Předpoklady NLP🔗

Co rodina zahrnuje🔗

Předpoklady NLP jsou souborem pracovních přesvědčení, se kterými má praktik vstupovat do rozhovoru, do terapie, do koučinku nebo do jednání. Nejde o techniky v úzkém smyslu, ale o východiska, z nichž se techniky odvozují a kterými se zdůvodňují. Úvodní učebnice oboru je uvádějí jako seznam výroků, mezi nimiž nechybí například „mapa není území“, „význam komunikace je reakce, kterou vyvolá“ nebo „každé chování má pozitivní záměr“, a výslovně je předkládají jako užitečné postoje, nikoli jako prokázané pravdy (O'Connor a Seymour 1990). Seznamy se mezi autory a výcvikovými školami liší počtem i formulacemi; katalog proto sleduje nejčastěji uváděné položky a každé z nich věnuje samostatnou stránku.

Rodinu lze pro přehled rozdělit do několika okruhů. Epistemický okruh tvoří předpoklady o vztahu mezi zkušeností a jejím popisem: mapa není území, respekt k modelu světa druhého a předpoklad, že zkušenost má strukturu. Komunikační okruh tvoří předpoklady o tom, jak se ustavuje význam a kdo za něj odpovídá, především význam komunikace je reakce, kterou vyvolá a nemožnost nekomunikovat. Okruh změny a odpovědnosti zahrnuje předpoklady, které určují, jak se vykládá neúspěch, škodlivé chování a odmítnutí: neexistuje selhání, jen zpětná vazba, každé chování má pozitivní záměr, lidé mají zdroje, které potřebují, člověk není své chování, lidé volí nejlepší dostupnou volbu a odpor jako znak chybějícího raportu. Systémový okruh konečně tvoří předpoklady převzaté z kybernetiky a systemického myšlení (Bateson 1972): mysl a tělo tvoří jeden systém, nejpružnější prvek řídí systém a požadavek, aby změna respektovala celek systému. Úplný přehled položek rodiny s jejich kódy podává tabulka na konci této stránky.

Původ🔗

Předpoklady nevznikly jako ucelená teorie. Jsou to zobecnění, která zakladatelé NLP a jejich pokračovatelé vyvodili z autorů a terapeutů, jež v sedmdesátých letech modelovali. Korzybski dodal rozlišení mezi jazykem a tím, co jazyk označuje, a kritiku ztotožňování člověka s jedním jeho rysem (Korzybski 1933). Bateson dodal kybernetický slovník zpětných vazeb, úrovní učení a systémů, ve kterých obíhá informace (Bateson 1972). Pragmatická teorie komunikace, která z jeho okruhu vzešla, přinesla důraz na účinky sdělení a na vztahovou rovinu každé výměny (Watzlawick, Beavin a Jackson 1967). Erickson, jak jeho práci popsal Haley, přinesl postoj, podle něhož se vše, co klient přináší, včetně odporu a symptomu, má přijmout a využít (Haley 1973). Satirová přinesla důraz na sebehodnotu člověka a na to, že obranná komunikace pramení z ohrožení, ne ze zlé vůle (Satir 1972). Z humanistické psychoterapie pochází postoj přijetí a porozumění klientovi z jeho vnitřního vztažného rámce (Rogers 1951).

Bandler a Grinder z těchto zdrojů odvodili výchozí obraz člověka, který jedná podle ochuzené mapy světa, a ne proto, že by byl zlý nebo nemocný, a terapii pojali jako obohacování této mapy (Bandler a Grinder 1975). Pozdější autoři předpoklady sepsali do seznamů, rozšířili je o další položky a zasadili do systemického rámce (Dilts a DeLozier 2000). Při tomto zpracování se často ztratila přesnost původních pojmů: kybernetický zákon o regulaci se změnil v tvrzení o tom, kdo v rozhovoru vyhrává, a Batesonovy logické typy a úrovně učení v hierarchii úrovní prostředí, chování, schopností, přesvědčení a identity, která v Batesonově díle v této podobě není. Kdo předpoklady čte, by proto měl rozlišovat mezi jejich filozofickými a vědeckými kořeny, které bývají solidní, a jejich podobou v NLP, která je volnou interpretací těchto kořenů.

