Přeskočit na obsah

Paradigmatická bezdomovina

Paradigmatická bezdomovina: stav po rychlém střídání neslučitelných výkladových rámců, kdy člověk nemá žádný, v němž by se orientoval, a snadno přijme jakýkoli.

Definice

Paradigmatická bezdomovina je pracovní pojem Kompendia pro stav, v němž člověk ztratil důvěru ve všechny výkladové rámce, které znal, a nemá žádný, ve kterém by se cítil doma. Nejde o zdravou otevřenost vůči více pohledům, ale o vyčerpání z jejich střídání: každý rámec byl během krátké doby přijat, zpochybněn a nahrazen jiným, až zůstal pocit, že „nic neplatí“.

Podstatné je, že tento stav je nestabilní a zranitelný. Člověk bez rámce trpí dezorientací, úzkostí a ztrátou smyslu; jakákoli nabídka stability je pro něj silně přitažlivá. Proto ho Kompendium popisuje jako přechodový stav, který předchází přijetí jediného, uzavřeného výkladu světa.

Původ a kontext pojmu

Pojem je konstrukcí této knihy a navazuje na několik zdrojů:

  • Kuhnův pojem paradigmatu. Paradigma je soubor sdílených předpokladů, metod a vzorových řešení, v němž se poznání odehrává (viz Kuhnova revoluce). Bezdomovina je individuální obdobou krize paradigmatu, ovšem bez nového paradigmatu, které by krizi vyřešilo.
  • Sociologie modernity. Peter L. Berger, Brigitte Bergerová a Hansfried Kellner v knize The Homeless Mind (1973) popsali „bezdomovectví“ moderního vědomí – ztrátu samozřejmého domova ve světě, kterou přináší pluralita institucí a světonázorů.
  • Psychologie identity. Robert J. Lifton (The Protean Self, 1993) popsal schopnost moderního člověka měnit a kombinovat identity jako možný zdroj odolnosti. Kontrast je poučný: proteovské já přechází mezi rámci z vlastní vůle a s kontinuitou; bezdomovina je výsledek ztráty kontinuity.

Pojem souvisí s heslem epistemická bezdomovost, které popisuje obecnější ztrátu epistemického zázemí; paradigmatická bezdomovina se týká specificky výkladových rámců.

Jak se projevuje

  • Únava z rámců – „už jsem věřil všemu možnému, nic z toho nefungovalo“.
  • Cynismus a relativismus jako obrana – „všechno je jen výklad“.
  • Dezorientace v hodnotách – člověk neví, podle čeho rozhodovat, a rozhodování odkládá.
  • Zvýšená sugestibilita vůči nabídkám, které slibují konečnou jistotu, „pravdu za všemi paradigmaty“.
  • Ztráta jazyka – pojmy jednoho rámce byly zdiskreditovány, pojmy dalšího nejsou osvojeny.
  • Osamění – s každým rámcem se často ztratila i komunita, která ho sdílela.

Mechanismus

Technika EA-5.1.26 Trans-paradigmatická migrace popisuje strukturu: člověk je v krátké době veden skrze mnoho vzájemně neslučitelných výkladových paradigmat. Každé je nejprve předloženo jako přesvědčivé, pak zpochybněno. Rychlost nedovolí žádnému rámci zakořenit. Výsledkem není pluralita, ale vyprázdnění.

V okamžiku maximální dezorientace bývá nabídnut stabilizující meta-rámec – prezentovaný jako „nad-paradigmatický“, „za všemi konstrukty“. Přijímá se s minimálním odporem, protože jakákoli stabilita je úlevou. Na tomto místě navazuje EA-5.1.27 Meta-epistemická redukce a výsledným stavem bývá epistemický monismus. Příbuzný vzorec na úrovni pojmů popisuje EA-4.3.7 Paradigmatic fluidization.

Bezdomovina však nevzniká jen záměrnou manipulací. Může být důsledkem životní krize, rychlé změny prostředí, odchodu ze skupiny nebo zahlcení protichůdnými informacemi. V takovém stavu je člověk zranitelný i vůči náhodným nabídkám, které záměr nemají – a vůči těm, které ho mají.

Odlišení

  • Vs. zdravý pluralismus. Pluralismus znamená znát více rámců a umět mezi nimi volit, aniž by člověk ztratil vlastní kritéria. Bezdomovina je ztráta kritérií.
  • Vs. intelektuální krize a hledání. Období hledání patří k dospívání i ke studiu; liší se tím, že člověk si zachovává kontinuitu identity a vztahů a směřuje k nové integraci.
  • Vs. deprese. Ztráta smyslu a orientace se překrývá s depresivními příznaky; pokud přetrvává smutek, ztráta energie a zájmu nebo se objevují myšlenky na sebepoškození, je nutné klinické posouzení.
  • Vs. sektářská konverze. Konverze je přijetí nového rámce; bezdomovina je stav, který jí často předchází a činí ji pravděpodobnější.

Význam pro Kompendium

Pojem vysvětluje, proč jsou lidé v přechodných obdobích – po rozchodu, ztrátě práce, emigraci, odchodu ze skupiny – zvlášť zranitelní vůči náboru (srov. Konspirační rekrutace a vzdělávací scénář Náborové techniky kultu). Upozorňuje také na riziko v terapii a rehabilitaci: rychlé „přeprogramování“ člověka po odchodu ze skupiny může vytvořit novou bezdomovinu a s ní novou závislost.

Obrana a zotavení

  • Zpomalit. Nepřijímat nový celkový výklad světa v krizi; dát si čas.
  • Hledat kontinuitu. Připomenout si hodnoty, vztahy a činnosti, které přetrvaly všechny rámce – ty tvoří „domov“ nezávislý na paradigmatech (viz Ochrana existenciálního smyslu).
  • Pluralita s kotvou. Znát více pohledů je užitečné, pokud si člověk uchová vlastní kritéria hodnocení (viz Pluralita paradigmat).
  • Podezřívat konečnou jistotu. Nabídka „pravdy za všemi paradigmaty“ je varovným znakem, ne řešením.
  • Pro profesionály: po odchodu ze skupiny podporovat postupnou rekonstrukci smyslu (viz Subakutní rekonstrukce smyslu) a nepředkládat hotový alternativní světonázor.

Literatura

  • Kuhn, T. S. (1962). The Structure of Scientific Revolutions.
  • Berger, P. L., Berger, B., & Kellner, H. (1973). The Homeless Mind: Modernization and Consciousness.
  • Lifton, R. J. (1993). The Protean Self: Human Resilience in an Age of Fragmentation.

Související

Pojmy glosáře

Techniky

Případy a zotavení

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →