Přeskočit na obsah

Kompendium EA

Kompendium epistemické a kognitivní anihilace: česky vedený taxonomický a klinický referenční rámec. Stavba, zdrojová literatura, etický rámec a meze projektu.

Definice

Kompendium epistemické a kognitivní anihilace (v tomto glosáři Kompendium EA) je česky vedený taxonomický a klinický referenční rámec, který dokumentuje jev epistemické anihilace – soustavné ničení epistemických struktur jednotlivců a skupin – spolu s jeho kognitivním korelátem (kognitivní anihilace), s technikami, jimiž působí, se strukturními mechanismy, které využívá, a s cestami zotavení. Vymezení jeho předmětu, adresátů a metody podávají kapitoly Účel kompendia a Metodologické poznámky; pojmy, z nichž rámec vychází, jsou přejaty z literatury o reformě myšlení a o následcích dlouhodobého traumatu (Lifton, 1961; Herman, 1992).

Název je vlastním pojmem této knihy, nikoli ustáleným odborným termínem. Žádná z diagnostických klasifikací epistemickou anihilaci nezná: Mezinárodní klasifikace nemocí vede komplexní posttraumatickou stresovou poruchu jako samostatnou jednotku (WHO, 2019) a DSM popisuje disociativní a posttraumatické poruchy (APA, 2022), ale strukturní poškození schopnosti posuzovat vlastní poznání jako diagnózu nevede ani jedna. Kniha se proto hlásí k doplňkové roli vůči zavedené diagnostice, ne k jejímu nahrazení.

Čím kniha není

Kniha není popularizací: je psána pro kvalifikované psychiatry, psychology, filozofy, výzkumníky epistemické bezpečnosti a vyškolené kliniky, a materiál na úrovni technik se řídí rámcem dual-use poznání. Ve veřejném vydání jsou techniky popsány jen na úrovni struktury, vždy s detekcí a obranou, nikdy jako postup; závazek formulují Etické aspekty. Kniha rovněž není politickým dokumentem: taxonomie se uplatňuje symetricky napříč obsahovými oblastmi: strukturní vzorce lze rozpoznat nezávisle na tom, pro jaký obsah jsou nasazeny. Odmítnutí ideologického rámování je součástí metody, protože rámec, který by vzorce rozpoznával jen u protivníka, by byl nástrojem moci, ne nástrojem poznání (Fricker, 2007).

Kniha není svépomocným rámcem a nenahrazuje kvalifikovanou péči. Zotavení z dlouhodobé manipulace popisuje klinická literatura jako fázovou práci, která začíná stabilizací a bezpečím a teprve potom se obrací k obsahu zkušenosti (Herman, 1992); v tomto pořadí vede kniha i své protokoly.

Původ a kontext

Rámec vznikl jako model hrozby a slovník pro epistemické obrany ve vývojovém kontextu, z něhož kniha vzešla, a postupně se rozrostl v samostatnou knihu; ten původ popisuje kapitola Odkud kniha pochází. Odbornou oporu si bere ze čtyř starších linií, z nichž přejímá své pojmy: z výzkumu reformy myšlení (Lifton, 1961), z psychotraumatologie (Herman, 1992), z rámce koercivní kontroly (Stark, 2007) a ze sociální epistemologie (Fricker, 2007).

První linií je výzkum reformy myšlení: Lifton na základě rozhovorů s lidmi, kteří prošli čínskými programy, popsal osm kritérií ideologického totalismu (Lifton, 1961) a Hassan je přepracoval do čtyř os posuzování skupin s vysokou mírou kontroly (Hassan, 1988); obě linie vede glosář jako thought reform a BITE model.

Druhou linií je psychotraumatologie, zejména popis následků dlouhodobého opakovaného traumatu ve vztahu, z něhož není snadné odejít (Herman, 1992). Třetí linií je rámec coercive control, který soustavnou kontrolu v partnerském vztahu popisuje jako útok na autonomii, nikoli jako sérii jednotlivých útoků (Stark, 2007). Čtvrtou linií je sociální epistemologie, z níž kniha přejímá pojem epistemické nespravedlnosti a s ním otázku, komu se věří (Fricker, 2007).

Stavba knihy

Kniha se dělí na části, které odpovídají krokům od pojmu k praxi.

částobsahkde v knize
definičnízákladní pojmy: EA, KA, taxonomie EAÚvod, Definice
taxonomierodiny technik a jednotlivé techniky v notaci EA-X.Y.Z-αTechniky
mechanismyvazby technik na biasy, filozofické struktury a klinické jevyZákladní kategorie
klinika a detekcediagnostika, signatury, protokolyKlinické aplikace, Detekční signatury
zotaveníprotokoly akutní, subakutní, střednědobé a dlouhodobé fázeProtokoly zotavení
etika a přílohyrámec dual-use, etický kodex, rejstříkyPřílohy, Dual-use

K tomu přistupují kazuistiky, historické případy, forenzní a organizační oddíly a kritické perspektivy, které rámec samotný zpochybňují. Fázové pořadí zotavení přitom není volbou struktury knihy, ale přejatým klinickým doporučením (Herman, 1992).

Kódy EA-X.Y.Z-α jsou zachovávány i při změnách adres a obsahu, takže starší klinická a výzkumná literatura, která na ně odkazuje, zůstává dohledatelná. Kniha je živý dokument: techniky se doplňují, jakmile jsou zdokumentovány, a oddíly o zotavení se aktualizují s přibývající klinickou zkušeností (Herman, 1992).

Odlišení

Od diagnostických manuálů se kniha odlišuje předmětem: manuály definují poruchy a jejich kritéria (WHO, 2019; APA, 2022), kniha popisuje vzorce působení a jejich následky, a proto nemůže sloužit k zařazení člověka do diagnostické kategorie.

Od příruček manipulace se odlišuje hlediskem: popis mechanismu je veden z pozice pozorovatele a vždy spojen s detekcí, odlišením a obranou. Tento závazek je zapsán v Etickém kodexu a vychází z poznatku, že i dobře míněný odborný zásah může působit újmu, pokud se jeho rizika nesledují (Lilienfeld, 2007).

Od populárních seznamů manipulací se odlišuje požadavkem na diferenciální diagnostiku: každý popsaný znak musí být odlišen od neškodného jevu a od klinického stavu. Bez tohoto kroku vzniká vysoké riziko falešně pozitivních závěrů, jak upozorňuje kapitola Riziko falešně pozitivních závěrů; v příbuzné oblasti nových náboženských hnutí je dobře doloženo, že vysvětlení jazykem vymývání mozků bylo užíváno nadbytečně (Barker, 1984).

Etický a právní rámec

Rámec dual-use rozhoduje, co se publikuje a v jaké podrobnosti: materiál na úrovni rozpoznání je otevřený, materiál na úrovni technik je omezen na strukturu; pravidla tohoto rozhodování jsou zapsána v Etickém kodexu. Kniha je vydána pod licencí GHL; důvody tohoto nastavení rozebírá heslo dual-use poznání. Obdobný závazek pojmenovat rizika vlastního oboru, místo aby se zamlčela, formuluje literatura o škodlivých psychologických intervencích (Lilienfeld, 2007).

Právní rozměr vstupuje tam, kde se popis kontroly používá jako důkaz. V civilních sporech jde nejčastěji o institut nepřípustného vlivu, jehož psychologickou stránku v kontextu uzavřených skupin popsaly Singerová a Lalichová (Singer a Lalich, 1995). V českém kontextu je pro práci s výpověďmi zasažených podstatný zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, který zakládá institut zvlášť zranitelné oběti a právo na ochranu před druhotnou újmou.

Význam pro Kompendium

Rámec plní v knize dvě role. Je zdrojem slovníku: tento glosář z něj odvozuje pojmy a drží jednotný vzor vzájemných odkazů, takže čtenář může přejít od hesla k výkladu v kapitole. Reprezentativní hesla taxonomie jsou delegitimizace a metakognitivní destrukce. Druhou rolí je provozní příručka pro kliniky a výzkumníky, kteří potřebují určit, která rodina technik v daném případě působí a jaké obrany jsou indikovány; i zde platí pořadí stabilizace před obsahem (Herman, 1992).

Jak knihu používat a meze rámce

Kniha se čte jako mapa rozpoznání, ne jako sebediagnostický test; u vlastních obav patří dalším krokem kvalifikovaná pomoc a u klientů diferenciální diagnostika před jakýmkoli zařazením, protože zotavení začíná stabilizací a bezpečím, nikoli výkladem zkušenosti (Herman, 1992). Pokyny podává kapitola Jak používat.

Hlavní mez rámce je v tom, že jeho ústřední pojem není validovanou diagnostickou jednotkou, takže nelze uvést jeho prevalenci, senzitivitu ani specificitu (WHO, 2019). Druhou mezí je riziko, že rámec sám bude použit jako nástroj moci – k patologizaci nesouhlasu nebo k popření autonomie dospělého člověka; proto kniha obsahuje vestavěnou sebekritiku v části Kritické perspektivy a drží požadavek sledovat iatrogenní následky vlastních doporučení (Lilienfeld, 2007).

Literatura

  • APA (2022). Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fifth Edition, Text Revision (DSM-5-TR). American Psychiatric Association.
  • Barker, E. (1984). The Making of a Moonie: Choice or Brainwashing?. Blackwell.
  • Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
  • Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Park Street Press.
  • Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
  • Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism. W. W. Norton.
  • Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
  • Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. Jossey-Bass.
  • Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.
  • WHO (2019). International Classification of Diseases, 11th Revision (ICD-11). World Health Organization.
  • Zákon č. 45/2013 Sb. (2013). Zákon o obětech trestných činů.

Související

Pojmy

Kniha

Strukturní vazby

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →