Kontext cíle🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-19.05
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Cíle a výsledky
Druh	pojem
Anglicky	Context of the outcome
Jiné názvy	kdy, kde a s kým, kontextové vymezení cíle
Obecnější heslo	Dobře formulovaný výsledek
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Kontext cíle je podmínka dobře formulovaného výsledku, podle níž má být žádaný stav vymezen tím, kdy, kde a s kým má platit, a také tím, kde platit nemá. Cíl „chci být rozhodnější“ podle ní není hotový, dokud není zřejmé, zda jde o pracovní porady, o jednání s úřady, nebo o výchovu dětí, a zda by stejná změna v jiné oblasti nebyla na škodu. Úvodní učebnice NLP podmínku zdůvodňují tím, že žádné chování není užitečné všude a že cíl bez kontextu může vést ke změně, která v některých situacích pomůže a v jiných uškodí (O'Connor a Seymour 1990). Podmínka je úzce spojena s ekologií cíle, která se ptá po důsledcích, a s myšlenkou kontextového přerámcování, podle níž totéž chování má v různých situacích různý význam. Pro kompendium je důležitá hlavně svou opačnou podobou: kontrolující prostředí mívají sklon cíl kontextem nevymezovat, a tak jej rozšířit na celý život člověka.

Původ a souvislosti🔗

Důraz na kontext vychází z teorie komunikace, z níž NLP čerpalo. Bateson zdůrazňoval, že význam každého sdělení i jednání závisí na kontextu, v němž se objeví, a že lidé i zvířata se učí rozpoznávat signály, které kontext označují a určují, jak má být jednání chápáno (Bateson 1972). Pragmatická teorie komunikace z jeho okruhu přidala rozlišení obsahové a vztahové roviny sdělení a ukázala, že totéž chování může v jednom vztahu podporovat a v jiném ničit (Watzlawick, Beavin a Jackson 1967). Bandler a Grinder na těchto základech postavili kontextové přerámcování, v němž se pro chování, které člověk pokládá za problém, hledá situace, kde by bylo užitečné (Bandler a Grinder 1982). Podmínka kontextu cíle je obráceným použitím téže úvahy: místo hledání kontextu, kde chování pomáhá, se předem vymezuje kontext, kde má žádaná změna platit. V pozdějším modelu takzvaných logických úrovní odpovídá kontext nejnižší úrovni, úrovni prostředí (Dilts a DeLozier 2000). Model se odvolává na Batesonovy úrovně učení, ale v této podobě je pozdější konstrukcí NLP, nikoli převzatým Batesonovým pojmem.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně jde o přiřazení hranic k cíli; úvodní učebnice podmínku kontextu formulují otázkami, kde, kdy a s kým má být cíl dosažen (O'Connor a Seymour 1990). Hranice mají tři rozměry: situační (při jakých činnostech a na jakých místech), časový (od kdy, do kdy, jak často) a vztahový (vůči komu). Každý rozměr lze vymezit kladně, tedy kde cíl platí, a záporně, tedy kde neplatí. Teprve záporné vymezení chrání oblasti života, v nichž dosavadní chování funguje a změna by škodila. Kdo se chce naučit tvrdě vyjednávat s dodavateli, nemusí chtít tvrdě vyjednávat s partnerem.

Manipulativní struktura vzniká dvěma opačnými pohyby. Prvním je rozšíření kontextu: cíl formulovaný pro jednu oblast se prohlásí za měřítko celého života, takže hranice mezi rolemi se jeví jako nedostatek odhodlání. Lifton popsal tento rys u totalitních prostředí jako kontrolu prostředí, v níž skupina usiluje o to, aby žádná oblast života nezůstala mimo její dosah a měřítka (Lifton 1961). Druhým pohybem je zúžení kontextu: cíl se vymezí tak úzce, že z rozhovoru vypadnou oblasti, kde by změna škodila nebo kde se projevují její náklady. Oba pohyby mají společné to, že o hranicích rozhoduje někdo jiný než člověk, jehož život se mění.

Detekční znaky🔗

Rozšíření kontextu se pozná podle výroků, které odmítají oddělovat práci, rodinu a volný čas („kdo to myslí vážně, žije to pořád“), podle očekávání dostupnosti mimo dohodnutou dobu a podle toho, že čas věnovaný jiným oblastem se vykládá jako nedostatek oddanosti. Kompendium tuto konfiguraci popisuje jako totalizaci skrze výkon a roli, v níž hodnota člověka splyne s hodnocením skupiny a identita s rolí. Kazuistika kultu zakladatele startupu ukazuje, jak se pracovní cíl bez kontextových hranic může stát celým obsahem života. Zúžení kontextu se pozná naopak podle toho, že rozhovor o cíli pečlivě vynechává oblasti, kde by se změna projevila nepříjemně: prodejce mluví o tom, jak se klient bude cítit s novým produktem, ale nemluví o tom, jak se bude cítit při splácení. Singerová a Lalichová popisují, jak skupiny postupně obsazují čas a vztahy svých členů, až mimo skupinu nezbude prostor, v němž by člověk mohl její požadavky posoudit s odstupem (Singer a Lalich 1995).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití chrání člověka před nežádoucím přenosem změny. Terapeutka, která s klientem ujasní, že více se prosazovat chce na poradách, ale doma mu současný klidný styl vyhovuje, mu pomáhá zaměřit práci a zároveň zachovat to, co funguje. Satirová popisovala, jak nevyslovená a nepružná pravidla rodiny určují, co se kde smí říkat a dělat, a pokládala jejich vyjasnění za součást zdravé rodinné komunikace (Satir 1972). V organizacích je kontextové vymezení cílů podmínkou udržitelného výkonu: cíl, který platí v pracovní době, nekonkuruje odpočinku a rodině. Manipulativní užití posouvá hranice v zájmu toho, kdo cíl vyhodnocuje. Rozpoznává se podle otázek. Kdo rozhodl, kde cíl platí? Je dovoleno, aby existovaly oblasti života, na které se cíl nevztahuje? A zahrnuje rozhovor i oblasti, kde se projeví náklady změny, nebo jen ty, kde se projeví její přínosy?

