Základní pojmy NLP🔗

Co rodina zahrnuje🔗

Rodina základních pojmů shromažďuje slovník, ze kterého se skládají všechny ostatní části katalogu. Nejde o techniky v užším smyslu, ale o pojmy, kterými neurolingvistické programování popisuje lidskou zkušenost, komunikaci a změnu (O'Connor a Seymour 1990; Dilts a DeLozier 2000). Kdo jim rozumí, rozumí i tomu, jak jsou postaveny vzorce meta-modelu, milton-modelu, kotvení, submodalit nebo reframingu, a dokáže je rozpoznat i tam, kde se jejich původ nezmiňuje. Pojmy lze rozdělit do několika skupin. První skupinu tvoří reprezentační systémy, tedy představa, že zkušenost je kódována ve smyslových kanálech zraku, sluchu, tělesného cítění, čichu a chuti, a pojmy, které z ní vycházejí: vedoucí a preferovaný systém, predikáty, oční přístupové signály a synestezie. Druhou skupinu tvoří pojmy vztahu a pozorování: raport, kalibrace, smyslová ostrost, pacing a leading. Třetí skupinu tvoří pojmy vnitřního stavu a jeho organizace: stav, zdrojový stav, asociace a disociace, kongruence a inkongruence, uptime a downtime, trans. Čtvrtou skupinu tvoří pojmy struktury myšlení a jednání: strategie, model TOTE, logické úrovně, percepční pozice, metaprogramy, časová osa, chunking a rámec. Pátou skupinu tvoří jazykové pojmy převzaté z lingvistiky: hluboká a povrchová struktura a tři univerzální procesy modelování, tedy vypouštění, zkreslování a zobecňování (Bandler a Grinder 1975). Na pomezí stojí pojmy, které popisují samotnou metodu NLP: modelování, ekologická kontrola a kotva.

Původ🔗

Slovník NLP vznikal v sedmdesátých letech v kruhu kolem Richarda Bandlera a Johna Grindera na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz. Jeho jazyková vrstva vychází z transformační gramatiky: rozlišení hluboké a povrchové struktury věty a představa, že povrchová věta vzniká z hlubší reprezentace řadou transformací, je převzato z Chomského teorie syntaxe (Chomsky 1965) a v prvním svazku o struktuře magie použito k popisu toho, jak lidé ve své řeči ochuzují svůj model světa (Bandler a Grinder 1975). Smyslová vrstva, tedy reprezentační systémy a jejich znaky, se rozvinula ve druhém svazku a v seminářích z konce dekády (Grinder a Bandler 1976; Bandler a Grinder 1979). Pojmy strategie a modelu TOTE navazují na kognitivní psychologii šedesátých let, podle které je jednání řízeno smyčkami testování a operací (Miller, Galanter a Pribram 1960), a v NLP je systematizoval svazek Diltse a spolupracovníků (Dilts a kol. 1980). Pojmy vztahu, transu a pacingu čerpají z pozorování terapeutů, které Bandler a Grinder považovali za mimořádně účinné, zejména Miltona Ericksona, Virginie Satirové a Fritze Perlse (Bandler a Grinder 1975b; Satir 1972; Perls 1969). Pojmy logických úrovní a rámců navazují na teorii komunikace a učení Gregoryho Batesona (Bateson 1972). NLP tedy vytvořilo málo zcela nových pojmů. Jeho zvláštností je spíše to, že pojmy z různých oborů přeložilo do jednotného praktického slovníku a spojilo je s tvrzeními o tom, co lze s jejich pomocí dosáhnout.

