Limitující přesvědčení🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-16.04
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Přesvědčení
Druh	pojem
Anglicky	Limiting beliefs
Jiné názvy	omezující přesvědčení
Obecnější heslo	Přesvědčení jako součást mapy
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Limitujícím neboli omezujícím přesvědčením se v NLP označuje přesvědčení, které podle praktika brání člověku dosáhnout cíle nebo zúží okruh možností, které vůbec vidí. Typickými příklady jsou přesvědčení „na to nemám“, „takoví jako já to nedokážou“ nebo „stejně to nemá smysl“. Pojem vychází z obecného předpokladu NLP, že lidé nereagují přímo na svět, ale na svůj model světa, a že omezení často neleží ve světě, ale v ochuzeném modelu (Bandler a Grinder 1975). Z NLP se pojem rozšířil do koučinku, populární psychologie a motivačních seminářů, kde patří k nejčastěji používaným výrazům. Kompendium ho popisuje ze dvou důvodů. Za prvé jde o užitečné pozorování, že některá přesvědčení skutečně omezují a dají se přezkoumat. Za druhé se pojem snadno mění v nálepku, kterou lze přilepit na jakoukoli námitku, a tím ji vyřadit z rozhovoru dřív, než se posoudí její obsah.

Původ a souvislosti🔗

Jazykové kořeny pojmu leží v meta-modelu. Bandler a Grinder si všímali vět, v nichž mluvčí vyjadřuje nemožnost nebo nutnost („nemůžu“, „musím“), a vět, které z jednotlivé zkušenosti dělají pravidlo („nikdy se mi to nepovede“). Takové věty podle nich ukazují na hranice modelu světa, za nimiž mluvčí nevidí žádnou volbu (Bandler a Grinder 1975). Souvislost s jazykem rozebírá heslo o modálním operátoru možnosti. Robert Dilts později přesunul pozornost od jazyka k přesvědčením jako takovým, popsal je jako úroveň, která organizuje schopnosti a chování, a rozpracoval postupy jejich změny (Dilts 1990). S Hallbomem a Smithem rozlišil tři hlavní podoby omezujících přesvědčení: beznaděj, bezmoc a pocit bezcennosti (Dilts, Hallbom a Smith 1990). V knize o jazykových vzorcích přesvědčení se Dilts věnuje tomu, jak omezující přesvědčení vyjadřují vztahy příčiny a významu (Dilts 1999), což rozvádějí hesla o přesvědčení o příčině a o přesvědčení o významu.

Mimo NLP mají limitující přesvědčení blízké příbuzné s lepším empirickým zázemím. Ellis popsal iracionální přesvědčení, o nichž tvrdil, že stojí mezi událostí a emoční tísní a že právě ony, nikoli událost sama, tíseň udržují (Ellis 1962). Beck popsal dysfunkční přesvědčení o sobě, světě a budoucnosti a postup, v němž se taková přesvědčení s klientem ověřují proti zkušenosti (Beck 1976). Podstatný rozdíl je v tom, že kognitivní terapie se ptá, zda je přesvědčení pravdivé a přiměřené, kdežto populární užití pojmu „limitující přesvědčení“ se ptá hlavně na to, zda překáží cíli.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně se limitující přesvědčení obvykle skládá ze zobecnění, které z jednotlivých zkušeností dělá pravidlo, a z modálního tvrzení, které pravidlu dává podobu nemožnosti. Často k nim přistupuje vazba na identitu: nejde jen o to, že se něco nepovedlo, ale o to, jaký člověk je. NLP tvrdí, že taková přesvědčení se sama potvrzují, protože člověk podle nich volí jednání a vybírá si zkušenosti, které je podporují (Dilts, Hallbom a Smith 1990). Výzkum lidského usuzování skutečně ukazuje, že lidé snáze vidí doklady pro to, co už si myslí, a přehlížejí doklady proti (Gilovich 1991).

