#nlp-uziti-dvoji

305 stránek se štítkem #nlp-uziti-dvoji.

Zobrazit v Mapě knihy Všechny štítky

Všechny stránky 305

Budoucí přehráváníPředstava budoucí situace, v níž se zkouší nová reakce: terapeutický nácvik přenosu i prodejní spojení budoucího prožitku s dnešním rozhodnutím, a obrana proti němu.
Elicitace časové osyZjišťování, jak si člověk prostorově představuje minulost a budoucnost: co se při něm pozoruje, co z něj NLP vyvozuje a kde se z popisu stává nástroj vlivu.
Hledání kořenové příčinyHledání „první události“, z níž má pocházet dnešní obtíž: proč je to nejrizikovější vzorec rodiny, jak vznikají nepravé vzpomínky a jak se jim bránit.
„V čase“ a „mimo čas“Rozlišení dvou typů časové osy v NLP: osa procházející člověkem a osa ležící před ním, povahové rysy, které se k nim připisují, a riziko typologie bez ověření.
Vložení cíle do budoucnostiPředstava umístění cíle na budoucí část časové osy: co NLP tvrdí o jeho účinku, co říká výzkum plánování a motivace a kde se z vize stává nástroj tlaku.
Cíl pod vlastní kontrolouPodmínka, že cíl má záviset na jednání člověka samého: kde zaměřuje úsilí a kde přenáší odpovědnost za cizí jednání, i za násilí, na ohroženého.
Dobře formulovaný výsledekSoubor podmínek, které má podle NLP splňovat cíl změny: kde pomáhá ujasnit zakázku a kde se z vyjasněného cíle stává páka závazku a prodeje.
Důkazní proceduraTest, podle něhož člověk pozná, že je splněno určité kritérium: kde zpřesňuje dohody a kde ho druhý jednostranně stanovuje a používá jako past.
Ekologie cílePodmínka, že cíl se posuzuje podle důsledků pro celý život člověka a pro jeho blízké: skutečná pojistka, nebo formalita, v níž o ekologii rozhoduje praktik.
Kontext cílePodmínka, že cíl se vymezuje situací, časem a lidmi, pro které platí: ochrana před nežádoucím přenosem změny, nebo cesta k rozšíření cíle na celý život.
Od problému k výsledkuPřesun rozhovoru od rozboru problému k popisu žádaného stavu: kdy vyvádí z ulpívání a kdy slouží k umlčení toho, kdo chce popsat, co se stalo.
Otázky výsledkuOtázky, kterými se v NLP vyjasňuje žádaný stav: otevřené ujasnění zakázky, nebo předprodejní rozhovor, který zesiluje touhu a sbírá závazky.
Kladná formulace cílePodmínka, že cíl se popisuje tím, co člověk chce, a ne tím, čeho se chce zbavit: kdy pomáhá a kdy se z ní stává zákaz mluvit o problému.
Smyslové důkazy dosaženíPodmínka, že dosažení cíle se pozná podle pozorovatelných znaků: ochrana před sebeklamem, nebo nástroj, kterým autorita určuje, co se počítá jako pokrok.
Zdroje pro dosažení cílePodmínka, že k cíli se mapují vnitřní i vnější zdroje: realistický plán, nebo popření skutečných omezení a nabídka zdroje, který je třeba koupit.
Dvojitá disociacePředstava, v níž člověk sleduje sám sebe, jak sleduje svou zkušenost: co NLP od dvojitého odstupu čeká, jak se liší od klinické disociace a kdy odpojuje od důležitých emocí.
Reakce na kritikuVzorec NLP pro přijímání kritiky z odstupu a jejího věcného posouzení: kdy chrání úsudek, kdy se z „dovednosti zvládat kritiku“ stává nástroj umlčení a co o tom víme.
Vzorec sebepojetíVzorec NLP, který chápe sebepojetí jako soubor vnitřních příkladů a slibuje ho přestavět: tvrzení, srovnání s Rogersem a Beckem, chybějící důkazy a riziko náhrady identity zvenčí.
Vzorec odpuštěníPostupy NLP, které mají uvolnit křivdu změnou perspektivy a hledáním dobrého záměru druhého: kdy pomáhají, kdy z odpuštění dělají povinnost oběti a co o tom říká léčba traumatu.
Navozená amnézieSugesce, že si člověk určitý obsah nebude pamatovat: co o hypnotické amnézii víme, jak ji odlišit od disociace a proč ohlašované zapomnění vyžaduje zápis.
Apozice protikladůJazykový vzorec, který klade vedle sebe dva protichůdné stavy a svazuje je tak, že sílení jednoho má ohlašovat druhý: kde slouží terapii a kde převrací nesouhlas v souhlas.
Dvojitá disociativní vazbaVazba ze dvou překřížených dvojic protikladů, v níž každá kombinace vede k jednomu výsledku: struktura, souvislost s disociací, rizika a obrana.
Ericksonovská hypnózaNepřímý, permisivní styl klinické hypnózy Miltona H. Ericksona, z něhož NLP odvodilo Milton-model: co z něj ověřil výzkum a kde hrozí zneužití.
