Ericksonovská hypnóza🔗

Co rodina zahrnuje🔗

Rodina Ericksonovská hypnóza sdružuje vzorce, které neurolingvistické programování převzalo z klinické práce amerického psychiatra Miltona H. Ericksona a z literatury, která jeho práci popsala. Na rozdíl od rodiny Milton-model, která se soustředí na jednotlivé jazykové konstrukce, zahrnuje tato rodina větší celky: celkový rámec ericksonovské práce, způsoby navozování hypnózy, formy nepřímé sugesce, hypnotické jevy a strategické postupy, které se z Ericksonovy terapie rozšířily do rodinné a krátké terapie (Erickson, Rossi a Rossi 1976; Haley 1973).

Vzorce rodiny lze pro orientaci rozdělit do pěti skupin. První skupinu tvoří rámec a jeho východiska: ericksonovská hypnóza jako celek a utilizace, tedy zásada zapojit do práce vše, co klient přináší. Druhou skupinu tvoří postupy práce s pozorností a indukce: konfuzní technika, přerušení vzorce, jeho jevištní podoba indukce podáním ruky, ideomotorické jevy jako levitace ruky a ideomotorická signalizace, a dále frakcionace a indukce přetížením. Třetí skupinu tvoří narativní a časově rozložené vzorce: vnořené smyčky, zasévání myšlenky, vzorec „můj přítel John“, technika proložení a vrstvení realit. Čtvrtou skupinu tvoří formy nepřímé sugesce, jak je popsali Erickson a Rossi: terapeutické dvojné vazby, apozice protikladů, složené, otevřené a implikované sugesce a sugesce pokrývající všechny možnosti (Erickson, Rossi a Rossi 1976). Pátou skupinu tvoří hypnotické jevy, jako je posthypnotická sugesce, věková regrese, pseudoorientace v čase a navozená amnézie, a strategické postupy, tedy paradoxní intervence a předepsání symptomu (Haley 1973).

Původ🔗

Erickson patřil k nejvlivnějším klinickým hypnotizérům dvacátého století a stál u vzniku organizované klinické hypnózy ve Spojených státech. Jeho způsob práce se od tradiční hypnózy lišil důrazem na nepřímost, permisivnost a individualizaci: místo jednotné indukce a přímých pokynů pracoval s příběhy, s možnostmi a s tím, co klient sám přinášel. Do širšího povědomí se jeho práce dostala přes výzkumníky komunikace. Batesonova skupina v Palo Altu ho studovala v souvislosti s výzkumem paradoxů komunikace a dvojné vazby; Haley, který se na tomto výzkumu podílel, jeho postupy později popsal jako strategickou terapii (Haley 1973) a Rossi s ním v sedmdesátých letech sepsal knihy, které z nahrávek sezení vyčleňují jednotlivé formy nepřímé sugesce (Erickson, Rossi a Rossi 1976; Erickson a Rossi 1979).

Bandler a Grinder Ericksona modelovali v polovině sedmdesátých let a jeho řeč popsali jako soubor vzorců, které lze naučit (Bandler a Grinder 1975b; Grinder, DeLozier a Bandler 1977). Pozdější seminářové texty NLP pak hypnózu prezentují jako soubor technik, které si účastník kurzu osvojí bez klinického vzdělání (Grinder a Bandler 1981). Tím vznikla dvojí linie, která trvá dodnes. Ericksonovská psychoterapie se rozvíjí jako klinický směr s vlastními institucemi a výcvikem pro zdravotníky. Komerční NLP a z něj odvozené kurzy „konverzační“ či „skryté“ hypnózy nabízejí tytéž vzorce laikům, často s přísliby vlivu na druhé bez jejich vědomí.

Klinická hypnóza a tvrzení NLP🔗

Pro čtení celé rodiny je klíčové rozlišit tři různé věci, které se v populárních textech zaměňují. První je klinická hypnóza jako metoda, kterou zkoumá experimentální a klinická psychologie. O ní víme poměrně mnoho: lidé se výrazně a relativně stabilně liší v tom, jak reagují na sugesce, reakce na sugesci do velké míry vysvětluje očekávání, motivace a výklad situace, a představa zvláštního „změněného stavu“ ztratila v teorii dominantní postavení (Kirsch a Lynn 1995). Hypnóza má v některých indikacích, například u bolesti nebo jako doplněk jiné psychoterapie, rozumnou výzkumnou podporu, ta se ale týká hypnózy obecně a klinického kontextu se souhlasem pacienta.

