#nlp-vzorec
267 stránek se štítkem #nlp-vzorec.
Všechny stránky 267
- Budoucí přehráváníPředstava budoucí situace, v níž se zkouší nová reakce: terapeutický nácvik přenosu i prodejní spojení budoucího prožitku s dnešním rozhodnutím, a obrana proti němu.
- Elicitace časové osyZjišťování, jak si člověk prostorově představuje minulost a budoucnost: co se při něm pozoruje, co z něj NLP vyvozuje a kde se z popisu stává nástroj vlivu.
- Hledání kořenové příčinyHledání „první události“, z níž má pocházet dnešní obtíž: proč je to nejrizikovější vzorec rodiny, jak vznikají nepravé vzpomínky a jak se jim bránit.
- Limitující rozhodnutíVýklad terapie časové osy, podle něhož dnešní omezení plynou z dávného nevědomého rozhodnutí: struktura, vztah ke kognitivním přístupům, rizika a obrana.
- Procházení časové osyČasová osa rozložená do prostoru místnosti, po níž člověk fyzicky prochází minulostí a budoucností: struktura, terapeutické zdroje, rizika regrese a obrana.
- Terapie časové osyTerapeutický směr odvozený z NLP, který pracuje s představou pohybu po časové ose k minulým událostem: tvrzení, struktura, chybějící důkazy a rizika pro paměť.
- Uvolnění negativních emocí na časové oseSložka terapie časové osy slibující rozplynutí dávných emocí změnou perspektivy vůči minulé události: struktura, srovnání s ověřenými přístupy a rizika.
- Vložení cíle do budoucnostiPředstava umístění cíle na budoucí část časové osy: co NLP tvrdí o jeho účinku, co říká výzkum plánování a motivace a kde se z vize stává nástroj tlaku.
- Změna tvaru časové osyPředstava, že úpravou směru, vzdálenosti nebo jasu vnitřní časové osy se mění prožívání času a plánování: struktura, tvrzení NLP, stav důkazů a rizika výkladu.
- Dobře formulovaný výsledekSoubor podmínek, které má podle NLP splňovat cíl změny: kde pomáhá ujasnit zakázku a kde se z vyjasněného cíle stává páka závazku a prodeje.
- Důkazní proceduraTest, podle něhož člověk pozná, že je splněno určité kritérium: kde zpřesňuje dohody a kde ho druhý jednostranně stanovuje a používá jako past.
- Od problému k výsledkuPřesun rozhovoru od rozboru problému k popisu žádaného stavu: kdy vyvádí z ulpívání a kdy slouží k umlčení toho, kdo chce popsat, co se stalo.
- Otázky výsledkuOtázky, kterými se v NLP vyjasňuje žádaný stav: otevřené ujasnění zakázky, nebo předprodejní rozhovor, který zesiluje touhu a sbírá závazky.
- Alergický vzorecIntervence NLP, která vykládá alergii jako naučený omyl imunity a slibuje ji rychle odnaučit: předpoklady, chybějící důkazy a vážná zdravotní rizika při odkládání léčby.
- Dvojitá disociacePředstava, v níž člověk sleduje sám sebe, jak sleduje svou zkušenost: co NLP od dvojitého odstupu čeká, jak se liší od klinické disociace a kdy odpojuje od důležitých emocí.
- Reakce na kritikuVzorec NLP pro přijímání kritiky z odstupu a jejího věcného posouzení: kdy chrání úsudek, kdy se z „dovednosti zvládat kritiku“ stává nástroj umlčení a co o tom víme.
- ReimprintingIntervence NLP pracující s domnělým formativním zážitkem, z něhož má pocházet omezující přesvědčení: stavba, předpoklady, chybějící důkazy a riziko vzniku nepravých vzpomínek.
- Technika přetáčeníVarianta rychlé léčby fobie nabízená pro traumatické vzpomínky: z čeho vychází, čím se liší od ověřené léčby traumatu, jak slabé jsou důkazy a kdy může uškodit.
- Rychlá léčba fobiePostup NLP, který slibuje odstranit fobii za jedno sezení prací s odstupem od vzpomínky: jeho stavba, vztah k expoziční léčbě, chybějící důkazy a rizika u traumatu.
- Vzorec sebepojetíVzorec NLP, který chápe sebepojetí jako soubor vnitřních příkladů a slibuje ho přestavět: tvrzení, srovnání s Rogersem a Beckem, chybějící důkazy a riziko náhrady identity zvenčí.
- Vzorec odpuštěníPostupy NLP, které mají uvolnit křivdu změnou perspektivy a hledáním dobrého záměru druhého: kdy pomáhají, kdy z odpuštění dělají povinnost oběti a co o tom říká léčba traumatu.
- Vzorec zpracování zármutkuIntervence NLP, která má měnit prožívání ztráty prací s vnitřní představou zemřelého: tvrzení, vztah k výzkumu truchlení, chybějící důkazy a riziko tlaku na rychlé ukončení smutku.
- Změna osobní historieRaná intervence NLP, která má měnit prožitek minulých událostí vnesením zdrojů do vzpomínek: stavba, hranice mezi prožitkem a fakty, chybějící důkazy a riziko přepisu minulosti.
