Změna hodnot🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-16.15
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Přesvědčení
Druh	vzorec
Anglicky	Changing values
Jiné názvy	přeuspořádání hodnot, změna hierarchie hodnot, values change
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Změnou hodnot se v NLP rozumí soubor postupů, které mají měnit, co je pro člověka důležité, nebo v jakém pořadí jsou pro něj důležité různé věci. Hodnoty se v tomto pojetí chápou jako obecná měřítka, podle kterých člověk posuzuje, zda je něco dobré, žádoucí nebo hodné úsilí, například svoboda, jistota, uznání, rodina nebo poctivost. Tad James a Wyatt Woodsmall je zařadili spolu s metaprogramy a časovou osou mezi základy osobnosti a tvrdili, že hodnoty tvoří uspořádanou hierarchii, která řídí motivaci i rozhodování a kterou lze zjistit i změnit (James a Woodsmall 1988). Pojem navazuje na úroveň, kterou Dilts popsal jako úroveň přesvědčení a hodnot a ve které podle něj probíhají změny s nejširšími důsledky pro chování (Dilts 1990). Pro kompendium je vzorec mimořádně citlivý. Hodnoty patří k jádru toho, kým člověk je, a postup, který slibuje jejich přepis, se snadno stává nástrojem, jímž skupina nebo jednotlivec nahrazuje měřítka druhého svými.

Původ a souvislosti🔗

Kniha o terapii časové osy věnuje hodnotám samostatnou část. Autoři v ní vycházejí z myšlenky, že hodnoty se utvářejí v dětství a dospívání pod vlivem rodiny, vzorů a vrstevníků, a s odkazem na sociologa Morrise Masseyho rozlišují období vtiskování, napodobování a socializace (James a Woodsmall 1988). Hodnoty mají podle nich vznikat také při výrazných emočních událostech, a proto je spojují s terapií časové osy, v níž se klient v představě vrací k okamžiku, kdy hodnota nebo přesvědčení vzniklo (James a Woodsmall 1988). Příbuzný pojem vtisku rozpracoval Dilts, který popisoval rané zkušenosti jako zdroj přesvědčení o sobě a o světě a navrhl postupy pro jejich přepracování (Dilts 1990). Dilts, Hallbom a Smith pak práci s přesvědčeními a hodnotami přenesli do oblasti zdraví a tvrdili, že změna přesvědčení může ovlivnit i průběh nemoci (Dilts, Hallbom a Smith 1990). V praxi NLP se hodnoty zjišťují otázkami typu „co je pro vás v práci důležité“ a odpovědi se řadí podle váhy; tentýž postup používá i metaprogram kritérií, který podle NLP ukazuje, jakými slovy člověk vlastní měřítka pojmenovává (Charvet 1997).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má změna hodnot několik vrstev. První je zjištění: hodnoty se vyvolávají otázkami a seřadí se do hierarchie, takže vznikne přehled, co člověk staví výš a co níž. Druhá je posouzení: hodnoty se hodnotí podle toho, zda člověku „slouží“ ve vztahu k jeho cílům, a některé se označí za překážku. Třetí je samotná změna. Literatura NLP pro ni nabízí dvě cesty. Jedna se vrací na časovou osu k události, při které hodnota podle modelu vznikla, a má uvolnit její emoční náboj (James a Woodsmall 1988). Druhá upravuje smyslové vlastnosti představy, kterou má člověk o dané hodnotě, tedy takzvané submodality, tak, aby se níže postavená hodnota podobala výše postavené; vychází z Bandlerova obecného pojetí submodalit jako nástroje změny (Bandler 1985). Čtvrtou vrstvou je ověření, zda nové pořadí neodporuje jiným stránkám člověka. Psychologie mimo NLP popisuje změny hodnot jinak: ne jako přepis jednoho prvku v hierarchii, ale jako dlouhodobý proces, v němž se postoje přizpůsobují jednání a v němž člověk snižuje napětí mezi tím, co dělá, a tím, co si myslí (Festinger 1957). Z toho plyne, že kdo ovlivní jednání, může nepřímo ovlivnit i hodnoty, což je mechanismus podstatně lépe doložený než specifické techniky NLP.

Detekční znaky🔗

V rozhovoru se vzorec pozná podle toho, že někdo zjišťuje, co je pro druhého nejdůležitější, a pak tyto hodnoty hodnotí jako dobré nebo špatné vzhledem k cíli, který sám zastává. Varovným znakem je, když se vlastní hodnota člověka označí za „omezující“, „starou“ nebo „naprogramovanou rodiči“ a jako lepší se nabídne hodnota, kterou zastává mluvčí nebo skupina. Druhým znakem je určení cílového pořadí zvenku: mluvčí říká, co má být na prvním místě, a spojuje to s úspěchem, svobodou nebo duchovním růstem. Třetím znakem je odstranění ochranné hodnoty: přepisu má ustoupit právě ta hodnota, která člověku brání vyhovět nárokům skupiny, například rodina, finanční opatrnost, poctivost vůči úřadům nebo věrnost přátelům mimo skupinu. Lifton popsal prostředí totální kontroly, ve kterém se doktrína staví nad osobní zkušenost a člověk je veden k tomu, aby vlastní měřítka podřídil měřítkům skupiny (Lifton 1961). Kompendium tento posun popisuje u přepisu hodnoticích kritérií a u Liftonových kritérií reformy myšlení. Čtvrtým znakem je postupnost: drobné závazky, které se s hodnotou neshodují, předcházejí řeči o její změně, a člověk pak své jednání dodatečně zdůvodňuje novou hodnotou (Freedman a Fraser 1966).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní práce s hodnotami se v poradenství a terapii běžně objevuje, ale má jinou podobu, než jakou slibuje přepis hierarchie. Klient pojmenovává, co je pro něj důležité, zkoumá, kde jeho hodnoty stojí proti sobě, a sám rozhoduje, jak s rozporem naloží. Motivační rozhovory s hodnotami pracují právě takto: zjišťují je, aby klient viděl rozpor mezi tím, co si cení, a tím, co dělá, ale nevybírají za něj, co má platit (Miller a Rollnick 2013). Rogers chápal změnu jako důsledek vztahu, ve kterém se klient může bez ohrožení podívat na vlastní zkušenost a měřítka, a nikoli jako výsledek zásahu terapeuta do jeho hodnot (Rogers 1951). Manipulativní užití začíná ve chvíli, kdy cílové hodnoty určuje někdo, kdo má na výsledku zájem. Síťový prodej, skupiny osobního rozvoje nebo náboženské skupiny s prvky kontroly mohou člověku nabídnout „nový žebříček hodnot“, v němž je na prvním místě vlastní růst, svoboda nebo poslání a v němž se rodina, opatrnost a kritické myšlení posouvají dolů. Výsledek pak slouží skupině: člověk věnuje víc času, peněz a loajality a změnu prožívá jako vlastní volbu. Singerová a Lalichová popisují postupné přetváření hodnot a postojů členů jako jeden ze znaků skupin, které nazývají kulty (Singer a Lalich 1995). Ilustraci podobného posunu ve firemním prostředí nabízí případová studie firemního kultu vedení.