Jak rodinu číst defenzivně🔗

U každého pojmu této rodiny je užitečné rozlišovat tři vrstvy. První vrstvou je popis: pojem pojmenovává něco, co lze v lidské zkušenosti pozorovat. Že představy mají smyslovou povahu, že lidé v rozhovoru ladí svůj projev, že silná emoce mění vnímání, že řeč zjednodušuje zkušenost: to vše jsou pozorování, která mají oporu i mimo NLP. Druhou vrstvou je diagnostický nárok: pojem má umožnit poznat z vnějších znaků něco, co se odehrává uvnitř druhého člověka, například jeho preferovaný smyslový systém, jeho strategii nebo to, zda mluví pravdu. Třetí vrstvou je intervenční nárok: pojem má umožnit druhého vést, změnit nebo ovlivnit. Čím dál od první vrstvy se tvrzení nachází, tím slabší je jeho opora ve výzkumu a tím větší je prostor pro zneužití; kritické přehledy výzkumu nenašly oporu právě pro diagnostické nároky, jako je určení preferovaného smyslového systému z řeči nebo z pohybů očí (Sharpley 1987; Witkowski 2010). Pro pozorovatele z toho plyne jednoduchá otázka: týká se tvrzení toho, co člověk sám prožívá a může popsat, nebo toho, co o něm tvrdí někdo jiný? Druhý případ by měl vzbudit opatrnost, zejména pokud se z něj vyvozuje rozhodnutí o člověku nebo pokud slouží jako argument autority.

Druhým defenzivním hlediskem je slovník sám. Základní pojmy NLP znějí technicky: „auditivně digitální systém“, „transderivační hledání“, „kalibrace“, „submodality“. Takový slovník budí dojem přesné vědy, i když za ním není odpovídající empirický obsah. Roderique-Davies přirovnal NLP ke kargokultu, který napodobuje vnější podobu vědy, její terminologii a sebejistotu, aniž by převzal její metodu (Roderique-Davies 2009). Kompendium obdobný mechanismus popisuje jako terminologickou mystifikaci. Při čtení této rodiny je proto užitečné u každého pojmu oddělit, co pojmenovává, od toho, jakou autoritu propůjčuje tomu, kdo ho používá. Třetím hlediskem je pružnost výkladu. Řada pojmů této rodiny je formulována tak, že dokáže vysvětlit jakékoli pozorování: nesoulad očí a slov vysvětlí rozdíl mezi vedoucím a preferovaným systémem, neúspěch intervence vysvětlí chybějící raport nebo nevhodně zvolený systém. Teorie, kterou nelze vyvrátit, nelze ani potvrdit, a kritici NLP na tento rys upozorňovali od osmdesátých let (Sharpley 1987).

Stav důkazů🔗

Základní pojmy NLP jsou z hlediska výzkumu nerovnoměrně prozkoumané. Nejvíce studií se týkalo preferovaného reprezentačního systému, přebírání predikátů a očních přístupových signálů, protože tato tvrzení jsou konkrétní a dají se testovat. Výsledky jsou převážně negativní: přehledy z osmdesátých let nenašly konzistentní podporu pro existenci preferovaného systému, pro spolehlivost jeho určení ani pro přínos přizpůsobení jazyka (Sharpley 1984; Sharpley 1987; Heap 1988). Výbor Národní rady pro výzkum USA, který v téže době hodnotil řadu technik zvyšování lidského výkonu, nenašel pro předpoklady NLP ani pro jeho účinnost empirickou oporu (Druckman a Swets 1988). Pozdější experimenty vyvrátily populární tvrzení, že směr pohledu prozrazuje lež (Wiseman a kol. 2012). Databázová revize výzkumu NLP ukázala, že většina empirických prací tvrzení oboru nepodporuje (Witkowski 2010), a systematický přehled zdravotních výsledků nenašel dostatek kvalitních důkazů pro doporučení NLP v jakékoli klinické indikaci (Sturt a kol. 2012). Panel odborníků na klinickou psychologii zařadil NLP pro léčbu duševních poruch mezi postupy hodnocené jako pravděpodobně zdiskreditované (Norcross, Koocher a Garofalo 2006).

U jiných pojmů rodiny je situace odlišná. Pojmy jako raport, kalibrace nebo stav pojmenovávají jevy, které psychologie zkoumá samostatně: výzkum napodobování ukazuje, že spontánní ladění chování partnerů v rozhovoru mírně zvyšuje sympatie (Chartrand a Bargh 1999), výzkum paměti ukazuje, jak slovní formulace otázky mění vzpomínku (Loftus a Palmer 1974), a výzkum heuristik popisuje, jak lidé zjednodušují informace (Tversky a Kahneman 1974). Tyto výsledky však nevycházejí z NLP a nepotvrzují jeho specifické modely. Tosey a Mathison, kteří k NLP přistupují vstřícně kriticky, navrhují chápat jeho slovník spíše jako heuristický rámec pro popis zkušenosti než jako ověřenou teorii (Tosey a Mathison 2009). Pro čtenáře kompendia je to rozumné východisko: pojmy této rodiny mohou pomoci pojmenovat, co se v rozhovoru děje, ale samy o sobě nedokládají, že techniky, které na nich stojí, fungují tak, jak tvrdí jejich zastánci.

