Přesvědčení🔗

Co rodina zahrnuje🔗

Rodina NLP-16 shromažďuje hesla, v nichž neurolingvistické programování popisuje přesvědčení: co jsou, jak jsou uspořádána, jak se podle NLP mění a jak se dá posoudit, která z nich člověku brání. Přesvědčení zaujímají v NLP zvláštní místo. Od sedmdesátých let obor vychází z předpokladu, že lidé jednají podle svého modelu světa, a ne podle světa samého, a přesvědčení jsou nejtrvalejší a nejvlivnější částí tohoto modelu (Bandler a Grinder 1975). Robert Dilts, který tuto oblast od konce osmdesátých let soustavně rozpracovával, chápal přesvědčení jako úroveň, jež organizuje schopnosti a chování a sama je ovlivňována tím, kým se člověk cítí být (Dilts 1990).

Rodina má tři skupiny hesel. První tvoří pojmy, které přesvědčení třídí. Patří sem obecný pojem limitujícího přesvědčení a trojice základních typů, které Dilts rozlišuje podle toho, na co přesvědčení odpovídá: přesvědčení o příčině, přesvědčení o významu a přesvědčení o identitě (Dilts 1999). Patří sem i hesla o trojici beznaděje, bezmoci a pocitu bezcennosti, o přesvědčení jako součásti mapy, o takzvaném myšlenkovém viru a o imprintu, tedy o představě, že některá přesvědčení vznikají v krátkých, emočně silných zkušenostech. Druhou skupinu tvoří vzorce, které podle NLP popisují nebo podporují změnu: cyklus změny přesvědčení, muzeum starých přesvědčení a řetězení přesvědčení. Třetí skupinu tvoří nástroje posuzování, například audit přesvědčení a kartézské otázky, a heslo o vztahu přesvědčení a zdraví, které shrnuje jedno z nejodvážnějších tvrzení této části NLP.

Každé heslo rodiny má stejnou stavbu. Definice vymezuje pojem nebo vzorec, původ ho zasazuje do historie NLP a příbuzných oborů, struktura popisuje, z jakých prvků se skládá a co dělá s člověkem, detekční znaky ukazují, podle čeho se pozná nátlaková podoba, a závěrečné oddíly rozlišují legitimní a manipulativní užití, shrnují stav důkazů a popisují obranu a zotavení. Hesla nepopisují postupy, jak měnit přesvědčení druhých lidí; popisují, jak takové pokusy rozpoznat a jak se jim bránit; rámec vysvětluje oddíl jak používat kompendium.

Původ🔗

Práce s přesvědčeními se v NLP vyvinula ze dvou zdrojů. Prvním byl meta-model, který si všímal jazykových tvarů, jako jsou vztahy příčiny a následku, komplexní ekvivalence nebo modální operátory nemožnosti, a považoval je za projevy ochuzeného modelu světa (Bandler a Grinder 1975). Druhým byla práce s vnitřními představami, podle níž je jistota přesvědčení kódována v kvalitách prožitku a dá se měnit spolu s nimi (Bandler 1985). Dilts tyto proudy spojil a doplnil je modelem logických úrovní, který podle něj vycházel z Batesonova pojetí logických typů (Dilts 1990; Bateson 1972). S Hallbomem a Smithem pak přenesl práci s přesvědčeními do oblasti zdraví a nemoci a popsal tři podoby omezujících přesvědčení, které měly souviset s průběhem nemoci a uzdravování (Dilts, Hallbom a Smith 1990). Na konci devadesátých let Dilts shrnul jazykovou stránku tématu v knize o vzorcích, jimiž se přesvědčení v rozhovoru oslabují nebo posilují (Dilts 1999).

Témata této rodiny mají bohaté paralely mimo NLP, a to s lepším empirickým zázemím. Ellis a Beck založili terapeutické směry, které přesvědčení pokládají za klíčový článek mezi událostí a emoční reakcí a pracují s nimi jako s hypotézami, jež se ověřují (Ellis 1962; Beck 1976). Teorie kognitivní disonance a výzkum přesvědčování popsaly, za jakých podmínek lidé mění své postoje a kdy se jich naopak drží tím pevněji (Festinger 1957; Petty a Cacioppo 1986). Při čtení hesel je proto užitečné ptát se, co NLP k těmto oborům přidává: obvykle slovník, sadu metafor a postupů, nikoli nová zjištění.

Jak rodinu číst defenzivně🔗

Přesvědčení jsou místem, kde se rozhoduje o autonomii člověka. Kdo dokáže určit, která přesvědčení jsou „limitující“, co co způsobuje, co co znamená a kým člověk je, získává vliv na jeho úsudek, vztahy i rozhodnutí. Proto mají všechna hesla rodiny dvojí tvář. V terapii a poradenství mohou pomoci člověku přezkoumat přesvědčení, která mu škodí (Beck 1976), za předpokladu, že cíl změny určuje on sám. V prodejních, motivačních a uzavřených skupinových prostředích tytéž pojmy a modely slouží k tomu, aby se námitky, pochybnosti a vlastní zkušenost člověka vyřadily z rozhovoru dřív, než se posoudí jejich obsah.

