Sleight of Mouth🔗

Co rodina zahrnuje🔗

Rodina Sleight of Mouth shromažďuje jazykové vzorce, kterými se v běžném rozhovoru mění rámec, v němž člověk drží určité přesvědčení. Robert Dilts, který soubor sepsal a pojmenoval, rozlišuje čtrnáct vzorců a popisuje je jako konverzační prostředky, jimiž lze přesvědčení posílit, oslabit nebo přerámovat, aniž by se o něm vedl otevřený spor (Dilts 1999). Název je hříčkou na anglické „sleight of hand“, kouzelnický trik rukou, a sám naznačuje, o co jde: pozornost posluchače se přesune jinam a přesvědčení se pak jeví jinak, i když se o jeho obsahu nic nového nedozvěděl. Katalog rodinu otevírá souhrnnou stránkou Sleight of Mouth a výkladovým pojmem struktura přesvědčení, na který se všechny vzorce odvolávají. Následuje čtrnáct stránek, každá o jednom vzorci.

Vzorce lze pro přehled rozdělit do tří skupin podle toho, s čím v přesvědčení pracují. Toto rozdělení je pracovní pomůckou kompendia. První skupina pracuje s jedním z prvků přesvědčení: redefinice nahrazuje slovo slovem s jiným hodnocením, rozložení na části prvek drobí a zobecnění ho povyšuje do širší kategorie. Druhá skupina pracuje se spojením mezi prvky: protipříklad hledá výjimku, analogie staví vedle přesvědčení jiný vztah stejného tvaru a aplikace na sebe obrací přesvědčení proti němu samému. Třetí skupina mění rámec kolem celého přesvědčení: obrací pozornost k záměru, k důsledku, k jinému výsledku, k hierarchii kritérií, k velikosti rámce, k meta-rámci, k modelu světa nebo ke strategii reality, tedy k tomu, jak člověk dospěl k jistotě, že je přesvědčení pravdivé. Popisy jednotlivých vzorců v této i v dalších skupinách vycházejí z Diltsova výkladu (Dilts 1999).

Původ🔗

Soubor stojí na dvou starších liniích NLP. První je meta-model, rozbor toho, jak jazyk vypouští, zkresluje a zobecňuje zkušenost a jak lze mluvčího otázkami vrátit od zobecnění ke zkušenosti, ze které vzniklo (Bandler a Grinder 1975). Z meta-modelu pochází pozorování, že přesvědčení mají v řeči nejčastěji podobu komplexní ekvivalence nebo příčiny a následku; katalog obě kategorie rozebírá na stránkách komplexní ekvivalence a příčina a následek. Druhou linií je přerámování, které Bandler a Grinder popsali jako změnu kontextu nebo významu, v němž se chování chápe (Bandler a Grinder 1982), a které má kořeny ve strategické a rodinné terapii (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Dilts uvádí, že vzorce začal soustavně popisovat na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let při sledování pohotových verbálních přerámování Richarda Bandlera, a že je později uspořádal kolem jednoho výchozího přesvědčení, ke kterému se každý vzorec vztahuje jiným směrem (Dilts 1999). S přesvědčeními se Dilts zabýval i v dřívějších knihách, kde je spojoval s hodnotami, identitou a zdravím (Dilts 1990; Dilts, Hallbom a Smith 1990).

Na rozdíl od většiny technik NLP soubor nevyžaduje trans, smyslovou práci ani zvláštní uspořádání rozhovoru. Je čistě verbální, jak naznačuje už podtitul Diltsovy knihy o konverzační změně přesvědčení (Dilts 1999), a proto se snadno přenesl do koučinku, prodeje, vyjednávání, veřejné debaty a politické rétoriky. Tato přenositelnost je pro kompendium důvodem, proč rodině věnuje samostatnou pozornost: vzorce se v běžném rozhovoru objevují často i u lidí, kteří o NLP nikdy neslyšeli, protože odpovídají přirozeným rétorickým pohybům. Soubor je nepojmenovává jako nové jevy, ale shromažďuje a třídí je.

Jak rodinu číst defenzivně🔗

Stránky rodiny popisují vzorce tak, aby je pozorovatel poznal, ne tak, aby je někdo mohl použít. U každého vzorce se proto rozlišuje legitimní a manipulativní užití podle několika obecných kritérií. Prvním je směr: mění se přesvědčení, které škodí tomu, kdo ho drží, nebo přesvědčení, které je nepohodlné pro mluvčího? Druhým je tempo a prostor: má posluchač čas nový rámec posoudit a možnost ho bez následků odmítnout? Na čase a možnosti sdělení zpracovat závisí, zda o jeho působení rozhodují argumenty, nebo vnější vodítka (Petty a Cacioppo 1986). Třetím je návrat k věci: vrací se rozhovor po přerámování k původní otázce, nebo ta otázka zmizí? Čtvrtým je symetrie: uplatňuje mluvčí tytéž vzorce i na vlastní přesvědčení, nebo jen na přesvědčení druhých?

