Přeskočit na obsah

Přesvědčení a zdraví v NLP

Tvrzení NLP, že změna přesvědčení zlepšuje zdraví: co se tvrdí, proč pro to chybějí doklady (Sturt a kol. 2012) a jak se tvrzení zneužívá proti nemocným.

Riziko: high

Přesvědčení a zdraví v NLP🔗

PoleHodnota
IdentifikátorNLP-16.12
KatalogNLP vzorce
RodinaPřesvědčení
Druhpojem
AnglickyBeliefs and health in NLP
Jiné názvypřesvědčení jako cesta ke zdraví, beliefs and health
Užitíterapeutické i vlivové
Riziko zneužitívysoké
Vazba na Vaknin 2008odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textutext čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Pod označením přesvědčení a zdraví se v NLP rozumí soubor tvrzení, podle nichž přesvědčení člověka o nemoci, o vlastních schopnostech a o budoucnosti ovlivňují nejen prožívání nemoci, ale i její průběh, a podle nichž lze změnou přesvědčení technikami NLP zdraví podpořit. Nejsoustavněji tento přístup rozvinula kniha Roberta Diltse, Tima Hallboma a Suzi Smithové, která přesvědčení označuje přímo za „cesty ke zdraví a pohodě“ (Dilts, Hallbom a Smith 1990). Pro kompendium je pojem důležitý, protože spojuje dvě rozdílné věci. První je obecně přijímaný poznatek, že očekávání, naděje a pocit kontroly ovlivňují, jak člověk nemoc snáší, jak dodržuje léčbu a jak vnímá příznaky. Druhá je silné tvrzení, že změna přesvědčení technikami NLP vede k měřitelnému zlepšení zdravotního stavu. Pro druhé tvrzení nejsou k dispozici spolehlivé doklady: systematický přehled kontrolovaných studií účinku NLP na zdravotní výsledky nenašel dostatečnou oporu pro to, že by intervence NLP zdraví zlepšovaly (Sturt a kol. 2012). Stránka proto popisuje, co se tvrdí, co z toho platí a jak se tvrzení zneužívá.

Původ a souvislosti🔗

Zájem o vztah přesvědčení a zdraví se v NLP objevil v osmdesátých letech, kdy se pozornost oboru přesouvala od jazykových vzorců a strategií k přesvědčením a identitě (Dilts 1990). Kniha o přesvědčeních a zdraví na tento posun navázala a nabídla soubor technik, které měly pracovat s přesvědčeními souvisejícími s nemocí, například s beznadějí, s pocitem bezmoci nebo s přesvědčením, že si člověk uzdravení nezaslouží (Dilts, Hallbom a Smith 1990). Myšlenka zapadla do širšího proudu té doby, který zdůrazňoval jednotu mysli a těla a sílu pozitivního myšlení; v NLP ji vyjadřuje předpoklad, že mysl a tělo tvoří jeden systém. Obhájci přístupu se často odvolávají na placebo efekt jako doklad, že očekávání může měnit tělesné stavy. Ten je skutečný jev, ale jeho účinky se týkají hlavně subjektivně hodnocených příznaků, jako je bolest nebo nevolnost, a neopravňují k závěru, že přesvědčení mohou vyléčit závažné onemocnění. Lilienfeld a spolupracovníci řadí mezi varovné znaky pseudovědy mimořádná tvrzení bez odpovídajících dokladů a spoléhání na svědectví a jednotlivé příběhy; oba znaky se ve zdravotních tvrzeních NLP objevují (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně stojí tvrzení na třech krocích úvahy. Prvním je premisa, že přesvědčení ovlivňují tělesné procesy. Druhým je premisa, že techniky NLP přesvědčení spolehlivě mění. Třetím je závěr, že techniky NLP proto ovlivňují zdraví. Každý krok má jinou míru opory. První premisa platí v omezené podobě: očekávání ovlivňují prožívání příznaků, stres má tělesné důsledky a víra v účinnost léčby zlepšuje její dodržování. Druhá premisa nemá odpovídající empirickou oporu, protože techniky NLP obecně nebyly v kontrolovaných studiích potvrzeny (Witkowski 2010). Závěr proto nestojí na pevném základě, i když jeho první část zní věrohodně. Tato struktura, v níž se ze skutečného jevu vyvozuje neověřený slib, se ve zdravotních tvrzeních mimo medicínu opakuje často a je dobrým vodítkem pro jejich rozpoznání.

Z obranného hlediska je důležitý skrytý důsledek celé konstrukce. Pokud nemoc souvisí s přesvědčeními a pokud lze přesvědčení změnit, pak trvající nemoc svědčí o tom, že člověk přesvědčení nezměnil dost. Odpovědnost za průběh nemoci se tak přesouvá na nemocného. NLP tento závěr výslovně nemusí formulovat; vyplývá ze struktury tvrzení a v komerčním prostředí osobního rozvoje se objevuje otevřeně. Je to stejný mechanismus, který kompendium popisuje u přesvědčení typu beznaděj, bezmoc a pocit bezcennosti, jen obrácený: místo aby se nemocnému naděje brala, slibuje se mu, a za nesplnění slibu nese vinu on. Konstrukce je zároveň nevyvratitelná: žádný průběh nemoci ji nemůže vyvrátit, a podle Popperova kritéria proto nejde o empiricky testovatelné tvrzení (Popper 1959).

