Ekologie cíle🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-19.07
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Cíle a výsledky
Druh	pojem
Anglicky	Ecology of the outcome
Jiné názvy	ekologická podmínka cíle, dopady cíle na celek
Obecnější heslo	Dobře formulovaný výsledek
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Ekologie cíle je podmínka dobře formulovaného výsledku, podle níž má být žádaný stav posouzen z hlediska důsledků pro ostatní oblasti života člověka, pro jeho hodnoty, zdraví a vztahy a pro lidi kolem něj. Patří k ní i otázka, co dobrého současný stav přináší a co by člověk dosažením cíle ztratil: i nepříjemný stav může plnit užitečnou funkci, například chránit před přetížením nebo udržovat blízký vztah. Úvodní učebnice NLP pokládají ekologii za pojistku, která má zabránit změně, jež by jednu potíž vyřešila a jinou způsobila (O'Connor a Seymour 1990). Podmínka je cílovou podobou obecnějšího pojmu ekologické kontroly a předpokladu, že změna má respektovat celek systému. Pro kompendium je zajímavá proto, že její hodnota závisí na tom, kdo ekologii posuzuje. Když ji posuzuje člověk sám, je skutečnou pojistkou. Když ji posuzuje praktik, který má na změně zájem, může se z ní stát obřad, v němž se námitky prohlásí za překážky.

Původ a souvislosti🔗

Slovo ekologie v tomto smyslu NLP převzalo od Gregoryho Batesona, který mluvil o ekologii mysli a zdůrazňoval, že vědomý účel, sledovaný bez ohledu na celek systému, jehož je součástí, může tento systém narušit (Bateson 1972). Bateson tím mířil na lidské zásahy do přírody i do vztahů; NLP myšlenku přeneslo na osobní změnu. V knize o přerámcování Bandler a Grinder popsali postup, v němž se po nalezení nového způsobu chování ověřuje, zda proti němu nic v člověku nevznáší námitku, a námitka se bere jako signál, že změna by narušila něco důležitého (Bandler a Grinder 1982). S tím souvisí předpoklad, že každé chování má pozitivní záměr, a práce s takzvanými částmi, kterou katalog popisuje u integrace částí. Systemická větev NLP rozšířila ekologickou úvahu z jednotlivce na rodinu, organizaci a širší systém (Dilts a DeLozier 2000). Práce s páry v okruhu NLP vycházela z toho, že změna jednoho partnera mění i druhého a jejich společný život, takže cíl jednoho nelze posuzovat bez ohledu na druhého (Cameron-Bandler 1978).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně jde o rozšíření rámce posuzování. Cíl se nejprve posuzuje sám o sobě, zda je žádoucí a dosažitelný, a pak v širším rámci: co způsobí jinde. Ekologická úvaha má tři roviny. První je osobní, tedy dopady na zdraví, čas, hodnoty a jiné cíle člověka. Druhá je vztahová, tedy dopady na blízké, na partnera, děti, rodiče, kolegy. Třetí je funkční, tedy otázka, jakou užitečnou funkci plní současný stav a jak ji zajistit i po změně; tuto rovinu rozpracovalo přerámcování, které pro chování hledá náhradu zachovávající jeho užitečnou funkci a změnu před přijetím ověřuje (Bandler a Grinder 1982). Ekologická podmínka je splněna, když člověk zná důsledky ve všech třech rovinách a přijímá je.

Rozhodující je, jak se zachází s námitkou. Námitka může přijít zevnitř, jako váhání, neklid nebo tělesný signál, nebo zvenčí, jako obava blízkého člověka. V legitimní struktuře je námitka informací o důsledku, který dosud nebyl zvážen, a může vést ke změně cíle nebo k jeho odložení. V manipulativní struktuře je námitka překážkou, kterou je třeba odstranit: vnitřní váhání se vyloží jako „část, která se bojí změny“, a obava blízkého jako jeho neschopnost přijmout růst. Ekologická kontrola pak potvrzuje cíl, místo aby ho testovala. Festinger ukázal, že lidé po učiněném rozhodnutí mají sklon zveličovat jeho přednosti a zlehčovat náklady, aby zmírnili nepříjemné napětí mezi tím, co udělali, a tím, co vědí (Festinger 1957). Ekologická úvaha, která se koná až po rozhodnutí nebo pod tlakem k rozhodnutí, je tomuto zkreslení vydána napospas.