Obrana🔗

Obrana proti zneužití základních pojmů NLP stojí na několika zásadách, které se opakují na stránkách jednotlivých pojmů. První zásadou je, že výklad vlastního prožitku patří člověku, který ho prožívá. Nikdo nemůže autoritativně určit, v jakém systému druhý myslí, co cítí nebo zda mluví pravdu, jen na základě jeho slov, pohybů očí nebo držení těla. Druhou zásadou je oddělit pocit porozumění od obsahu. Ladění hlasu, přebírání slov a zrcadlení postoje mohou vyvolat pocit blízkosti, který o kvalitě nabídky nic nevypovídá; sociální psychologie dobře popsala, jak sympatie a vnímaná podobnost zvyšují ochotu vyhovět (Cialdini 2009). Třetí zásadou je ptát se po dokladu: zařazení do typu, diagnóza „strategie“ nebo výklad „stavu“ mají váhu jen tehdy, když stojí na ověřeném měření. Čtvrtou zásadou je hájit hodnotu pochybnosti: pojmy, které kritické myšlení označují za „filtr“ nebo „odpor“, jsou varovným signálem, nikoli důvodem pochybnosti opustit.

Pro odborníky, kteří se s pojmy NLP setkávají v praxi, platí doplňující zásada. Kdo pojmy této rodiny používá, měl by je používat jako otázky, ne jako odpovědi: ptát se klienta, jak svou zkušenost prožívá, místo aby mu sděloval, jak ji prožívá; takový postup odpovídá zásadě, že nejlepším východiskem k porozumění člověku je jeho vlastní vnitřní referenční rámec (Rogers 1951). Takové užití je slučitelné s etikou pomáhajících profesí a nevyžaduje přijetí nedoložených tvrzení. Kompendium popisuje obecné principy obrany v kapitole o obraně a kalibraci a meze rámců, které si nárokují vhled do mysli druhého, v kritických perspektivách. Kdo chce porovnat tvrzení NLP s tím, co o vnímání, paměti a vtěleném poznávání říká současná kognitivní věda, najde přehled v kapitole o kognitivních vědách.

Hesla rodiny🔗

Kód	Heslo	Anglicky	Druh	Užití	Riziko
NLP-02.01	Reprezentační systémy	Representational systems	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.02	Vizuální reprezentační systém	Visual representational system	pojem	terapeutické i vlivové	nízké
NLP-02.03	Auditivní reprezentační systém	Auditory representational system	pojem	terapeutické i vlivové	nízké
NLP-02.04	Kinestetický reprezentační systém	Kinaesthetic representational system	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.05	Čichový a chuťový systém	Olfactory and gustatory systems	pojem	terapeutické i vlivové	nízké
NLP-02.06	Auditivně digitální systém	Auditory digital system	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.07	Vedoucí systém	Lead system	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.08	Preferovaný reprezentační systém	Preferred representational system	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.09	Predikáty	Predicates	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.10	Oční přístupové signály	Eye accessing cues	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.11	Synestezie v NLP	Synaesthesia (NLP sense)	pojem	převážně terapeutické	nízké
NLP-02.12	Submodality	Submodalities (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.13	Kalibrace	Calibration	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.14	Smyslová ostrost	Sensory acuity	pojem	terapeutické i vlivové	nízké
NLP-02.15	Raport	Rapport	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.16	Stav	State	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.17	Zdrojový stav	Resource state	pojem	převážně terapeutické	nízké
NLP-02.18	Strategie	Strategy (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.19	Model TOTE	TOTE model	pojem	výkladový pojem	nízké
NLP-02.20	Logické úrovně	Logical levels (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.21	Percepční pozice	Perceptual positions (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.22	Meta-pozice	Meta-position	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.23	Asociace	Association	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.24	Disociace	Dissociation	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.25	Kongruence	Congruence	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.26	Inkongruence	Incongruence	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.27	Ekologická kontrola	Ecology check	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.28	Rámec	Frame (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.29	Chunking	Chunking	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.30	Časová osa	Timeline (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.31	Metaprogramy	Meta-programs (concept)	pojem	převážně vlivové	střední
NLP-02.32	Kotva	Anchor (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.33	Vypouštění	Deletion	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.34	Zkreslování	Distortion	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.35	Zobecňování	Generalisation	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.36	Hluboká a povrchová struktura	Deep and surface structure	pojem	terapeutické i vlivové	nízké
NLP-02.37	Modelování	Modelling (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.38	Vnitřní dialog	Internal dialogue	pojem	převážně terapeutické	střední
NLP-02.39	Uptime a downtime	Uptime and downtime	pojem	výkladový pojem	nízké
NLP-02.40	Trans	Trance (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.41	Transderivační hledání	Transderivational search	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.42	Pacing a leading	Pacing and leading (concept)	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké
NLP-02.43	Obsahová a vztahová rovina sdělení	Content and relationship aspects	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.44	Interpunkce komunikačního sledu	Punctuation of the communicational sequence	pojem	terapeutické i vlivové	střední
NLP-02.45	Symetrická a komplementární interakce	Symmetrical and complementary interaction	pojem	terapeutické i vlivové	vysoké

