Přeskočit na obsah

High-control group (skupina s vysokou mírou kontroly)

Skupina, která kontroluje chování, informace, myšlení a emoce svých členů; heslo vysvětluje kritéria, varovné znaky, odlišení od náročných komunit a cestu ven.

Definice

High-control group (česky skupina s vysokou mírou kontroly) je skupina – náboženská, politická, terapeutická, komerční, pracovní nebo online –, která systematicky kontroluje chování, přístup k informacím, myšlení a emoce svých členů a činí odchod obtížným nebo nákladným (Hassan, 1988). Termín se v odborné i poradenské praxi používá jako popisnější a méně stigmatizující alternativa slova „sekta“ či „kult“, s nímž pracovala starší literatura (Singer a Lalich, 1995).

Výhodou pojmu je, že neposuzuje obsah víry ani cíle skupiny, ale míru a způsob kontroly. Stejné vzorce se mohou objevit v náboženském hnutí, v multi-level marketingu, v ambiciózním startupu, ve sportovním týmu nebo v diskusním fóru; Lalich ukázala, že tatáž struktura se objevuje v politické organizaci i v náboženské komunitě (Lalich, 2004). Míra kontroly je spektrum, ne binární kategorie, a heslo ji proto popisuje jako soubor pozorovatelných znaků, nikoli jako nálepku.

Původ a kontext pojmu

Odborný základ položil psychiatr Robert J. Lifton, který na základě rozhovorů s lidmi, kteří prošli čínskou „převýchovou“, popsal osm kritérií ideologického totalismu: kontrolu prostředí (milieu control), mystickou manipulaci, požadavek čistoty, kult zpovědi, posvátnou vědu, zatížený jazyk (loading the language), nadřazenost doktríny nad osobou a rozhodování o tom, kdo má právo existovat (Lifton, 1961). Podrobný výklad nese heslo Thought reform a referenční karta EA-8.2.2 Liftonova kritéria.

Souběžně sociologie popsala instituce, které pohlcují celý život svých členů. Goffman zavedl pojem totální instituce (total institution) pro prostředí, v němž se spánek, práce i volný čas odehrávají pod jednou autoritou a odděleně od vnějšího světa (Goffman, 1961). Coser doplnil pojem chamtivých institucí (greedy institutions), které nepotřebují zdi, protože si nárokují nedělenou loajalitu dobrovolně (Coser, 1974). Obě linie jsou pro pochopení skupin s vysokou kontrolou důležité: první vysvětluje fyzickou uzavřenost, druhá uzavřenost bez plotu.

Na Liftona navázali Singer a Lalich v knize Cults in Our Midst (Singer a Lalich, 1995) a Steven Hassan, jehož BITE model (Behavior, Information, Thought, Emotion) dnes slouží jako praktická kontrolní mapa (Hassan, 1988; Hassan, 2015); v knize jej shrnuje most BITE model v knize. Pojem high-control group se rozšířil v 2000. a 2010. letech mezi terapeuty a komunitami bývalých členů, mimo jiné kvůli kritice, že slovo „kult“ je nepřesné a stigmatizující (Lalich a Tobias, 2006).

Odborná debata trvá. Část religionistů upozorňuje, že teorie „vymývání mozků“ byly v minulosti přeceňovány a zneužívány proti menšinovým náboženstvím; Barker na rozsáhlém souboru zájemců o Církev sjednocení (viz historický případ Moonies) ukázala, že většina z nich do hnutí vůbec nevstoupila a mnozí členové později odešli sami (Barker, 1984). Zablocki a Robbins shromáždili obě strany sporu do jednoho svazku a ukázali, že se liší spíš v tom, jak silné kauzální tvrzení připouštějí, než v popisu pozorovaných jevů (Zablocki a Robbins, 2001). Kompendium proto pracuje s pozorovatelnými vzorci kontroly, ne s nálepkami.

Jak se projevuje

V oblasti chování se kontrola projevuje regulací času, spánku, stravy, oblékání, sexuality a financí, povinnými hlášeními, omezením kontaktů s nečleny a vysokou zátěží, která nenechává prostor k přemýšlení (Hassan, 2015). V oblasti informací jde o kontrolu zdrojů, diskvalifikaci kritiky jako „propagandy“, odstupňované „pravdy“ podle úrovně zasvěcení a podporu udávání; tyto znaky jsou zpravidla nejsnáze doložitelné zvenčí (Hassan, 2015).

