Bibliografie a primární literatura

Tematicky uspořádaná bibliografie kompendia — primární a sekundární prameny, na nichž stojí teoretická tvrzení sekce 01–07. Citace jsou seskupeny podle teoretických rámců, nikoliv abecedně, aby umožnily rychlou orientaci v intelektuálním terénu jednotlivých témat.

Metodická poznámka

Bibliografie není exhaustivní — je funkční. Obsahuje pouze prameny, které jsou skutečně využity v hlavním textu kompendia nebo v per-technique článcích. Citace ve formátu autor–datum; plné publikační údaje pro nejčastěji citované klasiky jsou uvedeny u prvního výskytu v daném tematickém bloku. Bibliografie sleduje konvenci APA 7. vydání s odchylkami pro filozofickou primární literaturu (preferujeme původní rok prvního vydání; dvojice let jako 1934/1959 značí první vydání a citované vydání).

Každý záznam má dvě části: bibliografický údaj, který se ponechává ve znění originálu (názvy děl se nepřekládají), a za pomlčkou stručnou poznámku, k čemu kniha dílo používá. Poznámka není shrnutím díla; jen ukazuje, který pojem nebo argument se z něj do Kompendia přenáší. Podrobnější anotované výběry pro jednotlivé oblasti jsou v oddílu EA-8.3, například EA-8.3.3 Filozofický kánon, EA-8.3.7 Interdisciplinární antologie a EA-8.3.10 Literatura informační války.

---

I. Epistemologie a filozofie vědy

Tato vrstva poskytuje teoretický rámec pro pojmy falsifikovatelnost, paradigma, vědecká revoluce a demarkační problém — kritické pro analýzu technik imunizace proti falsifikaci a strategické reinterpretace. Kniha z nich přebírá hlavně měřítko: přesvědčení, které nelze ničím vyvrátit a které každý protiargument jen dál potvrzuje, je varovným znakem, ne známkou síly.

• Popper, K. R. (1934/1959). The Logic of Scientific Discovery [Logik der Forschung]. London: Hutchinson. — Falsifikace, demarkační kritérium.
• Popper, K. R. (1945). The Open Society and Its Enemies. London: Routledge. — Otevřená společnost, kritika historicismu, intelektuální poctivost.
• Kuhn, T. S. (1962/1970). The Structure of Scientific Revolutions (2nd ed.). Chicago: University of Chicago Press. — Paradigmatický posun, normální věda, nesouměřitelnost paradigmat.
• Lakatos, I. (1970). Falsification and the Methodology of Scientific Research Programmes. In: Lakatos & Musgrave (Eds.), Criticism and the Growth of Knowledge. Cambridge University Press. — Tvrdé jádro, ochranný pás, progresivní vs. degenerativní programy.
• Feyerabend, P. K. (1975). Against Method. London: New Left Books. — Anarchistická epistemologie, kritika metodologického monopolu.
• Quine, W. V. O. (1951). Two Dogmas of Empiricism. Philosophical Review, 60(1), 20–43. — Holistická revize přesvědčení, odmítnutí ostrého rozlišení analytických a syntetických soudů.
• Hacking, I. (1999). The Social Construction of What? Cambridge: Harvard University Press. — Kontingence vědeckých kategorií.

II. Fenomenologie a hermeneutika

Pramen pojmů intencionalita, životní svět, horizont, fúze horizontů — využíváno v analýze referenční rekurze a singulárního narativního kolapsu. Fenomenologie dává jazyk pro to, co se s člověkem děje „zevnitř“, když se mu rozpadá samozřejmý svět, v němž dosud žil; hermeneutika ukazuje, že porozumění je vždy výklad, a proto je i místem, kde se dá zasáhnout.

• Husserl, E. (1913/1976). Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie. Den Haag: Nijhoff. — Intencionalita, fenomenologická redukce, eidetická intuice.
• Husserl, E. (1936). Die Krisis der europäischen Wissenschaften und die transzendentale Phänomenologie. — Životní svět (Lebenswelt), krize evropských věd.
• Heidegger, M. (1927). Sein und Zeit. Tübingen: Niemeyer. — Bytí-ve-světě, předporozumění, existenciální analytika.
• Gadamer, H.-G. (1960). Wahrheit und Methode. Tübingen: Mohr Siebeck. — Hermeneutický kruh, fúze horizontů, předsudek jako podmínka porozumění.
• Ricœur, P. (1965). De l'interprétation: Essai sur Freud. Paris: Seuil. — Hermeneutika podezření, dvojí interpretace.
• Merleau-Ponty, M. (1945). Phénoménologie de la perception. Paris: Gallimard. — Tělesnost, vnímání, tělesné schéma.

III. Kritická teorie a teorie společnosti

Rámec pro analýzu diskursu, mocenských vztahů, deformované komunikace a veřejné sféry — klíčový pro sekci 03 (Akademické techniky) a strategickou proxemiku. Tyto prameny pomáhají rozpoznat, kdy se rozhovor, který se tváří jako výměna argumentů, ve skutečnosti řídí mocí, a jak se kontrola přesouvá do sebepojetí toho, kdo je jí vystaven.

• Foucault, M. (1969). L'Archéologie du savoir. Paris: Gallimard. — Diskursivní formace, archeologie vědění.
• Foucault, M. (1975). Surveiller et punir. Paris: Gallimard. — Disciplinární moc, panoptismus, normalizující sankce.
• Foucault, M. (1976–1984). Histoire de la sexualité (sv. 1–3). Paris: Gallimard. — Biomoc, technologie sebe (technologies of the self).
• Habermas, J. (1981). Theorie des kommunikativen Handelns (sv. 1–2). Frankfurt: Suhrkamp. — Komunikativní racionalita, ideální řečová situace, kolonizace životního světa.
• Habermas, J. (1962/1990). Strukturwandel der Öffentlichkeit. Frankfurt: Suhrkamp. — Veřejná sféra, deformace.
• Adorno, T. W., & Horkheimer, M. (1944/1969). Dialektik der Aufklärung. Frankfurt: Fischer. — Kulturní průmysl, dialektika osvícení.
• Marcuse, H. (1964). One-Dimensional Man. Boston: Beacon Press. — Jednorozměrné myšlení, ztráta negativity.
• Bourdieu, P. (1979). La Distinction. Paris: Minuit. — Symbolický kapitál, habitus, pole.

IV. Totalitarismus a politická psychologie

Empirický rámec pro terminální protokoly a kapitolu o kolektivní destrukci epistemických struktur. Patří sem i klasická díla o reformě myšlení, z nichž vycházejí detekční rámce knihy, jako je BITE Framework.

• Arendt, H. (1951/1973). The Origins of Totalitarianism (3rd ed.). New York: Harcourt. — Atomizace, ideologická logika, spojení ideologie a teroru.
• Arendt, H. (1963). Eichmann in Jerusalem: A Report on the Banality of Evil. New York: Viking. — Banalita zla, mizení reflexivity v byrokratickém aparátu.
• Klemperer, V. (1947). LTI — Lingua Tertii Imperii: Notizbuch eines Philologen. Berlin: Aufbau. — Manipulace jazyka jako základ totalitního režimu, sémantická přestavba.
• Lifton, R. J. (1986). The Nazi Doctors. New York: Basic Books. — Doubling, profesionální štěpení.
• Hassan, S. (1988/2015). Combating Cult Mind Control (rev. ed.). Newton, MA: Freedom of Mind Press. — BITE Model (Behavior, Information, Thought, Emotional control). → Diagnostické nástroje.
• Sloterdijk, P. (1983). Kritik der zynischen Vernunft (sv. 1–2). Frankfurt: Suhrkamp. — Cynický rozum, osvícenství v rozkladu.
• Sloterdijk, P. (2009). Du musst dein Leben ändern. Frankfurt: Suhrkamp. — Antropotechniky, vertikální tahy.

V. Kognitivní psychologie a behaviorální ekonomie

Empirický základ pro analýzu kognitivních biasů, dvojího procesního systému a heuristik — pilíře klinických aplikací a detekčních markerů. Jsou důležité i pro odlišení: mnoho chybných úsudků, které na první pohled vypadají jako výsledek manipulace, je běžným projevem heuristik, jimiž se řídí každý.

• Kahneman, D., & Tversky, A. (1979). Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk. Econometrica, 47(2), 263–291. — Asymetrie zisků a ztrát.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus & Giroux. — System 1 / System 2, dostupnostní heuristika, kotvení.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. Science, 185(4157), 1124–1131. — Klasická taxonomie heuristik.
• Gigerenzer, G. (2007). Gut Feelings: The Intelligence of the Unconscious. New York: Viking. — Ekologická racionalita, rychlé a úsporné heuristiky (fast-and-frugal heuristics).
• Stanovich, K. E. (2009). What Intelligence Tests Miss: The Psychology of Rational Thought. New Haven: Yale University Press. — Dysracionalita (dysrationalia), mezera v myšlenkové výbavě (mindware gap).
• Nisbett, R. E., & Wilson, T. D. (1977). Telling More Than We Can Know: Verbal Reports on Mental Processes. Psychological Review, 84(3), 231–259. — Konfabulace introspektivních zpráv.

VI. Epistemická spravedlnost a sociální epistemologie

Rámec pro analýzu epistemické nespravedlnosti, testimoniální křivdy a hermeneutické marginalizace — důležitý pro sekci 07 (Teoretické reflexe). Pro praxi je podstatné, že újma na člověku jako zdroji poznání je skutečná újma, i když nezanechává viditelné stopy; viz heslo epistemická injustice.

• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford: Oxford University Press. — Testimoniální a hermeneutická nespravedlnost.
• Medina, J. (2013). The Epistemology of Resistance. Oxford: Oxford University Press. — Aktivní ignorance, epistemická resistance.
• Mills, C. W. (2007). White Ignorance. In: Race and Epistemologies of Ignorance. State University of New York Press. — Strukturovaná ignorance.
• Goldman, A. I. (1999). Knowledge in a Social World. Oxford: Clarendon Press. — Veriticentrická sociální epistemologie.
• Coady, C. A. J. (1992). Testimony: A Philosophical Study. Oxford: Clarendon Press. — Testimoniální důvěra.

VII. Teorie manipulace, propagandy a perzuaze

Aplikovaný rámec pro detekci manipulace v reálném čase, propagandistických technik a persuazivní rétoriky. Prameny je třeba číst s vědomím, že zčásti popisují vliv z pozice toho, kdo jej vykonává; kniha z nich přebírá jen strukturu, kterou může rozpoznat pozorovatel.

• Ellul, J. (1962/1965). Propaganda: The Formation of Men's Attitudes. New York: Knopf. — Sociologická propaganda, totalita propagandy.
• Bernays, E. (1928). Propaganda. New York: Liveright. — Inženýrství souhlasu.
• Pratkanis, A., & Aronson, E. (2001). Age of Propaganda (rev. ed.). New York: Henry Holt. — Pre-persuaze, peripherní cesta.
• Cialdini, R. B. (2006). Influence: The Psychology of Persuasion (rev. ed.). New York: Harper Business. — Šest principů vlivu (reciprocita, závazek, sociální důkaz, autorita, sympatie, vzácnost).
• Stanley, J. (2015). How Propaganda Works. Princeton: Princeton University Press. — Propaganda v demokracii, podkopávající propaganda (undermining propaganda), která se odvolává na ideál a zároveň jej podkopává.

VIII. Studium kultů a skupin s vysokou mírou kontroly

Empirický základ pro terminální protokoly a ultramární techniky. Oddíl záměrně zahrnuje i kritiky teze o vymývání mozků, aby čtenář viděl, kde se obor shoduje a kde se vede spor.

• Singer, M. T. (1995/2003). Cults in Our Midst (rev. ed.). San Francisco: Jossey-Bass. — Šest podmínek vlivového prostředí.
• Lalich, J. (2004). Bounded Choice: True Believers and Charismatic Cults. Berkeley: University of California Press. — Bounded choice, charismatický autoritarismus.
• Langone, M. D. (Ed.). (1993). Recovery from Cults. New York: Norton. — Rekonstrukce po expozici.
• Zablocki, B., & Robbins, T. (Eds.). (2001). Misunderstanding Cults. Toronto: University of Toronto Press. — Akademická debata o tezi vymývání mozků (brainwashing).

IX. Klinická literatura — trauma, disociace, PTSD

Diagnostické a terapeutické rámce pro klinické aplikace a diagnostické nástroje. Na tyto prameny se kniha opírá vždy, když jde o obranu a zotavení, nikoli jen o popis mechanismu.