V manipulativním užití se vzorce obvykle neobjevují jednotlivě. Typický je rychlý sled několika přerámování v jediné promluvě, ve kterém námitka během několika vět ztratí obsah: nejprve se přejmenuje, pak se povýší na otázku hodnot, pak se mluvčímu přisoudí dobrý úmysl a nakonec se posluchači připomenou důsledky, pokud by na námitce trval. Výzkum rámování rozhodnutí ukázal, že už jediná změna popisu logicky shodné volby mění rozhodnutí lidí (Tversky a Kahneman 1981); v rychlém sledu několika takových změn posluchač nestihne žádnou z nich posoudit. Model pravděpodobnosti elaborace popisuje, že když člověk nemá prostor sdělení důkladně zpracovat, rozhodují o jeho působení spíše vnější vodítka než kvalita argumentů (Petty a Cacioppo 1986). V uzavřených skupinách a kontrolujících vztazích se vzorce stávají součástí ustáleného jazyka, kterým se pochybnost obrací v selhání toho, kdo pochybuje (Lifton 1961; Stark 2007). Kompendium podobné pohyby popisuje i mimo NLP, například jako strategickou reinterpretaci nebo argumentační oslabení.

Legitimní užití vypadá jinak. Terapeut nebo kouč nabízí jiný úhel pohledu pomalu, jako otázku, a nechává klienta, aby ho vyzkoušel a případně odmítl. Takové užití se blíží kognitivní práci s automatickými myšlenkami, při které se přesvědčení testuje proti klientově vlastní zkušenosti (Beck 1976), a motivačním rozhovorům, ve kterých důvody ke změně formuluje sám klient (Miller a Rollnick 2013). Rozdíl mezi oběma užitími tedy nespočívá ve vzorci, ale v tom, komu slouží a jak se s posluchačem zachází.

Stav důkazů🔗

Kontrolované studie, které by testovaly vzorce Sleight of Mouth jako celek nebo jednotlivě, nejsou kompendiu známy. Literatura souboru je praktická a ilustrační a účinnost dokládá příklady z rozhovorů, ne srovnáním s kontrolní skupinou (Dilts 1999). Obecné přehledy výzkumu NLP shledávají, že kontrolovaných studií je málo, že mají nízkou kvalitu a že klíčová tvrzení oboru většinou nepodporují (Witkowski 2010; Passmore a Rowson 2019). Systematický přehled účinků NLP na zdraví nenašel dost kvalitních důkazů pro doporučení jeho intervencí (Sturt a kol. 2012). Kritické hodnocení NLP pro oblast řízení upozorňuje, že síla jeho modelů leží spíše v rétorické přesvědčivosti než v empirickém ověření (Tosey a Mathison 2009).

Jednotlivé mechanismy, o které se vzorce opírají, jsou ovšem dobře doloženy mimo NLP. Vliv slovního rámce na rozhodování (Tversky a Kahneman 1981), vliv volby slov na pozdější vzpomínky (Loftus a Palmer 1974) a vliv snadno vybavitelných příkladů na odhady četnosti (Tversky a Kahneman 1974) patří k pevným poznatkům psychologie úsudku. Z toho plyne opatrný závěr: vzorce zachycují skutečné rétorické pohyby, které na lidi působí, ale tvrzení, že jejich cílené užití spolehlivě a trvale mění přesvědčení nebo že má terapeutický účinek nad rámec přístupů, ze kterých čerpá, doloženo není.

Obrana🔗

Nejúčinnější obranou proti manipulativnímu užití je znát vzorce předem. Výzkum očkování proti přesvědčování ukázal, že kdo se s oslabenou podobou argumentu a s jeho vyvrácením setká dopředu, odolává pozdějšímu přesvědčování lépe (McGuire 1964), a novější práce tento poznatek rozšířily na rozpoznávání manipulačních technik obecně (van der Linden 2023). Stránky rodiny proto u každého vzorce uvádějí detekční znaky a otázky, které pomáhají rozlišit legitimní nabídku jiného pohledu od pohybu, kterým se námitka umlčuje.