Lifton popsal u totalistických systémů požadavek, aby doktrína měla přednost před zkušeností jednotlivce, a jazyk, který složité otázky shrnuje do frází ukončujících přemýšlení (Lifton 1961). Slovník NLP o přesvědčeních se do takového prostředí hodí nečekaně dobře: pochybnost se dá prohlásit za fázi cyklu, dřívější názory za exponáty muzea, opatrnost za limitující přesvědčení a nesouhlas za projev falešné identity. Hassan popsal, jak kontrolující skupiny vykládají pochybnosti členů jako vnitřní selhání, nikoli jako informaci (Hassan 1988). Pro rozpoznání manipulativního užití slouží v celé rodině několik opakujících se otázek. Kdo určuje cíl změny? Je dovoleno, aby přezkoumání skončilo závěrem, že původní přesvědčení bylo správné? Uplatňuje mluvčí stejné pojmy na vlastní přesvědčení? A má na výsledku finanční nebo mocenský zájem?

Druhým hlediskem je odlišení od klinických stavů. Přesvědčení, která NLP označuje za omezující, se někdy kryjí s příznaky duševních poruch: trvalá beznaděj, pocit bezcennosti nebo přesvědčení, že člověk je druhým jen přítěží, patří u deprese k jádrovým projevům a kognitivní terapie je popisuje jako součást negativního pohledu na sebe, svět a budoucnost (Beck 1976). Takové stavy nepatří do rukou kouče ani lektora semináře, ale do péče kvalifikovaného odborníka. Kde prostředí vykládá tyto projevy jako pouhé „přesvědčení“, které stačí přepsat, odvádí člověka od pomoci, kterou potřebuje, a v krajním případě ho vystavuje riziku.

Třetím defenzivním hlediskem je nevyvratitelnost. Mnohá tvrzení této části NLP jsou formulována tak, že každý výsledek je potvrzuje: pokud změna nastane, technika fungovala; pokud nenastane, klient má další, hlubší přesvědčení, které je třeba odstranit. Tvrzení, které připouští každý výsledek, nelze podle Popperova kritéria empiricky testovat (Popper 1959). Tento obrat kompendium obecně popisuje v hesle o imunizaci proti falsifikaci. V oblasti zdraví může být nebezpečný, protože přenáší odpovědnost za průběh nemoci na „negativní přesvědčení“ nemocného.

Stav důkazů🔗

V literatuře, z níž kompendium vychází, nejsou pro vzorce této rodiny doloženy kontrolované studie, které by prokázaly účinek specifický pro NLP. Obecné přehledy výzkumu NLP opakovaně konstatují, že klíčová tvrzení oboru nejsou podporována a že teorie je v řadě bodů obtížně testovatelná (Sharpley 1987; Witkowski 2010). Systematický přehled účinků NLP na zdravotní výsledky, tedy na oblast, kterou Diltsova práce s přesvědčeními výslovně zahrnovala, nenašel dostatek kvalitních studií pro jakýkoli závěr o účinnosti (Sturt a kol. 2012). Odborníci oslovení v delfské studii zařadili NLP mezi metody léčby duševních poruch, které považují za pravděpodobně zdiskreditované (Norcross, Koocher a Garofalo 2006). Hodnocení pro oblast koučinku dospělo k závěru, že nedostatek kvalitního výzkumu vyžaduje opatrnost (Passmore a Rowson 2019).

To neznamená, že všechna pozorování rodiny jsou mylná. Že přesvědčení ovlivňují prožívání a jednání, že se mění v čase a že některá omezují, je dobře doloženo v kognitivní psychologii a terapii (Beck 1976; Festinger 1957). Neplyne z toho ale, že konkrétní techniky NLP tato přesvědčení mění rychleji, spolehlivěji nebo hlouběji než ověřené přístupy. Čtenář by měl rozlišovat mezi rozumným popisem jevu a nedoloženým tvrzením o účinnosti postupu, který se na tento popis odvolává.

Obrana🔗

Obrana proti manipulativnímu užití vzorců této rodiny má společné jádro. Prvním prvkem je trvat na obsahu: pochybnost, námitka nebo vlastní zkušenost se má posoudit podle toho, co říká, ne podle toho, do jaké kategorie ji někdo zařadí. Druhým prvkem je symetrie: pojmy jako limitující přesvědčení nebo staré přesvědčení se mají vztahovat i na přesvědčení toho, kdo je používá. Třetím prvkem je čas a odstup: rozhodnutí o změně důležitého přesvědčení nepatří do intenzivního prostředí semináře nebo skupiny, ale do situace, kde je možné mluvit s lidmi mimo ni. Výzkum odolnosti vůči přesvědčování ukazuje, že seznámení se strukturou nátlakových argumentů předem zvyšuje schopnost jim odolat (McGuire 1964; van der Linden 2023).

