Výzkumná metodologie

Tato sekce je určena výzkumníkům, klinikům, znalcům a studentům, kteří chtějí jevy popsané v knize zkoumat, nebo kteří potřebují kriticky číst výzkum, o nějž se v praxi opírají. Kniha sama je defenzivní taxonomií: popisuje, jak se rozpadá schopnost člověka poznávat a udržet souvislý obraz reality, aby šlo tento proces rozpoznat, předejít mu a léčit ho. Velká část jejích pojmů zatím nemá empirické ověření. Metodologie je proto nástrojem poctivosti – způsobem, jak odlišit, co je doložené, co je klinická zkušenost a co teoretický konstrukt (srov. 2.4 Metodologické poznámky a kritickou stránku Reprodukční krize a EA výzkum).

Proč je výzkum tohoto tématu zvláštní

Výzkum epistemické anihilace naráží na tři obtíže, které se v jiných oborech nevyskytují v takové míře. Zaprvé se ptá lidí na spolehlivost jejich vnímání v oblasti, kde jim někdo toto vnímání soustavně zpochybňoval – sebehodnocení je tedy zkreslené právě tím jevem, který měříme. Zadruhé jádro jevu nelze experimentálně vyvolat: nikoho nelze vystavit manipulaci, aby se zjistilo, co s ním udělá. Zatřetí výzkum sám nese moc, kterou zkoumá – výzkumník s autoritou, který „ví lépe“, co člověk prožil, může opakovat strukturu epistemické injustice (Fricker 2007). Všechny stránky sekce se k těmto třem obtížím vracejí.

Sekce zároveň vychází z poučení z replikační krize psychologie (Open Science Collaboration 2015): obor s malými vzorky, novými konstrukty a silným morálním nábojem je zvlášť náchylný k nadhodnoceným a nepotvrzeným nálezům. Pre-registrace, úplné hlášení a replikace proto nejsou byrokracie, ale podmínka důvěryhodnosti.

Jednotné schéma stránek

Každá stránka popisuje jednu metodu nebo jednu etickou pojistku ve stejném sledu: vymezení a původ metody, kdy ji použít, postup, specifika výzkumu epistemické manipulace, kritéria kvality, etika (u etických stránek vztah k ostatním pojistkám), časté chyby, hypotetický ilustrativní příklad, využití v praxi, jak číst nebo posoudit studii daného typu, meze a otevřené otázky, literatura a související stránky. Literatura obsahuje jen díla, o jejichž existenci a obsahu není pochyb. Ilustrativní příklady jsou vymyšlené návrhy, nikoli skutečné studie.

Kvantitativní designy

• Dotazníkový výzkum – konstrukt, položky, zkreslení odpovědí; proč validovaný nástroj pro EA dosud neexistuje.
• Longitudinální studie – trajektorie zotavení, nenáhodný úbytek, změna výkladového rámce.
• Randomizované studie a jejich etické meze – randomizovat lze ochranu, ne poškození.
• Kombinované designy – integrace čísel a příběhů, rozpor jako nález.
• Systematický přehled a metaanalýza – co je v roztříštěné literatuře doložené.
• Síťová analýza – sítě symptomů a sociální sítě izolace.
• Časové řady a ekologické momentové hodnocení – kolísání prožitku v běžném životě.
• Kauzální inference bez experimentu – co lze z observačních dat vyvodit.
• Velikost účinku – jak velká je změna a komu se nedařilo.
• Analýza síly testu – velikost vzorku jako etická veličina.

Kvalitativní designy

• Fenomenologický rozhovor – prožitek ztráty důvěry ve vlastní vnímání.
• Design případové studie – vztah, skupina nebo instituce jako případ.
• Zakotvená teorie – teorie procesu vyrůstající z dat.
• Narativní analýza – převzatý hlas a obnova autorství.
• Diskurzivní analýza – jazyk, redefinice a moc pojmenovat.
• Etnografie – dlouhodobé pozorování a ochrana výzkumníka.
• Tematická analýza – reflexivní práce s tématy.
• IPA – idiografická hloubka a dvojí hermeneutika.
• Konverzační analýza – epistemická teritoria v rozhovoru.
• Analýza dokumentů – pramenná kritika interních materiálů a deníků.

Etika a správa výzkumu

• Etické posouzení protokolu – rizika, ochrana, monitorování.
• Informovaný souhlas – souhlas jako proces u oslabené autonomie.
• Debriefing – závěrečná péče a oprava mylných představ.
• Výzkum zranitelných populací – chránit, a přitom nevylučovat.
• Anonymizace a pseudonymizace – malé komunity a motivovaný útočník.
• Datová bezpečnost – zařízení účastníka jako součást bezpečnostního obvodu.
• Publikační etika – úplnost, jazyk a dvojí užití.
• Střet zájmů – finanční, intelektuální a vztahové loajality.
• Replikace a ověřování nálezů – co nález unese.
• Pre-registrace a registrované zprávy – epistemická hygiena výzkumníka.

Kam dál

Etické závazky výzkumníka shrnuje Etický kodex výzkumníka EA a riziko zneužití poznání příloha Dual Use. Klinické nástroje, s nimiž výzkum pracuje, jsou v kapitole 6. Klinické aplikace; kritické námitky proti rámci v sekci Critical Perspectives; populační a politický rozměr v sekci Populační zdraví. Uplatnění pojmů knihy v dalších oborech popisuje sekce Mezioborové mosty.

Literatura

• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing.
• Open Science Collaboration (2015). Estimating the reproducibility of psychological science.