Indukce podáním ruky🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-05.05
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Ericksonovská hypnóza
Druh	vzorec
Anglicky	Handshake induction
Jiné názvy	přerušené podání ruky, handshake interrupt
Obecnější heslo	Přerušení vzorce
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Indukce podáním ruky je zvláštní případ přerušení vzorce, ve kterém se jako zaběhaný sled využívá podání ruky, tedy jeden z nejvíce automatizovaných společenských rituálů. Rituál se v místě, kde obě strany očekávají jeho dokončení, nečekaně naruší, a krátký okamžik nejistoty, který tím vznikne, se podle tvrzení NLP využije k navození hypnotického stavu. Literatura NLP techniku připisuje Ericksonovi a předvádí ji jako příklad toho, jak se dá trans navodit rychle a bez formální přípravy (Grinder a Bandler 1981). Kompendium ji popisuje proto, že je jedním z nejviditelnějších symbolů takzvané skryté hypnózy: na jevištích, v online kurzech a v komunitě „umění svádění“ se prezentuje jako důkaz, že hypnózu lze použít na kohokoli a bez jeho vědomí. Tato stránka popisuje strukturu jevu, jeho skutečné předpoklady a důvody, proč se o něm hovoří s velkou nadsázkou. Neobsahuje a nesmí obsahovat popis provedení.

Původ a souvislosti🔗

Ericksonova klinická práce obsahovala řadu postupů, které využívaly nečekanost a přerušení automatických úkonů k oslabení obvyklých vědomých rámců, a jeho spolupracovníci tuto skupinu postupů obecně popisují jako práci s překvapením a zmatením (Erickson, Rossi a Rossi 1976). Podání ruky se v tomto kontextu uvádí jako situace, v níž se automatičnost lidského chování projevuje zvlášť zřetelně. Bandler a Grinder z toho v seminářích o hypnóze udělali samostatnou demonstrační techniku a spojili ji s pojmem přerušení vzorce, tedy s tvrzením, že každý dostatečně automatizovaný úkon lze přerušit a otevřít tak prostor pro sugesci (Grinder a Bandler 1981). Mechanismus podrobněji rozebírá stránka Přerušení vzorce a jeho jazykovou obdobu stránka Konfuzní technika.

Odtud technika přešla do dvou prostředí, kde se z ní stal především marketingový symbol. Prvním je jevištní hypnóza, kde rychlé indukce slouží efektu představení. Druhým jsou komerční kurzy „konverzační“ nebo „skryté“ hypnózy, které ji nabízejí jako dovednost použitelnou v obchodě, ve vztazích nebo při svádění. V obou případech se z původně klinického kontextu ztrácí to, co dávalo smysl Ericksonovým postupům: dohodnutý cíl, léčebný vztah a souhlas klienta. Tosey a Mathison upozorňují, že NLP se šíří především jako trénink a demonstrace, jejichž přesvědčivost spočívá v zážitku účastníků, ne v nezávislém ověření (Tosey a Mathison 2009).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně stojí indukce podáním ruky na třech prvcích, které jsou společné všem přerušením vzorce. Prvním je silně automatizovaný sled, u něhož člověk nepřemýšlí o dalším kroku. Druhým je narušení v místě, kde sled očekává pokračování. Třetím je krátký okamžik orientace, ve kterém člověk hledá vysvětlení situace. Langerová a spolupracovníci ukázali, že naučené společenské scénáře probíhají s minimálním zpracováním obsahu, a právě tato bezmyšlenkovitost vytváří předvídatelné místo, kde lze sled narušit (Langer, Blank a Chanowitz 1978).

Pro pochopení jevu je ale podstatnější to, co se děje kolem samotného okamžiku. Na jevišti předchází indukci výběr účastníků. Hypnotizér si zpravidla vybírá dobrovolníky, kteří se sami přihlásili, kteří v předchozích ukázkách reagovali výrazně a kteří přišli na představení s očekáváním, že hypnózu zažijí. Situace je silně strukturovaná společenskými očekáváními: dobrovolník ví, co se od něj čeká, a před publikem je pro něj nepříjemné neuposlechnout. Kirsch a Lynn shrnují, že reakce na sugesce do velké míry vysvětluje právě očekávání, motivace a výklad situace, a nikoli zvláštní účinek indukční techniky (Kirsch a Lynn 1995). Indukce podáním ruky je tedy především rituálem, který signalizuje „teď začíná hypnóza“, a jeho účinek se opírá o vše, co mu předchází.

Detekční znaky🔗

Pozorovatel může rozpoznat několik znaků, které ukazují, že jde o demonstraci vlivu, a ne o běžný pozdrav. Podání ruky se nečekaně protáhne, změní nebo přeruší a druhá osoba zaváhá. Mluvčí v tomto okamžiku začne mluvit pomaleji, jiným tónem nebo s pokyny zaměřenými na tělo a pozornost. Kontext bývá neobvyklý: pódium, seminář o vlivu, video na sociálních sítích nebo setkání, kde se mluvčí předem prezentuje jako hypnotizér. Velmi výmluvný je obchodní rámec, ve kterém se ukázka nabízí jako důkaz účinnosti kurzu, a slib, že technika „funguje na každého“ a že si jí „nikdo nevšimne“. Tento slib je sám o sobě detekčním znakem pseudovědeckého tvrzení: Lilienfeld a spolupracovníci řadí k varovným znakům pseudovědy tvrzení bez jakýchkoli mezí platnosti a nadměrné opírání se o svědectví a anekdoty místo kontrolovaného ověření (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je úzké. Klinická hypnóza rychlé indukce s fyzickým přerušením nepotřebuje, protože reakce na sugesce závisí víc na očekávání a ochotě spolupracovat než na druhu indukce (Kirsch a Lynn 1995), a většina klinických postupů stojí na pomalé a vysvětlené indukci se souhlasem pacienta. Výukově může mít smysl ukázka na odborném semináři o historii a psychologii hypnózy, pokud je předem ohlášená, účast je dobrovolná a výklad zdůrazní roli očekávání a společenského tlaku. I tehdy je fyzický kontakt bez předchozí dohody eticky problematický.

Manipulativní užití porušuje souhlas ve dvou rovinách. Fyzicky jde o dotek, který druhá osoba přijala jako pozdrav, a ne jako součást procedury, a jehož povahu nemohla předvídat. Psychologicky jde o pokus ovlivnit stav člověka bez jeho vědomí. Na jevišti se k tomu přidává riziko pádu nebo zranění, protože náhlé uvolnění těla nebo ztráta rovnováhy mohou mít fyzické následky. V komerčních kurzech skryté hypnózy se technika prodává jako nástroj získání moci nad druhými, což kompendium řadí k obecnějšímu vzorci guru a adepta: účastníci kupují příslib výjimečné schopnosti, jehož neúspěch se vždy vyloží jako jejich vlastní nedostatek tréninku. Cialdini popisuje, jak autorita a sociální důkaz, tedy chování ostatních v publiku, zvyšují ochotu vyhovět i u lidí, kteří by sami za sebe odmítli (Cialdini 2009).

Stav důkazů🔗

Kontrolované studie, které by prokazovaly, že indukce podáním ruky navozuje hypnotický stav nezávisle na očekávání a výběru účastníků, neexistují. Ericksonovská literatura dokládá své indukční postupy převážně přepisy sezení, kazuistikami a komentáři, nikoli kontrolovanými srovnáními (Erickson, Rossi a Rossi 1976). Výzkum hypnózy přitom opakovaně ukazuje, že hypnabilita je relativně stabilní individuální vlastnost, že lidé se v ní výrazně liší a že reakce na sugesce lze z velké části vysvětlit očekáváním a výkladem situace (Kirsch a Lynn 1995). To je v přímém rozporu s tvrzením kurzů skryté hypnózy, že technika funguje spolehlivě a na každého. Přehledy výzkumu NLP takové techniky jako účinné nepodkládají; Witkowski konstatuje, že naprostá většina kontrolovaných studií tvrzení NLP nepodporuje (Witkowski 2010), a zpráva Národní rady pro výzkum USA, která NLP hodnotila jako techniku ovlivňování výkonu, nenašla pro jeho účinnost dostatečné doklady (Druckman a Swets 1988). Jev, který lze na jevišti pozorovat, je reálný, ale jeho vysvětlení je společenské a psychologické, nikoli specifické pro techniku.

Obrana a zotavení🔗

Obranou je vědět, co se v takové situaci skutečně děje. Krátké zaváhání po nečekaném narušení pozdravu je přirozená orientační reakce, nikoli známka toho, že člověk „upadá do transu“. Kdo to ví, může situaci klidně ukončit: stáhnout ruku, udělat krok zpět a nepřijímat žádný další pokyn. Legitimní je nesouhlasit s fyzickým kontaktem a požádat o vysvětlení. V kontextu seminářů a představení pomáhá vědět, že účast na ukázce je vždy dobrovolná a že společenský tlak publika není důvod k účasti. Pro lidi, kteří zakoupili kurz skryté hypnózy a mají pocit, že „selhali“, je užitečné vědět, že neúspěch není jejich nedostatek, ale rozpor mezi slibem kurzu a tím, co o hypnóze víme. Kdo měl z jevištní nebo skryté indukce nepříjemný zážitek, například úzkost, pocit ztráty kontroly nebo zahanbení před publikem, může tento zážitek zpracovat s odborníkem, který mu vysvětlí mechanismus. Herman zdůrazňuje, že základem zotavení po zážitku bezmoci je obnovení kontroly a práva rozhodovat o sobě (Herman 1992). Předběžné seznámení s technikami vlivu podle principu očkování snižuje jejich účinek a je nejlepší prevencí (McGuire 1964).

Literatura🔗

• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Erickson, M. H., Rossi, E. L., & Rossi, S. I. (1976). Hypnotic Realities: The Induction of Clinical Hypnosis and Forms of Indirect Suggestion. New York: Irvington.
• Grinder, J., & Bandler, R. (1981). Trance-formations: Neuro-Linguistic Programming and the Structure of Hypnosis. Moab: Real People Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kirsch, I., & Lynn, S. J. (1995). The altered state of hypnosis: Changes in the theoretical landscape. American Psychologist, 50(10), 846–858.
• Langer, E. J., Blank, A., & Chanowitz, B. (1978). The mindlessness of ostensibly thoughtful action: The role of „placebic“ information in interpersonal interaction. Journal of Personality and Social Psychology, 36(6), 635–642.
• Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Ericksonovská hypnóza – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Přerušení vzorce – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Konfuzní technika – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Confusion technique)
• Přerušení vzorce – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Pattern interrupt)
• Levitace ruky – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Hand levitation)
• Ideomotorická signalizace – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Ideomotor signalling)
• Konverzační hypnóza – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Conversational (covert) hypnosis)

V kompendiu

• EA-1.5.1 Strategická proxemika – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.6.1 Vzorec guru a adept – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Přerušení vzorce – předchozí heslo rodiny
• Levitace ruky – další heslo rodiny