Druhou věcí je ericksonovský styl jako specifická podoba klinické hypnózy. Pro tvrzení, že nepřímé, permisivní formulace působí lépe než přímé, experimentální výzkum spolehlivou oporu nenašel, a ericksonovská literatura se opírá převážně o kazuistiky a přepisy sezení. Třetí věcí jsou tvrzení NLP, že ericksonovské vzorce umožňují ovlivňovat lidi v běžném rozhovoru, mimo klinický rámec a bez jejich vědomí. Pro tato tvrzení chybí kontrolované studie a přehledy výzkumu NLP nenacházejí podporu ani pro jeho základní předpoklady (Heap 1988; Witkowski 2010). Kompendium proto u každého vzorce rodiny odděluje, co popisuje Ericksonova klinická literatura, co tvrdí NLP a co říká nezávislý výzkum.

Jak rodinu číst defenzivně🔗

Stránky této rodiny popisují vzorce tak, aby je čtenář dokázal rozpoznat, nikoli provést. Neobsahují popisy indukcí, formulace určené k použití na druhého ani rady, jak účinek zesílit nebo skrýt. Tento přístup odpovídá etickému rámci kompendia, který je popsán v etických aspektech, a opírá se i o výzkum psychologické imunizace, podle něhož k odolnosti stačí naučit se manipulativní techniky rozpoznat, nikoli je umět použít (Roozenbeek a kol. 2022). U každého vzorce se popisuje jeho struktura, detekční znaky, rozdíl mezi legitimním a manipulativním užitím, stav důkazů a možnosti obrany a zotavení.

Pro rozlišení legitimního a manipulativního užití se v celé rodině opakují tři kritéria. Prvním je souhlas: legitimní hypnóza probíhá s vědomím a souhlasem člověka, který ví, že jde o hypnózu, a může kdykoli přestat. Druhým je cíl: legitimní užití slouží dohodnutému cíli klienta, manipulativní slouží cíli mluvčího, typicky prodeji, závazku nebo loajalitě. Třetím je možnost vystoupit z rámce: v legitimním užití lze postup pojmenovat, zpochybnit a odmítnout, v manipulativním se každá taková reakce vykládá jako potvrzení procesu. Singer a Lalich popisují, že navozování transových stavů opakováním, monotónní řečí a řízenými představami patří k prostředkům, jimiž některé skupiny oslabují kritický odstup členů (Singer a Lalich 1995), a Hassan na základě vlastní zkušenosti s kultovní skupinou upozorňuje na roli transových rituálů při potlačování pochybností (Hassan 1988).

Zvláštní opatrnost vyžadují vzorce, které pracují s pamětí, zejména věková regrese a postupy hledající „skryté vzpomínky“. Výzkum ukazuje, že formulace otázek ovlivňuje to, co si lidé pamatují (Loftus a Palmer 1974), a odborná literatura o pseudovědě v klinické psychologii upozorňuje, že sugestivní postupy mohou vést k přesvědčivým, ale nepravdivým vzpomínkám (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Stránky rodiny proto u těchto vzorců zdůrazňují rizika pro paměť a pro forenzní hodnotu výpovědi.

Stav důkazů🔗

Celkový obraz je rozporný, ale srozumitelný. Jevy, s nimiž rodina pracuje, jsou z velké části reálné: lidé reagují na sugesce, mohou zažívat mimovolní pohyby, zmatení snižuje kritické zpracování sdělení a předem zmíněná myšlenka ovlivňuje pozdější úsudek (Kirsch a Lynn 1995; Petty a Cacioppo 1986; Tversky a Kahneman 1974). Tyto jevy však výzkum vysvětluje obecnými psychologickými mechanismy, jako jsou očekávání, pozornost, kapacita pracovní paměti a heuristiky úsudku, a nepotřebuje k tomu teorii NLP. Specifická tvrzení NLP o účinnosti ericksonovských vzorců jako technik vlivu nebyla kontrolovaně ověřena. Zpráva Národní rady pro výzkum USA nenašla pro účinnost NLP dostatečné doklady (Druckman a Swets 1988), systematický přehled účinků NLP na zdraví nenašel dostatek kvalitních studií (Sturt a kol. 2012) a odborníci v Delfské studii hodnotili NLP jako léčbu duševních poruch za pravděpodobně zdiskreditované (Norcross, Koocher a Garofalo 2006). Pro paradoxní a strategické postupy existují doklady hlavně u úzce vymezených indikací a jejich účinek lze z velké části vysvětlit dobře známými mechanismy (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974).