Pro defenzivní čtení je klíčové, že slovo „limitující“ není popis přesvědčení, ale jeho hodnocení vzhledem k nějakému cíli. Přesvědčení „nechci si půjčit na kurz“ je limitující, jen pokud cílem je koupě kurzu. Kdo určuje cíl, ten také určuje, které přesvědčení je limitující. Pokud cíl určuje jiný člověk než ten, kdo přesvědčení drží, může pojem sloužit jako nástroj k odstranění právě těch přesvědčení, která člověka chrání: opatrnosti, skepse, loajality k blízkým nebo vlastních hodnot. Taková struktura činí tvrzení mluvčího nevyvratitelným, protože každá námitka se vykládá jako další doklad téhož problému; podle Popperova kritéria nelze tvrzení, které připouští každý výsledek, empiricky testovat (Popper 1959). Kompendium tento mechanismus obecně rozebírá v hesle o imunizaci proti falsifikaci.

Detekční znaky🔗

Manipulativní užití pojmu má několik pozorovatelných znaků. Mluvčí označuje za limitující přesvědčení jakoukoli námitku proti sobě, svému produktu nebo své skupině, a to bez ohledu na její obsah: pochybnost o ceně, požadavek času na rozmyšlenou, radu rodiny nebo lékaře. Pojem se používá rychle a předem, často ještě dřív, než člověk námitku vysloví celou. Zároveň se nikdy neuplatňuje na přesvědčení mluvčího, například na jeho přesvědčení, že jeho metoda funguje. Typickým prostředím jsou velké motivační semináře a prodejní rozhovory koučovacích programů, kde se odstranění limitujících přesvědčení spojuje s finančním závazkem. Singer a Lalich popsaly, že skupiny s vysokou mírou kontroly obvykle vykládají pochybnosti členů jako osobní slabost nebo překážku růstu, nikoli jako informaci (Singer a Lalich 1995). U člověka, na kterého je pojem dlouhodobě uplatňován, se objevuje nedůvěra k vlastní opatrnosti. Začne své zdráhání automaticky považovat za „limit“, který má překonat, a přestane ho používat jako signál. Lidé, kteří prošli takovým prostředím, někdy popisují, že přišli o schopnost říct „ne“, protože každé „ne“ v nich vyvolává obavu, že se drží starého strachu. Konkrétní podobu tohoto vývoje ukazuje případová studie o zotavení z New Age sítě, kde se odmítání lékařské péče postupně vykládalo jako překonávání omezení.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití pojmu je symetrické a ověřující. Terapeut nebo poradce pojmenuje přesvědčení, které klient vyslovil, jako hypotézu a spolu s ním ho porovná se zkušeností. Výsledkem může být, že přesvědčení je přehnané a dá se zmírnit, ale také že je přiměřené a chrání klienta před nerealistickým cílem. Cíl, vzhledem k němuž se přesvědčení posuzuje, přitom určuje klient. Takové užití se blíží postupu kognitivní terapie, která přesvědčení neodstraňuje, ale testuje (Beck 1976).

Manipulativní užití je jednostranné a vylučující. Pojem slouží k tomu, aby se námitka vyřadila bez posouzení, cíl určuje mluvčí a jeho vlastní přesvědčení zůstávají mimo diskusi. Tosey a Mathison upozorňují, že pojmy NLP mají silnou rétorickou přitažlivost a že jejich užití je třeba posuzovat podle kontextu a zájmů toho, kdo je používá (Tosey a Mathison 2009). Pro rozlišení slouží tři otázky. Kdo určil cíl, vůči kterému je přesvědčení „limitující“? Posoudil někdo obsah námitky, nebo jen její existenci? A může mluvčí připustit, že námitka je oprávněná?

