Definice
Metaepistemologie je filozofická disciplína, která se neptá „co víme?“, ale „co to znamená vědět a podle čeho to poznáme?“. Zkoumá povahu epistemických pojmů (vědění, zdůvodnění, důkaz, racionalita), status epistemických norem (jsou objektivní, nebo závisí na kultuře a komunitě?) a vztah různých zdrojů poznání – vnímání, svědectví, rozumu, zkušenosti, autority.
V Kompendiu má pojem praktický význam. Každý člověk má, většinou nevysloveně, vlastní metaepistemický rejstřík: představu o tom, čemu věřit a proč – datům, zkušenosti, odborníkům, tradici, intuici. Zdravé poznání obvykle používá několik rejstříků, které se navzájem kontrolují. Manipulace na meta-úrovni nemění jednotlivé názory, ale měřítko, podle něhož se o názorech rozhoduje.
Původ a kontext pojmu
Metaepistemologické otázky jsou staré jako epistemologie sama. Antický skepticismus formuloval problém kritéria: abychom poznali, které přesvědčení je pravdivé, potřebujeme kritérium; abychom poznali, které kritérium je správné, potřebujeme vědět, která přesvědčení jsou pravdivá. Roderick Chisholm problém v moderní podobě rozebral v přednášce The Problem of the Criterion (1973).
Ve 20. století přibyly další linie. W. V. O. Quine v eseji Epistemology Naturalized (1969) navrhl chápat epistemologii jako součást empirické psychologie. Sociální epistemologie (např. Alvin Goldman, Knowledge in a Social World, 1999) zkoumá, jak poznání závisí na institucích a na důvěře ve svědectví druhých. Spor mezi epistemickým relativismem a absolutismem se týká toho, zda existují měřítka poznání nezávislá na komunitě. Přehled souvislostí podává kapitola Sociální epistemologie EA.
Jak se projevuje
Zdravá metaepistemická výbava se projevuje tím, že člověk:
- dokáže říct, proč něčemu věří, a rozlišit typ důvodu (vlastní zkušenost, údaj, svědectví);
- uznává, že různé otázky vyžadují různé druhy důkazů;
- umí měnit váhu zdrojů podle okolností a připouští omyl (viz epistemická pokora).
Varovné znaky zúžení meta-úrovně:
- jeden přípustný rejstřík – „jediné, co platí, jsou data“ / „jediné, co platí, je tvoje zkušenost“ / „jediné, co platí, je to, co říká učitel“;
- patologizace jiných rejstříků – kdo se odvolává na jiný druh důvodu, je „nevědecký“, „zaslepený rozumem“ nebo „duchovně nezralý“;
- ztráta otázek mimo rámec – člověk nedokáže formulovat pochybnost jinak než jazykem dominantního rámce;
- sociální vyloučení těch, kdo mluví jiným rejstříkem.
Mechanismus
Technika EA-5.1.27 Meta-epistemická redukce popisuje strukturu: z mnoha legitimních meta-rámců je jeden prohlášen za jediný akceptovatelný, alternativy jsou zdiskreditovány a jazyk komunity je standardizován. Zvláštní nebezpečnost spočívá v tom, že útok na meta-úrovni je neviditelný z objektové úrovně: člověk stále diskutuje, argumentuje a pochybuje, ale jen uvnitř rámce, který sám nevolil. Opačný směr, kdy se měřítka obracejí naruby (co bylo důvodem pro, se stává důvodem proti), popisuje EA-5.2.1 Meta-epistemická inverze.
Výsledkem je epistemický monismus – stav, kdy existuje jen jeden způsob, jak vědět. Často mu předchází období, kdy je člověk veden přes mnoho rámců bez možnosti se v kterémkoli usadit (viz paradigmatická bezdomovina).
Obecný, anonymizovaný příklad: student v uzavřené akademické skupině se naučí, že platí jen argumenty formulované v jazyce jedné teorie. Když se mu nelíbí, jak vedoucí zachází s kolegy, nedokáže to vyjádřit: vlastní zkušenost „není argument“, etická úvaha je „naivní“ a pohled lidí zvenčí „nechápe teorii“. Jeho námitka neztratila oprávnění – ztratila rejstřík, ve kterém by ji šlo vyslovit. Po odchodu ze skupiny se mu postupně vrací schopnost brát vážně více druhů důvodů zároveň.
Odlišení
- Metaepistemologie vs. relativismus. Metaepistemologie se ptá na povahu měřítek; neplyne z ní, že všechna měřítka jsou stejně dobrá. Pluralita rejstříků neznamená libovůli.
- Legitimní metodologická přísnost vs. redukce. Obor, který vyžaduje určitý typ důkazů (například evidence-based medicína pro účinnost léčby), jedná legitimně, pokud nárok omezuje na svou oblast a nediskvalifikuje jiné druhy poznání v jiných oblastech.
- Vs. skepticismus. Skeptik zpochybňuje možnost poznání vůbec; manipulace na meta-úrovni naopak nabízí jedinou jistou cestu.
- Vs. pluralismus. Pluralismus je obranný postoj: udržuje více nezávislých způsobů, jak si ověřit, co je pravda.
Význam pro Kompendium
Metaepistemologie dává Kompendiu pojmový aparát pro nejabstraktnější úroveň technik – pro ty, které nemíří na to, co si člověk myslí, ale na to, jak rozhoduje, co si myslet. V kartě EA-5.1.27 je uvedena spolu s evidence-based a pluralismem. Prakticky souvisí se vzdělávacím scénářem Meta-evaluace.
Obrana a zotavení
- Pojmenovat vlastní rejstříky. U důležitého přesvědčení se ptát: věřím tomu kvůli datům, zkušenosti, svědectví, nebo autoritě? Je tento druh důvodu pro tuto otázku vhodný?
- Udržovat křížovou kontrolu. Zkušenost ověřovat daty, data konfrontovat se zkušeností, autoritu s obojím (viz Triangulace zdrojů).
- Všímat si jazyka. Pokud všichni v okolí mluví stejným rejstříkem a jiný zní směšně, může jít o meta-redukci.
- Pro profesionály: v terapii nevnucovat vlastní metaepistemický rámec (například jen psychologický výklad); pomáhat klientovi obnovit vlastní pluralitu zdrojů poznání.
Literatura
- Chisholm, R. M. (1973). The Problem of the Criterion.
- Quine, W. V. O. (1969). Epistemology Naturalized. In Ontological Relativity and Other Essays.
- Goldman, A. I. (1999). Knowledge in a Social World.
Související
Pojmy glosáře
- Epistemický monismus – výsledný stav meta-redukce.
- Pluralismus – obranný protějšek.
- Evidence-based – příklad legitimně omezeného metodologického nároku.
Techniky
- EA-5.1.27 Meta-epistemická redukce – zúžení na jediný rejstřík.
- EA-5.2.1 Meta-epistemická inverze – obrácení měřítek.
Teorie, vzdělávání a obrana
- Sociální epistemologie EA – teoretický rámec.
- Vzdělávací scénář: Meta-evaluace – trénink hodnocení měřítek.
- Sebe-obrana: Triangulace zdrojů – křížová kontrola rejstříků.