Respekt k modelu světa druhého🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-01.08
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Předpoklady NLP
Druh	princip
Anglicky	Respect for the other person's model of the world
Jiné názvy	respekt k mapě druhého
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Předpoklad „respektuj model světa druhého“ vyjadřuje postoj, podle něhož jsou přesvědčení, hodnoty a způsob prožívání jiného člověka z jeho vlastního hlediska smysluplné a nemají se odbývat jako chyba, kterou je třeba hned opravit. Navazuje přímo na předpoklad, že mapa není území: pokud každý jedná podle své mapy, má komunikace začínat porozuměním mapě druhého, ne jejím odmítnutím. V NLP má však předpoklad i praktickou, technickou stránku. Respekt k modelu světa znamená, že praktik nejdřív přijme rámec druhého a vstoupí do něj, aby pak mohl vést změnu zevnitř (Bandler a Grinder 1975). Předpoklad tedy může vyjadřovat přijetí jako hodnotu, nebo porozumění jako prostředek. Pro kompendium je důležitý ještě třetí způsob užití, ve kterém se požadavek respektu obrací proti kritice: „respektuj můj model světa“ pak znamená „nezpochybňuj, co tvrdím“.

Původ a souvislosti🔗

Předpoklad má kořeny v terapiích, které NLP v sedmdesátých letech modelovalo. Rogers postavil terapii zaměřenou na klienta na snaze porozumět klientovi z jeho vnitřního vztažného rámce a na přijetí, které není podmíněno tím, zda klient myslí nebo cítí „správně“ (Rogers 1951). Satirová v práci s rodinami zdůrazňovala hodnotu každého člověka a přesvědčení, že lidé se mohou měnit, když se cítí přijati (Satir 1972). Erickson, jak jeho postupy popsal Haley, přijímal klientův způsob vidění světa, včetně jeho zvláštností, a pracoval uvnitř něj, místo aby ho přímo vyvracel (Haley 1973). Bandler a Grinder z těchto zdrojů odvodili pracovní zásadu, že model klienta je třeba nejdřív přesně poznat a přijmout a teprve potom ho obohacovat o další možnosti (Bandler a Grinder 1975). V pozdějším výcviku NLP se tato zásada spojila s technikami navazování raportu a se schématem, ve kterém přizpůsobení druhému předchází vedení; strukturu tohoto schématu popisuje stránka o pacingu a leadingu.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně lze rozlišit tři podoby předpokladu. V první podobě je respekt cílem: porozumění druhému je hodnotné samo o sobě a nevede k žádnému předem danému výsledku. Druhá strana smí odmítnout, nesouhlasit nebo odejít, aniž by se respekt změnil. Ve druhé podobě je respekt prostředkem: porozumění hodnotám a přesvědčením druhého slouží k tomu, aby mluvčí věděl, jak sdělení formulovat, aby bylo přijato. Respekt zde trvá jen do chvíle, kdy přinese žádoucí reakci, a znalost modelu druhého se stává pákou. Výzkum vlivu ukazuje, že vnímaná podobnost a sympatie zvyšují ochotu vyhovět požadavku (Cialdini 2009); kdo předvede, že druhému rozumí a sdílí jeho hodnoty, získává tím výhodu, ať je jeho porozumění opravdové, nebo ne.

Ve třetí podobě je respekt štítem. Mluvčí nebo skupina požaduje respekt ke svému modelu světa a vykládá jakoukoli kritiku, otázku nebo požadavek na doklad jako neúctu, podobně jako uzavřené systémy, které podle Liftona činí svou doktrínu posvátnou a její zpochybnění neuctivým (Lifton 1961). Rozdíl mezi přijetím člověka a přijetím jeho tvrzení se tím stírá. Tato podoba je blízká mechanismu, který kompendium popisuje jako internalizaci radikálního relativismu: pokud jsou všechny modely rovnocenné a žádný nesmí být zpochybněn, nelze rozlišit pravdivé od nepravdivého a rozhodující slovo má ten, kdo mluví nejhlasitěji nebo má největší moc. Pozorovatel by měl sledovat, ve které z těchto podob se předpoklad v konkrétním rozhovoru uplatňuje, a zda se podoba nemění podle toho, čí model je zrovna v sázce.

Detekční znaky🔗

Instrumentální užití se pozná podle toho, že po projevu porozumění rychle následuje požadavek. Mluvčí zjistí, na čem druhému záleží, například na rodině, bezpečí nebo uznání, a hned tuto hodnotu použije jako důvod k rozhodnutí, často pod časovým tlakem. Dalším znakem je, že „porozumění“ nikdy nezahrnuje porozumění tomu, proč druhý nechce: odmítnutí se nevykládá jako součást modelu světa, který si zaslouží respekt, ale jako překážka. Hassan popisuje, jak náboráři skupin s vysokou mírou kontroly zjišťují zájmy a hodnoty oslovovaných a představují skupinu jako jejich naplnění (Hassan 1988). Navenek jde o mimořádně vnímavý rozhovor, ve skutečnosti o sběr informací pro působení; podrobněji o tom pojednává stránka o předstírané empatii.

Užití respektu jako štítu se pozná podle jednostrannosti. Skupina nebo jednotlivec žádá respekt ke svému modelu, ale model kritika označí za nevědomost, negativitu nebo nepřipravenost. Otázky se vykládají jako útok a požadavek na doklad jako projev nedůvěry, která je sama o sobě chybou. U člověka, na kterého se takto působí, se objevuje váhání vyslovit pochybnost, aby nebyl neuctivý, tedy potlačování pochybností, které literatura o manipulativních skupinách popisuje jako jeden z jejich hlavních účinků (Singer a Lalich 1995), a postupná ztráta schopnosti odlišit respekt k člověku od souhlasu s jeho tvrzeními.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití odpovídá první podobě předpokladu. Mediátorka, která se snaží pochopit, z čeho vychází pohled jedné ze stran, a přitom ji k ničemu nepřesvědčuje, užívá respekt k modelu světa k tomu, aby se strany mohly vzájemně slyšet. Motivační rozhovor pojímá přijetí jako soubor postojů, který zahrnuje uznání hodnoty člověka, přesné empatické porozumění a respekt k jeho autonomii, včetně práva rozhodnout se jinak, než by si terapeut přál (Miller a Rollnick 2013). Kompendium na podobný postoj ve filozofii jazyka odkazuje na stránce o Davidsonově principu vstřícnosti: porozumět druhému znamená předpokládat, že jeho výroky dávají smysl, ale neznamená to souhlasit s nimi.

Manipulativní užití se rozpoznává podle tří otázek. Trvá respekt i ve chvíli, kdy druhý odmítne, jak to vyžaduje respekt k autonomii v motivačním rozhovoru (Miller a Rollnick 2013)? Slouží porozumění hodnotám druhého k tomu, aby se jim lépe vyhovělo, nebo k tomu, aby se jich využilo pro cíl mluvčího? A je respekt vzájemný, tedy smí i kritik požadovat, aby jeho model byl brán vážně? Pokud porozumění končí odmítnutím, hodnoty se mění v páku a respekt se žádá jen jedním směrem, předpoklad slouží vlivu, ne vztahu.

Stav důkazů🔗

Postoj přijetí a empatického porozumění je v psychoterapii dobře zavedený a jeho význam pro terapeutický vztah se zkoumá dlouhodobě, nikoli však jako součást NLP. Specifické techniky, kterými má NLP přizpůsobení modelu druhého provádět, oporu nemají. Výzkum shody predikátů, tedy přizpůsobování slovníku údajnému preferovanému smyslovému kanálu druhého, nenašel důkazy, že by zlepšoval porozumění nebo vztah (Sharpley 1984). Nevědomé napodobování chování druhého sice může zvyšovat sympatii (Chartrand a Bargh 1999), z toho však neplyne, že by vědomé techniky NLP přinášely spolehlivý účinek. Tosey a Mathison upozorňují, že předpoklady NLP mají povahu užitečných přesvědčení, jejichž etický rozměr závisí na tom, jak se používají (Tosey a Mathison 2009), a kritický přehled z oblasti koučinku konstatuje nedostatek kvalitních studií o účinnosti NLP (Passmore a Rowson 2019).

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je rozlišit respekt k člověku od přijetí jeho tvrzení. Lze uznat, že druhý vidí věci jinak a že jeho pohled má své důvody, a zároveň trvat na právu klást otázky, žádat doklady a nesouhlasit. Druhou obranou je všímat si okamžiku, kdy se po projevu porozumění objeví požadavek, zvláště spojený s časovým tlakem, který výzkum vyhovění popisuje jako osvědčený prostředek, jak zkrátit uvažování (Cialdini 2009). V takové chvíli pomáhá oddělit vlastní hodnoty od rozhodnutí: to, že mi záleží na rodině, neznamená, že musím dnes podepsat smlouvu, která se na rodinu odvolává. Třetí obranou je trvat na vzájemnosti: kdo žádá respekt ke svému modelu, má respektovat i model toho, kdo se ptá.

Pro člověka, který odchází ze skupiny nebo vztahu, kde se respekt používal jako štít, je součástí zotavení obnova přesvědčení, že pochybnost není neúcta a že kritika může být projevem respektu, protože bere druhého vážně. Výzkum psychologického očkování ukazuje, že předchozí setkání s oslabenou podobou přesvědčovacího pokusu zvyšuje odolnost vůči jeho plné podobě (McGuire 1964); znalost toho, jak se porozumění může stát nástrojem vlivu, může chránit podobně.

Pro odborníky, kteří s předpokladem pracují, plyne z rozlišení tří podob praktický závazek. Porozumění klientovu modelu světa, které získají v terapii, koučinku nebo poradenství, nesmí sloužit cílům, jež klient nesdílí, a jeho hodnoty nesmějí být použity jako páka k rozhodnutí, které by jinak neudělal. Respekt k modelu světa zahrnuje i respekt k tomu, že klient smí odmítnout nabízenou změnu (Miller a Rollnick 2013). Tam, kde praktik z porozumění klientovi profituje, například prodejem dalších služeb, je namístě zvláštní opatrnost a ochota nechat si vlastní postup posoudit nezávislou supervizí.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Chartrand, T. L., & Bargh, J. A. (1999). The chameleon effect: The perception–behavior link and social interaction. Journal of Personality and Social Psychology, 76(6), 893–910.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Haley, J. (1973). Uncommon Therapy: The Psychiatric Techniques of Milton H. Erickson, M.D. New York: W. W. Norton.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Satir, V. (1972). Peoplemaking. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Sharpley, C. F. (1984). Predicate matching in NLP: A review of research on the preferred representational system. Journal of Counseling Psychology, 31(2), 238–248.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Předpoklady NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Mapa není území – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, The map is not the territory)
• Raport – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Rapport)
• Model světa – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Model of the world)
• Přesvědčení jako součást mapy – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs as part of the map)
• Pacing a leading – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Pacing and leading)
• Sladění hodnot – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Value matching)
• Předstíraná empatie – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Simulated empathy)

V kompendiu

• EA-2.5.4 Internalizace radikálního relativismu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-7.2.8 Davidson: Princip vstřícnosti – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Nejpružnější prvek řídí systém – předchozí heslo rodiny
• Člověk není své chování – další heslo rodiny