#nlp-uziti-dvoji
305 stránek se štítkem #nlp-uziti-dvoji.
Všechny stránky 305
- Mysl a tělo tvoří jeden systémPředpoklad NLP o jednotě mysli a těla: kde vede k pozornosti vůči tělesným projevům prožívání a kde k tvrzením o léčbě nemocí změnou přesvědčení.
- Lidé volí nejlepší dostupnou volbuPředpoklad NLP, že lidé volí nejlepší možnost, kterou mají k dispozici: kde mírní sebeobviňování a kde se z omezené volby dělá doklad svobodného souhlasu.
- Nelze nekomunikovatAxiom teorie komunikace převzatý do NLP: kde zostřuje pozornost k neverbálnímu projevu a kde z něj vzniká nárok vykládat cizí mlčení.
- Neexistuje selhání, jen zpětná vazbaPředpoklad NLP, který každý neúspěch označuje za zpětnou vazbu: kde podporuje učení bez zahanbení a kde činí metodu i jejího prodejce nevyvratitelnými.
- Odpor jako znak chybějícího raportuPředpoklad NLP, že odpor druhého je znakem chybějícího raportu: kde vede praktika k převzetí odpovědnosti za vztah a kde z odmítnutí dělá překážku k obejití.
- Za výsledek komunikace odpovídá komunikátorPředpoklad NLP, že za výsledek sdělení odpovídá ten, kdo sděluje: kde vede ke srozumitelnosti a kde slouží k přesunu viny na toho, kdo vyslovil hranici.
- Každé chování má pozitivní záměrPředpoklad NLP, že za každým chováním stojí dobrý záměr: kde snižuje stud a otevírá změnu a kde slouží k omlouvání kontroly, násilí a zneužití moci.
- Respekt k modelu světa druhéhoPředpoklad NLP o respektu k modelu světa druhého: kde vyjadřuje přijetí a porozumění a kde slouží jako nástroj vlivu nebo jako štít proti kritice.
- Mít volbu je lepší než ji nemítPředpoklad NLP, že rozšíření voleb člověku prospívá: kde otevírá prostor rozhodnutí a kde se svoboda volby jen inscenuje mezi předem vybranými variantami.
- Význam komunikace je reakce, kterou vyvoláPředpoklad NLP, že význam sdělení určuje reakce posluchače: kde vede k odpovědnosti za srozumitelnost a kde k měření komunikace jen podle vyvolaného jednání.
- Zkušenost je kódována smyslyPředpoklad NLP, že myšlení probíhá ve smyslových reprezentacích: kde vede k pozornosti k představám a kde z něj vzniká nepodložené čtení myslí z očí a slov.
- Zkušenost má strukturuPředpoklad NLP, že prožitek má popsatelnou formu nezávislou na obsahu: kde podporuje zkoumání vzorců a kde odvádí pozornost od toho, co se člověku stalo.
- Existenční presupozicePojmenování, přivlastnění a určité odkazy předpokládají, že označená věc existuje: kdy to šetří slova a kdy se tak vytváří vina, porucha nebo problém, který nikdo nedoložil.
- Faktivní slovesaSlovesa a výrazy typu „litovat, že“, „vědět, že“ či „je smutné, že“, které obsah vedlejší věty předkládají jako hotový fakt: rozpoznání, užití a obrana.
- Implikativní slovesaSlovesa typu „podařilo se“, „zapomněl“ či „dovolil si“, která mlčky předpokládají pokus, povinnost nebo očekávání: jak nesou nevyslovená pravidla a jak je číst.
- Jazykové presupozicePresupozice jako to, co výpověď mlčky předpokládá: lingvistický základ, jak s nimi pracuje NLP a jak poznat, kdy se jimi sporné tvrzení vydává za hotovou věc.
- Komentářová příslovce a přídavná jménaPříslovce jako naštěstí, samozřejmě nebo bohužel a hodnoticí přívlastky předpokládají obsah věty a přidávají k němu hodnocení, o kterém se nejedná; detekce a obrana.
- Kontrafaktuální podmínkyPodmínky proti skutečnosti, které předpokládají, že se něco nestalo, a mlčky k tomu připojují nedoložitelnou příčinu: od vysvětlení k přisouzení viny.
- Částice „jen“, „i“, „dokonce“Částice jen, i, také, dokonce a kromě předpokládají další osoby, alternativy nebo míru; jak se jimi naznačuje souhlas skupiny či zlehčuje čin a jak to rozpoznat.
- Opakovací slovaSlova zase, znovu, opět, také nebo zpátky předpokládají, že se děj už stal; jak se z jedné události tvoří nevyslovená řada selhání a jak to rozpoznat a odmítnout.
- Otázky s presupozicíOtázka, jejíž každá přímá odpověď potvrzuje sporný předpoklad tazatele: jak ji rozpoznat, odlišit od běžné otázky a jak na ni odpovídat bez přijetí předpokladu.
- Pořadové číslovkySlova první, druhý, další nebo poslední předpokládají celou řadu kroků či změn; jak se tak z jediného souhlasu dělá začátek cesty a jak řadu rozpoznat.
- Predikáty uvědoměníSlovesa vědět, uvědomit si, všimnout si nebo chápat předpokládají pravdivost toho, co následuje; jak se tím sporné tvrzení mění v otázku po vnímavosti adresáta.
