Beznaděj, bezmoc a pocit bezcennosti🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-16.08
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Přesvědčení
Druh	pojem
Anglicky	Hopelessness, helplessness, worthlessness
Jiné názvy	tři oblasti limitujících přesvědčení, beznaděj, bezmoc, nehodnost
Obecnější heslo	Limitující přesvědčení
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Pojem označuje trojici přesvědčení, kterou systemické NLP popisuje jako tři hlavní oblasti limitujících přesvědčení. Beznaděj je přesvědčení, že žádoucí cíl je nedosažitelný bez ohledu na to, co člověk udělá. Bezmoc připouští, že cíl dosažitelný je, ale ne pro dotyčného, protože mu chybějí schopnosti nebo možnosti. Pocit bezcennosti se týká nároku: cíl je dosažitelný a člověk by na něj možná i stačil, ale nezaslouží si ho kvůli tomu, kým je nebo co udělal (Dilts, Hallbom a Smith 1990). Trojice se v literatuře NLP používá jako diagnostická mřížka, podle níž se má určit, na jaké úrovni se změna zastavuje. Pro kompendium je důležitá ze dvou důvodů. Za prvé pojmenovává tři odlišné způsoby, jak lze člověku vzít naději, a pozorovatel se díky ní naučí rozlišovat, zda útok míří na svět, na schopnosti, nebo na hodnotu osoby. Za druhé se překrývá s dobře prozkoumanými jevy klinické psychologie, takže na ní lze ukázat, kde NLP přejímá platné postřehy a kde k nim přidává neověřené sliby. Obecnější rámec popisuje stránka Limitující přesvědčení.

Původ a souvislosti🔗

Trojici zformuloval Robert Dilts se spolupracovníky v knize o přesvědčeních a zdraví, která vznikla na přelomu osmdesátých a devadesátých let a navazovala na jeho práci o změně systémů přesvědčení (Dilts, Hallbom a Smith 1990; Dilts 1990). Rozlišení se dá číst i ve světle logických úrovní, s nimiž Dilts pracoval: beznaděj se týká vztahu k prostředí a k možnosti výsledku, bezmoc schopností a pocit bezcennosti identity. Myšlenka má zřetelné předchůdce mimo NLP. Teorie sebeúčinnosti Alberta Bandury rozlišovala očekávání výsledku a očekávání vlastní účinnosti, což zhruba odpovídá rozdílu mezi beznadějí a bezmocí. Ještě bližší je kognitivní teorie deprese. Beck popsal kognitivní triádu negativního pohledu na sebe, na svět a na budoucnost a zdůraznil, že beznaděj vůči budoucnosti patří k nejzávažnějším klinickým znakům (Beck 1976). Výzkum naučené bezmoci ze šedesátých a sedmdesátých let ukázal, že opakovaná zkušenost nekontrolovatelných událostí vede k pasivitě i tam, kde by jednání pomohlo. Herman ve studiu dlouhodobého zajetí a domácího násilí ukázala, že bezmoc a pocit bezcennosti nejsou jen vnitřní poruchou, ale často záměrně vytvářeným stavem (Herman 1992). NLP tedy pracuje s rozlišením, které má solidní oporu, ale opírá o něj vlastní techniky, jež takovou oporu nemají.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně jde o tři otázky, na nichž se může zastavit cesta k cíli. Je cíl vůbec možný? Jsem schopen ho dosáhnout? Mám na něj právo? Každé z přesvědčení blokuje jednání jinak. Beznaděj ruší smysl snahy, bezmoc ji přesouvá na druhé a pocit bezcennosti vede k tomu, že člověk úspěch sabotuje nebo odmítá i tehdy, když přichází (Dilts, Hallbom a Smith 1990). Přesvědčení se v řeči obvykle objevují jako zobecnění s modálními operátory, tedy výroky typu „nedá se“, „nedokážu“ nebo „nemám na to nárok“. Kognitivní terapie by je označila za automatické myšlenky a jádrová schémata, která filtrují nové zkušenosti tak, aby se potvrzovala (Beck 1976).