V oblasti myšlení se objevuje zatížený jazyk a fráze, které ukončují myšlení (thought-stopping), černobílé vidění a nepřípustnost pochybností; Lifton tyto fráze nazval „klišé ukončující myšlení“ (Lifton, 1961). V oblasti emocí skupina pěstuje vinu, stud a strach – z vnějšího světa, z odchodu, z trestu –, na začátku nabízí intenzivní přijetí (love bombing) a později jen podmíněnou náklonnost (Singer a Lalich, 1995). Jazykové podpisy těchto jevů popisuje detekční signatura hustoty žargonu.

K dalším typickým rysům patří výlučná autorita vůdce nebo vedení, opřená o charisma, dvojí morálka (pravidla pro členy neplatí pro vedení), líčení odchodu jako zrady, duchovní smrti nebo katastrofy, odstřižení bývalých členů od rodiny a přátel ve skupině a rostoucí finanční, bytová, pracovní a vztahová závislost (Singer a Lalich, 1995). Podle Cosera je nejvýmluvnějším znakem nárok na nedělenou loajalitu, tedy nedůvěra ke každému závazku mimo skupinu (Coser, 1974).

Mechanismus

Strukturálně spočívá síla skupiny s vysokou kontrolou v souběhu kontrol v několika rovinách zároveň. Každá jednotlivá norma může mít rozumné zdůvodnění (disciplína, ochrana, oddanost); celek ale vytváří prostředí, v němž člověk ztrácí nezávislé zdroje poznání i nezávislé vztahy (Lifton, 1961). Výsledkem je stav, který kniha nazývá epistemickým monismem: pravdivé je jen to, co potvrdí skupina; Lalich popisuje, že člověk v něm dál volí, ale jen uvnitř hranic, které vytyčil systém, což heslo Bounded choice rozvádí podrobně (Lalich, 2004).

Kontrola obvykle narůstá postupně. Nový člen nejprve zažívá přijetí, smysl a komunitu; nároky přicházejí později, po malých krocích, kdy už má ve skupině přátele, investice a identitu (Singer a Lalich, 1995); vstup popisuje heslo Sektářská konverze a postupné, zdánlivě nepostřehnutelné utahování heslo Asymptotický kolaps. Proto lidé ve skupině zůstávají i ve chvíli, kdy by ji „zvenku“ odmítli. Kontrola nad vztahy funguje podobně jako coercive control v partnerském vztahu, jen je rozložena na celou komunitu (Stark, 2007).

Klinický, právní a výzkumný rámec

Klinické klasifikace nemají diagnózu „oběť skupiny s vysokou kontrolou“. DSM-5-TR však mezi příklady jiné specifikované disociativní poruchy uvádí poruchu identity v důsledku dlouhodobého a intenzivního donucujícího přesvědčování, výslovně včetně náboru do sekt a teroristických organizací (American Psychiatric Association, 2022). Častěji než o diagnózu jde o obtíže po odchodu – úzkost, depresi, poruchy důvěry, ztrátu smyslu a praktické nesnáze –, které zachycují nástroje popsané v kartě EA-8.1.2 Dotazník po odchodu ze skupiny (Langone, 1993).

Právo obvykle nepostihuje členství ani víru, ale konkrétní jednání: vydírání, podvod, omezování osobní svobody, zneužívání dětí nebo nepatřičný vliv na majetkové úkony. Pro soudní znalectví (viz Expert witness) z toho plyne požadavek popsat konkrétní znaky kontroly a jejich dopad, nikoli hodnotit nauku skupiny (Zablocki a Robbins, 2001). Výzkum stojí převážně na retrospektivních výpovědích bývalých členů, což vytváří zkreslení výběru, na které upozorňují kritici i zastánci oboru; přehled literatury nabízí karta EA-8.3.9 Literatura cultic studies (Barker, 1984).

Odlišení

Od náročné, ale zdravé komunity. Řád, klášter, elitní sportovní tým nebo armáda kladou vysoké nároky. Zdravé společenství ale má jasná a veřejná pravidla, umožňuje odchod bez trestu, toleruje otázky, chrání kontakty s rodinou a vedení je samo kontrolováno (Hassan, 2015). Stránka Vojenská totalizace ukazuje případ, kdy legitimní instituce sklouzne ke kontrolní dynamice.

Od menšinového přesvědčení. Neobvyklá víra nebo životní styl sám o sobě nic nevypovídá o míře kontroly; zaměňovat obojí znamená opakovat chybu, kterou sociologie náboženství vytýkala protikultovnímu hnutí (Barker, 1984).