Mapa rodiny🔗

Mapu odvozuje engine katalogů z vazeb „obecnější heslo“; uzel otevře heslo.

flowchart LR
  F["Základní pojmy NLP"]
  click F "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/_index.md"
  n1["Reprezentační systémy"]
  n2["Vizuální reprezentační systém"]
  n3["Auditivní reprezentační systém"]
  n4["Kinestetický reprezentační systém"]
  n5["Čichový a chuťový systém"]
  n6["Auditivně digitální systém"]
  n7["Vedoucí systém"]
  n8["Preferovaný reprezentační systém"]
  n9["Predikáty"]
  n10["Oční přístupové signály"]
  n11["Synestezie v NLP"]
  n12["Submodality"]
  n13["Kalibrace"]
  n14["Smyslová ostrost"]
  n15["Raport"]
  n16["Stav"]
  n17["Zdrojový stav"]
  n18["Strategie"]
  n19["Model TOTE"]
  n20["Logické úrovně"]
  n21["Percepční pozice"]
  n22["Meta-pozice"]
  n23["Asociace"]
  n24["Disociace"]
  n25["Kongruence"]
  n26["Inkongruence"]
  n27["Ekologická kontrola"]
  n28["Rámec"]
  n29["Chunking"]
  n30["Časová osa"]
  n31["Metaprogramy"]
  n32["Kotva"]
  n33["Vypouštění"]
  n34["Zkreslování"]
  n35["Zobecňování"]
  n36["Hluboká a povrchová struktura"]
  n37["Modelování"]
  n38["Vnitřní dialog"]
  n39["Uptime a downtime"]
  n40["Trans"]
  n41["Transderivační hledání"]
  n42["Pacing a leading"]
  n43["Obsahová a vztahová rovina sdělení"]
  n44["Interpunkce komunikačního sledu"]
  n45["Symetrická a komplementární interakce"]
  F --> n1
  n1 --> n2
  n1 --> n3
  n1 --> n4
  n1 --> n5
  n1 --> n6
  n1 --> n7
  n1 --> n8
  n1 --> n9
  n1 --> n10
  n1 --> n11
  F --> n12
  F --> n13
  F --> n14
  F --> n15
  F --> n16
  n16 --> n17
  F --> n18
  F --> n19
  F --> n20
  F --> n21
  n21 --> n22
  n12 --> n23
  n12 --> n24
  F --> n25
  F --> n26
  F --> n27
  F --> n28
  F --> n29
  F --> n30
  F --> n31
  F --> n32
  F --> n33
  F --> n34
  F --> n35
  F --> n36
  F --> n37
  F --> n38
  F --> n39
  F --> n40
  F --> n41
  F --> n42
  F --> n43
  F --> n44
  F --> n45
  click n1 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/reprezentacni-systemy.md"
  click n2 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/vizualni-system.md"
  click n3 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/auditivni-system.md"
  click n4 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/kinesteticky-system.md"
  click n5 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/olfaktorni-a-gustatorni-system.md"
  click n6 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/auditivne-digitalni-system.md"
  click n7 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/vedouci-system.md"
  click n8 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/preferovany-reprezentacni-system.md"
  click n9 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/predikaty.md"
  click n10 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/ocni-pristupove-signaly.md"
  click n11 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/synestezie.md"
  click n12 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/submodality-pojem.md"
  click n13 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/kalibrace.md"
  click n14 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/smyslova-ostrost.md"
  click n15 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/raport.md"
  click n16 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/stav.md"
  click n17 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/zdrojovy-stav.md"
  click n18 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/strategie-pojem.md"
  click n19 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/tote-model.md"
  click n20 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/logicke-urovne-pojem.md"
  click n21 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/percepcni-pozice-pojem.md"
  click n22 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/meta-pozice.md"
  click n23 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/asociace.md"
  click n24 "@/glossary/disociace.md"
  click n25 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/kongruence.md"
  click n26 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/inkongruence.md"
  click n27 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/ekologicka-kontrola.md"
  click n28 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/ramec-pojem.md"
  click n29 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/chunking.md"
  click n30 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/casova-osa-pojem.md"
  click n31 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/metaprogramy-pojem.md"
  click n32 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/kotva-pojem.md"
  click n33 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/vypousteni.md"
  click n34 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/zkreslovani.md"
  click n35 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/zobecnovani.md"
  click n36 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/hluboka-a-povrchova-struktura.md"
  click n37 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/modelovani-pojem.md"
  click n38 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/vnitrni-dialog.md"
  click n39 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/uptime-a-downtime.md"
  click n40 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/trans-pojem.md"
  click n41 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/transderivacni-hledani.md"
  click n42 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/pacing-a-leading-pojem.md"
  click n43 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/obsah-a-vztah.md"
  click n44 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/interpunkce-komunikace.md"
  click n45 "@/kompendium/nlp-vzorce/zakladni-pojmy/symetricka-a-komplementarni-interakce.md"

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Bandler, R., & Grinder, J. (1975b). Patterns of the Hypnotic Techniques of Milton H. Erickson, M.D., Volume 1. Cupertino: Meta Publications.
• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Chartrand, T. L., & Bargh, J. A. (1999). The chameleon effect: The perception–behavior link and social interaction. Journal of Personality and Social Psychology, 76(6), 893–910.
• Chomsky, N. (1965). Aspects of the Theory of Syntax. Cambridge, MA: MIT Press.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Dilts, R., Grinder, J., Bandler, R., & DeLozier, J. (1980). Neuro-Linguistic Programming: Volume I. The Study of the Structure of Subjective Experience. Cupertino: Meta Publications.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Grinder, J., & Bandler, R. (1976). The Structure of Magic II: A Book about Communication and Change. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Heap, M. (1988). Neurolinguistic programming: An interim verdict. In M. Heap (Ed.), Hypnosis: Current Clinical, Experimental and Forensic Practices (pp. 268–280). London: Croom Helm.
• Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 13(5), 585–589.
• Miller, G. A., Galanter, E., & Pribram, K. H. (1960). Plans and the Structure of Behavior. New York: Holt, Rinehart and Winston.
• Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Perls, F. S. (1969). Gestalt Therapy Verbatim. Lafayette: Real People Press.
• Roderique-Davies, G. (2009). Neuro-linguistic programming: Cargo cult psychology? Journal of Applied Research in Higher Education, 1(2), 58–63.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Satir, V. (1972). Peoplemaking. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Sharpley, C. F. (1984). Predicate matching in NLP: A review of research on the preferred representational system. Journal of Counseling Psychology, 31(2), 238–248.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Science, 185(4157), 1124–1131.
• Wiseman, R., Watt, C., ten Brinke, L., Porter, S., Couper, S.-L., & Rankin, C. (2012). The eyes don't have it: Lie detection and neuro-linguistic programming. PLoS ONE, 7(7), e40259.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

• NLP vzorce – celý katalog a jeho rodiny
• Předpoklady NLP – předchozí rodina katalogu
• Meta-model – další rodina katalogu