Rétorické a dialogické taktiky🔗

Co rodina zahrnuje🔗

Rodina Rétorické a dialogické taktiky shromažďuje fauly, u kterých chyba neleží v jednom úsudku, ale v tom, jak se v rozhovoru zachází s druhou stranou, s důkazním břemenem a s publikem. Formální klam lze ukázat na jediném sylogismu a klam relevance na jediném odstavci. Taktiky této rodiny se zpravidla ukážou až na sledu tahů: na tom, co mluvčí udělá s odpovědí, kterou dostal, kolik prostoru nechá oponentovi a jak se změní jeho stanovisko, když přijde námitka. Pragmatická teorie klamu proto posuzuje každý tah v souvislosti s tahy, které mu v dialogu předcházejí a následují (Walton 1995). Proto jsou to také fauly, které se nejhůře zachycují v citátu a nejsnáze se popírají. Kdo je použije, může téměř vždy tvrdit, že se jen ptal, jen opakoval, jen upozornil nebo jen vyjádřil starost.

Pro přehled lze rodinu rozdělit do čtyř okruhů. První okruh tvoří taktiky zahlcení a vyčerpání, které využívají nepoměru mezi cenou tvrzení a cenou jeho prověření: Gish gallop, sealioning, argument opakováním a na úrovni celých kampaní palba nepravd. Model palby nepravd popisuje právě tento nepoměr: velký objem rychle a opakovaně šířených sdělení, u nichž se nedbá na pravdivost ani na soudržnost (Paul a Matthews 2016). Druhý okruh tvoří taktiky vyhýbání se závazku, kdy mluvčí sdělí víc, než je ochoten obhájit: motte-and-bailey, „jen se ptám“, předstíraná starost a útěk k proceduře. Třetí okruh tvoří taktiky zneplatnění osoby a její pochybnosti: bulverismus, kafkovská past, myšlenkově ukončující klišé a personalizace sporu. Čtvrtý okruh tvoří taktiky, které zkreslují obraz sporu samotného, tedy to, kdo v něm stojí proti komu a s jakou vahou důkazů: falešná vyváženost, vybírání podivínů, argument z mlčení a Galileův gambit. Tři hesla, totiž Gish gallop, motte-and-bailey a sealioning, mají v knize už stránku v glosáři, a katalog proto odkazuje na ni, aby pro jeden pojem nevznikly dvě stránky. Úplný přehled hesel s jejich identifikátory podává tabulka na konci této stránky.

Proč samostatná rodina🔗

Mnohé taktiky této rodiny by šlo zařadit jinam. Bulverismus je podobou útoku na osobu, kafkovská past podobou nefalzifikovatelného tvrzení, „jen se ptám“ příbuzným sugestivní otázky. Důvodem pro samostatnou rodinu je, že tyto fauly mají společné to, co jejich logické příbuzné nemají: fungují jako tahy v dialogu a jejich škodlivost se dá popsat jen s ohledem na to, k čemu dialog slouží. Tento posun pohledu prosadil Hamblin, který ukázal, že tradiční učebnicový výklad klamů jako chybných úsudků je neúplný, a navrhl zkoumat klamy v rámci formální dialektiky, kde mají účastníci závazky a pravidla výměny (Hamblin 1970). Walton na to navázal pragmatickou teorií klamu, podle níž je klam argumentační technika použitá tak, že brání dosažení cíle dialogu, a stejný tah může být v jednom typu rozhovoru legitimní a v jiném klamný (Walton 1995). Pragma-dialektika z toho vyvodila soustavu pravidel kritické diskuse, jejichž porušení lze u každé taktiky této rodiny ukázat: pravidlo svobody, pravidlo důkazního břemene, pravidlo stanoviska, pravidlo relevance a pravidlo uzavření (van Eemeren a Grootendorst 1992). Rodina proto úzce souvisí s rodinou Principy kritické diskuse a teorie argumentace, která tato pravidla popisuje samostatně, například pravidlo svobody.

Druhý důvod je praktický. Čtenáři kompendia se s těmito taktikami setkávají v prostředích, kde na rozhovoru něco závisí: v soudní síni, ve vyšetřování, v terapeutické místnosti, v recenzním řízení, ve veřejné debatě o zdraví. Tam nestačí poznat, že úsudek je chybný; je třeba poznat, že rozhovor byl převeden na jinou kolej, a vědět, jak ho vrátit zpět. Walton takový posun popisuje jako nepřípustný přechod od jednoho typu dialogu k jinému, například od kritické diskuse k hádce nebo k vyjednávání (Walton 1995).

Původ🔗

Zájem o taktiky, které vyhrávají spor bez ohledu na pravdu, je starý jako rétorika. Aristotelés v Sofistických vyvráceních popisoval triky, kterými se dosahuje zdánlivého vítězství v rozhovoru. Arthur Schopenhauer v nedokončeném spisu o eristické dialektice sepsal řadu takových obratů, a to s ironickým odstupem od snahy po pravdě; tento katalog postupuje opačně, protože popisuje strukturu, podle které lze tah poznat, a odpověď, nikoli obrat sám. Jeremy Bentham sestavil soupis klamů, jimiž se v parlamentní debatě zdržuje, odvádí nebo umlčuje projednávání návrhů, a rozdělil je podle toho, zda se odvolávají na autoritu, šíří obavy, způsobují odklad nebo vnášejí zmatek (Bentham 1824). Řada taktik této rodiny, zejména útěk k proceduře a předstíraná starost, má v Benthamově soupisu své předchůdce.

Moderní názvy pocházejí převážně z posledních desetiletí a z prostředí veřejné debaty a internetových diskusí. Gish gallop je pojmenován po kreacionistickém debatérovi, motte-and-bailey po středověkém typu opevnění, sealioning podle webového komiksu a kafkatrapping podle románu Franze Kafky. Bulverismus pojmenoval C. S. Lewis a myšlenkově ukončující klišé psychiatr Robert Jay Lifton při studiu myšlenkové reformy (Lifton 1961). Tato různorodost původu znamená, že názvy nejsou terminologií jedné školy. Katalog je proto nepřebírá jako hotové kategorie, ale u každého hesla ukazuje, které pravidlo kritické diskuse tah porušuje.

Jak rodinu číst defenzivně🔗

Rodina má nejvyšší riziko zneužití v celém katalogu, protože popisuje tahy, ne chyby, a tah lze teoreticky provést. Kompendium se tomu brání tím, že žádné heslo nepodává taktiku jako postup. Každé heslo popisuje strukturu, podle které ji pozorovatel pozná, detekční znaky, odlišení od legitimní argumentace a odpověď. Odlišení vždy stojí na dvojici: tah, ve kterém taktika působí, a tah, který se mu podobá, ale je legitimní. Tento kontrast je podstatou defenzivního čtení. Téměř každá taktika této rodiny má poctivé dvojče: kontrolní dotaz je dvojčetem otázky „jen se ptám“, upozornění na střet zájmů dvojčetem bulverismu, připomenutí nevyřízené námitky dvojčetem argumentu opakováním, zúžení teze po kritice dvojčetem ústupu do tvrze. Odpovídá to pragmatické teorii klamu, podle níž je tentýž typ tahu v jednom užití rozumný a v jiném klamný (Walton 1995). Kdo pozná jen taktiku, ale ne její dvojče, začne podezírat každou otázku a každou opakovanou námitku, a tím sám poškodí rozhovor.

Druhou zásadou je posuzovat strukturu, nikoli úmysl. U většiny taktik nelze z jediného výroku poznat, zda je mluvčí užívá záměrně, a pragmatická teorie klamu ukazuje, že na úmyslu pro posouzení tahu ani nezáleží: rozhodující je, zda tah brání cíli dialogu (Walton 1995). Odpověď, která pojmenuje strukturu, je proto silnější než odpověď, která obviňuje ze zlé víry; ta by sama hrozila sklouznout k bulverismu.

