#fauly

147 stránek se štítkem #fauly.

Zobrazit v Mapě knihy Všechny štítky

Všechny stránky 147

ReifikaceKlam, který s abstrakcí, souhrnným pojmem nebo modelem zachází jako se skutečnou věcí či jednající bytostí: struktura, znaky, legitimní metafora a obrana.
Rozlišení bez rozdíluObhajoba, která tvrdí, že jednání je něco jiného než to, co mu vytýkáme, ale rozdíl leží jen ve slovech. Jak rozlišení bez rozdílu poznat a jak odpovědět.
Zneužití vágnostiVágní výraz bez hranic podepře tvrzení, které nelze ověřit, nebo se mu dodatečně vnutí přesnost, kterou neměl. Jak klam poznat a jak na něj odpovědět.
Vyhýbavá slovaFormulace, které vyvolávají dojem silného tvrzení, ale nic závazného neříkají: „řada odborníků“, „může pomoci“, „až o polovinu“. Jak je poznat a jak odpovědět.
Vytržení z kontextuCitace, která je doslova přesná, ale vynecháním okolí mění smysl výroku: struktura vytržení z kontextu, jeho znaky, odlišení od poctivého krácení a obrana.
Jediná příčinaKlam, který výsledek mnoha souběžných podmínek připisuje jediné příčině: proč je přesvědčivý, jak se projevuje při hledání viníka a jak vypadá přiměřené vážení příčin.
Klam regreseKlam, který přirozený návrat extrémních hodnot k průměru připisuje zásahu, trestu nebo odměně: proč ho dělají i odborníci, jak ho poznat a jak ho vyloučit srovnáním.
Záměna korelace a kauzalityKlam, který ze souběhu nebo statistické souvislosti dvou jevů vyvozuje, že jeden působí druhý: struktura, detekční znaky, oprávněné užití korelace a obrana.
Magické myšleníPojem pro usuzování, které myšlenkám, přáním, symbolům a rituálům připisuje příčinné působení na svět: vývojové, klinické a vlivové souvislosti, znaky a obrana.
Obrácená kauzalitaKlam, který převrací směr příčinného vztahu a vydává následek za příčinu: od statistických souvislostí po přesun viny ve vztazích, se znaky a obrannými otázkami.
Po tom, tedy kvůli tomuKlam, který z pouhé časové posloupnosti dvou událostí vyvozuje, že první způsobila druhou: jak ho poznat, kdy je posloupnost oprávněnou stopou a jak na něj odpovědět.
Přehlížená společná příčinaKlam, který souvislost dvou jevů vykládá jako působení jednoho na druhý, ačkoli oba vycházejí ze třetí okolnosti: struktura, znaky, statistické pozadí a obrana.
Texaský střelecKlam, který v náhodných datech vybere shluk až po pohledu na ně a vydává ho za nález s příčinou: jak terč vzniká po výstřelu, jak ho poznat a jak se mu bránit.
Zjednodušená kauzalitaKlam, který síť vzájemně působících příčin, zpětných vazeb a podmínek redukuje na krátký lineární řetěz: proč přesvědčuje, jak ho rozpoznat a kdy je zjednodušení oprávněné.
Argument z neuvěřitelnostiKlam, který z toho, že si mluvčí něco nedovede představit nebo tomu nerozumí, vyvozuje, že to není pravda: struktura, heuristiky, odlišení a obrana.
Důkaz tvrzenímTaktika, která místo důvodů nabízí jistotu, autoritu mluvčího a opakování a tvrzení vydává za prokázané tím, že zaznělo: struktura, výzkum a obrana.
Falešná analogieKlam, který ze shody dvou věcí v několika rysech vyvozuje shodu v rysu, na němž závěr stojí: jak se analogie posuzuje, kdy nese váhu a kdy jen zdobí.
Falešný kompromisKlam, podle něhož je pravda nebo správné řešení vždy uprostřed mezi dvěma stanovisky: struktura, posun středu, odlišení od vyjednávání a obrana.
Klam utopených nákladůKlam, v němž se o budoucím jednání rozhoduje podle toho, co už bylo nevratně vynaloženo: argument z plýtvání, výzkum, zneužití v uzavřených skupinách, obrana.
Kluzký svahArgument, podle něhož první krok nevyhnutelně vede k řetězu stále horších důsledků: kauzální, precedentní a pojmová podoba, znaky, odlišení a obrana.
Nefalzifikovatelné tvrzeníTvrzení formulované tak, že mu žádné myslitelné pozorování nemůže odporovat, a vydávané přesto za poznatek o světě: struktura, znaky, obrana.
NekonzistenceKlam, v němž si premisy navzájem odporují nebo popírají závěr: proč z rozporu neplyne nic určitého, jak se rozptýlená nesoudržnost užívá k manipulaci a jak ji poznat.
Klam nirványKlam, který odmítá reálné řešení proto, že není dokonalé, a srovnává ho s neexistujícím ideálem místo se skutečnými alternativami: struktura a obrana.
Klamné odvolání na precedentKlam, který z toho, že se něco jednou stalo nebo bylo dovoleno, vyvozuje nárok na totéž bez ověření shody případů: precedens, výjimka a tlak na důslednost.