Pro obrannou analýzu je klíčové, že všechna tři přesvědčení lze vytvářet zvenčí. Kontrolující osoba nemusí cíl druhého napadat přímo; stačí systematicky zpochybňovat jeho schopnosti (bezmoc) nebo jeho hodnotu (bezcennost). Stark popsal coercive control jako vzorec, v němž se kontrola nad každodenním životem spojuje s ponižováním a izolací, takže oběť postupně ztrácí víru ve vlastní kompetenci i v nárok na samostatný život (Stark 2007). Lifton u myšlenkové reformy popsal „požadavek čistoty“ a „kult vyznání“: jednotlivec se má neustále cítit vinen a jeho hodnota závisí na přijetí doktríny (Lifton 1961). V obou popisech jde o cílenou výrobu bezcennosti, nikoli o spontánní limitující přesvědčení, které by stačilo „přepsat“. Tento rozdíl je pro klinika podstatný: zatímco NLP mluví o přesvědčeních jako o vnitřním obsahu klienta, v kontrolujícím vztahu jsou tato přesvědčení přesným obrazem skutečného mocenského uspořádání.

Detekční znaky🔗

V rozhovoru se trojice pozná podle toho, na co se zpochybnění zaměřuje. Beznaděj se šíří výroky o nesmyslnosti jakékoli změny, o tom, že „to nikdy nikomu nevyšlo“, a o uzavřené budoucnosti. Bezmoc se vytváří opakovaným poukazováním na selhání, převzetím úkolů, které by člověk zvládl sám, a výroky typu „beze mě to nezvládneš“. Bezcennost se buduje připomínáním viny, srovnáváním s druhými a podmiňováním náklonnosti. Když se všechny tři linie objevují u téže osoby a míří stejným směrem, totiž k závislosti na mluvčím, jde o vzorec, který kompendium popisuje jako implantaci existenciální bezmoci a pěstování sebepochybnosti. U člověka, na kterého vzorec působí, se objevuje pasivita, vzdávání se cílů ještě před pokusem, odmítání pomoci s odůvodněním, že si ji nezaslouží, a přenechávání rozhodnutí druhému. Herman upozorňuje, že u dlouhodobě traumatizovaných lidí se tyto znaky snadno zaměňují za rysy osobnosti, ačkoli jsou důsledkem situace (Herman 1992). Klinicky je nutné myslet i na depresi: beznaděj je významným rizikovým faktorem sebevražedného jednání a nesmí se odbýt jako „pouhé limitující přesvědčení“ (Beck 1976).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je popisné a spolupracující. Terapeut, který s klientem rozliší, zda klient nevěří v cíl, v sebe, nebo ve svůj nárok, získá užitečnou orientaci, a kognitivně behaviorální terapie s podobným rozlišením pracuje v rámci léčby s ověřenou účinností (Beck 1976). Přesvědčení se v takovém rámci zkoumají jako hypotézy, testují se proti zkušenosti a klient o tempu i cíli rozhoduje sám. Manipulativní užití má dvě podoby. První je přímá výroba trojice v kontrolujícím vztahu nebo v uzavřené skupině, kde se bezmoc a bezcennost člověka stávají nástrojem jeho připoutání (Stark 2007). Druhá podoba je méně zřejmá a týká se trhu osobního rozvoje: trojice slouží jako prodejní diagnóza, podle níž má každý neúspěch kořen v přesvědčeních účastníka, a řešením je další kurz. Tím se přehlíží, že překážky bývají skutečné, například nemoc, chudoba nebo cizí moc, a odpovědnost za ně se přesouvá na jednotlivce. Tosey a Mathison upozorňují, že NLP má sklon převádět sociální a vztahové problémy na otázku vnitřní reprezentace jednotlivce (Tosey a Mathison 2009).