Detekční znaky🔗

Zneužití se pozná podle několika opakujících se znaků. Nemoc se vykládá jako „vnější podoba“ přesvědčení, nevyřešeného konfliktu nebo dávného zážitku. Nabízí se kurz, sezení nebo program, který má přesvědčení změnit, a jeho účinek se popisuje v pojmech uzdravení, ne zvládání. Léčba s ověřenou účinností se zpochybňuje, odkládá nebo se označuje za zbytečnou, jakmile se „změní přesvědčení“. Jako doklad slouží jednotlivé příběhy úspěchu, nikoli kontrolované studie. Neúspěch se vysvětluje nedostatečnou změnou přesvědčení, odporem nebo skrytým ziskem z nemoci. Norcross, Koocher a Garofalo v delfské studii zjistili, že panel odborníků hodnotil NLP pro léčbu duševních poruch jako pravděpodobně zdiskreditovaný postup (Norcross, Koocher a Garofalo 2006), a zdravotní sliby spojené s NLP proto zasluhují mimořádnou opatrnost. Kompendium se podobným rizikům věnuje u zranitelných skupin a v případu zotavení z New Age sítě. Zvlášť zranitelní jsou lidé s chronickým, onkologickým nebo nevyléčitelným onemocněním a jejich blízcí, kteří hledají jakoukoli naději.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití uznává psychologický rozměr nemoci, aniž by ho povyšovalo na léčbu. Lékař, sestra nebo psycholog, kteří s pacientem mluví o jeho obavách, o očekáváních od léčby a o tom, co mu pomáhá nemoc snášet, pracují s přesvědčeními způsobem, který je odborně podložený. Kognitivní terapie popsala, jak výklad události ovlivňuje emoční reakci na ni (Beck 1976), a kognitivně behaviorální přístupy, které z ní vyšly, mají v pozdějším výzkumu doloženou účinnost například u úzkosti a deprese, které nemoc často provázejí. Podmínkou je, že psychologická podpora léčbu doplňuje, nenahrazuje, a že se nemocnému neslibuje víc, než lze doložit. Manipulativní užití tyto podmínky porušuje. Slibuje uzdravení, staví změnu přesvědčení nad lékařskou péči nebo místo ní a přesouvá na nemocného odpovědnost za průběh nemoci. Kritický přehled NLP v koučinku upozorňuje, že tvrzení praktiků NLP běžně překračují to, co výzkum dokládá (Passmore a Rowson 2019). U zdravotních tvrzení má takové překročení přímé důsledky: odklad účinné léčby, finanční ztráty a pocit viny u lidí, kteří už tak nesou těžké břemeno.

Stav důkazů🔗

Stav důkazů je v této oblasti jednoznačnější než u většiny jiných tvrzení NLP. Systematický přehled, který prošel kontrolované studie účinků NLP na zdravotní výsledky, dospěl k závěru, že pro zlepšení zdraví intervencemi NLP nejsou dostatečné doklady; studií bylo málo, byly malé a metodicky slabé (Sturt a kol. 2012). Tvrzení, že změna přesvědčení technikami NLP zlepšuje průběh tělesných nemocí, tedy není podloženo. Delfská studie zdiskreditovaných postupů zařadila NLP pro léčbu duševních poruch mezi postupy, které odborníci hodnotili jako pravděpodobně zdiskreditované (Norcross, Koocher a Garofalo 2006). Obecné přehledy výzkumu NLP potvrzují, že obor jako celek postrádá odpovídající empirický základ (Witkowski 2010). To neznamená, že přesvědčení nemají na zdraví žádný vliv: vliv očekávání na prožívání příznaků a vliv psychologické podpory na zvládání nemoci jsou doloženy, ale doloženy mimo NLP a jinými metodami (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Kdo tvrdí, že NLP léčí, nese důkazní břemeno, které zatím nesplnil. Podrobněji se přehledu věnuje stránka Systematický přehled účinků na zdraví.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je trvat na dokladech. U každého zdravotního slibu je legitimní ptát se po kontrolovaných studiích a systematických přehledech, ne po příbězích jednotlivců, a ověřit si odpověď u ošetřujícího lékaře nebo v nezávislých zdrojích (Sturt a kol. 2012). Druhou obranou je oddělit zvládání od léčby: psychologická podpora může pomoci snášet nemoc, ale nemá nahrazovat léčbu s ověřenou účinností, a nabídka, která ji nahradit chce, je varovným signálem. Třetí obranou je odmítnout přenos viny. Nemoc není důkazem chybného myšlení a trvající nemoc není důkazem nedostatečné snahy. Lidé, kteří prošli programy slibujícími uzdravení změnou přesvědčení, se často potýkají s pocitem selhání a viny, zvlášť když se jejich stav nezlepšil nebo když odložili léčbu. Zotavení zahrnuje uznání, že nesli odpovědnost, která jim nepatřila, a obnovení důvěry ve zdravotní péči. Odborníci by s nimi měli mluvit bez odsuzování, protože hledání naděje v těžké nemoci je pochopitelné, a odpovědnost za klamavý slib nese ten, kdo ho dal, ne ten, kdo mu uvěřil.

Literatura🔗

  • Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
  • Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
  • Dilts, R., Hallbom, T., & Smith, S. (1990). Beliefs: Pathways to Health and Well-Being. Portland: Metamorphous Press.
  • Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
  • Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
  • Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
  • Popper, K. R. (1959). The Logic of Scientific Discovery. London: Hutchinson.
  • Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
  • Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

  • Přesvědčení – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

V kompendiu

V katalogu

Heslo v katalogu

Rodina Přesvědčení →

Každé heslo katalogu je hvězda, rodiny jsou souhvězdí. Zvýrazněné jsou heslo NLP-16.12 a jeho obecnější, užší a příbuzná hesla; klepnutím na hvězdu otevřete jiné heslo.

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →