#nlp-uziti-dvoji

305 stránek se štítkem #nlp-uziti-dvoji.

Zobrazit v Mapě knihy Všechny štítky

Všechny stránky 305

Chunking dolůPřesun rozhovoru od obecného ke konkrétním případům, částem a podrobnostem: kdy zpřesňuje porozumění a kdy slouží k rozkouskování závazku nebo ke zneplatnění zkušenosti.
Chunking nahoruPřesun rozhovoru od konkrétního k obecným třídám, účelům a hodnotám: jak vytváří shodu, kde pomáhá hledat společný zájem a kde slouží k úniku od ověřitelných otázek.
Hierarchie myšlenekModel NLP, který řadí pojmy od konkrétních případů k obecným třídám a účelům: jak pomáhá orientaci v řeči a jak se zneužívá k nepozorovaným skokům mezi úrovněmi.
Izomorfní metaforaMetafora, jejíž postavy a děj strukturně kopírují situaci posluchače: jak se izomorfie pozná, proč přenáší závěry bez argumentu a co o ní říká výzkum.
Komunikační kategorie Virginie SatirovéPět komunikačních postojů, které Virginie Satirová popsala u lidí pod tlakem: odkud pocházejí, jak je převzalo NLP, jak je rozpoznat a kde se z popisu stává nálepka.
Laterální chunkingPřesun rozhovoru k jinému případu téže třídy, tedy k analogii, příkladu nebo srovnání: kdy osvětluje zkušenost a kdy rozpouští konkrétní odpovědnost ve falešné ekvivalenci.
ObviňovatelObviňující postoj podle Virginie Satirové: hledání viny u druhých, zobecňování a nadřazenost; jak ho odlišit od oprávněného hněvu a jak rozpoznat, kdy slouží k vynucení ústupku.
Otázky místo tvrzeníTvrzení, obvinění nebo sugesce v podobě otázky: jak otázka přenáší předpoklady, proč chrání tazatele před odpovědností, co dokládá výzkum svědectví a jak se bránit.
PočítačSuperrozumný postoj podle Virginie Satirové: přesný, neosobní a abstraktní jazyk bez citů; kdy jde o profesní věcnost a kdy racionalita slouží k umlčení a k popření dopadu.
Výzva „představte si“Výzva „představte si“, která vede posluchače k živé představě: proč snadno představitelné působí pravděpodobně, kde slouží terapii a kde předbíhá rozhodnutí a obchází úsudek.
RozptylovačRozptylující postoj podle Virginie Satirové: odpovědi mimo téma, přeskakování a odvádění pozornosti; kdy jde o úzkostnou ochranu, kdy o regulaci napětí a kdy o úmyslný únik.
UsmiřovatelUsmiřující postoj podle Virginie Satirové: souhlas, omluvy a ustupování na vlastní úkor; jak ho odlišit od zdvořilosti, kdy je znakem strachu a kdy se hraje jako tah.
Terapeutická metaforaPříběh nebo obraz, kterým NLP podle Ericksonova vzoru nepřímo nabízí řešení problému: co se o něm tvrdí, co doložit nelze a kdy se mění v nenapadnutelný nátlak.
Slovo „zatím“Slovo „zatím“ a obrat „ještě ne“, které činí omezení dočasným: jak v NLP přerámovává limitující přesvědčení a jak v uzavřených skupinách odkládá odpověď do nekonečna.
Slovo „zkusit“Slovo „zkusit“, které podle NLP předpokládá nezdar: jeho kořeny v hypnóze a pragmatice, užití k vysvětlování neúspěchu metody a k nízkoprahovým závazkům, obrana.
Auditivní a tonální kotvyKotvy tvořené slovem, tónem hlasu, zvukem nebo hudbou: Pavlovův metronom, Ericksonovo tonální značkování, nabitý jazyk skupin a naučené signály hrozby ve vztazích.
Kinestetické kotvyKotvy založené na dotyku a tělesném pocitu: jak se v NLP spojuje stav s dotykem, kde to slouží sebeovládání a kde se dotyk mění v nástroj vlivu.
Kolaps kotevVzorec NLP, který má souběžným spuštěním dvou kotev oslabit nepříjemný stav: vztah k protipodmiňování, chybějící doklady a riziko utlumení ochranného strachu.
KotveníZákladní vzorec NLP, který spojuje vnější podnět s vnitřním stavem: jeho vztah k Pavlovovu podmiňování, tvrzení, která ho přesahují, a znaky zneužití.
Kotvy v prezentaci a vystoupeníJak řečník spojuje místa na pódiu, gesta a tón hlasu s tématy a náladami publika, kdy to pomáhá porozumění a kdy to zabarvuje hodnocení námitek.
Nechtěné kotvy a spouštěčeSpontánně vzniklé asociace a traumatické spouštěče: co NLP nazývá nechtěnými kotvami, proč nejsou totéž co klinické připomínky traumatu a jak je posuzovat.
Prostorové kotveníVzorec NLP, který spojuje stavy, témata nebo hodnocení s místy v prostoru: užití v terapii a při vystoupení, kořeny v gestaltu a znaky prostorového zvýhodnění.
Řetězení kotevVzorec, který spojuje několik kotvených stavů do řady, v níž jeden vede k dalšímu: tvrzený terapeutický smysl, vztah k podmiňování vyššího řádu a zneužití v prodeji.