Stav důkazů🔗

Pro postupy změny hodnot v NLP, ať už pracují s časovou osou, nebo se submodalitami, nejsou známy kontrolované studie, které by doložily, že mění hierarchii hodnot člověka spolehlivěji než jiné postupy nebo než samotný rozhovor; přesné údaje o jejich účinku literatura neuvádí. Přehled výzkumu NLP shrnul, že většina empiricky testovaných tvrzení NLP podporu nenašla a že pozitivní výsledky pocházejí převážně z metodologicky slabých prací (Witkowski 2010). Delfská studie mezi odborníky na duševní zdraví zařadila NLP mezi postupy, které považují za pravděpodobně nebo jistě zdiskreditované (Norcross, Koocher a Garofalo 2006). Výzkum hodnoticí NLP pro americkou armádu dospěl už koncem osmdesátých let k závěru, že pro jeho tvrzení chybí empirická opora (Druckman a Swets 1988). Doložené jsou naopak obecné mechanismy, kterými se postoje a hodnoty mění mimo NLP: snižování kognitivní disonance po jednání, které s postojem nesouhlasí (Festinger 1957), a postupné závazky, které mění sebeobraz člověka (Freedman a Fraser 1966). Tvrzení, že jediná technika dokáže přeuspořádat hodnoty člověka, tedy oporu nemá, zatímco nebezpečí, že tlak a postupné závazky hodnoty skutečně posunou, je dobře doložené (Cialdini 2009).

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je brát vlastní hodnoty jako oprávněné měřítko, ne jako problém, který potřebuje opravu. Pokud někdo tvrdí, že určitá hodnota člověka „drží zpátky“, je rozumné ptát se, komu by navrhované pořadí sloužilo a kdo by na změně získal; hodnota, která brání vyhovět nárokům skupiny, plní často právě ochrannou funkci. Druhou obranou je všímat si postupnosti. Malé ústupky, které se s vlastními hodnotami neshodují, mohou po čase změnit i to, jak člověk sám sebe vidí, a proto pomáhá zastavit se u každého nového závazku a ověřit, zda je s vlastními měřítky v souladu (Cialdini 2009). Třetí obranou je udržet si vztahy a zdroje informací mimo skupinu, protože hodnoty se přetvářejí nejsnáze v prostředí, kde chybí srovnání a kde nesouhlas vede k vyloučení (Hassan 1988). Kdo zjistí, že jeho hodnoty byly v minulosti soustavně přepisovány, nemusí všechno nové odmítnout. Užitečné je projít jednotlivé hodnoty a rozlišit ty, které by si zvolil i bez tlaku, od těch, které přijal kvůli skupině. Herman popsala zotavení z dlouhodobé kontroly jako obnovu autonomie a znovunavázání vztahů s lidmi, kterým člověk důvěřuje (Herman 1992), a podobné cesty z rozpadu identity kompendium popisuje u identitární substituce.

Literatura🔗

• Bandler, R. (1985). Using Your Brain—for a Change. Moab: Real People Press.
• Charvet, S. R. (1997). Words That Change Minds: Mastering the Language of Influence (2. vyd.). Dubuque: Kendall/Hunt.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
• Dilts, R., Hallbom, T., & Smith, S. (1990). Beliefs: Pathways to Health and Well-Being. Portland: Metamorphous Press.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford: Stanford University Press.
• Freedman, J. L., & Fraser, S. C. (1966). Compliance without pressure: The foot-in-the-door technique. Journal of Personality and Social Psychology, 4(2), 195–202.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• James, T., & Woodsmall, W. (1988). Time Line Therapy and the Basis of Personality. Cupertino: Meta Publications.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Přesvědčení – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Hierarchie kritérií – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Hierarchy of criteria)
• Terapie časové osy – příbuzné heslo (Časová osa, Time Line Therapy)
• Úroveň přesvědčení a hodnot – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Beliefs and values level)
• Imprint – příbuzné heslo (Přesvědčení, Imprint)
• Kritéria – příbuzné heslo (Metaprogramy, Criteria)
• Sladění hodnot – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Value matching)

V kompendiu

• EA-2.4.5 Přepis hodnoticích kritérií – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-8.2.2 Liftonova kritéria myšlenkové reformy – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-5.3.1 Identitární substituce – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 61: Kult vedení v nadnárodní korporaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Imprint – předchozí heslo rodiny