Mezinárodní perspektivy EA

Jevy, které kniha popisuje jako epistemickou anihilaci, mají společné jádro – rozklad schopnosti člověka poznávat a důvěřovat vlastnímu úsudku –, ale jejich podoba, rozpoznání i obrana závisí na prostředí. Kleinman (1980) ukázal, že tíseň je vždy prožívána a vykládána v určitém kulturním rámci a že léčba, která tento rámec přehlíží, ztrácí pacientovu důvěru. Tato sekce proto sleduje tři proměnné: historii a společenské struktury regionu, právní řád, který rozhoduje o tom, co lze pojmenovat a postihnout, a jazyk, v němž oběť a odborník o zkušenosti mluví.

Pro všechny články platí jedno pravidlo: popisují strukturální zranitelnosti a ochranné faktory, nikoli povahu národů, náboženství nebo kultur. Oyserman, Coon a Kemmelmeier (2002) v metaanalýze srovnávacích studií doložili, že rozdíly uvnitř jedné společnosti bývají větší a méně konzistentní, než předpokládá běžný obraz „národních mentalit“, a Said (1978) popsal, jak snadno se z cizího regionu stává jednolitý obraz. K rizikům kulturně zaujatého použití kategorií EA viz Kulturní zaujatost EA kategorií a Dekoloniální epistemologie.

1. Regionální vzorce

První skupina sleduje střední a východní Evropu s dědictvím státního socialismu, Balkán, Pobaltí a západoevropské srovnání. Stránka Česká republika rozebírá normalizaci, dvojí jazyk, dezinformace a zranitelnost seniorů; Slovensko přidává zkušenost 90. let a útoky na novináře. Následují Maďarsko, Polsko, Balkán, Pobaltí a stránka Ruský vliv, která spojuje regionální informační operace. Západoevropské srovnání tvoří Německo, Francie a Itálie. Společným tématem je to, co Havel (1978) popsal jako život ve lži a co Sztompka (1999) analyzuje jako postkomunistickou kulturu nedůvěry: prostředí, v němž se skepse snadno mění v bezbrannost.

2. Kulturní variace

Druhá skupina se věnuje makroregionům a kulturním strukturám – rodině, komunitě, víře, cti –, které mohou ochraňovat i zvyšovat zranitelnost. Regionální stránky pokrývají Východní Asii, Jižní Asii, Blízký východ, Afriku a Latinskou Ameriku; průřezové stránky Domorodé perspektivy a Náboženské menšiny sledují skupiny, jejichž poznání bylo potlačováno zvenčí. Trojice Kolektivistické kultury, Individualistické kultury a Kultury cti pak rozebírá pojmy, které srovnávací psychologie používá (Markus a Kitayama, 1991), a jejich meze. Rozhodujícím faktorem rizika není kultura, ale míra existenční závislosti člověka na jedné skupině (Stark, 2007).

3. Právní rámce

Třetí skupina popisuje, jak jednotlivé právní řády zachycují kontrolující chování, nátlak, klam a útoky na svobodu myšlení – a co jimi propadá. Navazuje na sekci Forenzní a právní rozměr EA. Evropskou rovinu pokrývá EU právo; stránka ČR právo rozebírá trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., ochranu osobnosti, zákon o obětech a mezery v postihu vzorce. Srovnání nabízejí Německo, Spojené království, USA, Kanada a Austrálie; mezinárodní rovinu Mezinárodní trestní právo, Lidská práva a Prevence genocidy.

Společnou otázkou této skupiny je mezera, kterou Stark (2007) popsal jako rozpor mezi právem zaměřeným na jednotlivé incidenty a zkušeností oběti, pro niž je podstatou souvislý vzorec kontroly. Istanbulská úmluva (Rada Evropy, 2011) tuto mezeru zčásti zaplňuje požadavkem trestat psychické násilí; jednotlivé státy ji však provádějí velmi rozdílně.

4. Překlad a terminologie

Čtvrtá skupina řeší, jak převádět pojmy mezi češtinou, angličtinou a němčinou, mezi klinickými klasifikacemi, výzkumnými databázemi a veřejným diskurzem, aniž se ztratí jejich význam. Dvojjazyčné slovníky obsahují stránky Česko-anglická terminologie a Česko-německá terminologie; obecnější problémy rozebírají Překladové výzvy angličtiny, Kulturní překlad pojmů a Mezinárodní právní terminologie. Klasifikacím a databázím se věnují Klinická terminologie WHO a Výzkumná terminologie PubMed/MeSH, veřejnému jazyku Populární terminologie a praxi tlumočení a dokumentace Bilingvální mostové strategie a Mnohojazyčné zdroje. Výchozím bodem je MKN-11 (World Health Organization, 2019), která poprvé vymezuje komplexní PTSD jako samostatnou diagnózu, a DSM-5 se svým slovníkem kulturních pojmů tísně (American Psychiatric Association, 2013).

Jak sekci používat

Začněte stránkou regionu nebo kultury, z níž klient pochází, pokračujte právním rámcem země, kde se případ řeší, a terminologickou stránkou pro jazyk dokumentace. Kulturní formulační rozhovor DSM-5 (American Psychiatric Association, 2013) nabízí strukturu, jak tyto roviny propojit v rozhovoru s klientem: jak své potíže sám nazývá, co je podle něj způsobilo a koho chce do péče zapojit.

U uprchlíků a migrantů kombinujte všechny tři roviny a doplňte protokol pro uprchlíky a migranty a azylové právo. Herman (1992) připomíná, že první fází každého zotavení je bezpečí; u lidí s nejistým pobytovým statusem proto právní a sociální stabilizace předchází terapeutické práci. Fricker (2007) dodává, že tlumočení, jazyk a kulturní předsudky rozhodují i o tom, zda bude svědectví klienta vůbec slyšeno.

Literatura

• American Psychiatric Association (2013). Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (5th ed.). American Psychiatric Publishing.
• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
• Havel, V. (1978). Moc bezmocných. Samizdat.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
• Kleinman, A. (1980). Patients and Healers in the Context of Culture. University of California Press.
• Markus, H. R., & Kitayama, S. (1991). Culture and the self: Implications for cognition, emotion, and motivation. Psychological Review, 98(2).
• Oyserman, D., Coon, H. M., & Kemmelmeier, M. (2002). Rethinking individualism and collectivism: Evaluation of theoretical assumptions and meta-analyses. Psychological Bulletin, 128(1).
• Rada Evropy (2011). Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva, CETS No. 210). Rada Evropy.
• Said, E. W. (1978). Orientalism. Pantheon Books.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.
• Sztompka, P. (1999). Trust: A Sociological Theory. Cambridge University Press.
• World Health Organization (2019). International Classification of Diseases, 11th Revision (ICD-11). WHO.

Související

Kritické rámce

• Kulturní zaujatost EA kategorií – kdy kategorie knihy nesedí na jiné prostředí.
• Dekoloniální epistemologie – proč nepřenášet evropské pojmy bez úprav.
• Esencialistický klam – riziko vykládat jednotlivce skrze „povahu“ skupiny.

Pojmy

• Epistemická anihilace – společné jádro všech regionálních variant.
• Epistemická injustice – proč svědectví z menšin a okrajů nebývá slyšet.

Navazující sekce

• Forenzní a právní rozměr EA – obecný právní rámec, na který navazují srovnávací stránky.
• Historické případy – doložené případy, o něž se regionální stránky opírají.
• Práce s vulnerabilní populací – klinické zásady pro migranty a menšiny.