Definice
Aristotelovy kategorie jsou nejobecnější rody, do nichž lze roztřídit to, co se o věci vypovídá. Aristotelés ve spise Kategorie (řecky Katégoriai, součást souboru logických spisů zvaného Organon) uvádí deset kategorií:
- podstata (úsia) – co věc je: „člověk“, „kůň“;
- kolikost (kvantita) – „dva lokty dlouhý“;
- jakost (kvalita) – „bílý“, „gramotný“;
- vztah – „dvojnásobný“, „větší“;
- kde (místo) – „v Lykeiu“;
- kdy (čas) – „včera“;
- poloha – „leží“, „sedí“;
- mít (stav) – „obutý“, „ozbrojený“;
- činnost – „řeže“;
- trpnost – „je řezán“.
Kategorie nejsou jen jazykovou klasifikací. U Aristotela zároveň vymezují, jakým způsobem něco je: podstata existuje samostatně, ostatní kategorie existují „na“ podstatě. Barva nemůže existovat bez věci, která je barevná.
Původ a kontext pojmu
Slovo katégoria znamenalo v řečtině původně „obžalobu“, tedy to, co se o někom tvrdí. Aristotelés je přenesl do logiky jako druhy predikace. Pořadí a počet kategorií kolísají i v jeho vlastních spisech (jinde uvádí osm), a otázka, zda jde o třídění slov, pojmů nebo skutečnosti, provází výklad od antiky dodnes. Komentátoři (Porfyrios, Boëthius) z nich udělali základ středověké logiky a scholastické ontologie.
Novověká filozofie navázala zejména přes Kanta, který Aristotelovi vytkl, že kategorie „sebral nahodile“, a odvodil vlastní tabulku kategorií rozvažování z forem soudu. Ve 20. století rozvinul myšlenku směšování kategorií Gilbert Ryle pojmem category mistake. Moderní ontologie a informatika (ontologie v databázích, taxonomie) z aristotelovského schématu dodnes čerpají: rod, druh a rozlišující znak.
Jak se projevuje
Kategorie si v běžném myšlení neuvědomujeme; používáme je automaticky. Viditelné se stávají tam, kde se poruší:
- Kvalita vydávaná za podstatu. „Ty jsi selhání“ místo „tohle se nepovedlo“. Jednotlivá jakost nebo činnost se přepíše na to, co člověk je.
- Vztah vydávaný za jakost. „Jsi méněcenný“ (vlastnost) místo „v této hierarchii jsi postaven níž“ (vztah, který lze změnit).
- Trpnost převrácená v činnost. Oběť se popisuje jako ta, kdo „si to přivodil“; viz Blame shifting.
- Čas a místo vymazané. Jednorázová událost se vypráví, jako by platila vždy a všude.
- U postiženého: obtíž rozlišit, co dělám, co se mi děje a čím jsem; pocit, že každá chyba je identita.
Mechanismus
Kategorie slouží jako přihrádky, které udržují význam stabilní. Když se výpovědi z jedné přihrádky systematicky ukládají do jiné, nemění se jen jednotlivé věty, ale způsob, jakým lze o věci uvažovat. Kompendium popisuje tento posun jako EA-5.1.6 Kategorickou transgresi: přenos predikátů přes hranice kategorií tak, aby vznikaly závěry, které by ve správné kategorii neobstály.
Dalším stupněm je rozmazání samotných hranic. EA-5.2.7 Kategoriální disoluce a EA-5.2.25 Kategoriální mlha popisují stav, kdy člověk už nedokáže rozhodnout, zda je něco vlastnost, vztah nebo událost; EA-4.3.2 Categorical boundary erosion jeho pozvolný vznik.
Obecný příklad (kompozit). Zaměstnanec, jehož projekt se nepodařil, slyší na poradě nejprve „ten projekt selhal“ (událost), po několika týdnech „ty selháváš“ (opakovaná činnost) a nakonec „ty jsi prostě takový“ (podstata). Fakta se nezměnila; změnila se kategorie, do které jsou uložena. Ve třetí podobě už nelze nic napravit, protože náprava se týká činů, ne podstaty. Zaměstnanec postupně přestává navrhovat zlepšení – a to se pak vykládá jako další důkaz „toho, jaký je“.
Strukturálně je důležité, že směšování kategorií je obtížně vyvratitelné běžným argumentem: věta „ty jsi selhání“ není nepravdivá tak, jako je nepravdivé chybné datum. Je chybně utvořená. Obrana proto vyžaduje vrátit výpověď do správné kategorie, ne spor o fakta.
Odlišení
- Od Kantových kategorií: Aristotelovy kategorie třídí, co se o věcech vypovídá a jak věci jsou; Kantovy vymezují, jak rozum zkušenost vůbec uspořádá. Jedny jsou ontologické a logické, druhé transcendentální.
- Od kategoriálního omylu: omyl je chyba přiřazení, kategorie jsou schéma, vůči kterému chybu poznáme.
- Od legitimní revize pojmů: věda i právo kategorie mění (nové druhy, nové právní instituty). Revize se děje veřejně, s důvody a s novými pevnými hranicemi; transgrese hranice ruší bez náhrady.
- Od klinických stavů: poruchy formálního myšlení u psychózy nebo rozvolnění asociací mohou kategoriální hranice narušit také. Rozhoduje kontext, průběh a přítomnost dalších příznaků; viz Diferenciální diagnostika EA vs. psychóza.
Význam pro Kompendium
Pojem stojí v pozadí celé skupiny technik pracujících s pojmovou strukturou: od EA-5.1.6 přes EA-5.2.11 Kategoriální anihilaci po konceptuální anihilaci jako cílový stav. Rychlý přehled podává karta QR EA-5.1.6. V klinické praxi pomáhá rozlišení kategorií při práci se studem a sebeobviňováním: kognitivní terapie v jiném slovníku dělá totéž, když odlišuje chování od identity.
Obrana a zotavení
- Vrátit výpověď do kategorie. Ptát se: jde o to, co jsem, co dělám, co se mi stalo, nebo jaký mám vztah k někomu? „Udělal jsem chybu“ (činnost, čas) není „jsem chyba“ (podstata).
- Doplnit čas a místo. Událost má datum a okolnosti; to ji odlišuje od trvalé vlastnosti.
- Pojmenovat vztah jako vztah. Hierarchii, závislost nebo dluh popsat jako vztah, který lze změnit, ne jako jakost člověka.
- Pracovat se studem. Viz Odolnost vůči studu.
- Pro terapeuta: při rekonstrukci pojmové struktury postupovat od jednoduchých, konkrétních rozlišení ke složitějším, viz EA-4.3.10 Conceptual rebuild protocol.
Literatura
- Aristotelés: Kategorie (součást Organonu).
- Immanuel Kant: Kritika čistého rozumu (1781), oddíl o tabulce kategorií.
- Gilbert Ryle: The Concept of Mind (1949).
Související
Pojmy
- Category mistake – chyba přiřazení do nesprávné kategorie.
- Kantovy kategorie – transcendentální protějšek.
- Konceptuální anihilace – cílový stav rozpadu pojmové struktury.
Techniky
- EA-5.1.6 Kategorická transgrese – přenos predikátů přes hranice kategorií.
- EA-5.2.25 Kategoriální mlha – rozmazání hranic mezi kategoriemi.
- EA-4.3.2 Categorical boundary erosion – pozvolný vznik stejného stavu.
Obrana
- Odolnost vůči studu – odlišení činu od identity.
- EA-4.3.10 Conceptual rebuild protocol – postupná obnova pojmové struktury.