Stav důkazů🔗

Pojem limitujícího přesvědčení není v NLP vymezen tak, aby ho šlo měřit, a proto ho nelze samostatně ověřit. Tvrzení, že jeho odstranění technikami NLP vede k lepším výsledkům, nemají oporu v kontrolovaném výzkumu: přehledy uvádějí, že naprostá většina studií NLP tvrzení oboru nepodporuje (Witkowski 2010), a kritické hodnocení přirovnává NLP ke kargokultovní psychologii, která přebírá vnější podobu vědy bez její metody (Roderique-Davies 2009). Literatura o pseudovědě v klinické psychologii uvádí mezi varovnými znaky právě nevyvratitelná tvrzení a pomocné výklady, které tvrzení chrání před vyvrácením (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Na druhé straně existuje dobrá evidence, že práce s dysfunkčními přesvědčeními v rámci kognitivně behaviorální terapie pomáhá u řady obtíží, a pozorování, že některá přesvědčení omezují, je tedy oprávněné (Beck 1976; Ellis 1962). Rozdíl tkví v metodě ověřování a v tom, kdo rozhoduje o cíli.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je vrátit námitce obsah. Pokud někdo označí pochybnost za limitující přesvědčení, je legitimní trvat na tom, aby se nejprve posoudilo, zda je pochybnost věcně oprávněná, a požádat o konkrétní doklady. Druhou obranou je vyjasnit cíl: zeptat se, vůči čemu je přesvědčení limitující a kdo ten cíl stanovil. Třetí obranou je uplatnit pojem symetricky a zeptat se, jaká přesvědčení mluvčího by mohla být limitující, například přesvědčení, že jeho program pomáhá všem. Kde mluvčí na takovou otázku reaguje podrážděně nebo ji odbude, je to cenná informace. Pomáhá také odklad: rozhodnutí o závazku přijaté mimo sál a po rozhovoru s blízkými je méně zranitelné vůči situačnímu tlaku (Cialdini 2009).

Zotavení po dlouhodobém působení tohoto vzorce zahrnuje obnovu důvěry ve vlastní opatrnost a v signály, které člověka chrání. Pomáhá rozlišovat mezi přesvědčením, které skutečně brání smysluplnému cíli, a přesvědčením, které vyjadřuje oprávněnou hranici. Pokud se při tom objevuje výrazná beznaděj nebo pocit bezcennosti, patří do péče odborníka, protože u deprese patří k jádrovým projevům (Beck 1976); souvislosti popisuje heslo Beznaděj, bezmoc a pocit bezcennosti a v širším rámci kompendia heslo o implantaci existenciální bezmoci.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
• Dilts, R. (1999). Sleight of Mouth: The Magic of Conversational Belief Change. Capitola: Meta Publications.
• Dilts, R., Hallbom, T., & Smith, S. (1990). Beliefs: Pathways to Health and Well-Being. Portland: Metamorphous Press.
• Ellis, A. (1962). Reason and Emotion in Psychotherapy. New York: Lyle Stuart.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
• Popper, K. R. (1959). The Logic of Scientific Discovery. London: Hutchinson.
• Roderique-Davies, G. (2009). Neuro-linguistic programming: Cargo cult psychology? Journal of Applied Research in Higher Education, 1(2), 58–63.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Přesvědčení – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Přesvědčení jako součást mapy – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem
• Beznaděj, bezmoc a pocit bezcennosti – zvláštní případ tohoto hesla
• Myšlenkový virus – zvláštní případ tohoto hesla

Příbuzná hesla

• Zobecňování – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Generalisation)
• Modální operátor možnosti – příbuzné heslo (Meta-model, Modal operator of possibility)
• Struktura přesvědčení v Sleight of Mouth – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Belief structure in Sleight of Mouth)
• Protipříklad – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Counter-example)
• Přerámování selhání na zpětnou vazbu – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Failure into feedback)
• Změna přesvědčení přes submodality – příbuzné heslo (Submodality, Belief change through submodalities)
• Limitující rozhodnutí – příbuzné heslo (Časová osa, Limiting decisions)
• Úroveň přesvědčení a hodnot – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Beliefs and values level)
• Cyklus změny přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Belief change cycle)
• Muzeum starých přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Museum of old beliefs)
• Audit přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Belief audit)
• Přesvědčení o příčině – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs about cause)
• Přesvědčení o významu – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs about meaning)
• Přesvědčení o identitě – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs about identity)
• Beznaděj, bezmoc a pocit bezcennosti – příbuzné heslo (Přesvědčení, Hopelessness, helplessness, worthlessness)
• Přesvědčení jako součást mapy – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs as part of the map)
• Slovo „zatím“ – příbuzné heslo (Jazykové vzorce, Yet)
• Velké motivační semináře – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Large-group seminars)

V kompendiu

• EA-2.5.10 Implantace existenciální bezmoci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.3.1 Imunizace proti falsifikaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 51: Zotavení z New Age sítě – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Audit přesvědčení – předchozí heslo rodiny
• Přesvědčení o příčině – další heslo rodiny