Jak rodinu číst defenzivně🔗

Pro účely kompendia mají předpoklady zvláštní význam. Nepopisují konkrétní jazykový vzorec, který by šlo v rozhovoru zachytit, ale jako východiska praktika (O'Connor a Seymour 1990) určují rámec, ve kterém se rozhovor vykládá. Kdo převezme předpoklad, převezme i výklad, který z něj plyne: co je neúspěch, kdo za něj odpovídá, co znamená odmítnutí, co je „pravé já“ člověka. Proto se vyplatí sledovat tři mechanismy, které se v rodině opakují.

Prvním je asymetrie. Téměř každý předpoklad má symetrickou podobu, ve které platí pro všechny účastníky stejně, a asymetrickou podobu, ve které se uplatní jen na jednu stranu. Mapa druhého je „jen mapa“, ale mapa mluvčího je území; neúspěch účastníka je zpětná vazba o účastníkovi, ale neúspěch metody je také zpětná vazba o účastníkovi; respekt k modelu světa se žádá pro skupinu, ale ne pro kritika. Druhý z těchto vzorců odpovídá tomu, co Lifton popsal jako nadřazení doktríny osobě (Lifton 1961). Asymetrie je nejspolehlivějším znakem manipulativního užití a dá se zachytit jednoduchou otázkou: platí tento výrok i pro toho, kdo ho právě vyslovil?

Druhým mechanismem je přesun odpovědnosti. Předpoklady o zdrojích, o nejlepší dostupné volbě a o pozitivním záměru přesouvají pozornost od vnějších podmínek k vnitřku jednotlivce. V terapii, kde jde o klientovo vlastní chování, to může být užitečné. Ve vztazích s nerovnou mocí to znamená, že odpovědnost za škodu se přenese na toho, kdo ji nese: oběť má hledat dobrý záměr ubližujícího, má si uvědomit, že „zvolila“ zůstat, a má najít zdroje, které jí „už patří“. Stark ukázal, že kontrolující chování v blízkých vztazích je cílené a systematicky omezuje možnosti druhého (Stark 2007); výklady, které z omezených možností dělají svobodnou volbu, tento vzorec zakrývají. Opačným směrem působí předpoklad o odporu, který odpovědnost přesouvá na praktika tak, že z odmítnutí druhého dělá technický problém.

Třetím mechanismem je nevyvratitelnost. Předpoklady jsou formulovány tak, že je žádná zkušenost nemůže vyvrátit: neúspěch je zpětná vazba, odmítnutí je nedostatek raportu, škodlivé chování má skrytý dobrý záměr. Taková formulace je v pořádku, dokud jde o pracovní postoj, který si praktik vědomě volí. Problém vzniká, když se předpoklad začne používat jako argument proti kritice metody, vedoucího nebo skupiny. Lifton popsal, jak uzavřené systémy chrání svou doktrínu tím, že ji činí nezpochybnitelnou a zkušenost jednotlivce, která s ní nesouhlasí, vykládají jako jeho chybu (Lifton 1961).

Stav důkazů🔗

Předpoklady jako celek nejsou empirickými hypotézami a NLP je tak ani nepředkládá. Tosey a Mathison upozorňují, že jde o užitečná přesvědčení, jejichž hodnota se má posuzovat podle důsledků, a že jejich etický směr závisí na tom, kdo je používá (Tosey a Mathison 2009). Některé z nich mají dobré zázemí v epistemologii nebo v teorii komunikace, například rozlišení mapy a území nebo důraz na účinky sdělení. Jiné jsou definičně uzavřené a nelze je testovat, například tvrzení, že lidé vždy volí nejlepší dostupnou možnost. Empiricky ověřitelné jsou až techniky, které se na předpoklady odvolávají, a jejich výsledky jsou slabé. Přehledy výzkumu ze sedmdesátých a osmdesátých let nenašly podporu pro klíčová tvrzení NLP a upozornily na netestovatelnost řady jeho tvrzení (Sharpley 1987). Witkowski dospěl po rozboru databáze výzkumů k závěru, že naprostá většina kontrolovaných studií tvrzení NLP nepodporuje (Witkowski 2010). Systematický přehled účinků na zdravotní výsledky nenašel dostatek dokladů pro používání NLP ve zdravotnictví (Sturt a kol. 2012) a kritický přehled z oblasti koučinku doporučuje opatrnost (Passmore a Rowson 2019). Lilienfeld, Lynn a Lohr řadí sklon chránit tvrzení pomocnými hypotézami, které je činí nevyvratitelnými, mezi varovné znaky pseudovědy v klinické psychologii (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Pro čtenáře z toho plyne rozlišení: přijmout některé předpoklady jako rozumné postoje je možné, ale z jejich přijetí neplyne, že techniky NLP, které se na ně odvolávají, mají prokázaný účinek.

Obrana🔗

Obrana proti zneužití předpokladů nevyžaduje znalost NLP, ale několik otázek, které lze položit v jakémkoli rozhovoru. Platí výrok symetricky, tedy i pro toho, kdo ho vyslovuje, pro jeho metodu a pro jeho skupinu? Komu výklad, který z předpokladu plyne, prospívá a kdo nese jeho náklady? Existuje zkušenost, která by výrok mohla vyvrátit, a připouští mluvčí, že by ji uznal? A vede předpoklad k rozšíření možností a ke svobodnému rozhodnutí, nebo k tomu, že člověk ztrácí důvěru ve vlastní vnímání, odmítnutí a úsudek? Výzkum psychologického očkování ukazuje, že předchozí seznámení se strukturou přesvědčovacích postupů zvyšuje odolnost vůči nim (McGuire 1964; van der Linden 2023); právě k tomu slouží jednotlivé stránky této rodiny.

Pro odborníky, kteří s předpoklady pracují, plyne z rodiny jednoduchá zásada: uplatňovat je i na sebe. Praktik, který klientovi připomíná, že mapa není území, má s touto výhradou zacházet i se svým výkladem klienta; kdo věří, že neexistuje selhání, má tuto zpětnou vazbu přijímat i o své metodě. Pro lidi, kteří vyšli z prostředí, kde se předpoklady užívaly asymetricky, je součástí zotavení obnova práva na vlastní popis zkušenosti, na odmítnutí a na závěr, že něco nefungovalo. Herman zdůrazňuje, že zotavení po zkušenosti s nadvládou stojí na obnově autonomie a vztahů, ve kterých má člověk znovu právo na vlastní úsudek (Herman 1992).

Hesla rodiny🔗

Kód	Heslo	Anglicky	Druh	Užití	Riziko
NLP-01.01	Mapa není území	The map is not the territory	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.02	Význam komunikace je reakce, kterou vyvolá	The meaning of communication is the response you get	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.03	Neexistuje selhání, jen zpětná vazba	There is no failure, only feedback	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.04	Každé chování má pozitivní záměr	Every behaviour has a positive intention	princip	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-01.05	Lidé mají zdroje, které potřebují	People have the resources they need	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.06	Mysl a tělo tvoří jeden systém	Mind and body are one system	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.07	Nejpružnější prvek řídí systém	The law of requisite variety	princip	převážně vlivové	střední
NLP-01.08	Respekt k modelu světa druhého	Respect for the other person's model of the world	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.09	Člověk není své chování	People are not their behaviour	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.10	Lidé volí nejlepší dostupnou volbu	People make the best choice available to them	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.11	Odpor jako znak chybějícího raportu	Resistance indicates a lack of rapport	princip	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-01.12	Když něco nefunguje, udělej něco jiného	If it is not working, do something else	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.13	Co dokáže jeden, lze se naučit	Excellence can be modelled	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.14	Nelze nekomunikovat	One cannot not communicate	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.15	Mít volbu je lepší než ji nemít	Having a choice is better than having none	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.16	Zkušenost má strukturu	Experience has a structure	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.17	Zkušenost je kódována smysly	Experience is coded in the senses	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.18	Komunikace probíhá vědomě i nevědomě	Communication is both conscious and unconscious	princip	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-01.19	Změna má respektovat celek systému	Change must respect the whole system (ecology)	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-01.20	Předpoklady jako pracovní hypotézy	Presuppositions as working assumptions	princip	výkladový pojem	střední
NLP-01.21	Za výsledek komunikace odpovídá komunikátor	The communicator is responsible for the communication	princip	terapeutické i vlivové	střední

Mapa rodiny🔗

Mapu odvozuje engine katalogů z vazeb „obecnější heslo“; uzel otevře heslo.

flowchart LR
  F["Předpoklady NLP"]
  click F "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/_index.md"
  n1["Mapa není území"]
  n2["Význam komunikace je reakce, kterou vyvolá"]
  n3["Neexistuje selhání, jen zpětná vazba"]
  n4["Každé chování má pozitivní záměr"]
  n5["Lidé mají zdroje, které potřebují"]
  n6["Mysl a tělo tvoří jeden systém"]
  n7["Nejpružnější prvek řídí systém"]
  n8["Respekt k modelu světa druhého"]
  n9["Člověk není své chování"]
  n10["Lidé volí nejlepší dostupnou volbu"]
  n11["Odpor jako znak chybějícího raportu"]
  n12["Když něco nefunguje, udělej něco jiného"]
  n13["Co dokáže jeden, lze se naučit"]
  n14["Nelze nekomunikovat"]
  n15["Mít volbu je lepší než ji nemít"]
  n16["Zkušenost má strukturu"]
  n17["Zkušenost je kódována smysly"]
  n18["Komunikace probíhá vědomě i nevědomě"]
  n19["Změna má respektovat celek systému"]
  n20["Předpoklady jako pracovní hypotézy"]
  n21["Za výsledek komunikace odpovídá komunikátor"]
  F --> n1
  F --> n2
  F --> n3
  F --> n4
  F --> n5
  F --> n6
  F --> n7
  F --> n8
  F --> n9
  F --> n10
  F --> n11
  F --> n12
  F --> n13
  F --> n14
  F --> n15
  F --> n16
  n16 --> n17
  F --> n18
  F --> n19
  F --> n20
  F --> n21
  click n1 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/mapa-neni-uzemi.md"
  click n2 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/vyznam-komunikace-je-reakce.md"
  click n3 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/neni-selhani-jen-zpetna-vazba.md"
  click n4 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/pozitivni-zamer-chovani.md"
  click n5 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/lide-maji-potrebne-zdroje.md"
  click n6 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/mysl-a-telo-jeden-system.md"
  click n7 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/zakon-pozadovane-variety.md"
  click n8 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/respekt-k-modelu-sveta.md"
  click n9 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/clovek-neni-sve-chovani.md"
  click n10 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/nejlepsi-dostupna-volba.md"
  click n11 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/odpor-jako-nedostatek-raportu.md"
  click n12 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/kdyz-to-nefunguje-udelej-neco-jineho.md"
  click n13 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/modelovatelnost-excelence.md"
  click n14 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/nelze-nekomunikovat.md"
  click n15 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/volba-je-lepsi-nez-zadna-volba.md"
  click n16 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/zkusenost-ma-strukturu.md"
  click n17 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/zkusenost-je-kodovana-smysly.md"
  click n18 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/komunikace-vedoma-a-nevedoma.md"
  click n19 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/ekologie-zmeny.md"
  click n20 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/predpoklady-jako-pracovni-hypotezy.md"
  click n21 "@/kompendium/nlp-vzorce/predpoklady/odpovednost-za-komunikaci.md"

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Haley, J. (1973). Uncommon Therapy: The Psychiatric Techniques of Milton H. Erickson, M.D. New York: W. W. Norton.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Korzybski, A. (1933). Science and Sanity: An Introduction to Non-Aristotelian Systems and General Semantics. Lancaster: International Non-Aristotelian Library.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Satir, V. (1972). Peoplemaking. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Watzlawick, P., Beavin, J. H., & Jackson, D. D. (1967). Pragmatics of Human Communication. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
• van der Linden, S. (2023). Foolproof: Why Misinformation Infects Our Minds and How to Build Immunity. London: 4th Estate.

Související🔗

• NLP vzorce – celý katalog a jeho rodiny
• Základní pojmy NLP – další rodina katalogu