Moc-vědění (power-knowledge, pouvoir-savoir)

Definice

Moc-vědění (franc. pouvoir-savoir, angl. power-knowledge) je záměrně spojovníkem psaná formulace Michela Foucaulta, rozvinutá v knihách Dohlížet a trestat (1975), Dějiny sexuality I: Vůle k vědění (1976) a v přednáškách na Collège de France. Spojovník je sám filosofickým tvrzením: moc a vědění nejsou oddělené oblasti, které na sebe působí, ale jsou vzájemně konstitutivní. Vědění se nikdy nevytváří z pozice mimo moc a moc se nikdy nevykonává, aniž by zároveň vytvářela vědění.

Foucaultův rozbor bourá osvícenskou představu „mluvit pravdu do očí moci“ tím, že ukazuje: samotné instituce, jejichž prostřednictvím se pravda stává vyslovitelnou – univerzity, nemocnice, soudy, vědecké časopisy, odborné disciplíny –, jsou samy aparáty moci, které konstituují subjekty schopné vytvářet uznávané vědění. Režim pravdy je historicky specifický aparát, který určuje, které výroky se berou jako vážní kandidáti na pravdu, jakými postupy se odděluje pravda od nepravdy, kdo má autoritu vznášet nároky na pravdu a které techniky přístupu k pravdě se cení.

Vědění proto není „neutrální“ surovina, kterou moc teprve nasazuje; kategorie analýzy, protokoly ověřování i samy subjekty, které mohou být předmětem vědění, jsou produkty konfigurací moci-vědění. Foucault sleduje konkrétní historické režimy: lékařský pohled, soudně-disciplinární aparát, zpovědní postup, biopolitickou správu populace.

Původ a kontext pojmu

Pojem patří do Foucaultovy „genealogické“ fáze (70. léta), navazuje na jeho dřívější archeologii vědění a souvisí s pojmem panoptismus. V Kompendiu se mu věnuje kapitola 7.1 Filosofický rámec EA a rozbor EA-7.1.1 Foucault: Power/Knowledge.

Jak se projevuje

Moc-vědění se v konkrétní situaci pozná podle toho, kdo smí o věci mluvit a jakým jazykem, ne podle obsahu tvrzení:

• výpověď je odmítnuta, protože „nepatří“ do uznaného žánru (příliš osobní, příliš emocionální, nevědecká), ne protože je doložitelně nepravdivá;
• otázka se přesune do odborného rámce, v němž dotčený člověk nemá slovo;
• dotčený začne sám sebe popisovat kategoriemi instituce, i když neodpovídají jeho zkušenosti;
• vznik nového pojmu nebo jazyka umožní lidem pojmenovat dosud nepojmenovanou zkušenost.

Mechanismus

Moc-vědění je filosofický aparát, který zviditelňuje, proč je epistemická anihilace tak často institucionální, a ne jen mezilidská. Kompendium používá Foucaultovu diagnostiku k odhalení strukturních podmínek, za nichž se techniky delegitimizace nestávají dílem izolovaných zlých aktérů, ale výchozím provozem režimů pravdy.

Konkrétně:

• Techniky delegitimizace (původní heslo je přiřazovalo ke kódům EA-1.2.x; v knize je rozebírá kapitola 3.2 Scénáře epistemické delegitimizace a heslo delegitimizace) jsou srozumitelné jako tahy moci-vědění: mluvčí je vyloučen z pozice uznaného poznávajícího ne proto, že jeho tvrzení jsou prokazatelně nepravdivá, ale proto, že stojí mimo postupy, jimiž režim pravdy vytváří platné výroky.
• EA-1.3.3 Tematická diverze funguje tak, že přesune diskurz do režimu, v němž je svědectví oběti strukturně nečitelné – jiná kritéria platnosti, jiní oprávnění mluvčí, jiné relevantní důkazy.
• Kapitola 7. Teoretické reflexe spojuje moc-vědění s panoptismem do jednotného diagnostického aparátu institucionální EA a staví proti nim komunikativní racionalitu jako normativní protivizi.

Odlišení

• Od epistemické nespravedlnosti – Miranda Frickerová (Epistemic Injustice, 2007) popisuje konkrétní újmu, kdy se mluvčímu kvůli předsudku nevěří (svědecká nespravedlnost), nebo kdy chybějí pojmy pro jeho zkušenost (hermeneutická nespravedlnost); moc-vědění popisuje širší aparát, v němž takové újmy vznikají.
• Od konspiračního výkladu – Foucault netvrdí, že někdo moc-vědění vědomě řídí; jde o rozptýlené vztahy bez centra. Kdo z pojmu dělá důkaz o skrytém spiknutí, pojem zkresluje.
• Od relativismu – rozbor podmínek vzniku pravdy neznamená, že žádná pravda neexistuje; Kompendium pojem používá diagnosticky, ne jako popření faktů.
• Od rozpadu metanarativů – Lyotardův postmoderní rámec popisuje ztrátu velkých legitimizačních příběhů, ne mechanismus moci.

Význam pro Kompendium

• Samo české Kompendium je intervencí moci-vědění: tím, že vytváří odbornou taxonomii v češtině, posouvá režim pravdy, v němž mohou česky mluvící přeživší pojmenovat svou zkušenost.
• Kniha si zároveň uvědomuje, že i ona sama je režimem pravdy a může delegitimizovat ty, kdo do jejích kategorií nezapadají (viz EA jako mocenský nástroj a Mocenská asymetrie v EA aplikaci).

Obrana a zotavení

• Pro dotčeného: oddělit otázku „je to pravda?“ od otázky „smím to říct tímto jazykem?“; hledat komunity a fóra, kde je vlastní zkušenost vyslovitelná; zaznamenávat vlastními slovy dřív, než se zkušenost přeloží do jazyka instituce.
• Pro profesionála: reflektovat, jakou moc nese vlastní diagnostický jazyk, nechat klienta pojmenovat zkušenost nejdřív po svém a teprve potom nabídnout odborné pojmy.
• Pro instituci: zveřejnit kritéria platnosti výpovědí, umožnit odvolání a zahrnout do rozhodování ty, o nichž se rozhoduje.

Literatura

• Michel Foucault: Surveiller et punir (1975).
• Michel Foucault: Histoire de la sexualité I: La volonté de savoir (1976).
• Michel Foucault: Power/Knowledge: Selected Interviews and Other Writings 1972–1977 (ed. Colin Gordon, 1980).
• Miranda Fricker: Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing (2007).

Související

Pojmy

• Panopticism – souběžný Foucaultův pojem.
• Epistemická injustice – Frickerové doplňující rámec.
• Epistemická anihilace – vysvětlovaný fenomén.
• Metanarrative collapse – Lyotardův postmoderní rámec.
• Communicative rationality – habermasovská protivize.

Techniky

• EA-7.1.1 Foucault: Power/Knowledge – rozbor pojmu v taxonomii.
• EA-1.3.3 Tematická diverze – přesun do režimu, kde je svědectví nečitelné.

Kniha

• Kompendium – celá taxonomie.
• Teoretické reflexe – teoretická východiska.

---

Autor a zapojení

Autor: Tomáš Korcak (korczis) | Licence: GHL

• GitHub | Wiki | LinkedIn | Kontakt
• Architektura | O autorovi

Strukturní vazby

• Bridge: power-knowledge – most: jak se tento pojem projevuje v kapitolách knihy