Obrana🔗

Obrana proti zneužití vzorců této rodiny stojí na několika jednoduchých principech. Prvním je znalost: kdo ví, jak vzorce vypadají a na jakých mechanismech stojí, hůře jim podlehne, což odpovídá výzkumu očkování proti přesvědčování (McGuire 1964). Druhým je zpomalení: většina manipulativních užití potřebuje rychlé rozhodnutí v okamžiku zmatení, napětí nebo emočního nabuzení, a odklad rozhodnutí jejich účinek výrazně oslabuje. Třetím je pojmenování: otevřená otázka, co se právě děje a k čemu to má vést, je pro skrytý proces obtížná. Čtvrtým je vnější ověření: rozhodnutí, která vznikla v rámci, kde žádná námitka neplatí, je vhodné probrat s člověkem mimo vztah nebo skupinu.

Pro lidi, kteří prošli prostředím se soustavným hypnotickým nebo paradoxním působením, je zotavení delší. Popisuje se u nich obtížné soustředění, sklon k „odplouvání“ ve stresu, nejistota ve vlastním úsudku a ve vlastních vzpomínkách. Zotavení zahrnuje porozumění použitým technikám, obnovu kritického myšlení, ukotvení v přítomnosti a bezpečný vztah, ve kterém má člověk znovu právo na vlastní výklad svých prožitků (Herman 1992). Klinici, kteří s hypnózou pracují, nesou zvláštní odpovědnost: informovaný souhlas, vysvětlení bez mystifikace a vědomí rizik sugesce pro paměť.

Hesla rodiny🔗

Kód	Heslo	Anglicky	Druh	Užití	Riziko
NLP-05.01	Ericksonovská hypnóza	Ericksonian hypnosis	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.02	Utilizace	Utilisation	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.03	Konfuzní technika	Confusion technique	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-05.04	Přerušení vzorce	Pattern interrupt	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.05	Indukce podáním ruky	Handshake induction	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-05.06	Levitace ruky	Hand levitation	vzorec	převážně terapeutické	nízké
NLP-05.07	Vnořené smyčky	Nested loops	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.08	Zasévání myšlenky	Seeding	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.09	Předepsání symptomu	Symptom prescription	vzorec	převážně terapeutické	střední
NLP-05.10	Paradoxní intervence	Paradoxical intervention	vzorec	převážně terapeutické	střední
NLP-05.11	Posthypnotická sugesce	Post-hypnotic suggestion	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-05.12	Věková regrese	Age regression	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-05.13	Pseudoorientace v čase	Pseudo-orientation in time	vzorec	převážně terapeutické	střední
NLP-05.14	Můj přítel John	My friend John	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.15	Technika proložení	Interspersal technique	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.16	Vrstvení realit	Stacking realities	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.17	Terapeutická dvojná vazba	Therapeutic double bind	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-05.18	Vědomě-nevědomá dvojná vazba	Conscious–unconscious double bind	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.19	Dvojitá disociativní vazba	Double dissociation double bind	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.20	Apozice protikladů	Apposition of opposites	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.21	Složená sugesce	Compound suggestion	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.22	Implikované direktivum	Implied directive	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.23	Otevřená sugesce	Open-ended suggestion	vzorec	terapeutické i vlivové	nízké
NLP-05.24	Sugesce pokrývající všechny možnosti	Suggestion covering all possibilities	vzorec	terapeutické i vlivové	střední
NLP-05.25	Ideomotorická signalizace	Ideomotor signalling	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-05.26	Frakcionace	Fractionation	vzorec	převážně vlivové	vysoké
NLP-05.27	Indukce přetížením	Overload induction	vzorec	převážně vlivové	vysoké
NLP-05.28	Navozená amnézie	Suggested amnesia	vzorec	terapeutické i vlivové	vysoké

Mapa rodiny🔗

Mapu odvozuje engine katalogů z vazeb „obecnější heslo“; uzel otevře heslo.

flowchart LR
  F["Ericksonovská hypnóza"]
  click F "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/_index.md"
  n1["Ericksonovská hypnóza"]
  n2["Utilizace"]
  n3["Konfuzní technika"]
  n4["Přerušení vzorce"]
  n5["Indukce podáním ruky"]
  n6["Levitace ruky"]
  n7["Vnořené smyčky"]
  n8["Zasévání myšlenky"]
  n9["Předepsání symptomu"]
  n10["Paradoxní intervence"]
  n11["Posthypnotická sugesce"]
  n12["Věková regrese"]
  n13["Pseudoorientace v čase"]
  n14["Můj přítel John"]
  n15["Technika proložení"]
  n16["Vrstvení realit"]
  n17["Terapeutická dvojná vazba"]
  n18["Vědomě-nevědomá dvojná vazba"]
  n19["Dvojitá disociativní vazba"]
  n20["Apozice protikladů"]
  n21["Složená sugesce"]
  n22["Implikované direktivum"]
  n23["Otevřená sugesce"]
  n24["Sugesce pokrývající všechny možnosti"]
  n25["Ideomotorická signalizace"]
  n26["Frakcionace"]
  n27["Indukce přetížením"]
  n28["Navozená amnézie"]
  F --> n1
  n1 --> n2
  n1 --> n3
  n1 --> n4
  n4 --> n5
  n1 --> n6
  n1 --> n7
  n1 --> n8
  n10 --> n9
  F --> n10
  n1 --> n11
  n1 --> n12
  n1 --> n13
  n1 --> n14
  n1 --> n15
  n1 --> n16
  n1 --> n17
  n17 --> n18
  n17 --> n19
  n21 --> n20
  n1 --> n21
  n1 --> n22
  n1 --> n23
  n1 --> n24
  n1 --> n25
  n1 --> n26
  n1 --> n27
  n1 --> n28
  click n1 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/ericksonovska-hypnoza.md"
  click n2 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/utilizace.md"
  click n3 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/konfuzni-technika.md"
  click n4 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/preruseni-vzorce.md"
  click n5 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/indukce-podanim-ruky.md"
  click n6 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/levitace-ruky.md"
  click n7 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/vnorene-smycky.md"
  click n8 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/seeding.md"
  click n9 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/predepsani-symptomu.md"
  click n10 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/paradoxni-intervence.md"
  click n11 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/posthypnoticka-sugesce.md"
  click n12 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/vekova-regrese.md"
  click n13 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/pseudoorientace-v-case.md"
  click n14 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/muj-pritel-john.md"
  click n15 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/technika-prolozeni.md"
  click n16 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/vrstveni-realit.md"
  click n17 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/terapeuticka-dvojna-vazba.md"
  click n18 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/vedome-nevedoma-dvojna-vazba.md"
  click n19 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/dvojita-disociativni-vazba.md"
  click n20 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/apozice-protikladu.md"
  click n21 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/slozena-sugesce.md"
  click n22 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/implikovane-direktivum.md"
  click n23 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/otevrena-sugesce.md"
  click n24 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/sugesce-pokryvajici-vsechny-moznosti.md"
  click n25 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/ideomotoricka-signalizace.md"
  click n26 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/frakcionace.md"
  click n27 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/indukce-pretizenim.md"
  click n28 "@/kompendium/nlp-vzorce/ericksonovska-hypnoza/amnezie-sugesci.md"

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975b). Patterns of the Hypnotic Techniques of Milton H. Erickson, M.D., Volume 1. Cupertino: Meta Publications.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Erickson, M. H., & Rossi, E. L. (1979). Hypnotherapy: An Exploratory Casebook. New York: Irvington.
• Erickson, M. H., Rossi, E. L., & Rossi, S. I. (1976). Hypnotic Realities: The Induction of Clinical Hypnosis and Forms of Indirect Suggestion. New York: Irvington.
• Grinder, J., & Bandler, R. (1981). Trance-formations: Neuro-Linguistic Programming and the Structure of Hypnosis. Moab: Real People Press.
• Grinder, J., DeLozier, J., & Bandler, R. (1977). Patterns of the Hypnotic Techniques of Milton H. Erickson, M.D., Volume 2. Cupertino: Meta Publications.
• Haley, J. (1973). Uncommon Therapy: The Psychiatric Techniques of Milton H. Erickson, M.D. New York: W. W. Norton.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Heap, M. (1988). Neurolinguistic programming: An interim verdict. In M. Heap (Ed.), Hypnosis: Current Clinical, Experimental and Forensic Practices (pp. 268–280). London: Croom Helm.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kirsch, I., & Lynn, S. J. (1995). The altered state of hypnosis: Changes in the theoretical landscape. American Psychologist, 50(10), 846–858.
• Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
• Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 13(5), 585–589.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
• Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). Communication and Persuasion: Central and Peripheral Routes to Attitude Change. New York: Springer.
• Roozenbeek, J., van der Linden, S., Goldberg, B., Rathje, S., & Lewandowsky, S. (2022). Psychological inoculation improves resilience against misinformation on social media. Science Advances, 8(34), eabo6254.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Science, 185(4157), 1124–1131.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

• NLP vzorce – celý katalog a jeho rodiny
• Milton-model – předchozí rodina katalogu
• Jazykové presupozice – další rodina katalogu