Zdroje pro dosažení cíle🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-19.06
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Cíle a výsledky
Druh	pojem
Anglicky	Resources for the outcome
Jiné názvy	zdroje výsledku, vnitřní a vnější zdroje
Obecnější heslo	Dobře formulovaný výsledek
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Zdroje pro dosažení cíle jsou podmínkou dobře formulovaného výsledku, podle níž má být zřejmé, co člověk k dosažení cíle potřebuje, co z toho už má a co mu chybí. NLP rozlišuje zdroje vnitřní, tedy dovednosti, znalosti, zkušenosti a takzvané zdrojové stavy, například klid nebo odvahu z jiných situací, a zdroje vnější, tedy čas, peníze, informace, pomoc druhých a vhodné podmínky (O'Connor a Seymour 1990). Podmínka má zabránit tomu, aby se cíl stal přáním bez cesty, a zároveň připomenout, že člověk často má k dispozici víc, než si uvědomuje. V tomto druhém důrazu se podmínka opírá o předpoklad, že lidé mají zdroje, které potřebují. Pro kompendium je důležité, že rovnováha mezi oběma typy zdrojů je křehká. Kdo zdůrazňuje jen vnitřní zdroje, může popřít skutečná vnější omezení a z nedostatku peněz nebo času udělat vadu postoje. Kdo nabízí chybějící zdroj, může z rozhovoru o cíli udělat prodej.

Původ a souvislosti🔗

Pojem zdroje v NLP vychází z práce Miltona Ericksona, jak ji zprostředkovali jeho žáci a komentátoři. Haley popsal Ericksonův přístup, který bral vše, co klient přináší, včetně jeho zvyků, zájmů a dokonce symptomů, jako materiál, s nímž lze pracovat ke klientovu prospěchu (Haley 1973). Bandler a Grinder tento postoj zobecnili v představu, že potíže nevznikají z nedostatku schopností, ale z toho, že člověk má ke svým schopnostem v dané situaci omezený přístup (Bandler a Grinder 1975). Odtud pochází pojem zdrojového stavu a celá rodina technik kotvení a přenosu zdrojů, které mají tento přístup obnovit. Pozdější autoři přidali rozlišení vnějších zdrojů a jejich soupis jako součást plánování (Dilts a DeLozier 2000). Mimo NLP má podmínka obdobu v přístupech, které v terapii a sociální práci stavějí na silných stránkách klienta a na jeho síti vztahů; motivační rozhovory například výslovně posilují víru člověka ve vlastní schopnost změny a čerpají z jeho dřívějších úspěchů (Miller a Rollnick 2013).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně jde o rozdíl mezi tím, co cíl vyžaduje, a tím, co je k dispozici. Tento rozdíl lze vyložit dvojím způsobem. Při prvním výkladu se chybějící zdroj pojmenuje jako skutečná překážka, kterou je třeba vyřešit: získat čas, informace, peníze nebo pomoc, případně cíl zmenšit nebo odložit. Při druhém výkladu se chybějící zdroj prohlásí za iluzi, protože vše potřebné člověk „už v sobě má“, a překážkou se stává jen jeho přesvědčení; tento výklad opakuje předpoklad NLP, že lidé mají zdroje, které potřebují (O'Connor a Seymour 1990). Oba výklady mají své místo; první je na místě u vnějších omezení, druhý u situací, kdy člověk skutečně podceňuje vlastní schopnosti. Problém vzniká, když se druhý výklad uplatní na první situaci, tedy když se vnější omezení vydává za vnitřní blok.

Druhým strukturálním rysem je otázka, odkud chybějící zdroj přijde. V legitimním rozhovoru je odpověď otevřená a často mimo vztah, v němž rozhovor probíhá: rodina, přátelé, instituce, vlastní úspory. V manipulativním rozhovoru vede odpověď k mluvčímu. Jediným zdrojem, který chybí, je právě nabízený kurz, produkt, investice nebo vztah s autoritou. Singerová a Lalichová popsaly, jak velké skupinové výcviky vedou účastníky k dalším, dražším programům (Singer a Lalich 1995). Struktura tak spojí dvě věci: popření vnějších omezení („peníze nejsou problém“) a nabídku zdroje, který peníze stojí. Tato kombinace je pro vlivové užití typická, protože odstraní námitku dřív, než ji člověk vysloví.

Třetím rysem je jazyk, kterým se zdroje popisují. Vnitřní zdroj bývá pojmenován nominalizací, například „sebedůvěra“, „odhodlání“ nebo „hojnost“, tedy podstatným jménem, které z procesu dělá věc, kterou lze mít, nebo nemít. Meta-model NLP sám takové nominalizace pokládá za místo, kde se z popisu ztrácí, kdo co dělá a za jakých podmínek (Bandler a Grinder 1975). Když se nedostatek peněz přejmenuje na „nedostatek hojnosti“, skutečná proměnná, tedy příjem, výdaje a dluhy, zmizí z rozhovoru a nahradí ji neurčitý vnitřní stav, který lze údajně získat na semináři. Pozorovatel by si proto měl všímat, zda se zdroje popisují slovesy a čísly, nebo jen abstraktními podstatnými jmény. První popis lze ověřit a naplánovat, druhý se snadno stává předmětem prodeje.

Detekční znaky🔗

Manipulativní užití se rozpoznává podle několika znaků. Prvním je výrok, že skutečná omezení, tedy nedostatek peněz, času nebo podpory, jsou „jen výmluvy mysli“ nebo „limitující přesvědčení“. Druhým je, že rozhovor o zdrojích končí u jediného zdroje, který nabízí mluvčí. Třetím je časový tlak: rozhodnutí o zdroji se má udělat hned, protože „odkládání je znak strachu“. Čtvrtým je izolace: vnější zdroje, zejména lidé mimo skupinu, kteří by mohli pomoci nebo poradit, se vykládají jako překážky nebo jako „negativní vlivy“. Kazuistika investorského kultu ukazuje, jak se placené rady obchodního „guru“ mohou stát jediným uznaným zdrojem rozhodování a jak vedou k finančnímu zhroucení rodiny. Kompendium obecněji popisuje strukturu, v níž se autorita stává jediným legitimním zdrojem poznání, jako sebetotalizaci mentora. Cialdini upozorňuje, že pocit nedostatku a časové omezení nabídky zvyšují její přitažlivost a oslabují pečlivé zvažování (Cialdini 2009). Singerová a Lalichová popisují velké skupinové výcviky, které účastníkům nabízejí stále vyšší stupně programu jako cestu k cílům, jež si na nižších stupních formulovali (Singer a Lalich 1995).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití vytváří realistický přehled. Fyzioterapeut, který s pacientem plánuje návrat do práce, se ptá na jeho vytrvalost i na to, kdo ho odveze na rehabilitaci a zda mu zaměstnavatel umožní postupný návrat. Chybějící zdroj pojmenuje jako skutečnou překážku a hledá, jak ji překonat, aniž by z ní dělal vadu pacienta. Legitimní je i připomenutí vnitřních zdrojů, pokud člověk své schopnosti podceňuje: kdo zvládl obtížnou situaci v minulosti, může z této zkušenosti čerpat. Motivační rozhovory s tím pracují, ale vždy v rámci, kde rozhodnutí o změně zůstává na klientovi (Miller a Rollnick 2013). Manipulativní užití zdroje mapuje tak, aby vedly k nabídce mluvčího. Rozpoznává se podle otázek: uznává mluvčí vnější omezení jako skutečná? Vede rozhovor k více možnostem, nebo k jediné? Má mluvčí na zvoleném zdroji finanční nebo jiný zájem? A je dovoleno rozhodnutí odložit a poradit se s jinými? Kdo na všechny čtyři otázky dostane nepříznivou odpověď, je pravděpodobně v prodejním, a ne v rozvojovém rozhovoru.

Stav důkazů🔗

Pro podmínku zdrojů v podobě, v jaké ji formuluje NLP, kontrolované studie katalogu nejsou známy. Techniky, které mají zdroje „zpřístupnit“, tedy zejména kotvení a přenos zdrojových stavů, patří k těm, jejichž účinnost výzkum nepotvrdil; systematický přehled účinků NLP na zdravotní výsledky nenašel dostatek kvalitních studií k závěru o účinnosti intervencí NLP (Sturt a kol. 2012). Kritický přehled NLP v koučinku konstatuje slabou výzkumnou základnu a doporučuje opatrnost (Passmore a Rowson 2019). Roderique-Davies přirovnává NLP ke „kargokultovní“ psychologii, která přebírá vnější podobu vědy bez jejího obsahu (Roderique-Davies 2009). Obecná myšlenka, že víra ve vlastní schopnosti a dostupnost sociální opory souvisejí s úspěšným zvládáním změn, má v psychologii oporu ve výzkumu, který stojí mimo NLP a katalog jej necituje. Z této podpory neplyne, že by vnější omezení bylo možné „přerámovat“ pryč; výzkum zvládání stresu počítá s tím, že skutečné nedostatky zdrojů jsou skutečnými příčinami potíží.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je sepsat zdroje a omezení odděleně a konkrétně: kolik peněz a času je skutečně k dispozici, jaké závazky je třeba dodržet, kdo může pomoci. Takový seznam je oporou proti výroku, že omezení jsou jen v hlavě. Druhou obranou je rozšířit okruh možných zdrojů za hranice rozhovoru: kdo nabízí jediný zdroj, nabízí zároveň jedinou cestu, a zpravidla tu, na které vydělá. Třetí obranou je odstup v čase. Rozhodnutí o velkém výdaji nebo závazku je rozumné odložit a probrat s člověkem, který na výsledku nemá zájem; tlak na okamžité rozhodnutí je sám varovným znakem. Výzkum přesvědčování ukazuje, že předem promyšlená protiargumentace zvyšuje odolnost vůči tlaku (McGuire 1964). U lidí, kteří v kontrolující skupině ztratili peníze nebo vztahy, se zotavení opírá o obnovu vnějších zdrojů, tedy o návrat ke vztahům, k finanční stabilitě a k nezávislým zdrojům informací, a o uznání, že jejich neúspěch nebyl důsledkem nedostatečné víry, ale vlastností nabídky, které uvěřili (Hassan 1988).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Haley, J. (1973). Uncommon Therapy: The Psychiatric Techniques of Milton H. Erickson, M.D. New York: W. W. Norton.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Roderique-Davies, G. (2009). Neuro-linguistic programming: Cargo cult psychology? Journal of Applied Research in Higher Education, 1(2), 58–63.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Cíle a výsledky – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Dobře formulovaný výsledek – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Lidé mají zdroje, které potřebují – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, People have the resources they need)
• Zdrojový stav – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Resource state)
• Kotvení – příbuzné heslo (Kotvení, Anchoring)
• Přenos zdroje – příbuzné heslo (Kotvení, Resource transfer)

V kompendiu

• Případ 63: Investorský kult kolem obchodního „guru“ – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-2.2.1 Sebetotalizace mentora – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Kontext cíle – předchozí heslo rodiny
• Ekologie cíle – další heslo rodiny