Propaganda

Definice

Propaganda je ve významu, z něhož kniha vychází, soustavné utváření postojů celé populace nasycením jejího informačního prostředí, nikoli řada jednotlivých přesvědčovacích sdělení. Ellul ji popsal jako totální sociologický jev, v němž rozhodující není klam jednotlivce, ale podmiňování prostředím: přestavuje se celá informační ekologie člověka (Ellul, 1965). Tato definice je pro knihu určující proto, že obrací pozornost od obsahu sdělení ke struktuře prostředí, v němž je sdělení přijímáno.

Vedle Ellulova sociologického pojetí stojí novější filozofické vymezení. Stanley ukazuje, že propaganda nemusí být nepravdivá: pracuje s výroky, které na povrchu hlásají uznávaný ideál, a přitom jej v praxi podkopávají, takže se ideál sám stává nástrojem vyloučení (Stanley, 2015). Obě vymezení se shodují v tom, že propaganda není totožná se lží.

Kniha s pojmem pracuje jako s populační rovinou téhož, co v individuálním měřítku popisuje jako epistemickou anihilaci. Že jde o strukturní obdobu, a ne o totožný jev, je interpretace knihy: Ellul popisoval společenský jev, ne jednání vůči konkrétní osobě (Ellul, 1965). Podrobný rozbor je v kapitole Propaganda – populační rovina.

Původ a kontext pojmu

Slovo pochází z názvu papežské kongregace de propaganda fide, zřízené v roce 1622, a moderní pejorativní význam získalo až s masovou propagandou první světové války. Pro 20. století jsou klasickými východisky Lippmannova analýza veřejného mínění jako obrazu světa utvářeného zprostředkovaně (Lippmann, 1922) a Bernaysovo otevřené pojetí propagandy jako legitimní techniky řízení souhlasu (Bernays, 1928).

Arendtová popsala propagandu totalitních hnutí jako tvorbu soudržného fiktivního světa, v němž se vnější skutečnost už nemůže stát argumentem (Arendt, 1951). Pro komerční mediální systémy navrhli Herman a Chomsky „model propagandy“, podle kterého výběr témat a rámců vzniká tlakem vlastnictví, financování a zdrojů, aniž by kdokoli vydával příkazy (Herman a Chomsky, 1988); na to navazuje kapitola 7.54 Chomsky: Manufacturing Consent.

Ellulova rozlišení zůstávají pro praxi určující. Agitační propaganda mobilizuje ke krátkodobé akci, zatímco integrační propaganda začleňuje člověka do trvalé konformity; vertikální proudí od vůdce k mase, horizontální vzniká uvnitř skupiny vrstevníků; sociologická je rozptýlené a nezáměrné šíření způsobu života, politická je cílená (Ellul, 1965). Od starších teorií Ellulovo pojetí odlišuje tvrzení o nutnosti, totalitě a technice: moderní populace propagandu podle něj potřebují k tomu, aby fungovaly jako politické subjekty, účinek vyžaduje úplné nasycení médií a celý jev se řídí zákony účinnosti, ne morálními úmysly propagandisty (Ellul, 1965).

Jak se projevuje

Prvním rozpoznatelným znakem je homogenizace zdrojů: různá média přinášejí totéž v téměř stejném znění a komentáře se sbíhají v rámování i slovníku. Herman a Chomsky ukázali, že taková sbíhavost nevyžaduje koordinaci, stačí shodná struktura pobídek (Herman a Chomsky, 1988).

Druhým znakem je náhrada slovníku: nové výrazy rychle vytlačují dřívější pojmenování a s nimi i otázky, které se jimi daly vyslovit. Literárním obrazem tohoto posunu je Orwellův newspeak, tedy jazyk zúžený tak, aby nesouhlas nebyl formulovatelný (Orwell, 1949).

Třetím znakem je pseudoorganické šíření: obsah se rozchází, jako by vznikl spontánně mezi lidmi. Ellul právě v horizontální propagandě viděl nejúčinnější podobu jevu, protože člověk přijímá sdělení od sobě rovných, a nikoli od autority (Ellul, 1965).

Čtvrtým a nejobtížněji rozpoznatelným znakem je ztráta alternativ: opačný názor není vyvracen, přestává být myslitelný. Nguyen popsal příbuznou strukturu echo komory, která vnější zdroje aktivně znehodnocuje, takže protiargument je předem vyložen jako důkaz nepřátelství (Nguyen, 2020).