- Presupozice časových větČasové věty se spojkami až, než, když nebo poté co předpokládají, že děj nastal nebo nastane; jak se tím budoucí rozhodnutí vydává za jisté a jak to poznat.
- Presupozice spojky „nebo“Nabídka „A, nebo B“, v níž obě možnosti předpokládají totéž rozhodnutí: lingvistický základ, vztah k iluzi volby a dvojné vazbě, detekce a obrana.
- Vytýkací konstrukceVytýkací a rozštěpené konstrukce typu „byl to on, kdo…“ nebo „otázka není, zda, ale kdy“, které vyzdvihnou jeden člen a zbytek výpovědi předpokládají.
- Slovesa změny času a stavuSlovesa začít, přestat, pokračovat a příslovce už, ještě, pořád předpokládají předchozí stav; jak se tím vkládá minulost, kterou nikdo nedoložil, a jak tomu čelit.
- Srovnávací presupoziceSrovnávací konstrukce, které mlčky předpokládají výchozí stav nebo měřítko srovnání: jak je rozpoznat a kdy slouží k vnesení nedoloženého hodnocení.
- Vztažné věty jako presupoziceVztažná věta jako místo, kam lze uložit sporné tvrzení tak, aby prošlo jako známé pozadí: struktura, detekční znaky, legitimní užití a obrana.
- Audit přesvědčeníVzorec NLP, který posuzuje přesvědčení o cíli podle žádoucnosti, možnosti, schopnosti a zasloužení: k čemu slouží v reflexi a jak se mění v diagnózu prodávanou na semináři.
- Beznaděj, bezmoc a pocit bezcennostiTrojice limitujících přesvědčení v NLP: cíl je nedosažitelný, já ho nedosáhnu, nezasloužím si ho. Jak se rozpozná v kontrolujícím vztahu a co o ní víme.
- Cyklus změny přesvědčeníModel NLP, který popisuje změnu přesvědčení jako sled postojů od otevřenosti přes pochybnost k minulosti: co tvrdí, jak ho rozpoznat a kde slouží k řízení cizí pochybnosti.
- ImprintPojem NLP pro formativní zážitek, v němž vzniklo jádrové přesvědčení: co tvrdí, proč hledání imprintů ohrožuje paměť a jak se tomu bránit.
- Kartézské otázkyČtyři otázky o tom, co se stane a nestane, když člověk jedná a nejedná: rozvaha rozhodnutí, která se v prodeji mění v selektivní rámec ztráty.
- Limitující přesvědčeníPojem NLP pro přesvědčení, které zužuje vnímané možnosti: jeho kořeny, struktura a to, jak se z něj v koučinku a na seminářích stává nálepka, která umlčí každou námitku.
- Myšlenkový virusMetafora NLP pro limitující přesvědčení, které se samo potvrzuje a šíří: co pojem zachycuje, jak se zneužívá k umlčení pochybností a co o něm víme.
- Přesvědčení a zdraví v NLPTvrzení NLP, že změna přesvědčení zlepšuje zdraví: co se tvrdí, proč pro to chybějí doklady (Sturt a kol. 2012) a jak se tvrzení zneužívá proti nemocným.
- Přesvědčení jako součást mapyPrincip NLP, že přesvědčení jsou zobecnění v mapě světa, a ne vlastnosti území: kde podporuje kritické testování a kde slouží k rozpuštění cizích hodnot.
- Řetězení přesvědčeníVzorec postupného přechodu od jednoho přesvědčení k jinému přes řadu menších mezistupňů: jeho struktura, příbuznost s technikou nohy ve dveřích a obrana.
- Změna hodnotVzorec NLP, podle něhož lze přeuspořádat nebo vyměnit hodnoty člověka: co tvrdí, jak poznat, že někdo přepisuje vaše hodnoty ve svůj prospěch, a co říká výzkum.
- Čtení řeči těla v NLPPředstava NLP a popularizační literatury, že z postoje, gest a výrazu lze vyčíst vnitřní stav druhého: co pozorování skutečně umožňuje a kde začíná přivlastnění výkladu.
- Kalibrace souhlasu a nesouhlasuKalibrace souhlasu a nesouhlasu v NLP: učení se neverbálním znakům „ano“ a „ne“ u jednoho člověka, limity tohoto čtení a riziko popírání výslovného odmítnutí.
- Křížové zrcadleníKřížové zrcadlení v NLP: provázení rytmu jednoho projevu druhého jiným kanálem, proč je méně nápadné, co o něm víme a jak se proti němu bránit.
- Pacing a leadingPacing a leading jako vzorec: řada ověřitelných popisů zkušenosti druhého, po níž následuje vedení k cíli mluvčího, a jak tento přechod poznat.
- Přerušení raportuZáměrné nesladění, kterým se v NLP ukončuje souznění: od zdvořilého ukončení rozhovoru po střídání vřelosti a chladu jako prostředek kontroly.
- Shoda predikátůShoda predikátů v NLP: přejímání smyslových slov druhého k vytvoření raportu, proč je to nejlépe testovaný a nepotvrzený předpoklad oboru.
- Sladění dechuSladění dechu v NLP: přizpůsobení rytmu vlastního dechu a řeči dechu druhého, jeho hypnotický původ, chybějící důkazy a obrana proti němu.
- Sladění hlasu a tempaSladění hlasu a tempa v NLP: přizpůsobení výšky, hlasitosti a rychlosti řeči druhému, vztah k přirozené akomodaci řeči a znaky vlivového užití.