Od kultu osobnosti. Kult osobnosti je spíše politický a celospolečenský jev, kdežto high-control group je komunita, do níž člověk vstupuje a z níž může odejít (Lalich, 2004). Obojí ale sdílí charismatickou autoritu, která se vymyká kontrole.

Od individuální psychopatologie členů. Lidé, kteří do skupin vstupují, nejsou obecně „slabší“; zranitelnost vytvářejí spíše životní situace, jako je ztráta, změna nebo osamělost, a k náboru dochází v obdobích přechodu (Singer a Lalich, 1995).

Význam pro Kompendium

Pojem je osou historických případů – od hromadné sebevraždy skupiny Heaven's Gate v roce 1997 po sarinový útok sekty Óm šinrikjó v tokijském metru v roce 1995, který Lifton analyzoval jako krajní podobu totalismu (Lifton, 1999) – i desítek kazuistik od sektářského vycházení po online komunity, jako je kult discordového serveru. Firemní variantu bez náboženské nadstavby ukazuje kult vedení v nadnárodní korporaci.

Obrana a zotavení

Pro člověka ve skupině a jeho blízké platí, že kontakt bez odsuzování je nejčastějším mostem ven: otevřené otázky („Jak se máš? Co by se stalo, kdybys chtěl odejít?“) fungují lépe než argumentace proti učení, která obvykle posílí obranu (Hassan, 2015). Násilné „vysvobozování“ je samo nepřípustné a právně postižitelné, jak rozebírají Právní aspekty deprogramování; při ohrožení zdraví nebo bezpečí se postupuje podle Aktivní kult emergency. Preventivně chrání rozmanitost vztahů, o níž pojednává Diverzifikace sítě.

Po odchodu je třeba počítat se zármutkem, ztrátou komunity a smyslu i s praktickou nouzí (akutní krizi bývalého člena řeší Akutní protokol: Bývalý člen kultu v akutní krizi) (bydlení, práce). Psychoedukace o mechanismech kontroly snižuje stud („nebyl jsem hloupý“) a terapie se zkušeností s touto problematikou pracuje s identitou, vinou a vztahy (Lalich a Tobias, 2006); postup popisují EA-6.4.2 Post-cult protokol a Protokol kultovní extrakce. Komunity bývalých členů pomáhají, ale je dobré dbát, aby se samy nestaly další uzavřenou skupinou (Langone, 1993).

Meze a otevřené otázky

Pojem nemá ostrou hranici a jeho použití vyžaduje úsudek: tatáž norma může být v jednom kontextu ochranná a v jiném kontrolující (Zablocki a Robbins, 2001). Hrozí také opačné riziko, totiž že se nálepka použije k diskvalifikaci nepohodlných, ale neškodných menšin. Empiricky zůstává otevřené, proč většina lidí, kteří se se skupinou setkají, nevstoupí a proč mnozí členové odejdou sami (Barker, 1984). Kniha proto pojem používá jako popis míry kontroly, který je třeba doložit konkrétními znaky.

Literatura

  • American Psychiatric Association (2022). Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fifth Edition, Text Revision (DSM-5-TR). American Psychiatric Publishing.
  • Barker, E. (1984). The Making of a Moonie: Choice or Brainwashing? Blackwell.
  • Coser, L. A. (1974). Greedy Institutions: Patterns of Undivided Commitment. Free Press.
  • Goffman, E. (1961). Asylums: Essays on the Social Situation of Mental Patients and Other Inmates. Anchor Books.
  • Hassan, S. (1988). Combating Cult Mind Control. Park Street Press.
  • Hassan, S. (2015). Combating Cult Mind Control (aktualizované vydání). Freedom of Mind Press.
  • Lalich, J. (2004). Bounded Choice: True Believers and Charismatic Cults. University of California Press.
  • Lalich, J., & Tobias, M. (2006). Take Back Your Life: Recovering from Cults and Abusive Relationships. Bay Tree Publishing.
  • Langone, M. D. (Ed.) (1993). Recovery from Cults: Help for Victims of Psychological and Spiritual Abuse. W. W. Norton.
  • Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism. W. W. Norton.
  • Lifton, R. J. (1999). Destroying the World to Save It: Aum Shinrikyo, Apocalyptic Violence, and the New Global Terrorism. Metropolitan Books.
  • Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. Jossey-Bass.
  • Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.
  • Zablocki, B., & Robbins, T. (Eds.) (2001). Misunderstanding Cults: Searching for Objectivity in a Controversial Field. University of Toronto Press.

Související

Pojmy

Případy

Obrana a zotavení

Související pojmy

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →