#nlp-vzorec

267 stránek se štítkem #nlp-vzorec.

Zobrazit v Mapě knihy Všechny štítky

Všechny stránky 267

Věková regreseSugesce prožitku dřívějšího věku a vzpomínek z něj: proč nevede k věrnému záznamu minulosti a jak snadno vytváří přesvědčivé falešné vzpomínky.
Vnořené smyčkyPříběhy otevírané jeden v druhém, s jádrem sdělení uprostřed: jak struktura vnořených smyček drží pozornost, co tvrdí NLP a jak se jí bránit.
Vrstvení realitPříběhy vnořené do příběhů, v nichž se ztrácí, kdo co komu říká: struktura vrstvení realit, jeho vlivové užití, stav důkazů a obrana.
Hledání pozitivního záměru částiVzorec NLP, který u nechtěného chování hledá dobrý záměr jeho „části“: struktura, terapeutické užití a riziko, že se jím omlouvá ubližování druhým.
Integrace částíZastřešující vzorec NLP, který vnitřní konflikt popisuje jako spor částí s vlastními záměry: původ, struktura, stav důkazů a rizika zneužití.
Integrace polaritVzorec NLP z gestalt kořenů, který rozpor vykládá jako dva protilehlé póly a hledá jejich spojení: struktura, důkazy a riziko vnitřního štěpení na dobré a zlé.
Jádrová transformaceVzorec Connirae a Tamary Andreasových, který řetězí záměry části až k „jádrovému stavu“: struktura, tvrzení, chybějící důkazy a riziko duchovního nátlaku.
Vizuální squashVzorec NLP, který dvě rozporné části zobrazí v dlaních a jejich spojení vydává za vyřešení konfliktu: struktura, sugesce, důkazy a skupinová rizika.
Vyjednávání mezi částmiVzorec NLP, který vnitřní konflikt řeší jako dohodu mezi částmi: struktura, vztah k reframingu, chybějící důkazy a přesun vnějšího sporu dovnitř člověka.
Vytvoření nové částiVzorec NLP, podle něhož si člověk může „vytvořit“ novou vnitřní část pro chybějící chování: tvrzení, znaky zneužití, chybějící důkazy a obrana autonomie.
Záměna „ale“ za „a“Pravidlo NLP nahrazovat spojku „ale“ spojkou „a“, aby první část výroku neztratila váhu: co říká pragmatika, kde záměna pomáhá a kde zakrývá rozpor nebo přesun viny.
Časové posuny v jazycePosuny slovesného času a časových výrazů, jimiž se problém odsouvá do minulosti a cíl předjímá jako hotový: tvrzení NLP, klinický rozměr, zneužití v kontrolujících vztazích.
Chunking dolůPřesun rozhovoru od obecného ke konkrétním případům, částem a podrobnostem: kdy zpřesňuje porozumění a kdy slouží k rozkouskování závazku nebo ke zneplatnění zkušenosti.
Chunking nahoruPřesun rozhovoru od konkrétního k obecným třídám, účelům a hodnotám: jak vytváří shodu, kde pomáhá hledat společný zájem a kde slouží k úniku od ověřitelných otázek.
Izomorfní metaforaMetafora, jejíž postavy a děj strukturně kopírují situaci posluchače: jak se izomorfie pozná, proč přenáší závěry bez argumentu a co o ní říká výzkum.
Laterální chunkingPřesun rozhovoru k jinému případu téže třídy, tedy k analogii, příkladu nebo srovnání: kdy osvětluje zkušenost a kdy rozpouští konkrétní odpovědnost ve falešné ekvivalenci.
Otázky místo tvrzeníTvrzení, obvinění nebo sugesce v podobě otázky: jak otázka přenáší předpoklady, proč chrání tazatele před odpovědností, co dokládá výzkum svědectví a jak se bránit.
Výzva „představte si“Výzva „představte si“, která vede posluchače k živé představě: proč snadno představitelné působí pravděpodobně, kde slouží terapii a kde předbíhá rozhodnutí a obchází úsudek.
Slovo „protože“Slovo „protože“ jako spouštěč souhlasu: placebový důvod podle Langerové, jeho převzetí do NLP a vlivových příruček, meze účinku, detekční znaky a obrana.
Hodnotově nabitá slovaSlova, která spolu s pojmenováním dodávají hotové hodnocení: od rámování a skupinového žargonu po myšlenková klišé, jež ukončují úvahu. Mechanismus, znaky, důkazy, obrana.
Terapeutická metaforaPříběh nebo obraz, kterým NLP podle Ericksonova vzoru nepřímo nabízí řešení problému: co se o něm tvrdí, co doložit nelze a kdy se mění v nenapadnutelný nátlak.
Slovo „zatím“Slovo „zatím“ a obrat „ještě ne“, které činí omezení dočasným: jak v NLP přerámovává limitující přesvědčení a jak v uzavřených skupinách odkládá odpověď do nekonečna.
Slovo „zkusit“Slovo „zkusit“, které podle NLP předpokládá nezdar: jeho kořeny v hypnóze a pragmatice, užití k vysvětlování neúspěchu metody a k nízkoprahovým závazkům, obrana.
Auditivní a tonální kotvyKotvy tvořené slovem, tónem hlasu, zvukem nebo hudbou: Pavlovův metronom, Ericksonovo tonální značkování, nabitý jazyk skupin a naučené signály hrozby ve vztazích.