Detekční znaky🔗

Manipulativní užití se rozpoznává podle toho, kdo ekologii posuzuje a jak se zachází s námitkami. Prvním znakem je, že ekologii „prověří“ praktik, lektor nebo vedoucí skupiny během několika minut a prohlásí ji za vyřešenou. Druhým je, že vnitřní váhání se přejmenuje na odpor nebo na část osobnosti, kterou je třeba integrovat, a tím se zbaví své informační hodnoty. Třetím je, že obavy partnera, rodiny nebo přátel se vykládají jako jejich problém, ne jako signál o důsledcích. Hassan popisuje, jak kontrolující skupiny učí členy vnímat znepokojení rodiny jako útok na jejich rozvoj nebo jako důkaz, že rodina „nerozumí“ (Hassan 1988). Čtvrtým znakem je časová asymetrie: ekologie se posuzuje až po rozhodnutí, například po podpisu smlouvy o úvěru na další stupeň výcviku. Kazuistika kultu vedení v nadnárodní korporaci ukazuje, jak cíl kariérní transformace, sledovaný bez skutečné ekologické úvahy, vedl k odloučení od rodiny a k vážnému onemocnění. Kazuistika totalizace v elitním sportu ukazuje podobnou dynamiku u identity postavené jen na výkonu.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití bere námitky vážně a ponechává rozhodnutí člověku. Poradce, který se klienta zvažujícího práci v zahraničí zeptá, co by změna znamenala pro jeho ženu a pro otce, o kterého se stará, a co by ztratil z toho, co mu teď funguje, rozšiřuje rozhodování o hlediska, která by jinak zůstala stranou. Nenaznačuje, jaká odpověď je správná, a připouští, že výsledkem úvahy může být, že klient nabídku odmítne. Motivační rozhovory pracují s ambivalencí podobně a pokládají důvody pro i proti změně za legitimní součást rozhodování (Miller a Rollnick 2013). Manipulativní užití používá ekologickou úvahu jako formalitu, jejíž výsledek je předem dán. Rozpoznává se podle otázek. Kdo ekologii posoudil? Mohl výsledek posouzení vést k odložení nebo ke změně cíle? Byly obavy blízkých vyslyšeny jako informace, nebo odmítnuty jako překážka? A proběhlo posouzení dřív, než padlo rozhodnutí, nebo až poté?

Stav důkazů🔗

Pro ekologickou podmínku v podobě, v jaké ji formuluje NLP, kontrolované studie katalogu nejsou známy, a sotva mohou existovat, protože podmínka nemá jednoznačné operační vymezení. Techniky, v nichž ekologická kontrola hraje roli, zejména přerámcování a práce s částmi, nebyly v kontrolovaných studiích přesvědčivě podpořeny; rozbor databáze výzkumů NLP konstatoval, že převážná většina kontrolovaných studií tvrzení oboru nepodporuje (Witkowski 2010). Hodnocení Národní rady pro výzkum Spojených států nenašlo doklady pro účinnost NLP jako souboru technik ke zlepšení výkonu (Druckman a Swets 1988). Pojem ekologie je navíc v NLP vymezen tak volně, že jej lze použít k ospravedlnění téměř jakéhokoli výsledku, což je obecný problém pojmů, které kritici oboru označují za obtížně testovatelné (Sharpley 1987). Obecná myšlenka, že rozhodnutí je třeba posuzovat i podle vedlejších důsledků, je ovšem rozumná a patří k běžné výbavě rozhodovací psychologie. Kahneman popisuje, jak se úsudek soustředí na to, co je právě na očích, a přehlíží, co v obraze chybí (Kahneman 2011); ekologická otázka může toto zúžení korigovat, pokud ji klade člověk sám a bez tlaku.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je posuzovat ekologii sám, bez tlaku a před rozhodnutím. Kdo zvažuje velkou změnu, může si sepsat, co by znamenala pro jeho zdraví, čas, peníze a pro každého z blízkých lidí, a co by ztratil z dosavadního stavu. Druhou obranou je brát vážně vlastní váhání. Neklid, který přetrvává navzdory přesvědčivým argumentům, je informace, kterou je rozumné prozkoumat, ne odstranit. Třetí obranou je naslouchat obavám blízkých jako signálu: lidé mimo skupinu nebo program často vidí důsledky, které účastník nevidí, protože je v situaci ponořen. Výzkum odolnosti vůči přesvědčování naznačuje, že kdo předem pozná strukturu tlaku, snáze ho odmítne (McGuire 1964). U lidí, kteří změnu bez skutečné ekologické úvahy prošli a ztratili vztahy nebo zdraví, se zotavení opírá o obnovu kontaktu s lidmi, jejichž obavy byly odmítnuty, a o uznání, že tyto obavy byly oprávněné (Singer a Lalich 1995). Odborník, který s podmínkou pracuje, by měl ekologii vždy svěřit klientovi a výsledek, který vede k odložení nebo zrušení cíle, pokládat za stejně platný jako výsledek, který cíl potvrdí.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1982). Reframing: Neuro-Linguistic Programming and the Transformation of Meaning. Moab: Real People Press.
• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Cameron-Bandler, L. (1978). They Lived Happily Ever After: A Book about Achieving Happy Endings in Coupling. Cupertino: Meta Publications.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford: Stanford University Press.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Cíle a výsledky – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Dobře formulovaný výsledek – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Každé chování má pozitivní záměr – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Every behaviour has a positive intention)
• Změna má respektovat celek systému – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Change must respect the whole system (ecology))
• Ekologická kontrola – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Ecology check)
• Rámec ekologie – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Ecology frame)
• Integrace částí – příbuzné heslo (Práce s částmi, Parts integration)
• Audit přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Belief audit)
• Kartézské otázky – příbuzné heslo (Přesvědčení, Cartesian questions)
• Cíl pod vlastní kontrolou – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Self-initiated and self-maintained)
• Kontext cíle – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Context of the outcome)

V kompendiu

• Případ 61: Kult vedení v nadnárodní korporaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 43: Totalizace v elitním sportu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Zdroje pro dosažení cíle – předchozí heslo rodiny
• Důkazní procedura – další heslo rodiny