Přeskočit na obsah

Hermeneutická eroze

Postupná ztráta jistoty, co znamenají vlastní slova a pojmy, když jsou soustavně přeznačovány; člověk pak nedokáže svou zkušenost srozumitelně vyložit ani sdílet.

Definice

Hermeneutická eroze je postupné rozrušování schopnosti člověka vykládat vlastní zkušenost a rozumět slovům, jimiž ji popisuje. Slova jako „láska“, „svoboda“, „pomoc“, „pravda“ nebo „násilí“ jsou v prostředí manipulace opakovaně přeznačována, až člověk přestane vědět, co jimi myslí on sám. Vzniká nejistota, která nezasahuje jednotlivé názory, ale samotný nástroj porozumění.

Eroze je pomalá a nenápadná – proto „eroze“. Žádný jednotlivý posun významu nevypadá dramaticky; dohromady ale vedou k tomu, že člověk nedokáže pojmenovat, co se mu děje, a nedokáže to sdělit lidem mimo dané prostředí.

V Kompendiu je pojem individuálním protějškem kolektivního jevu, který Miranda Frickerová nazvala hermeneutickou nespravedlností: společenství chybějí pojmy, jimiž by mohlo určitou zkušenost sdílet (epistemická injustice).

Původ a kontext pojmu

Termín je pracovním pojmem Kompendia. Hermeneutika – nauka o výkladu – zdůrazňuje od Schleiermachera přes Gadamera (Wahrheit und Methode, 1960) až k Ricoeurovi, že porozumění je vždy výklad a že výklad stojí na sdílené tradici jazyka (hermeneutika, hermeneutický kruh). Eroze je narušení této tradice v jednom člověku nebo skupině.

Historicky je jev dobře doložen v totalitních režimech. Filolog Victor Klemperer (LTI – Notizbuch eines Philologen, 1947) zaznamenal, jak nacistický jazyk měnil významy běžných slov a jak se tento jazyk usazoval i u lidí, kteří režim odmítali. Literárně jev zpracoval George Orwell v románu 1984 (1949) jako newspeak. Robert Lifton (1961) popsal v totalistickém prostředí „nabití jazyka“ – myšlení ukončující klišé, která nahrazují rozbor.

Jak se projevuje

  • Nejistota ve vlastních slovech. „Nevím, jestli to, co cítím, se dá nazvat strachem.“ „Říkali, že je to láska, tak asi ano.“
  • Převzatý slovník. Člověk popisuje svůj život výhradně pojmy skupiny nebo partnera a nedokáže je přeložit do běžné řeči.
  • Obrácené významy. Kontrola je „péče“, izolace „ochrana“, kritika „útok“, poslušnost „svoboda“.
  • Neschopnost sdílet. Když se člověk pokusí vysvětlit situaci příteli, zjistí, že mu chybějí slova, nebo že jeho slova přítel chápe jinak.
  • Únava z významu. Každý rozhovor vyžaduje vyjasňování; člověk raději mlčí.

Na úrovni textu a řeči jev zachycuje Detekční signatura: Sémantická eroze.

Mechanismus

Strukturálně probíhá eroze třemi souběžnými posuny:

  1. Přeznačení – běžná slova dostávají nový, uvnitř prostředí platný význam, často opačný původnímu (EA-4.3.3 Narušení sémantické stability).
  2. Nestálost – význam se mění podle potřeby: jednou je „věrnost“ ctností, jindy naivitou. Člověk se nemůže o žádný význam opřít.
  3. Monopol na výklad – rozhodnout, co slovo „opravdu“ znamená, smí jen autorita; vlastní výklad je označen za nepochopení. To vede k hermeneutickému outsourcingu.

V krajní podobě se eroze mění v rozpad celých pojmových celků (EA-5.1.4 Sémantická imploze, konceptuální anihilace).

Odlišení

  • Od běžné jazykové změny: jazyk se přirozeně vyvíjí; eroze je řízená, asymetrická a slouží kontrole.
  • Od odborného slovníku: obor má vlastní pojmy, ale umí je přeložit a nesahá na význam běžných slov tak, aby znemožnil komunikaci s okolím.
  • Od sémantické afázie a dalších neurokognitivních poruch: postupná ztráta pojmového vědění může mít neurodegenerativní příčinu; vyžaduje neurologické a neuropsychologické vyšetření.
  • Od jazykové bariéry migrace: člověk v cizím jazyce nemá slova, ale jeho porozumění vlastní zkušenosti nemusí být narušeno.

Význam pro Kompendium

Hermeneutická eroze vysvětluje, proč postižení často nedokážou o pomoc požádat: chybí jim slova, která by jejich zkušenost učinila sdělitelnou. Proto Kompendium klade důraz na pomalé, trpělivé vyjasňování významů v první fázi práce. V kazuistice Reziduální totalitní trauma přetrvává eroze desítky let po pádu režimu, v rodinném jazyce i v mlčení o minulosti.

Obecný příklad (anonymizovaný kompozit). Žena po odchodu ze sboru, kde se pochybnost nazývala „pýchou“, nedokázala v terapii popsat své pocity, protože každé slovo pro nesouhlas v ní vyvolávalo stud. Teprve když si s terapeutkou sestavila „slovník dvou jazyků“ – co slovo znamenalo ve sboru a co znamená jinde – začala svou zkušenost vyprávět.

Obrana a zotavení

Pro postiženého:

  • Vytvořit si osobní slovník: u klíčových slov zapsat, co znamenala v daném prostředí a co znamenají běžně.
  • Číst texty mimo dané prostředí, zejména beletrii a svědectví lidí s podobnou zkušeností; pomáhají najít slova (Hluboké čtení).
  • Popisovat zkušenost konkrétně (co se stalo, kdo co řekl), dřív než ji pojmenovávat abstraktně.

Pro profesionála:

Literatura

  • Klemperer, V. (1947). LTI – Notizbuch eines Philologen.
  • Gadamer, H.-G. (1960). Wahrheit und Methode.
  • Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism.
  • Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing.

Související

Hermeneutika a jazyk

Navazující jevy

Detekce a obnova

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →