Populační rovina

Sekce Populační rovina se zabývá epistemickými jevy, které nepůsobí na jednotlivce, ale na celé skupiny a společnosti: propagandou, masovou delegitimizací, proměnami kolektivní paměti a vzorci, které se přenášejí z generace na generaci. Většina knihy popisuje, co se děje mezi dvěma lidmi nebo uvnitř malé skupiny; tato sekce ukazuje, že tytéž struktury existují i v měřítku, kde už žádný jednotlivý „pachatel“ nemusí být vidět.

Proč populační rovina

Walter Lippmann ve dvacátých letech upozornil, že lidé v moderní společnosti jednají podle „obrazů v hlavě“, které si o světě utvářejí převážně zprostředkovaně, z médií a od druhých, a že ten, kdo tyto obrazy utváří, má moc nad veřejným míněním (Lippmann 1922). Jacques Ellul později popsal propagandu jako soustavný sociální jev moderních společností, který nepůsobí jednotlivými lžemi, ale vytvářením prostředí, z něhož se nelze vymanit (Ellul 1965). Pro Kompendium z toho plyne, že epistemickou anihilaci nelze omezit na intimní vztahy a sekty: epistemická monokultura může vzniknout i v celé společnosti.

Hannah Arendtová ukázala nejkrajnější podobu: totalitní režim, jehož propaganda neusiluje o to, aby lidé věřili konkrétním tvrzením, ale o to, aby přestali rozlišovat mezi faktem a fikcí (Arendt 1951). Victor Klemperer jako filolog zaznamenával, jak nacistický režim proměňoval každodenní jazyk, až slova sama nesla ideologii, aniž by si toho mluvčí všimli (Klemperer 1947; viz LTI a newspeak).

Klíčové jevy

Propaganda a informační operace. Edward Herman a Noam Chomsky navrhli model, podle něhož struktura vlastnictví, financování a zdrojů médií filtruje, co se stane zprávou, i bez přímé cenzury (Herman a Chomsky 1988). Současné prostředí přidává strategii zahlcení, kterou Christopher Paul a Miriam Matthews popsali jako vysoký objem rychlých, opakovaných a nekonzistentních sdělení šířených mnoha kanály (Paul a Matthews 2016) – v glosáři firehose of falsehood. Claire Wardle a Hossein Derakhshan k tomu nabídli rozlišení mezi nepravdivou informací šířenou bez úmyslu škodit, záměrnou dezinformací a pravdivou informací zneužitou ke škodě (Wardle a Derakhshan 2017).

Masová delegitimizace. Na populační rovině se delegitimizace netýká jednoho člověka, ale celých skupin a institucí: soustavné zpochybňování novinářů, vědců, soudů nebo menšin jako zdrojů poznání. Výsledkem není přechod k jiné autoritě, ale ztráta důvěry v jakoukoli – stav, který kniha popisuje jako rozpad konsenzuální reality.

Kolektivní paměť. Maurice Halbwachs ukázal, že paměť není jen individuální: vzpomínáme v rámcích, které nám dávají skupiny, k nimž patříme (Halbwachs 1925). Kdo ovládá tyto rámce – učebnice, pomníky, výročí –, ovlivňuje, co si společnost pamatuje a co zapomíná. Přepisování společné minulosti je populační obdobou toho, co na úrovni jednotlivce kniha popisuje jako paměťovou rekonstrukci.

Mezigenerační přenos. Trauma, mlčení a naučená nedůvěra se mohou přenášet na další generace prostřednictvím výchovy, rodinných příběhů i toho, o čem se nemluví. Sborník, který k tomuto tématu sestavila Yael Danieli, shrnuje výzkum mezigeneračních dopadů hromadného traumatu napříč různými historickými zkušenostmi (Danieli 1998).

Průvodce sekcí

Hlavním článkem sekce je Propaganda – epistemická anihilace v populačním měřítku, který popisuje strukturální mechanismy, detekční znaky na úrovni populace, odlišení od legitimní přesvědčovací komunikace, dopad na jednotlivce a obranu. Teoretické zázemí podává kapitola 7.8 Politická a ideologická EA a monografické kapitoly Arendt: Banalita zla, Herman a Chomsky: propagandistický model, Wardle: typologie dezinformací a Snyder: O tyranii. Digitální rozměr rozebírá kapitola 7.7 EA v digitálním věku.

Obrana na populační rovině nemůže spočívat jen v individuální odolnosti. Vyžaduje nezávislá média, fungující instituce, vzdělávání v práci s informacemi a prostor, kde se lze přít bez ztráty postavení. Na úrovni jednotlivce a komunit ji rozvádějí stránky o prevenci a mediální gramotnosti v části o prevenci a odolnosti; klinický dopad na lidi, kteří prošli propagandistickým prostředím, popisuje sekce 06. Klinické aplikace.

Literatura

• Arendt, H. (1951). The Origins of Totalitarianism. Harcourt, Brace.
• Danieli, Y. (Ed.) (1998). International Handbook of Multigenerational Legacies of Trauma. Plenum Press.
• Ellul, J. (1965). Propaganda: The Formation of Men's Attitudes. Knopf (orig. Propagandes, 1962).
• Halbwachs, M. (1925). Les cadres sociaux de la mémoire. Alcan.
• Herman, E. S., & Chomsky, N. (1988). Manufacturing Consent: The Political Economy of the Mass Media. Pantheon.
• Klemperer, V. (1947). LTI – Notizbuch eines Philologen. Aufbau.
• Lippmann, W. (1922). Public Opinion. Harcourt, Brace.
• Paul, C., & Matthews, M. (2016). The Russian „Firehose of Falsehood“ Propaganda Model. RAND Corporation.
• Wardle, C., & Derakhshan, H. (2017). Information Disorder: Toward an Interdisciplinary Framework for Research and Policy Making. Council of Europe.

Související

• Propaganda – epistemická anihilace v populačním měřítku – hlavní článek sekce.
• Propaganda – heslo glosáře.
• Delegitimizace – odnětí postavení zdroje poznání.
• Firehose of falsehood – strategie zahlcení.
• Epistemická monokultura – ztráta plurality zdrojů.
• 7.8 Politická a ideologická EA – teoretický rámec.
• Hub kompendia – úvodní rozcestník.