Ideomotorická signalizaceVýklad drobných mimovolních pohybů jako odpovědí „nevědomí“: co ideomotorický jev skutečně je, proč není detektorem pravdy a jak chránit paměť a výpověď.
Implikované direktivumPodmíněná sugesce, která předpokládá vnitřní dění posluchače a váže na ně jeho viditelný signál: stavba vzorce, jeho znaky a obrana proti vnucenému závěru.
Indukce podáním rukyRychlá indukce postavená na přerušení automatického pozdravu: proč je především jevištní demonstrací, co o ní říká výzkum hypnózy a proč porušuje souhlas.
Konfuzní technikaZáměrné zmatení posluchače nejasnými, rozpornými nebo přetíženými sděleními, po němž následuje jasná nabídka: jak ho poznat a proč je rizikové.
Můj přítel JohnSdělení vložené do úst třetí osoby, takže mluvčí za ně neručí a posluchač je obtížně odmítá: struktura vzorce, jeho rozpoznání a obrana.
Otevřená sugesceSugesce, která nechává obsah či formu odpovědi otevřenou: kdy chrání autonomii a kdy předem určuje výklad každého prožitku. Struktura, znaky a obrana.
Posthypnotická sugesceSugesce, která se má projevit až po skončení hypnózy jako reakce na budoucí podnět: co o ní víme, jak se rozpozná a kde hrozí zneužití.
Přerušení vzorceNáhlé přerušení zaběhaného sledu chování, řeči nebo myšlení, které otevírá krátký okamžik nejistoty: terapeutická deeskalace i odklon od nepohodlného tématu.
Zasévání myšlenkyPředem vložená zmínka, která má později usnadnit přijetí určité myšlenky: vztah k výzkumu primingu a ukotvení, rizika pro paměť a obrana.
Složená sugesceSugesce složená z několika částí, v níž ověřitelné tvrzení nese neověřené: jak spojka přenáší souhlas, podle čeho ji poznat a jak výpověď rozpojit.
Sugesce pokrývající všechny možnostiSugesce, která vyjmenuje všechny možné reakce včetně žádné a každou předem přijme: kde chrání klienta před selháním a kde činí tvrzení nevyvratitelným.
Technika proloženíKrátké sugestivní fráze vpletené do zdánlivě nesouvisejícího výkladu a vyčleněné hlasem: původ v Ericksonově práci s bolestí, rozpoznání a obrana.
Terapeutická dvojná vazbaRámec, v němž každá odpověď vede k jednomu výsledku: od Batesonovy teorie dvojné vazby k terapeutické podobě, jejímu zneužití a obraně metakomunikací.
UtilizaceEricksonův princip zapojit do změny vše, co klient přináší, včetně odporu a symptomu: přínos pro terapii a riziko tvrzení, které nelze vyvrátit.
Vědomě-nevědomá dvojná vazbaVazba, která rozdělí reakci mezi vědomou mysl a nevědomí, takže pochybnost i souhlas vedou k jednomu cíli: struktura, rozpoznání a obrana.
Věková regreseSugesce prožitku dřívějšího věku a vzpomínek z něj: proč nevede k věrnému záznamu minulosti a jak snadno vytváří přesvědčivé falešné vzpomínky.
Vnořené smyčkyPříběhy otevírané jeden v druhém, s jádrem sdělení uprostřed: jak struktura vnořených smyček drží pozornost, co tvrdí NLP a jak se jí bránit.
Vrstvení realitPříběhy vnořené do příběhů, v nichž se ztrácí, kdo co komu říká: struktura vrstvení realit, jeho vlivové užití, stav důkazů a obrana.
Hledání pozitivního záměru částiVzorec NLP, který u nechtěného chování hledá dobrý záměr jeho „části“: struktura, terapeutické užití a riziko, že se jím omlouvá ubližování druhým.
Sekvenční inkongruencePojem NLP pro nesoulad, který se rozkládá v čase: střídání protichůdných postojů, jeho výklad jako sporu částí a riziko, že se jedna fáze prohlásí za pravé já.
Simultánní inkongruencePojem NLP pro současný nesoulad slov, hlasu a těla: jak ho NLP vykládá jako hlas nesouhlasící části a proč se výklad zneužívá k popření výslovného ne.
Vyjednávání mezi částmiVzorec NLP, který vnitřní konflikt řeší jako dohodu mezi částmi: struktura, vztah k reframingu, chybějící důkazy a přesun vnějšího sporu dovnitř člověka.
Vytvoření nové částiVzorec NLP, podle něhož si člověk může „vytvořit“ novou vnitřní část pro chybějící chování: tvrzení, znaky zneužití, chybějící důkazy a obrana autonomie.
Záměna „ale“ za „a“Pravidlo NLP nahrazovat spojku „ale“ spojkou „a“, aby první část výroku neztratila váhu: co říká pragmatika, kde záměna pomáhá a kde zakrývá rozpor nebo přesun viny.
Časové posuny v jazycePosuny slovesného času a časových výrazů, jimiž se problém odsouvá do minulosti a cíl předjímá jako hotový: tvrzení NLP, klinický rozměr, zneužití v kontrolujících vztazích.