Kinestetické kotvyKotvy založené na dotyku a tělesném pocitu: jak se v NLP spojuje stav s dotykem, kde to slouží sebeovládání a kde se dotyk mění v nástroj vlivu.
Kolaps kotevVzorec NLP, který má souběžným spuštěním dvou kotev oslabit nepříjemný stav: vztah k protipodmiňování, chybějící doklady a riziko utlumení ochranného strachu.
Kotvení v kontrolujících vztazíchJak se v kontrolujících vztazích drobné signály spojí se strachem nebo s úlevou a začnou řídit chování druhé osoby; rozpoznání, klinický rámec a cesta k bezpečí.
Kotvení ve skupiněSpojování kolektivních emočních vrcholů s hudbou, gesty, hesly a osobou vedoucího: jak se ze sdíleného prožitku stává pouto ke skupině a jak ho rozpoznat.
KotveníZákladní vzorec NLP, který spojuje vnější podnět s vnitřním stavem: jeho vztah k Pavlovovu podmiňování, tvrzení, která ho přesahují, a znaky zneužití.
Kotvy v prezentaci a vystoupeníJak řečník spojuje místa na pódiu, gesta a tón hlasu s tématy a náladami publika, kdy to pomáhá porozumění a kdy to zabarvuje hodnocení námitek.
Kotvy v reklamě a značkáchZnělky, loga, barvy a tváře jako kotvy značky: co NLP popisuje jako kotvení v reklamě, co o asociativním vlivu říká výzkum a jak se mu bránit.
Kruh excelenceTechnika NLP, v níž se zdrojové stavy spojují s pomyslným kruhem na podlaze: přínos jako rituál přípravy na výkon, chybějící doklady a riziko veřejného tlaku na seminářích.
Nechtěné kotvy a spouštěčeSpontánně vzniklé asociace a traumatické spouštěče: co NLP nazývá nechtěnými kotvami, proč nejsou totéž co klinické připomínky traumatu a jak je posuzovat.
Posuvná kotvaVarianta kotvení, v níž síla stisku nebo pohyb doteku má odstupňovat intenzitu stavu: tvrzení o regulaci, poznatky o zobecňování podnětů a rizika fyzického kontaktu.
Přenos zdrojeVzorec NLP, který má přenést zdrojový stav z jedné situace do jiné pomocí kotvy: jeho terapeutický nárok, slabé důkazy a riziko závislosti na praktikovi.
Prostorové kotveníVzorec NLP, který spojuje stavy, témata nebo hodnocení s místy v prostoru: užití v terapii a při vystoupení, kořeny v gestaltu a znaky prostorového zvýhodnění.
Řetězení kotevVzorec, který spojuje několik kotvených stavů do řady, v níž jeden vede k dalšímu: tvrzený terapeutický smysl, vztah k podmiňování vyššího řádu a zneužití v prodeji.
SamokotveníVarianta kotvení, kterou člověk vytváří a spouští sám pro sebe: kde slouží samoregulaci a kde ji skupina nahradí rituálem, který tlumí pochybnosti.
Skryté kotveníKotvení, o kterém člověk neví: co NLP tvrdí o skrytých kotvách, jak poznat, že se signál spojuje s vaším stavem bez souhlasu, a co říká výzkum.
Vrstvení kotevVzorec NLP, který spojuje více zážitků téhož druhu s jedinou kotvou, aby zesílil vyvolaný stav: tvrzení o sčítání, poznatky o složených podnětech a zneužití na seminářích.
Testování kotvyOvěřování, zda kotva vyvolá zamýšlený stav: proč je pozorování reakce náchylné ke zkreslení očekáváním a jak se z testu stává zkouška vlivu na druhém.
Vizuální kotvyKotvy tvořené gestem, výrazem, obrazem, barvou nebo symbolem: vztah k podmiňování zrakovými podněty, užití v prezentacích a reklamě a symboly skupin jako nositelé stavů.
Čtení myšlenekKategorie meta-modelu pro tvrzení o tom, co si druhý myslí nebo cítí, bez udání zdroje: kdy jde o empatickou hypotézu a kdy o přepisování cizí zkušenosti.
Komplexní ekvivalenceKategorie meta-modelu pro výroky „X znamená Y“: jak se pozorovatelné chování ztotožňuje s významem a jak se takové rovnítko užívá k přepisování kritiky na vadu.
Meta-modelSoustava jazykových kategorií a upřesňujících otázek z rané fáze NLP: kde pomáhá vracet řeč ke zkušenosti a kde se mění ve výslech, který druhého umlčí.
Modální operátor možnostiKategorie meta-modelu pro slova jako „nemohu“ a „nejde to“: jak vymezují hranice možného, kdy popisují skutečnou mez a kdy slouží k uzavření člověka v bezmoci.
Modální operátor nutnostiVýrazy „musím“, „měl bys“, „nesmíš“ bez uvedeného důvodu a důsledku: kde označují skutečnou podmínku a kde z přání nebo strachu dělají neodvolatelné pravidlo.
Nespecifikované slovesoSloveso, které neříká, co se konkrétně stalo: kde je běžnou zkratkou a kde zastírá jednání, podsouvá výklad události a mění svědectví.