Posouvání branekTaktika i chyba, při níž se po splnění požadavku na důkaz změní samotný požadavek, takže stanovisko nelze nikdy obhájit: struktura, znaky a obrana.
Přesun důkazního břemeneKlam, v němž ten, kdo přichází s tvrzením, odmítá je doložit a povinnost dokazovat přesouvá na druhou stranu: struktura, právo, znaky a obrana.
Příliš široké zobecněníObecné pravidlo uplatněné na případ, jehož zvláštní okolnosti ho vylučují, nebo tendence skupiny vydávaná za vlastnost jednotlivce: klam nahodilosti a jeho rozpoznání.
Složená otázkaNěkolik samostatných otázek spojených do jedné, na kterou se smí odpovědět jen jednou: jak klam mnoha otázek poznat a jak odpověď rozdělit na její skutečné části.
Sugestivní otázkaOtázka, jejíž každá přímá odpověď potvrzuje sporný předpoklad: jak ji rozpoznat v rozhovoru, ve výslechu i v médiích a jak na ni odpovědět bez přijetí jejího obsahu.
Ukvapené zobecněníObecný závěr o skupině vyvozený z příliš malého nebo nereprezentativního vzorku případů: jak ukvapené zobecnění poznat, čím se liší od platné indukce a jak na něj odpovědět.
Výběr třešničekVýběr jen těch dokladů, které podporují závěr, a jejich předložení jako reprezentativních: jak cherry picking poznat v debatě, v médiích i v odborné literatuře.
Žádný pravý SkotObrana zobecnění před protipříkladem tím, že se nepohodlnému případu dodatečně upře příslušnost ke skupině: struktura, znaky, hranice platné definice a odpověď.
Zamlčení důkazůKlam, v němž argument opírá závěr jen o část dostupných údajů a mlčí o těch, které by ho oslabily: struktura, znaky, odlišení od výběru a obrana.
Zvláštní výjimkaPravidlo uplatněné na druhé, ale ne na sebe nebo na vlastní případ, bez relevantního důvodu: jak poznat dvojí metr a čím se liší od oprávněné výjimky.
Útok na osobuKlam, v němž se místo tvrzení nebo argumentu napadá ten, kdo ho vyslovil: struktura, detekční znaky, kdy je námitka k osobě oprávněná a jak odpovědět.
Odvolání na většinuKlam, který o pravdivosti tvrzení rozhoduje podle počtu lidí, kteří mu věří: kdy je mínění většiny důkazem, kdy jen preferencí a kdy uměle vyrobeným zdáním.
Anonymní autoritaKlam „vědci prokázali“ a „odborníci tvrdí“: autorita bez jména a bez dohledatelného zdroje, kterou nelze prověřit. Struktura, znaky, odlišení a obrana.
Červený sleďKlam, v němž mluvčí místo odpovědi na sporný bod uvede jiné, nesouvisející téma: jak odvedení pozornosti poznat, odlišit od relevantní odbočky a jak se k otázce vrátit.
Chronologický snobismusOdmítnutí myšlenky proto, že je stará nebo pochází z doby, která o něčem jiném nevěděla: jak se pozná, proč není totéž co vyvrácení a kdy je stáří tvrzení relevantní.
Dvě křivdy dávají právoOspravedlnění vlastního provinění tím, že se druhá strana provinila dříve: jak se klam pozná, čím se liší od sebeobrany a nároku na nápravu a jak oddělit obě jednání.
Falešná útěcha (relativní nedostatek)Stížnost nebo kritika se odmítá poukazem, že jinde je hůř. Jak falešnou útěchu (relativní nedostatek) poznat, kdy je srovnání legitimní a jak odpovědět.
Genetický klamKlam, který o pravdivosti nebo hodnotě tvrzení, metody či instituce rozhoduje podle jejich původu: kdy původ nic nedokazuje a kdy je součástí důkazu.
Irelevantní závěrArgument, jehož premisy dokládají něco jiného, než co se tvrdí: ignoratio elenchi jako obecný klam relevance, jeho podoby, detekční znaky a odpověď vracející spor k otázce.
Kontrola tónuOdmítnutí sdělení kvůli emoci nebo tónu, s nímž je předneseno: jak se pozná přesun od obsahu k formě, kdy je požadavek na formu legitimní a jak trvat na projednání věci.
LichotkaPochvala adresáta místo důvodu pro tvrzení: jak lichotka nahrazuje argument, proč působí, jak ji odlišit od věcného uznání a jak oddělit pochvalu od rozhodnutí.
Odvolání na nepatřičnou autorituKlam, který tvrzení opírá o autoritu nepříslušnou, zaujatou nebo osamocenou: kritické otázky k argumentu odborností a rozdíl mezi důvěrou a podřízením.
Odvolání na bohatství nebo chudobuPravdivost tvrzení odvozená z majetku nebo chudoby mluvčího: ad crumenam a ad lazarum, proč status působí jako doklad a kdy je úspěch relevantním údajem.
Odvolání na důsledkyKlam, který z žádoucích nebo nežádoucích důsledků tvrzení vyvozuje jeho pravdivost či nepravdivost: kdy jsou důsledky relevantní, kdy ne a jak na klam odpovědět.