Přesvědčení jako součást mapy🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-16.13
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Přesvědčení
Druh	princip
Anglicky	Beliefs as part of the map
Jiné názvy	přesvědčení jsou zobecnění, beliefs are generalizations
Obecnější heslo	Mapa není území
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Princip „přesvědčení jako součást mapy“ tvrdí, že přesvědčení nejsou popisem světa, ale zobecněním, které si člověk ze své zkušenosti vytvořil a podle kterého se ve světě orientuje. Přesvědčení o tom, co způsobuje co, co co znamená a kým člověk je, tedy patří k mapě, ne k území. Princip je přímým rozšířením výchozího předpokladu NLP, že mapa není území, na oblast přesvědčení a hodnot. Bandler a Grinder popsali zobecňování jako jeden ze tří univerzálních procesů, jimiž lidé vytvářejí model světa, vedle vypouštění a zkreslování, a upozornili, že zobecnění, které kdysi bylo užitečné, může člověka později omezovat (Bandler a Grinder 1975). Z principu NLP vyvozuje, že přesvědčení lze měnit, protože jde o konstrukce, a ne o fakta. Pro kompendium je princip důležitý tím, že jeho rozumné jádro, tedy rozlišení mezi zkušeností a zobecněním z ní, slouží k testování vlastních závěrů, ale tentýž princip lze použít i k tomu, aby se hodnoty a hranice druhého prohlásily za „pouhou mapu“, kterou je třeba přepsat.

Původ a souvislosti🔗

Myšlenkový původ principu sahá k obecné sémantice, která zdůrazňovala, že jazyk a abstrakce nejsou totožné s tím, co označují, a že zaměňování úrovní abstrakce vede k chybám v usuzování (Korzybski 1933). Bandler a Grinder tuto linii propojili s lingvistikou a ukázali, jak se zobecnění projevují v řeči, například v univerzálních kvantifikátorech a modálních operátorech, které meta-model zachycuje (Bandler a Grinder 1975). Robert Dilts pak princip rozvedl do teorie přesvědčení. Popsal přesvědčení jako zobecnění o příčinách, o významech a o hranicích, tedy o tom, co je možné, a v modelu logických úrovní je umístil na úroveň, která podle něj dává jednání motivaci a povolení (Dilts 1990).

Princip má zřetelné paralely v kognitivní psychoterapii, které vznikly nezávisle a jsou lépe empiricky podložené. Ellis popsal, jak emoční reakce nezávisí přímo na události, ale na přesvědčení, jímž ji člověk vykládá, a jak iracionální přesvědčení udržují zbytečné utrpení (Ellis 1962). Beck popsal automatické myšlenky a jádrová schémata jako naučené vzorce výkladu, které lze zkoumat a testovat proti zkušenosti (Beck 1976). Shoda mezi NLP a kognitivní terapií v tomto bodě je skutečná. Rozdíl je v tom, co následuje: kognitivní terapie vede k empirickému testování přesvědčení a má pro svůj postup doloženou účinnost, NLP k jeho změně technikami, jejichž účinnost doložena není.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně princip rozlišuje dvě vrstvy. Spodní vrstvu tvoří zkušenost: konkrétní události, vjemy a vzpomínky. Horní vrstvu tvoří zobecnění, která z ní člověk vyvodil, tedy přesvědčení typu „lidé mě zklamou“, „na to nemám“ nebo „tohle je špatné“. Mezi vrstvami platí vztah výběru a abstrakce: zobecnění zachycuje jen část zkušenosti a po svém vzniku ovlivňuje, které nové zkušenosti si člověk všimne. Z toho plyne, že přesvědčení může být užitečné, neužitečné, přesné nebo nepřesné, ale nikdy není totožné se světem (Bandler a Grinder 1975). Princip se tím vztahuje k zobecňování jako obecnému procesu tvorby mapy.

Pro obrannou analýzu je klíčové, že princip neříká nic o tom, která přesvědčení se mají měnit a podle jakého kritéria. NLP obvykle používá kritérium užitečnosti: přesvědčení se posuzuje podle toho, zda rozšiřuje možnosti jednání (Dilts 1990). Toto kritérium je v terapii srozumitelné, ale nerozlišuje mezi přesvědčeními popisnými a normativními. Přesvědčení „na to nemám“ je zobecnění o vlastních schopnostech a dá se testovat. Přesvědčení „nemám lhát druhým“ je hodnota a jeho „užitečnost“ pro jednotlivce o jeho oprávněnosti nic neříká. Kdo princip uplatní na hodnoty stejně jako na popisná zobecnění, může jakoukoli morální hranici označit za omezující mapu. Lifton popsal, jak uzavřené systémy staví svou doktrínu nad osobní zkušenost a hodnoty jednotlivce a jak se jeho dosavadní přesvědčení vykládají jako překážka, kterou je třeba odstranit (Lifton 1961).

Detekční znaky🔗

Asymetrické užití principu má pozorovatelné znaky. Mluvčí označuje přesvědčení druhého, zvlášť jeho hodnoty, hranice a pochybnosti, za „omezující přesvědčení“ nebo „starou mapu“, ale vlastní přesvědčení, například o tom, co je úspěch nebo co je správné, podává jako fakta. Zpochybnění se týká právě těch přesvědčení, která stojí v cestě jeho cíli: odporu vůči nákupu, vůči nepoctivé praxi nebo vůči odchodu ze vztahů mimo skupinu. Místo testování přesvědčení proti zkušenosti se nabízí jeho „přeprogramování“. Princip se uplatňuje i na přesvědčení, která nejsou zobecněním zkušenosti, ale morálním postojem, a jejich obsah se neposuzuje. Kompendium popisuje tento mechanismus u internalizace radikálního relativismu, kde se z teze o konstruovanosti poznání vyvozuje, že žádná hodnota nemá oporu. Tosey a Mathison upozorňují, že předpoklady NLP mají rétorickou sílu právě proto, že znějí jako neutrální epistemologické teze, a je třeba sledovat, k čemu se v konkrétní situaci používají (Tosey a Mathison 2009).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je symetrické a testovací. Terapeut, který s klientem rozliší, že jeho přesvědčení „lidé mě vždycky zklamou“ je zobecnění z několika bolestných zkušeností, a pak s ním hledá protipříklady v jeho vlastním životě, používá princip k obnově schopnosti usuzovat. Ellis i Beck popsali postupy, v nichž se přesvědčení zkoumají jako hypotézy a klient je testuje sám (Ellis 1962; Beck 1976). Legitimní užití také respektuje rozdíl mezi popisnými přesvědčeními a hodnotami: hodnoty klienta se nepřepisují, nanejvýš se zkoumá, jak spolu souvisejí a zda nevedou k nepřiměřené sebekritice. Manipulativní užití je asymetrické a selektivní. Uplatní princip jen na přesvědčení druhého, nepovažuje za mapu vlastní výklad a nerozlišuje popisná přesvědčení od morálních hranic. Výsledkem je situace, v níž se člověk vzdává svých hodnot s pocitem, že se „osvobozuje od omezení“, ačkoli ve skutečnosti přejímá hodnoty mluvčího. Respekt k modelu světa druhého, který NLP samo hlásá, je v takovém užití popřen.

Stav důkazů🔗

Princip sám je filozofická teze s dobrým zázemím v epistemologii a v kognitivní psychologii a v tomto smyslu není předmětem empirického ověření (Korzybski 1933; Beck 1976). Ověřitelné je až tvrzení, že techniky NLP odvozené z principu přesvědčení spolehlivě mění, a pro to odpovídající doklady chybějí. Sharpley po přehledu výzkumu konstatoval, že klíčová tvrzení NLP nebyla v kontrolovaných studiích podpořena, a položil otázku, zda je obor vůbec formulován testovatelně (Sharpley 1987). Witkowski dospěl po přehledu databáze výzkumu k závěru, že NLP nemá odpovídající empirický základ (Witkowski 2010). Naproti tomu kognitivní terapie, která s týmž rozlišením mezi zkušeností a výkladem pracuje, má rozsáhlou empirickou oporu. Pro čtenáře z toho plyne rozlišení: přijmout, že přesvědčení jsou zobecnění, je rozumné; z toho však neplyne, že NLP má účinný způsob, jak je měnit.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je trvat na symetrii. Označí-li mluvčí přesvědčení druhého za mapu, je legitimní připomenout, že i jeho výklad je mapa, a požádat o společné testování proti zkušenosti, ne o převzetí jednoho výkladu. Druhou obranou je rozlišovat popisná přesvědčení od hodnot. Zobecnění o vlastních schopnostech nebo o druhých lidech lze testovat a měnit, ale hodnoty se neposuzují podle toho, zda brání v zisku nebo v poslušnosti. Ellis rozlišoval rigidní absolutní požadavky, které utrpení udržují, od pružných preferencí (Ellis 1962); ani toto rozlišení nevede k závěru, že by se hodnota měla opustit jen proto, že je pro někoho nevýhodná. Třetí obranou je sledovat, komu změna přesvědčení slouží: pokud „osvobození od omezující mapy“ vede k jednání, které prospívá hlavně mluvčímu, je na místě opatrnost. Lidé, kteří prošli prostředím, kde byly jejich hodnoty soustavně označovány za omezující mapu, často zažívají ztrátu morální orientace a stud za jednání, k němuž byli vedeni. Zotavení zahrnuje znovunalezení vlastních hodnot a jejich odlišení od hodnot převzatých; Herman zdůrazňuje, že obnova vlastního úsudku probíhá ve vztazích, kde člověk může svůj postoj vyslovit bez trestu (Herman 1992).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
• Ellis, A. (1962). Reason and Emotion in Psychotherapy. New York: Lyle Stuart.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Korzybski, A. (1933). Science and Sanity: An Introduction to Non-Aristotelian Systems and General Semantics. Lancaster: International Non-Aristotelian Library.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Přesvědčení – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Mapa není území – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem
• Limitující přesvědčení – zvláštní případ tohoto hesla

Příbuzná hesla

• Respekt k modelu světa druhého – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Respect for the other person's model of the world)
• Zobecňování – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Generalisation)
• Změna přesvědčení přes submodality – příbuzné heslo (Submodality, Belief change through submodalities)
• Úroveň přesvědčení a hodnot – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Beliefs and values level)
• Limitující přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Limiting beliefs)
• Přesvědčení o významu – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs about meaning)

V kompendiu

• 2.5 Filosofický rámec: epistemologie, fenomenologie, hermeneutika – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 7.5 Kognitivní vědy a EA — duální systém, predikční zpracování, embodied cognition – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-2.5.4 Internalizace radikálního relativismu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Přesvědčení a zdraví v NLP – předchozí heslo rodiny
• Imprint – další heslo rodiny