Stav důkazů🔗

Samotné rozlišení má dobrou oporu ve výzkumu deprese, sebeúčinnosti a naučené bezmoci, ale tento výzkum vznikl mimo NLP a nijak neověřuje techniky, které z trojice NLP odvozuje (Beck 1976; Herman 1992). Pro tvrzení, že intervence NLP zaměřené na přesvědčení spolehlivě mění beznaděj nebo pocit bezcennosti, neexistují kontrolované studie odpovídající kvality. Witkowski po přehledu databáze výzkumu NLP konstatoval, že empirická podpora oboru je celkově slabá a většina studií jeho tvrzení nepotvrzuje (Witkowski 2010). Systematický přehled účinků NLP na zdravotní výsledky nenašel dostatečné doklady o přínosu a upozornil na malý počet a nízkou kvalitu studií (Sturt a kol. 2012). Pro klinickou praxi z toho plyne, že beznaděj a pocit bezcennosti u člověka s depresí nebo po traumatu patří do péče, jejíž účinnost je doložena, a ne do rukou metody, která ji doložit neumí.

Obrana a zotavení🔗

První obranou je rozlišit, který ze tří prvků je napaden, protože každý potřebuje jinou oporu. Beznaději čelí věcné informace o tom, že cíl dosáhli jiní lidé v podobné situaci. Bezmoci čelí malé, ověřitelné zkušenosti vlastní účinnosti a lidé mimo vztah, kteří mohou potvrdit, co člověk zvládá. Pocitu bezcennosti čelí vztahy, v nichž hodnota člověka nezávisí na výkonu ani na poslušnosti. Druhou obranou je všimnout si zdroje: pokud přesvědčení zesilují v přítomnosti určité osoby a slábnou mimo ni, jde spíš o vlastnost vztahu než o vnitřní obsah. Herman popisuje zotavení jako postupný proces, který začíná obnovou bezpečí, pokračuje zpracováním zkušenosti a vrcholí obnovou spojení s druhými; zde se znovu buduje i víra ve vlastní schopnosti a nárok (Herman 1992). Ten postup kompendium shrnuje na stránce stadia zotavení podle Hermanové. U beznaděje s myšlenkami na sebevraždu je nutné bezodkladně vyhledat krizovou nebo psychiatrickou pomoc. Odborník by u klienta z kontrolujícího prostředí neměl přesvědčení „přepisovat“, dokud trvá situace, která je vytváří, protože by tím nechtěně potvrzoval, že problém je v klientovi, a ne v tom, co se mu děje.

Literatura🔗

• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
• Dilts, R., Hallbom, T., & Smith, S. (1990). Beliefs: Pathways to Health and Well-Being. Portland: Metamorphous Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Přesvědčení – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Limitující přesvědčení – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Lidé mají zdroje, které potřebují – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, People have the resources they need)
• Modální operátor možnosti – příbuzné heslo (Meta-model, Modal operator of possibility)
• Kontrafaktuální podmínky – příbuzné heslo (Jazykové presupozice, Counterfactual conditionals)
• Časová perspektiva – příbuzné heslo (Časová osa, Time perspective)
• Úroveň přesvědčení a hodnot – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Beliefs and values level)
• Cyklus změny přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Belief change cycle)
• Audit přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Belief audit)
• Limitující přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Limiting beliefs)
• Přesvědčení o identitě – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs about identity)
• Myšlenkový virus – příbuzné heslo (Přesvědčení, Thought virus)
• Přesvědčení a zdraví v NLP – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs and health in NLP)

V kompendiu

• EA-2.5.10 Implantace existenciální bezmoci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-2.5.3 Pěstování sebepochybnosti – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-8.2.5 Starkův rámec coercive control – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-8.2.10 Stadia zotavení podle Judith Hermanové – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Přesvědčení o identitě – předchozí heslo rodiny
• Řetězení přesvědčení – další heslo rodiny