V klinické práci s lidmi, kteří prošli prostředím, jež soustavně přepisovalo jejich přesvědčení, se neosvědčuje nahrazovat jeden soubor přesvědčení jiným. Cílem je obnova vlastního úsudku, kontinuity životního příběhu a schopnosti ověřovat přesvědčení podle dokladů (Herman 1992; Singer a Lalich 1995). Souvislosti s obnovou poznávací samostatnosti rozebírá kapitola o epistemické rekonstrukci a s pojetím přesvědčení jako sítě heslo o Quinově síti přesvědčení.

Hesla rodiny🔗

Kód	Heslo	Anglicky	Druh	Užití	Riziko
NLP-16.01	Cyklus změny přesvědčení	Belief change cycle	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-16.02	Muzeum starých přesvědčení	Museum of old beliefs	vzorec	převážně terapeutické	střední
NLP-16.03	Audit přesvědčení	Belief audit	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-16.04	Limitující přesvědčení	Limiting beliefs	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-16.05	Přesvědčení o příčině	Beliefs about cause	pojem	výkladový pojem	střední
NLP-16.06	Přesvědčení o významu	Beliefs about meaning	pojem	výkladový pojem	střední
NLP-16.07	Přesvědčení o identitě	Beliefs about identity	pojem	výkladový pojem	vysoké
NLP-16.08	Beznaděj, bezmoc a pocit bezcennosti	Hopelessness, helplessness, worthlessness	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-16.09	Řetězení přesvědčení	Belief chaining	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-16.10	Kartézské otázky	Cartesian questions	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-16.11	Myšlenkový virus	Thought virus	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-16.12	Přesvědčení a zdraví v NLP	Beliefs and health in NLP	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-16.13	Přesvědčení jako součást mapy	Beliefs as part of the map	princip	terapeutické i vlivové	střední
NLP-16.14	Imprint	Imprint	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-16.15	Změna hodnot	Changing values	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké

Mapa rodiny🔗

Mapu odvozuje engine katalogů z vazeb „obecnější heslo“; uzel otevře heslo.

flowchart LR
  F["Přesvědčení"]
  click F "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/_index.md"
  n1["Cyklus změny přesvědčení"]
  n2["Muzeum starých přesvědčení"]
  n3["Audit přesvědčení"]
  n4["Limitující přesvědčení"]
  n5["Přesvědčení o příčině"]
  n6["Přesvědčení o významu"]
  n7["Přesvědčení o identitě"]
  n8["Beznaděj, bezmoc a pocit bezcennosti"]
  n9["Řetězení přesvědčení"]
  n10["Kartézské otázky"]
  n11["Myšlenkový virus"]
  n12["Přesvědčení a zdraví v NLP"]
  n13["Přesvědčení jako součást mapy"]
  n14["Imprint"]
  n15["Změna hodnot"]
  F --> n1
  n1 --> n2
  F --> n3
  n13 --> n4
  F --> n5
  F --> n6
  F --> n7
  n4 --> n8
  F --> n9
  F --> n10
  n4 --> n11
  F --> n12
  F --> n13
  F --> n14
  F --> n15
  click n1 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/cyklus-zmeny-presvedceni.md"
  click n2 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/muzeum-starych-presvedceni.md"
  click n3 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/audit-presvedceni.md"
  click n4 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/limitujici-presvedceni.md"
  click n5 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/presvedceni-o-pricine.md"
  click n6 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/presvedceni-o-vyznamu.md"
  click n7 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/presvedceni-o-identite.md"
  click n8 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/beznadej-bezmoc-nehodnost.md"
  click n9 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/retezeni-presvedceni.md"
  click n10 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/kartezske-otazky.md"
  click n11 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/myslenkovy-virus.md"
  click n12 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/presvedceni-a-zdravi.md"
  click n13 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/presvedceni-jako-mapa.md"
  click n14 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/imprint.md"
  click n15 "@/kompendium/nlp-vzorce/presvedceni/zmena-hodnot.md"

Literatura🔗

• Bandler, R. (1985). Using Your Brain—for a Change. Moab: Real People Press.
• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
• Dilts, R. (1999). Sleight of Mouth: The Magic of Conversational Belief Change. Capitola: Meta Publications.
• Dilts, R., Hallbom, T., & Smith, S. (1990). Beliefs: Pathways to Health and Well-Being. Portland: Metamorphous Press.
• Ellis, A. (1962). Reason and Emotion in Psychotherapy. New York: Lyle Stuart.
• Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford: Stanford University Press.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). Communication and Persuasion: Central and Peripheral Routes to Attitude Change. New York: Springer.
• Popper, K. R. (1959). The Logic of Scientific Discovery. London: Hutchinson.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
• van der Linden, S. (2023). Foolproof: Why Misinformation Infects Our Minds and How to Build Immunity. London: 4th Estate.

Související🔗

• NLP vzorce – celý katalog a jeho rodiny
• Práce s částmi – předchozí rodina katalogu
• Metaprogramy – další rodina katalogu