Mechanismus, jak jej zdroje nesou

Ellulův rámec nabízí knize slovník změny měřítka: tytéž strukturní jevy, které v individuálním měřítku popisuje jako techniky epistemické anihilace, se v populačním měřítku jeví jako propagandistické systémy (Ellul, 1965). Že jsou obě roviny strukturně homologické, je interpretace knihy; Ellul o technikách manipulace jednotlivce v tomto smyslu nepsal.

Rozdíl mezi agitační a integrační propagandou je pro praxi zásadnější než rozdíl mezi pravdou a lží. Integrační propaganda se hůř odhaluje, protože nevypadá jako propaganda, ale jako to, jak věci jsou; proto Ellul tvrdil, že nejúčinnější propaganda je ta, které si adresát nevšimne (Ellul, 1965). Souvisí to s pojmem Lebenswelt: mění se samozřejmosti žitého světa, nikoli jednotlivá přesvědčení.

Stanley k tomu dodává mechanismus, který nevyžaduje nepravdu: demagogický výrok se dovolává uznávaného ideálu – svobody, bezpečí, rovnosti – a užívá jej tak, že vylučuje určitou skupinu z okruhu těch, jichž se ideál týká (Stanley, 2015). Právě proto nelze propagandu odhalit jen prověřováním faktů.

Odlišení

Od dezinformace se propaganda liší rozsahem i prostředky: dezinformace je jednotlivé nepravdivé tvrzení šířené záměrně, kdežto propaganda může pracovat s pravdivými fakty, jejich výběrem a rámováním. Wardle a Derakhshan proto navrhli odlišovat mis-, dis- a malinformaci podle pravdivosti a záměru (Wardle a Derakhshan, 2017); v knize se tomu věnuje kapitola 7.58 Wardle: Typologie dezinformačního ekosystému.

Od firehose of falsehood se Ellulova integrační propaganda liší svou tichostí a konzistencí; strategie velkého objemu protichůdných sdělení je naopak hlučná a necílí na soudržný obraz světa, ale na vyčerpání (Paul a Matthews, 2016).

Od veřejné komunikace a osvěty se hranice vede podle odesílatele a kritiky: zdravotní kampaň má veřejně známého odesílatele a je otevřená námitkám. Hranice je přesto plynulá a Ellul upozorňoval, že i „dobrá“ propaganda nese strukturní účinky na schopnost samostatného úsudku (Ellul, 1965).

Od epistemické bubliny se propaganda liší tím, že bublina vzniká vynecháním hlasů, často bez úmyslu, zatímco propaganda je strukturou, která takové uspořádání vytváří a využívá; Nguyen navíc upozorňuje, že bublinu lze protrhnout informací, echo komoru nikoli (Nguyen, 2020).

Význam pro Kompendium a etický rámec

V knize slouží pojem jako populační protějšek individuální taxonomie: tam, kde jednotlivé heslo popisuje techniku vůči osobě, popisuje propaganda prostředí, v němž je týž účinek dosažen bez adresného jednání (Ellul, 1965). Rovinu rozvádí oddíl Populační rovina a kapitola 7.8 Politická a ideologická EA.

Eticky je podstatné, že pojem propagandy se snadno stane nálepkou. Stanleyho rozbor je v tomto ohledu užitečný právě tím, že vyžaduje ukázat konkrétní rozpor mezi hlásaným ideálem a jeho použitím, a nikoli pouze nesouhlas s obsahem (Stanley, 2015). Knihu k téže zdrženlivosti vedou etické aspekty.

Pro práci s jednotlivcem z uzavřeného politického nebo náboženského prostředí plyne praktický důsledek: zvnitřněný slovník není totožný s osobním přesvědčením a konfrontační vyvracení posiluje obranu. Sunstein a Vermeule popsali u uzavřených skupin „ochromenou epistemologii“, v níž se přesvědčení nemohou korigovat, protože chybí přístup k nezávislým zdrojům (Sunstein a Vermeule, 2009).

Obrana a zotavení

Pro jednotlivce je nejúčinnější obranou rozšíření množiny zdrojů o nezávislé a jinojazyčné a pozornost k tomu, kdo sdělení vytváří a kdo je financuje; u integrační propagandy pomáhá srovnání s jinou dobou nebo zemí, kde dnešní samozřejmosti samozřejmé nejsou (Ellul, 1965). Užitečné je také všímat si vlastního slovníku a jeho původu, protože právě jazyk nese rámování nejtišeji (Orwell, 1949).

Pro komunity a instituce jsou doloženými opatřeními pluralita médií, transparentnost vlastnictví a financování a ochrana novinářů a oznamovatelů; Herman a Chomsky ukázali, že model propagandy působí tlakem vlastnictví a zdrojů, takže právě tyto struktury jsou místem nápravy (Herman a Chomsky, 1988). Širší politický kontext podává kapitola 7.53 Snyder: O tyranii.

Pro terapeuta pracujícího s člověkem, který prostředí opustil, je východiskem oddělení osobního přesvědčení od převzatého slovníku a trpělivé obnovení kontaktu s lidmi mimo skupinu; obnova přístupu k nezávislým zdrojům je u ochromené epistemologie podmínkou jakékoli korekce (Sunstein a Vermeule, 2009).

Meze a kritika

Ellulova teze o nutnosti propagandy pro moderní společnost je nejčastěji kritizovaným místem jeho knihy: je formulována tak obecně, že ji lze obtížně vyvrátit, a vysvětluje stejně dobře každý výsledek (Ellul, 1965). Kniha ji proto používá jako perspektivu, ne jako testovatelnou hypotézu.

Model propagandy Hermana a Chomského je naopak kritizován za opačnou vadu – za to, že z korelace mezi strukturou vlastnictví a rámováním vyvozuje mechanismus, který nedokládá jednotlivými rozhodnutími redakcí (Herman a Chomsky, 1988). Empirické testování modelu rozebírá kapitola 7.55 Herman & Chomsky: Propaganda Model.

Otevřenou otázkou zůstává, nakolik je Ellulovo pojetí přenosné do prostředí, v němž obsah netvoří redakce, ale algoritmické doporučování. Nguyenovy pojmy bubliny a echo komory tu nabízejí přesnější popis dílčích mechanismů (Nguyen, 2020), kdežto Ellulův pojem zůstává rámcem, který říká, kam se dívat.

Literatura

• Arendt, H. (1951). The Origins of Totalitarianism. Harcourt, Brace.
• Bernays, E. (1928). Propaganda. Horace Liveright.
• Ellul, J. (1965). Propaganda: The Formation of Men's Attitudes. Knopf (franc. Propagandes, 1962).
• Herman, E. S., & Chomsky, N. (1988). Manufacturing Consent: The Political Economy of the Mass Media. Pantheon.
• Lippmann, W. (1922). Public Opinion. Harcourt, Brace.
• Nguyen, C. T. (2020). Echo chambers and epistemic bubbles. Episteme.
• Orwell, G. (1949). Nineteen Eighty-Four. Secker & Warburg.
• Paul, C., & Matthews, M. (2016). The Russian „Firehose of Falsehood“ Propaganda Model. RAND Corporation.
• Stanley, J. (2015). How Propaganda Works. Princeton University Press.
• Sunstein, C. R., & Vermeule, A. (2009). Conspiracy theories: Causes and cures. Journal of Political Philosophy.
• Wardle, C., & Derakhshan, H. (2017). Information Disorder: Toward an Interdisciplinary Framework for Research and Policy Making. Council of Europe.

Související

Pojmy

• Epistemická anihilace – obdoba v individuálním měřítku.
• Kognitivní anihilace – poškození myšlenkových procesů u jednotlivce.
• Epistemic bubble – bublina a echo komora, k odlišení.
• Firehose of falsehood – agitační strategie objemu.
• Newspeak – zúžení jazyka, znak náhrady slovníku.
• Lebenswelt – žitý svět, na nějž míří integrační propaganda.

Kniha

• Propaganda – populační rovina – podrobný rozbor.
• 7.8 Politická a ideologická EA – politický kontext.
• 7.55 Herman & Chomsky: Propaganda Model – empirické testování modelu.
• 7.58 Wardle: Typologie dezinformačního ekosystému – odlišení dezinformace.

Taxonomie

• Taxonomie EA – klasifikace, do níž populační rovina patří.
• Kompendium EA – úplná taxonomická reference.

Strukturní vazby

• Bridge: Propaganda – most: jak se tento pojem projevuje v kapitolách knihy