Kritické perspektivy

Kniha popisuje jevy, které rozkládají lidskou schopnost poznávat, a nabízí nástroje, jak je rozpoznat, předejít jim a léčit je. Takové nástroje mají moc: kdo smí říct, že někdo byl „anihilován“, nebo že jiný „anihiluje“, zasahuje do toho, jak se o člověku smýšlí, jak se mu věří a co se s ním stane. Tato sekce proto obrací pohled dovnitř. Zkoumá rámec epistemické anihilace stejně přísně, jak on zkoumá manipulaci: kde přestřeluje, kde se může stát nástrojem moci a co vidí jiné tradice, které on nevidí.

Sekce není obhajobou knihy. Každá námitka je formulována v nejsilnější podobě, jakou autoři dokázali najít, a teprve poté se ukazuje, co z ní neplyne. Kde kniha odpověď nemá, říká to.

Jak jsou eseje stavěné

Všechny eseje mají stejnou stavbu, aby se daly číst i srovnávat:

• Námitka v nejsilnější podobě – argument a literatura, z níž vychází; cituje se jen ověřitelná literatura.
• Kde zasahuje tuto knihu – konkrétní kapitoly, definice, techniky a nástroje, jichž se námitka týká.
• Ilustrační případ – obecný anonymní kompozit, na kterém je vidět rozdíl mezi chybným a pečlivým postupem.
• Co námitka neprokazuje (u alternativních rámců Co alternativa nevidí) – meze kritiky, aby se z ní nestal opačný extrém.
• Pojistky pro praxi (u alternativ Co si z alternativy vzít) – konkrétní opatření pro klinickou, forenzní, organizační a výzkumnou práci.
• Co zůstává otevřené – otázky, na které kniha zatím nemá odpověď.

Metodologické kritiky (1–10)

Týkají se toho, jak rámec poznává: hranic jeho kategorií, testovatelnosti a spolehlivosti.

• Medikalizace morálního selhání – když se křivda popíše jako patologie.
• Patologizace normálních variací – hranice mezi běžným vlivem a anihilací.
• Přesah rámce – když EA vysvětluje všechno – Popper, Lakatos a riziko nefalzifikovatelnosti.
• Kruhové uvažování v detekci EA – definice a důkaz splývají v jednom posudku.
• Riziko falešně pozitivních detekcí – základní míra a screening.
• Politická instrumentalizace EA – pojmy jako nálepka na oponenty a disidenty.
• Replikační krize a výzkum EA – co je doložené a co ne.
• Teoretický imperialismus – rámec, který vytlačí jiná vysvětlení.
• Esencialistický klam v kategoriích EA – od činu k podstatě osoby.
• Kulturní zaujatost kategorií EA – západní norma zdravého poznání.

Etická rizika (11–20)

Týkají se toho, co rámec dělá s lidmi, když se používá.

• Iatrogenní účinky intervencí EA – když péče vyrobí to, co měla léčit.
• Stigmatizace skrze kategorie EA – nálepky na obou stranách.
• Riziko obviňování oběti – popis zranitelnosti bez přenesení viny.
• Mocenská asymetrie v aplikaci EA – kdo klasifikuje koho.
• Otázka platnosti souhlasu – paradox poškozeného úsudku.
• Nucená léčba a rámec EA – klasifikace není mandát.
• Důvěrnost v detekci EA – záznamy jako ochrana i zbraň.
• EA jako mocenský nástroj – slovník, který vyhrává spory.
• Výzkumná exploatace ve studiích EA – výzkum se zranitelnými lidmi.
• Publikační etika v literatuře EA – zdroje, kazuistiky, dvojí užití.

Alternativní rámce (21–30)

Každý z nich vidí jev, který kniha popisuje, jinak – a v něčem možná lépe.

• Systémová teorie – vzorec jako vlastnost systému.
• Trauma-informovaný rámec – přežití místo zlovůle.
• Politická ekonomie – strukturní producenti poškození.
• Narativní medicína – příběh před kategorií.
• Kritická psychiatrie – klasifikace jako akt moci.
• Perspektiva Mad Studies – vědění těch, kdo byli klasifikováni.
• Dekoloniální epistemologie – epistemicida a kolonialita vědění.
• Feministická epistemologie – komu a proč se nevěří.
• Procesuální filosofie – proces místo stavu.
• Buddhistická psychologie – stav mysli místo rysu osoby.

Opakující se pojistky

Napříč eseji se vrací několik zásad, které platí pro každé použití knihy: oddělovat pozorování od výkladu; popisovat činy, ne podstatu osob; nikdy nepovažovat nesouhlas s výkladem za jeho doklad; obsah přesvědčení není marker EA; klasifikace neopravňuje k nátlaku; posuzovatel je nezávislý a posuzovaný se může vyjádřit; a u každého tvrzení je zřejmé, zda stojí na ověřeném nálezu, klinické zkušenosti, nebo úvaze. Tyto zásady rozvádějí etický kodex a etické aspekty knihy; kritické eseje ukazují, proč jsou nutné.

Související

• Kompendium – hub – celek knihy, k němuž se kritika vztahuje.
• 2.1 Definice epistemické a kognitivní anihilace – definiční znaky, s nimiž eseje nejčastěji pracují.
• 6.1 Diagnostické indikátory a markery EA – pravidla a limity diagnostiky.
• 7. Teoretické a metakonceptuální reflexe – filozofické zázemí kritiky.
• 7.9 Otevřené výzkumné otázky – co kniha sama považuje za nevyřešené.
• Research Methodology – metody, jimiž lze námitky empiricky prověřit.
• Epistemická pokora – postoj, který sekce vyžaduje.
• Pluralismus – princip soužití více rámců.