Stav poznání🔗

Teoretický rámec rodiny je dobře propracovaný: dialogické pojetí klamů, pragmatická teorie a pragma-dialektika poskytují kritéria, podle kterých lze každou taktiku posoudit (Hamblin 1970; Walton 1995; van Eemeren a Grootendorst 2004). Empirické poznání je nerovnoměrné. Dobře doložené jsou mechanismy, o které se některé taktiky opírají, zejména efekt iluzorní pravdy u opakování (Hasher, Goldstein a Toppino 1977) a zkreslující účinek vyvážené prezentace u novinářského pokrytí vědeckých témat: analýza amerického tisku ukázala, že snaha dát oběma stranám stejný prostor vedla k zobrazení vědecké shody o změně klimatu jako sporu (Boykoff a Boykoff 2004). Analýza propagandistického modelu palby nepravd shrnuje, proč objem, rychlost a opakování působí i bez vnitřní konzistence (Paul a Matthews 2016). Výzkum inokulace dokládá, že vysvětlení struktury zavádějící techniky předem snižuje její vliv (Cook, Lewandowsky a Ecker 2017), a to i v prostředí sociální sítě (Roozenbeek a kol. 2022). Pro řadu taktik, například pro bulverismus, kafkovskou past nebo předstíranou starost, však chybějí přímé studie a jejich popis stojí na analýze argumentace a na klinických a kvalitativních pozorováních. Hesla to u každé taktiky výslovně rozlišují.

Obrana🔗

Obrana proti taktikám této rodiny má společné jádro, které se v jednotlivých heslech konkretizuje. Prvním prvkem je vrátit rozhovor k závazkům: co přesně mluvčí tvrdí, zda je ochoten to obhájit a co by tvrzení vyvrátilo. Tento krok odhalí motte-and-bailey, otázku „jen se ptám“, kafkovskou past i myšlenkově ukončující klišé. Druhým prvkem je hlídat důkazní břemeno: kdo tvrzení předložil, má ho obhájit, a počet tvrzení, otázek nebo opakování na tomto rozdělení nic nemění (van Eemeren a Grootendorst 1992). Tento krok chrání před Gish gallopem, sealioningem a argumentem opakováním. Třetím prvkem je symetrie: stejná měřítka skepse, výkladu motivu a požadavků na doklady se mají uplatnit na všechny strany. Tento krok odhalí bulverismus, vybírání podivínů a předstíranou starost. Čtvrtým prvkem je správný obraz sporu: kolik nezávislých zdrojů a jaká váha důkazů stojí na které straně (Boykoff a Boykoff 2004).

Pro publikum, které výměnu sleduje, je nejúčinnější obranou vysvětlení struktury taktiky, protože právě znalost struktury podle výzkumu inokulace snižuje její účinek (Cook, Lewandowsky a Ecker 2017). Instituce se mohou bránit pravidly, která oddělují posouzení obsahu od posouzení osoby, dávají každé straně prostor k odpovědi a nezaměňují mlčení za souhlas. A lidé, na které byly taktiky této rodiny uplatňovány dlouhodobě, zejména v uzavřených skupinách nebo v blízkých vztazích, potřebují víc než argument: prostředí, ve kterém mohou znovu klást otázky a ve kterém je jejich výpověď brána vážně. Kompendium tento rozměr rozebírá u scénářů epistemické delegitimizace a v oddílu o obraně a kalibraci.

Hesla rodiny🔗

Kód	Heslo	Anglicky	Druh	Užití	Riziko
AF-07.01	Gish gallop	Gish gallop	rétorická taktika	převážně záměrná taktika	střední
AF-07.02	Motte-and-bailey	Motte-and-bailey	rétorická taktika	chyba i taktika	střední
AF-07.03	Sealioning	Sealioning	rétorická taktika	převážně záměrná taktika	střední
AF-07.04	„Jen se ptám“	Just asking questions	rétorická taktika	převážně záměrná taktika	vysoké
AF-07.05	Argument opakováním	Argument from repetition	rétorická taktika	chyba i taktika	vysoké
AF-07.06	Myšlenkově ukončující klišé	Thought-terminating cliché	rétorická taktika	chyba i taktika	vysoké
AF-07.07	Kafkovská past	Kafkatrapping	rétorická taktika	převážně záměrná taktika	vysoké
AF-07.08	Bulverismus	Bulverism	rétorická taktika	chyba i taktika	střední
AF-07.09	Falešná vyváženost	False balance	rétorická taktika	chyba i taktika	vysoké
AF-07.10	Vybírání podivínů	Nutpicking	rétorická taktika	chyba i taktika	střední
AF-07.11	Předstíraná starost	Concern trolling	rétorická taktika	převážně záměrná taktika	střední
AF-07.12	Argument z mlčení	Argument from silence	neformální klam	chyba i taktika	střední
AF-07.13	Galileův gambit	Galileo gambit	neformální klam	chyba i taktika	střední
AF-07.14	Palba nepravd	Firehose of falsehood	rétorická taktika	převážně záměrná taktika	vysoké
AF-07.15	Útěk k proceduře	Procedural diversion	rétorická taktika	převážně záměrná taktika	vysoké
AF-07.16	Personalizace sporu	Personalising the dispute	rétorická taktika	chyba i taktika	střední

Mapa rodiny🔗

Mapu odvozuje engine katalogů z vazeb „obecnější heslo“; uzel otevře heslo.

flowchart LR
  F["Rétorické a dialogické taktiky"]
  click F "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/_index.md"
  n1["Gish gallop"]
  n2["Motte-and-bailey"]
  n3["Sealioning"]
  n4["„Jen se ptám“"]
  n5["Argument opakováním"]
  n6["Myšlenkově ukončující klišé"]
  n7["Kafkovská past"]
  n8["Bulverismus"]
  n9["Falešná vyváženost"]
  n10["Vybírání podivínů"]
  n11["Předstíraná starost"]
  n12["Argument z mlčení"]
  n13["Galileův gambit"]
  n14["Palba nepravd"]
  n15["Útěk k proceduře"]
  n16["Personalizace sporu"]
  F --> n1
  F --> n2
  F --> n3
  F --> n4
  F --> n5
  F --> n6
  F --> n7
  F --> n8
  F --> n9
  F --> n10
  F --> n11
  F --> n12
  F --> n13
  F --> n14
  F --> n15
  F --> n16
  click n1 "@/glossary/gish-gallop.md"
  click n2 "@/glossary/motte-and-bailey.md"
  click n3 "@/glossary/sealioning.md"
  click n4 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/jen-se-ptam.md"
  click n5 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/argument-opakovanim.md"
  click n6 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/myslenkove-ukoncujici-klise.md"
  click n7 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/kafkapast.md"
  click n8 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/bulverismus.md"
  click n9 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/falesna-vyvazenost.md"
  click n10 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/vybirani-podivinu.md"
  click n11 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/predstirana-starost.md"
  click n12 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/argument-z-mlceni.md"
  click n13 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/galileuv-gambit.md"
  click n14 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/palba-nepravd.md"
  click n15 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/odvedeni-k-procedure.md"
  click n16 "@/kompendium/argumentacni-fauly/dialekticke-taktiky/personalizace-sporu.md"

Literatura🔗

• Bentham, J. (1824). The Book of Fallacies. London: John and H. L. Hunt.
• Boykoff, M. T., & Boykoff, J. M. (2004). Balance as bias: Global warming and the US prestige press. Global Environmental Change, 14(2), 125–136.
• Cook, J., Lewandowsky, S., & Ecker, U. K. H. (2017). Neutralizing misinformation through inoculation: Exposing misleading argumentation techniques reduces their influence. PLoS ONE, 12(5), e0175799.
• Hamblin, C. L. (1970). Fallacies. London: Methuen.
• Hasher, L., Goldstein, D., & Toppino, T. (1977). Frequency and the conference of referential validity. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 16(1), 107–112.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Paul, C., & Matthews, M. (2016). The Russian „Firehose of Falsehood“ Propaganda Model. Santa Monica: RAND Corporation.
• Roozenbeek, J., van der Linden, S., Goldberg, B., Rathje, S., & Lewandowsky, S. (2022). Psychological inoculation improves resilience against misinformation on social media. Science Advances, 8(34), eabo6254.
• Walton, D. N. (1995). A Pragmatic Theory of Fallacy. Tuscaloosa: University of Alabama Press.
• van Eemeren, F. H., & Grootendorst, R. (1992). Argumentation, Communication, and Fallacies: A Pragma-Dialectical Perspective. Hillsdale: Lawrence Erlbaum.
• van Eemeren, F. H., & Grootendorst, R. (2004). A Systematic Theory of Argumentation: The Pragma-Dialectical Approach. Cambridge: Cambridge University Press.

Související🔗

• Argumentační fauly – celý katalog a jeho rodiny
• Klamy jazyka a dvojznačnosti – předchozí rodina katalogu
• Klamy hodnot, přírody a vědy – další rodina katalogu