Vrstvení kotevVzorec NLP, který spojuje více zážitků téhož druhu s jedinou kotvou, aby zesílil vyvolaný stav: tvrzení o sčítání, poznatky o složených podnětech a zneužití na seminářích.
Testování kotvyOvěřování, zda kotva vyvolá zamýšlený stav: proč je pozorování reakce náchylné ke zkreslení očekáváním a jak se z testu stává zkouška vlivu na druhém.
Vizuální kotvyKotvy tvořené gestem, výrazem, obrazem, barvou nebo symbolem: vztah k podmiňování zrakovými podněty, užití v prezentacích a reklamě a symboly skupin jako nositelé stavů.
Čtení myšlenekKategorie meta-modelu pro tvrzení o tom, co si druhý myslí nebo cítí, bez udání zdroje: kdy jde o empatickou hypotézu a kdy o přepisování cizí zkušenosti.
Pořadí otázek meta-modeluPředstava, že otázky meta-modelu mají své pořadí a tempo: co tradice NLP o pořadí tvrdí, jak se pořadí projevuje v rozhovoru a kdy se z dotazování stává nátlak.
Komplexní ekvivalenceKategorie meta-modelu pro výroky „X znamená Y“: jak se pozorovatelné chování ztotožňuje s významem a jak se takové rovnítko užívá k přepisování kritiky na vadu.
Meta-model jako výslechový nástrojMeta-model přenesený z terapie do výslechu, vyjednávání a sporu: kde přesné otázky pomáhají získat informace a kde se požadavek přesnosti mění v nátlak a past.
Meta-modelSoustava jazykových kategorií a upřesňujících otázek z rané fáze NLP: kde pomáhá vracet řeč ke zkušenosti a kde se mění ve výslech, který druhého umlčí.
Modální operátor možnostiKategorie meta-modelu pro slova jako „nemohu“ a „nejde to“: jak vymezují hranice možného, kdy popisují skutečnou mez a kdy slouží k uzavření člověka v bezmoci.
Modální operátor nutnostiVýrazy „musím“, „měl bys“, „nesmíš“ bez uvedeného důvodu a důsledku: kde označují skutečnou podmínku a kde z přání nebo strachu dělají neodvolatelné pravidlo.
Nespecifikované slovesoSloveso, které neříká, co se konkrétně stalo: kde je běžnou zkratkou a kde zastírá jednání, podsouvá výklad události a mění svědectví.
Nespecifikovaný referenční indexVýrazy jako „lidi“, „oni“ nebo „to se nedělá“, které nejmenují, o kom je řeč: kde jde o ohleduplnou neurčitost a kde o vypůjčenou váhu anonymní většiny.
NominalizacePřevedení děje na podstatné jméno, které zakrývá aktéry a průběh: kde jde o běžnou zkratku řeči a kde se z procesu stává neměnná věc, o které nelze jednat.
Porušení selekčních omezeníVýroky, které neživým věcem či abstrakcím připisují vůli a city: jak je meta-model čte jako znak skryté odpovědnosti a kdy jde jen o běžnou metaforu či básnický obraz.
Presupozice v meta-modeluPresupozice jako kategorie meta-modelu: co výrok mlčky předpokládá, jak se skrytý předpoklad pozná a proč je zvlášť rizikový v otázkách, výsleších a svědectví.
Příčina a následekKategorie meta-modelu pro výroky typu „ty mě nutíš“: jak spojují cizí chování s vlastním stavem či jednáním a jak se jimi přesouvá odpovědnost na druhého.
Prosté vypuštěníVěta, z níž vypadl předmět nebo okolnost děje: většinou běžná úspornost řeči, v nátlaku prázdné místo, které si adresát vyplní tím nejhorším.
Univerzální kvantifikátorSlova „vždycky“, „nikdy“, „všichni“ a „nikdo“, která mění jednotlivé zkušenosti v zákon bez výjimek: kde pomáhají shrnout pravidlo a kde uzavírají budoucnost.
Ztracený performativHodnotící soud podaný bez toho, kdo ho vynáší („je špatné…“, „správný člověk…“): kde shrnuje sdílenou normu a kde z názoru autority dělá neosobní pravdu.
Usuzování a vnímáníMetaprogram sklonu věci uzavírat, nebo nechávat otevřené: jeho původ v jungovské typologii, výklad v NLP a zneužití přisouzené „potřeby rozhodnout hned“ k časovému tlaku.
Časová orientaceMetaprogram zaměření na minulost, přítomnost nebo budoucnost: výklad NLP, vztah k časové ose a způsoby, jimiž se přesun pozornosti v čase zneužívá k tlaku.
DůvěraMetaprogram výchozí důvěry a nedůvěry: jak jej NLP spojuje s režimem přesvědčení, jak se důvěřivost zneužívá v podvodech a proč důvěra nemá nahrazovat ověření.
Emoční zvládáníMetaprogram popisující obvyklý způsob zacházení se silnými emocemi: výklad NLP, vztah k asociaci a disociaci a zneužití nálepky „emočně nezvládá“ k vyloučení z rozhodování.
Proč a jakMetaprogram zaměření na otázku „proč“, nebo na otázku „jak“: výklad NLP, vztah ke krátké terapii a zneužití přesměrování od příčin k řešení k zakrytí odpovědnosti.
Já a druzíMetaprogram směru pozornosti: zda člověk v rozhovoru reaguje na neverbální signály druhých, nebo hlavně na obsah, a jak se vnímavost k emocím mění v páku.