- Navozená amnézieSugesce, že si člověk určitý obsah nebude pamatovat: co o hypnotické amnézii víme, jak ji odlišit od disociace a proč ohlašované zapomnění vyžaduje zápis.
- Apozice protikladůJazykový vzorec, který klade vedle sebe dva protichůdné stavy a svazuje je tak, že sílení jednoho má ohlašovat druhý: kde slouží terapii a kde převrací nesouhlas v souhlas.
- Dvojitá disociativní vazbaVazba ze dvou překřížených dvojic protikladů, v níž každá kombinace vede k jednomu výsledku: struktura, souvislost s disociací, rizika a obrana.
- Ericksonovská hypnózaNepřímý, permisivní styl klinické hypnózy Miltona H. Ericksona, z něhož NLP odvodilo Milton-model: co z něj ověřil výzkum a kde hrozí zneužití.
- FrakcionaceOpakované střídání pohlcení a jeho přerušení, v hypnóze tradičně spojované s „prohlubováním“, ve vlivových prostředích se střídáním vřelosti a chladu.
- Ideomotorická signalizaceVýklad drobných mimovolních pohybů jako odpovědí „nevědomí“: co ideomotorický jev skutečně je, proč není detektorem pravdy a jak chránit paměť a výpověď.
- Implikované direktivumPodmíněná sugesce, která předpokládá vnitřní dění posluchače a váže na ně jeho viditelný signál: stavba vzorce, jeho znaky a obrana proti vnucenému závěru.
- Indukce podáním rukyRychlá indukce postavená na přerušení automatického pozdravu: proč je především jevištní demonstrací, co o ní říká výzkum hypnózy a proč porušuje souhlas.
- Indukce přetíženímVzorec, který zahlcuje pozornost souběžnými podněty a úkoly, aby oslabil posuzování: tvrzený mechanismus, co o kapacitě pozornosti víme a jak se bránit.
- Konfuzní technikaZáměrné zmatení posluchače nejasnými, rozpornými nebo přetíženými sděleními, po němž následuje jasná nabídka: jak ho poznat a proč je rizikové.
- Levitace rukyIdeomotorický jev, kdy se ruka zdánlivě sama zvedá: jeho místo v ericksonovské hypnóze, vysvětlení z výzkumu sugesce a riziko výkladu jako „souhlasu nevědomí“.
- Můj přítel JohnSdělení vložené do úst třetí osoby, takže mluvčí za ně neručí a posluchač je obtížně odmítá: struktura vzorce, jeho rozpoznání a obrana.
- Otevřená sugesceSugesce, která nechává obsah či formu odpovědi otevřenou: kdy chrání autonomii a kdy předem určuje výklad každého prožitku. Struktura, znaky a obrana.
- Paradoxní intervenceTerapeutické pokyny, které zdánlivě jdou proti cíli změny, aby ji umožnily: strategická terapie, doklady, etické meze a zneužití paradoxu v kontrolujících vztazích.
- Posthypnotická sugesceSugesce, která se má projevit až po skončení hypnózy jako reakce na budoucí podnět: co o ní víme, jak se rozpozná a kde hrozí zneužití.
- Předepsání symptomuParadoxní terapeutický postup, kdy se obtíž místo potlačení „předepíše“: kořeny v Ericksonovi a škole z Palo Alta, doklady, kontraindikace a zneužití.
- Přerušení vzorceNáhlé přerušení zaběhaného sledu chování, řeči nebo myšlení, které otevírá krátký okamžik nejistoty: terapeutická deeskalace i odklon od nepohodlného tématu.
- Pseudoorientace v časeEricksonův vzorec představené budoucnosti, z níž se člověk dívá zpět na vyřešený problém: terapeutický smysl, vlivové zneužití a stav důkazů.
- Zasévání myšlenkyPředem vložená zmínka, která má později usnadnit přijetí určité myšlenky: vztah k výzkumu primingu a ukotvení, rizika pro paměť a obrana.
- Složená sugesceSugesce složená z několika částí, v níž ověřitelné tvrzení nese neověřené: jak spojka přenáší souhlas, podle čeho ji poznat a jak výpověď rozpojit.
- Sugesce pokrývající všechny možnostiSugesce, která vyjmenuje všechny možné reakce včetně žádné a každou předem přijme: kde chrání klienta před selháním a kde činí tvrzení nevyvratitelným.
- Technika proloženíKrátké sugestivní fráze vpletené do zdánlivě nesouvisejícího výkladu a vyčleněné hlasem: původ v Ericksonově práci s bolestí, rozpoznání a obrana.
- Terapeutická dvojná vazbaRámec, v němž každá odpověď vede k jednomu výsledku: od Batesonovy teorie dvojné vazby k terapeutické podobě, jejímu zneužití a obraně metakomunikací.
- UtilizaceEricksonův princip zapojit do změny vše, co klient přináší, včetně odporu a symptomu: přínos pro terapii a riziko tvrzení, které nelze vyvrátit.
- Vědomě-nevědomá dvojná vazbaVazba, která rozdělí reakci mezi vědomou mysl a nevědomí, takže pochybnost i souhlas vedou k jednomu cíli: struktura, rozpoznání a obrana.