V rozhovoru pomáhá několik obecných opatření. Zpomalit a vrátit se k původní otázce. Pojmenovat přesun rámce, například tím, že rozhovor se právě stočil od toho, co se stalo, k motivu nebo k charakteru toho, kdo námitku vznesl. Oddělit posouzení nového rámce od rozhodnutí, zda ho přijmout. Trvat na konkrétním popisu toho, co se stalo, protože fakta jsou vůči přerámování odolnější než hodnotící slova. U lidí, na které byly vzorce dlouhodobě uplatňovány v blízkém vztahu nebo ve skupině, se často objevuje nejistota, zda mají právo na vlastní námitku, a sklon předem ji zlehčovat. Zotavení u nich spočívá v obnově důvěry ve vlastní úsudek a ve vztazích, ve kterých se námitky berou vážně (Herman 1992); přehled obranných vrstev nabízí oddíl Obrana a kalibrace. Kdo vzorce používá v pomáhající profesi, by měl mít na paměti, že pohotovost přerámování nenahrazuje souhlas klienta a že každý nový rámec má být nabídkou, kterou lze bez následků odmítnout.

Hesla rodiny🔗

Kód	Heslo	Anglicky	Druh	Užití	Riziko
NLP-07.01	Sleight of Mouth	Sleight of Mouth	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-07.02	Struktura přesvědčení v Sleight of Mouth	Belief structure in Sleight of Mouth	pojem	výkladový pojem	střední
NLP-07.03	Záměr	Intention	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-07.04	Redefinice	Redefine	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-07.05	Důsledek	Consequence	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-07.06	Rozložení na části	Chunk down	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-07.07	Zobecnění	Chunk up	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-07.08	Protipříklad	Counter-example	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-07.09	Analogie	Analogy	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-07.10	Jiný výsledek	Another outcome	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-07.11	Model světa	Model of the world	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-07.12	Strategie reality	Reality strategy	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-07.13	Hierarchie kritérií	Hierarchy of criteria	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-07.14	Aplikace na sebe	Apply to self	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-07.15	Meta-rámec	Meta frame	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-07.16	Změna velikosti rámce	Change frame size	vzorec	terapeutické i vlivové	střední

Mapa rodiny🔗

Mapu odvozuje engine katalogů z vazeb „obecnější heslo“; uzel otevře heslo.

flowchart LR
  F["Sleight of Mouth"]
  click F "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/_index.md"
  n1["Sleight of Mouth"]
  n2["Struktura přesvědčení v Sleight of Mouth"]
  n3["Záměr"]
  n4["Redefinice"]
  n5["Důsledek"]
  n6["Rozložení na části"]
  n7["Zobecnění"]
  n8["Protipříklad"]
  n9["Analogie"]
  n10["Jiný výsledek"]
  n11["Model světa"]
  n12["Strategie reality"]
  n13["Hierarchie kritérií"]
  n14["Aplikace na sebe"]
  n15["Meta-rámec"]
  n16["Změna velikosti rámce"]
  F --> n1
  n1 --> n2
  n1 --> n3
  n1 --> n4
  n1 --> n5
  n1 --> n6
  n1 --> n7
  n1 --> n8
  n1 --> n9
  n1 --> n10
  n1 --> n11
  n1 --> n12
  n1 --> n13
  n1 --> n14
  n1 --> n15
  n1 --> n16
  click n1 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/sleight-of-mouth.md"
  click n2 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/struktura-presvedceni-som.md"
  click n3 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-zamer.md"
  click n4 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-redefinice.md"
  click n5 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-dusledek.md"
  click n6 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-rozlozeni.md"
  click n7 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-zobecneni.md"
  click n8 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-protipriklad.md"
  click n9 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-analogie.md"
  click n10 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-jiny-vysledek.md"
  click n11 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-model-sveta.md"
  click n12 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-strategie-reality.md"
  click n13 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-hierarchie-kriterii.md"
  click n14 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-aplikace-na-sebe.md"
  click n15 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-meta-ramec.md"
  click n16 "@/kompendium/nlp-vzorce/sleight-of-mouth/som-zmena-velikosti-ramce.md"

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Bandler, R., & Grinder, J. (1982). Reframing: Neuro-Linguistic Programming and the Transformation of Meaning. Moab: Real People Press.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
• Dilts, R. (1999). Sleight of Mouth: The Magic of Conversational Belief Change. Capitola: Meta Publications.
• Dilts, R., Hallbom, T., & Smith, S. (1990). Beliefs: Pathways to Health and Well-Being. Portland: Metamorphous Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 13(5), 585–589.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). Communication and Persuasion: Central and Peripheral Routes to Attitude Change. New York: Springer.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Science, 185(4157), 1124–1131.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453–458.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
• van der Linden, S. (2023). Foolproof: Why Misinformation Infects Our Minds and How to Build Immunity. London: 4th Estate.

Související🔗

• NLP vzorce – celý katalog a jeho rodiny
• Jazykové presupozice – předchozí rodina katalogu
• Reframing a rámce – další rodina katalogu