termíny lze rozložit a vysvětlit; nabitý jazyk ji naopak uzavírá, protože formuli nelze převést do běžné řeči bez ztráty její funkce (Lifton, 1961). Skupinový slang a vtipy posilují soudržnost, ale nebrání pochybnosti ani kontaktu s okolím, a proto samy znakem totalismu nejsou (Lifton, 1999).

Rituální formule v náboženství nebo v právu mají své místo v rámci, který je zná jako formuli, a jejich užití nevylučuje současné uvažování o věci; rozdíl je ve funkci, ne ve slovech (Klemperer, 1947). Od literárního Newspeaku se jev odlišuje tím, že Newspeak je konstrukce románu, kdežto nabíjení jazyka je empiricky popsaný rys skutečných prostředí (Orwell, 1949).

Jak se znak uplatňuje v knize

Kritérium je praktickým detekčním vodítkem v rozhovoru s člověkem ze skupiny nebo po odchodu z ní: pozoruje se výskyt klišé ukončujících myšlení a schopnost převést je do běžné řeči (Lifton, 1961). Kniha k tomu vede signatury hustota žargonu a sémantická eroze.

Anonymizovaný kompozit: žena po odchodu z komunity, která se prezentovala jako seberozvojová, vypráví, že se dlouho nedokázala na nic zeptat sama sebe, protože kdykoli ji napadlo, že se jí ve skupině neděje dobře, ozvala se v ní fráze „to mluví tvůj strach“ a myšlenka skončila. Slova jako „otevřenost“, „odpor“ nebo „energie“ měla ve skupině přesný vnitřní význam, který venku nikdo nechápal; v terapii si vedle každého z nich napsala, co ve skutečnosti popisovalo – „odpor“ se ukázal jako obyčejný nesouhlas (srov. Lifton, 1961).

Obrana a zotavení

Pro člověka po odchodu je nosné převádět slovník skupiny do běžné řeči a všímat si okamžiků, kdy fráze zastaví myšlenku, a tu myšlenku dokončit; návrat k obvyklému užívání slov podporuje čtení a mluvení v prostředí, které slovník skupiny nepoužívá (Hassan, 1988). Postup rozvádějí metakognitivní monitoring a post-cult protokol.

Pro terapeuta platí, že slovník skupiny nepřebírá, ale ptá se, co výraz znamená, a alternativní pojmy nabízí, místo aby je vnucoval; jinak se v terapii zopakuje tatáž struktura, v níž význam určuje autorita (Lifton, 1961). Prevence spočívá v jediné otázce, kterou lze položit každé frázi: a co to přesně znamená (Fricker, 2007).

Meze pojmu a jeho kritika

Každá skupina má vlastní jazyk a ne každá frazeologie je totalistická; hranice mezi slangem a nabitým jazykem je otázkou funkce a míry, ne seznamu výrazů (Lifton, 1999). Chybí přitom validované měřítko, které by nabitost jazyka kvantifikovalo, a detekční signatury knihy jsou pracovním návrhem, ne nástrojem (interpretace knihy).

Vážnější námitka míří na předpoklad, že odstranění slova odstraní myšlenku. Jazykovědná kritika silné verze jazykového determinismu ukazuje, že myšlení není na slovníku závislé tak úzce, jak Orwellova konstrukce předpokládá, a že lidé si pro nové zkušenosti pojmy tvoří (Pinker, 1994). Sociologický výzkum náboženských hnutí zároveň doložil, že většina oslovených do skupin nevstupuje a velká část členů z nich sama odchází, takže obraz jazykem ovládaného člena nelze zobecňovat (Barker, 1984). Kniha proto nabitý jazyk popisuje jako rys prostředí, který zvyšuje náklady na pochybnost, ne jako mechanismus, který myšlení vypíná; kritiku rámce rozvádí kapitola Přesah rámce.

Literatura

• Barker, E. (1984). The Making of a Moonie: Choice or Brainwashing?. Blackwell.
• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Park Street Press.
• Klemperer, V. (1947). LTI – Notizbuch eines Philologen. Aufbau.
• Lakoff, G., & Johnson, M. (1980). Metaphors We Live By. University of Chicago Press.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. Norton.
• Lifton, R. J. (1999). Destroying the World to Save It. Metropolitan Books.
• Orwell, G. (1949). Nineteen Eighty-Four. Secker & Warburg.
• Pinker, S. (1994). The Language Instinct. William Morrow.

Související

Glosář

• Thought reform – Liftonův rámec osmi kritérií.
• Milieu control – první kritérium.
• Thought-stopping – zastavování myšlenek.
• Newspeak – literární model.
• LTI (Lingua Tertii Imperii) – historický příklad.
• Hermeneutická marginalizace – chybějící pojmy pro vlastní zkušenost.

Techniky a detekce

• EA-8.2.2 Liftonova kritéria – referenční karta.
• EA-1.1.3 Terminologická mystifikace – příbuzná technika.
• Hustota žargonu – jak znak pozorovat.
• EA-6.4.2 Post-cult protokol – práce po odchodu ze skupiny.