Od problému k výsledku🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-19.10
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Cíle a výsledky
Druh	vzorec
Anglicky	Problem to outcome
Jiné názvy	přechod z rámce problému do rámce výsledku, problem frame a outcome frame
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Od problému k výsledku je v NLP označení pro přesun rozhovoru z takzvaného rámce problému do rámce výsledku. V rámci problému se rozhovor ptá, co je špatně, proč to tak je, kdo za to může a jak dlouho to trvá. V rámci výsledku se ptá, co člověk chce místo toho, jak pozná, že toho dosáhl, a co k tomu potřebuje. Úvodní učebnice NLP rámec výsledku doporučují jako výchozí postoj praktika a zdůvodňují ho tím, že rozbor příčin problému často problém jen prohlubuje, kdežto popis žádaného stavu otevírá směr jednání (O'Connor a Seymour 1990). Vzorec úzce souvisí s rámcem výsledku, který katalog popisuje mezi rámci a přerámcováním, a s metaprogramem k cíli a od problému. Na této stránce jde o samotný přechod: o okamžik, kdy se rozhovor otočí od minulosti k budoucnosti. Pro kompendium je tento okamžik citlivý. Pokud přijde ve správnou chvíli, vyvádí člověka z bezvýchodného kroužení. Pokud přijde předčasně nebo na pokyn autority, uzavírá téma, o němž by se mluvit mělo.

Původ a souvislosti🔗

Přesun od problému k cíli má v psychoterapii několik kořenů, z nichž NLP čerpalo. Haley popsal, jak Erickson soustředil terapii na změnu v přítomnosti a na to, jak bude život klienta vypadat dál, a jak málo se zabýval rozborem minulosti a hledáním vhledu (Haley 1973). Krátká terapie výzkumného centra v Palo Altu dospěla k závěru, že problémy se často udržují právě pokusy o jejich řešení, a doporučovala zaměřit se na konkrétní, malou a pozorovatelnou změnu místo na hledání hlubokých příčin (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Bandler a Grinder postavili svůj přístup na otázce, jak problém funguje, tedy na jeho struktuře, a ne na otázce, proč vznikl, a z toho odvodili i důraz na žádaný stav (Bandler a Grinder 1979). Mimo NLP se podobná orientace stala základem terapie zaměřené na řešení, která pracuje s popisem života, v němž problém zmizel. Kognitivní terapie stojí v tomto ohledu uprostřed: problém i jeho výklad pečlivě rozebírá, ale rozbor vždy spojuje s hledáním alternativ a s konkrétními úkoly (Beck 1976).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně jde o změnu časové orientace a typu otázek. Rámec problému je orientován k minulosti a ptá se po příčinách; rámec výsledku je orientován k budoucnosti a ptá se po cílech a cestách. Takto oba rámce staví proti sobě úvodní učebnice oboru (O'Connor a Seymour 1990). Přechod mezi nimi může být měkký, kdy se po vyslechnutí problému nabídne otázka na žádaný stav, nebo tvrdý, kdy se rozhovor o problému přeruší a další mluvení o něm se označí za neužitečné. Měkký přechod popis problému dokončí a přidá k němu směr. Tvrdý přechod popis problému nahradí.

Pro rozlišení je důležité, co problém v rozhovoru znamená. Někdy je problémem vnitřní stav člověka, s nímž se dlouho točí v kruhu, a přesun k výsledku mu pomáhá vystoupit z kruhu. Jindy je problémem událost, která se stala, například křivda, porušení dohody nebo násilí, a popis této události je pro člověka i pro okolí nezbytnou informací. V prvním případě je přesun k výsledku nabídkou úlevy. Ve druhém může být nástrojem, jímž se odpovědnost za událost rozpustí v otázce, co chce oběť „teď“. Herman popsala, že zotavení z traumatu vyžaduje nejprve bezpečí, potom vzpomínání a truchlení, tedy vyslovení toho, co se stalo, a teprve poté znovunavázání spojení s životem (Herman 1992). Předčasný přesun k výsledku přeskakuje fázi, kterou nelze vynechat.

Detekční znaky🔗

Manipulativní nebo škodlivé užití se rozpoznává podle několika znaků. Prvním je, že přesun k výsledku přichází ve chvíli, kdy popis problému začíná usvědčovat autoritu, skupinu nebo instituci. Druhým je slovník, který mluvení o problému znehodnocuje: „ulpívání na minulosti“, „role oběti“, „negativní energie“, „nepřinášej problémy, přinášej řešení“. Třetím je, že otázka po tom, co se stalo a kdo za to odpovídá, se převádí na otázku, co chce udělat ten, komu bylo ublíženo, takže pachatel z rozhovoru zmizí. Čtvrtým je opakování: kdykoli se člověk k problému vrátí, je znovu odveden k cíli, a problém tak nikdy není vysloven celý. Kompendium popisuje obecnější podobu tohoto mechanismu jako tematickou diverzi, tedy systematické přesměrování rozhovoru od toho, co je pro mluvčího nepříjemné. V organizacích se znak projevuje tím, že oznamovatelé pochybení jsou hodnoceni podle toho, zda přinesli řešení, a ne podle toho, zda upozornili na skutečný problém. Lifton popsal v uzavřených skupinách ustálené fráze, které ukončují přemýšlení o nepohodlném tématu dřív, než se rozvine (Lifton 1961).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití následuje po vyslechnutí problému a respektuje tempo člověka. Rodinná poradkyně, která páru nejprve dá prostor popsat, jak je vyčerpávají opakované hádky, a teprve pak nabídne otázku, jak by vypadal večer, který by jim vyhovoval, používá přechod jako pozvání, ne jako příkaz. Motivační rozhovory podobně pracují s tím, že člověk musí mít možnost vyslovit obě strany své ambivalence, tedy i to, co je špatně, dřív než se rozhovor posune k plánu změny (Miller a Rollnick 2013). Pro lidi, kteří se v rozboru příčin točí bez výsledku, může přechod k výsledku znamenat úlevu a obnovu pocitu, že mohou jednat; v kompendiu na to navazuje přehled terapeutických přístupů, který zdůrazňuje narativní rekonstrukci i budování budoucnosti. Manipulativní užití používá přechod k tomu, aby se o problému nemluvilo. Rozpoznává se podle otázek: byl problém vysloven celý? Komu prospívá, že se o něm přestane mluvit? Je přechod nabídnut, nebo vynucen? A zůstává ve výsledku místo pro to, aby někdo převzal odpovědnost za to, co se stalo?

Stav důkazů🔗

Pro přesun od problému k výsledku jako samostatnou intervenci NLP katalogu nejsou známy kontrolované studie. Terapie zaměřená na řešení, která na podobném principu stojí, má vlastní výzkumnou literaturu se smíšenými a spíše skromnými výsledky; tato literatura stojí mimo NLP a katalog ji necituje. Pro NLP jako celek systematický přehled účinků na zdravotní výsledky nenašel dostatek kvalitních studií k závěru o účinnosti (Sturt a kol. 2012). Delfský průzkum mezi odborníky na psychoterapii zařadil NLP mezi postupy pokládané za zdiskreditované (Norcross, Koocher a Garofalo 2006). Kritický přehled pro koučink upozorňuje na slabou výzkumnou základnu nástrojů NLP (Passmore a Rowson 2019). Klinická literatura o traumatu naopak dobře dokládá, že vyslovení a zpracování toho, co se stalo, je podstatnou součástí zotavení a že jeho přeskočení může zotavení ztížit (Herman 1992). Pro čtenáře z toho plyne, že orientace na výsledek je užitečný postoj, ale její výhodnost závisí na tom, o jaký problém jde a kdy přichází.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je trvat na právu popsat problém celý. Kdo je odváděn od popisu toho, co se stalo, může výslovně říct, že k cíli se rád dostane, ale nejprve chce dokončit popis. Pomáhá mít popis zapsaný: datum, událost, svědky, vlastní slova. Zapsaný popis nelze odvést otázkou na budoucnost. Druhou obranou je rozlišit, zda jde o vnitřní kroužení, z něhož chce člověk sám vystoupit, nebo o událost, za kterou někdo odpovídá; v druhém případě je přesun k výsledku na místě až poté, co je odpovědnost pojmenována. Třetí obranou je hledat prostředí mimo skupinu nebo instituci, kde lze problém vyslovit bez nálepky negativity: nezávislého odborníka, oznamovací kanál, právní poradnu. Výzkum odolnosti vůči přesvědčování naznačuje, že kdo pozná strukturu tlaku předem, snáze ho odmítne (McGuire 1964). V klinické práci s lidmi, kterým bylo dlouhodobě bráněno mluvit o tom, co se jim stalo, se zotavení opírá o bezpečné místo k vyprávění, o uznání a teprve potom o plánování budoucnosti; právě toto pořadí chrání před tím, aby orientace na výsledek sloužila k zapomnění (Herman 1992).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Haley, J. (1973). Uncommon Therapy: The Psychiatric Techniques of Milton H. Erickson, M.D. New York: W. W. Norton.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Cíle a výsledky – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Rámec výsledku – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Outcome frame)
• Budoucí přehrávání – příbuzné heslo (Časová osa, Future pacing)
• Model SCORE – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, SCORE model)
• K cíli a od problému – příbuzné heslo (Metaprogramy, Toward and away from)
• Dobře formulovaný výsledek – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Well-formed outcome)
• Kladná formulace cíle – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Stated in the positive)

V kompendiu

• 6.3 Terapeutické přístupy — přehled – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.3.3 Tematická diverze – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Otázky výsledku – předchozí heslo rodiny