Zvláštním případem je kontext vztahový. Cíl „chci být otevřenější“ může znamenat otevřenost vůči blízkým, nebo otevřenost vůči skupině, která po členech žádá zpovědi a sdílení důvěrností. V druhém případě se cíl, který člověk formuloval jako osobní rozvoj, mění v požadavek, aby skupině zpřístupnil informace, jež mohou později sloužit jako páka. Lifton popsal v prostředích myšlenkové reformy kult zpovědi, v němž se ochota odhalit sebe sama stává měřítkem oddanosti (Lifton 1961). Vymezit, vůči komu cíl platí, proto není formalita. Je to otázka, kdo získá přístup k tomu, co se člověk o sobě naučí, a kdo bude mít moc s tím naložit. Legitimní kontext dává člověku právo říct, že některé věci patří jen do vztahů, které si sám vybral.

Stav důkazů🔗

Obecná teze, že chování závisí na situaci a že tentýž rys se v různých kontextech projevuje různě, patří k dobře doloženým poznatkům sociální a osobnostní psychologie, ale tato literatura stojí mimo NLP a katalog ji necituje. Pro podmínku kontextu cíle v podobě, v jaké ji formuluje NLP, kontrolované studie katalogu nejsou známy. Dřívější hodnocení NLP dospělo k závěru, že jeho výzkum nepodporuje klíčová tvrzení oboru, a doporučilo zdrženlivost (Heap 1988). Pozdější rozbor databáze výzkumů NLP konstatoval, že převážná většina kontrolovaných studií tvrzení NLP nepodporuje (Witkowski 2010). Kritici rovněž upozorňují, že NLP přebírá pojmy z teorie komunikace, například pojem kontextu, ale používá je volněji než jejich autoři (Tosey a Mathison 2009). Pro čtenáře z toho plyne, že podmínka kontextu je rozumné připomenutí, které se opírá o obecné poznatky psychologie, ne o zvláštní výzkum NLP.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je výslovné vymezení hranic cíle. Kdo si ujasní, v jakých situacích, v jakém čase a vůči komu chce cíl sledovat, a kde ne, má měřítko, podle něhož pozná, že se cíl začíná rozpínat. Druhou obranou je chránit oblasti života, které na cíli nezávisejí: vztahy, odpočinek, zájmy a lidi mimo pracovní nebo skupinový okruh. Tyto oblasti nejsou jen odměnou, ale také místem, odkud lze s odstupem posoudit, co se v ostatních oblastech děje. Třetí obranou je všímat si, kdy se pracovní nebo skupinový cíl začne vykládat jako měřítko hodnoty člověka. Hassan zdůrazňuje význam vztahů mimo kontrolující skupinu, protože právě tyto vztahy umožňují porovnat skupinová měřítka s jinými (Hassan 1988). U lidí, u nichž cíl bez hranic vedl k vyhoření nebo k rozpadu vztahů, se zotavení opírá o obnovu oddělených rolí a o pomalé znovunalezení oblastí, v nichž hodnota člověka nezávisí na výkonu. Herman popisuje závěrečnou fázi zotavení po traumatu jako znovunavázání spojení s lidmi a s běžným životem, které podobným způsobem obnovuje prostor mimo to, co člověka ovládalo (Herman 1992).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1982). Reframing: Neuro-Linguistic Programming and the Transformation of Meaning. Moab: Real People Press.
• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Heap, M. (1988). Neurolinguistic programming: An interim verdict. In M. Heap (Ed.), Hypnosis: Current Clinical, Experimental and Forensic Practices (pp. 268–280). London: Croom Helm.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Satir, V. (1972). Peoplemaking. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Watzlawick, P., Beavin, J. H., & Jackson, D. D. (1967). Pragmatics of Human Communication. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Cíle a výsledky – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Dobře formulovaný výsledek – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Rámec – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Frame (concept))
• Kontextový reframing – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Context reframing)
• Úroveň prostředí – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Environment level)
• Ekologie cíle – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Ecology of the outcome)

V kompendiu

• Scénář K: pokročilá konfigurace – totalizace skrze výkon a roli – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 62: Kult zakladatele startupu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Cíl pod vlastní kontrolou – předchozí heslo rodiny
• Zdroje pro dosažení cíle – další heslo rodiny