• Herman, J. L. (1992/2015). Trauma and Recovery (rev. ed.). New York: Basic Books. — Komplexní PTSD, třífázový model zotavení.
• van der Kolk, B. (2014). The Body Keeps the Score. New York: Viking. — Somatické otisky traumatu.
• Putnam, F. W. (1997). Dissociation in Children and Adolescents. New York: Guilford. — Vývojová disociace.
• Briere, J., & Scott, C. (2014). Principles of Trauma Therapy (2nd ed.). Thousand Oaks: SAGE. — Posouzení citlivé k traumatu (trauma-informed assessment).
• Weiss, D. S., & Marmar, C. R. (1997). The Impact of Event Scale—Revised. In: Assessing Psychological Trauma and PTSD. New York: Guilford. — Nástroj IES-R.

X. Filozofie jazyka a sémantika

Pramen pojmů jazyková hra, performativní akt, sémantický posun. Na nich stojí analýza technik, které pracují s jazykem: přetěžování slov, změna jejich významu a jazyk, jímž se uzavírá myšlení.

• Wittgenstein, L. (1953). Philosophische Untersuchungen. Oxford: Blackwell. — Jazykové hry, rodinné podobnosti.
• Austin, J. L. (1962). How to Do Things with Words. Oxford: Clarendon Press. — Performativní akty, illokuční síla.
• Searle, J. R. (1969). Speech Acts. Cambridge: Cambridge University Press. — Taxonomie řečových aktů.
• Lakoff, G., & Johnson, M. (1980). Metaphors We Live By. Chicago: University of Chicago Press. — Konceptuální metafora.

XI. Domácí (česká) tradice

České prameny relevantní pro lokální výzkumný kontext. Patočka a Havel jsou pro knihu zvlášť důležití, protože popisují život v systému, který po člověku chce, aby přijal lež jako podmínku normálního života.

• Patočka, J. (1975/1990). Kacířské eseje o filosofii dějin. Praha: Academia. — Péče o duši, dějinnost.
• Havel, V. (1978). Moc bezmocných. — Žít v pravdě, post-totalitní systém.
• Petříček, M. (2009). Myšlení obrazem. Praha: Herrmann & synové.
• Sokol, J. (2002). Filosofická antropologie. Praha: Portál.

XII. Online a recenzní zdroje

Digitální zdroje s aktivními odkazy (přístup ověřen 2026-04-25). Slouží k rychlému ověření pojmu nebo k vyhledání aktuální literatury; samy o sobě nejsou citovaným pramenem.

• Stanford Encyclopedia of Philosophy — primární filozofická encyklopedie pro hesla Epistemology, Phenomenology, Critical Theory.
• Internet Encyclopedia of Philosophy — komplementární zdroj.
• International Cultic Studies Association — International Journal of Cultic Studies.
• APA PsycNet — primární databáze klinické psychologie.
• Czech Philosophical Journal — domácí recenzovaný časopis.

Kritický krok

Tato příloha je referenční nástroj – není k četbě od začátku do konce. Místo lineární četby:

1. Identifikuj konkrétní termín / techniku / nástroj, který právě potřebuješ.
2. Použij vyhledávání (Cmd+F / Ctrl+F) v této stránce.
3. Pokud nenajdeš, zkontroluj glosář a rejstřík technik.

Mandatorní akce: použití přílohy bez konkrétní otázky je obvykle formou prokrastinace. Definuj si nejprve, co hledáš, teprve pak otevři přílohu.

Související

Přílohy knihy

• Index pojmů (CS-EN bilingual) – terminologický most k anglickojazyčným pramenům.
• Klasifikační schéma – metodologie použitá k uspořádání citací.
• Etický kodex – rámec pro citační poctivost.
• Diagnostické nástroje – odkazuje na primární publikace BITE, IES-R, DES-II, BFI-2, ECRI.

Anotované výběry EA-8.3

• EA-8.3.3 Filozofický kánon – normativní pojmy z Arendtové, Foucaulta, Habermase a Frickerové.
• EA-8.3.9 Cult Studies Literature – specializovaná literatura k oddílu VIII.

Kam bibliografie vede

Bibliografie je propojena s ostatními částmi knihy:

• Glosář – každé glosářové heslo cituje primární prameny z této bibliografie.
• Filozofie – filozofická vrstva platformy přímo navazuje na sekce I, II, III, X.