Kluzký svah🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	AF-03.18
Katalog	Argumentační fauly
Rodina	Klamy předpokladu
Druh	neformální klam
Anglicky	Slippery slope
Jiné názvy	argument kluzkého svahu, dominový efekt, argument z prvního kroku
Užití	chyba i taktika
Riziko zneužití	střední
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Kluzký svah je argument proti určitému kroku, který tvrdí, že tento krok vyvolá řetěz dalších kroků, a ten skončí v nepřijatelném stavu; proto je třeba odmítnout už krok první. Jako klam předpokladu se kluzký svah projevuje tehdy, když se řetěz předkládá jako nevyhnutelný nebo vysoce pravděpodobný, ačkoli jednotlivé přechody mezi kroky nejsou doloženy a v každém z nich existuje možnost zastavit. Skrytým předpokladem je, že mezi prvním a posledním krokem neexistuje stabilní místo, na němž by se vývoj mohl zastavit. Na rozdíl od mnoha jiných klamů není kluzký svah klamem svou formou. Řetězy důsledků skutečně existují, a argument, který je pojmenuje a doloží, je rozumný. Teorie argumentačních schémat ho proto chápe jako zvláštní druh argumentu z důsledků, který má své kritické otázky: jak pravděpodobný je každý přechod, co ho pohání a co by ho mohlo zastavit (Walton, Reed a Macagno 2008). Klamné je jeho užití bez odpovědi na tyto otázky.

Původ a souvislosti🔗

Argumenty proti změně z obavy před jejími vzdálenými důsledky patří k nejstarším nástrojům politické rétoriky. Jeremy Bentham v katalogu klamů, jimiž obhájci zavedených poměrů odmítali reformy, vyčlenil třídu klamů nebezpečí, které nenapadají obsah návrhu, ale vyvolávají obavu z toho, kam by mohl vést (Bentham 1824). Moderní teorie argumentace odlišila několik podob kluzkého svahu. Govier rozlišuje kauzální podobu, v níž první krok údajně způsobí další; precedentní podobu, v níž první rozhodnutí vytvoří vzor, podle něhož bude nutné rozhodovat další případy; a pojmovou podobu, v níž neostrost hranice mezi přijatelným a nepřijatelným údajně znemožňuje stanovit jakoukoli hranici (Govier 2010). Každá podoba má jiná kritéria hodnocení. Kauzální podoba stojí a padá s empirickými údaji o přechodech. Precedentní podoba závisí na tom, zda instituce skutečně zavazuje princip rovného zacházení. Pojmová podoba souvisí s logickým paradoxem hromady, který kompendium rozebírá na stránce o eskalaci paradoxu hromady: z toho, že nelze stanovit přesný bod přechodu, neplyne, že mezi krajními stavy není rozdíl.

Struktura argumentu🔗

Kauzální podoba má strukturu: krok A vede ke kroku B, B vede k C, a tak dále až k Z; Z je nepřijatelné; tedy A je třeba odmítnout. Síla argumentu závisí na pravděpodobnosti celého řetězu, a ta je součinem pravděpodobností jednotlivých přechodů. I když je každý přechod sám o sobě věrohodný, řetěz několika takových přechodů může být velmi nepravděpodobný. Zde leží jádro klamu: posluchač hodnotí věrohodnost jednotlivých článků, nikoli celku, a podrobný, plynulý příběh mu připadá pravděpodobnější, než odpovídá počtu jeho podmínek. Výzkum klamu konjunkce ukázal, že lidé hodnotí podrobnější scénář jako pravděpodobnější než jeho obecnější část, ačkoli spojení více podmínek nemůže být pravděpodobnější než kterákoli z nich samotná (Tversky a Kahneman 1983).

Precedentní podoba má strukturu: pokud povolíme A, budeme z důvodu konzistence muset povolit i B, které se od A liší jen nepatrně, a tak dále. Pojmová podoba tvrdí, že mezi A a Z neexistuje přesná hranice, a proto nelze přijmout A, aniž bychom přijali Z. Katalog argumentačních schémat uvádí kauzální, precedentní a pojmovou podobu kluzkého svahu jako samostatná schémata, každé s vlastními kritickými otázkami (Walton, Reed a Macagno 2008). Obě podoby předpokládají, že rozhodovatel nemá k dispozici rozlišení, na jehož základě by se mohl zastavit; legitimita argumentu proto závisí na tom, zda taková rozlišení skutečně chybějí. Kluzký svah se často pojí s odvoláním na strach, protože poslední článek řetězu bývá popsán živě a emotivně, a s falešným dilematem, protože nabízí jen dvě možnosti: odmítnout první krok, nebo přijmout poslední.

Detekční znaky🔗

Prvním znakem je nepoměr mezi podrobností popisu konečného stavu a podrobností popisu přechodů: konec řetězu je barvitý, mezikroky jsou naznačeny slovy „a pak“ nebo „to povede k“. Druhým znakem je jazyk nevyhnutelnosti, například „nevyhnutelně“, „dříve či později“, „otevřeme tím dveře“, bez uvedení mechanismu. Třetím znakem je chybějící zmínka o pojistkách: o tom, že každý další krok by vyžadoval samostatné rozhodnutí, které lze odmítnout. Čtvrtým znakem je vynechání historických nebo srovnávacích údajů: pokud podobný první krok jinde učinili a řetěz se nerozvinul, argument o tom mlčí. Pátým znakem je asymetrie: mluvčí vidí kluzký svah u kroků, které odmítá, ale ne u kroků, které sám navrhuje. V politické komunikaci se kluzký svah často používá k mobilizaci obavy, jak kompendium popisuje v kapitole o politické a ideologické EA. Pozorovatel by se měl ptát, zda mluvčí řetěz dokládá, nebo jen vypráví. Schéma argumentu z důsledků k tomu nabízí kritické otázky, z nichž nejdůležitější se týká toho, zda je udána pravděpodobnost důsledků a zda existují důvody k jejich očekávání (Walton, Reed a Macagno 2008).

Odlišení od platné argumentace🔗

Kluzký svah je legitimní argument, pokud je mechanismus přechodů pojmenován a doložen. Příkladem je argument z precedentu v institucích, které jsou vázány rovným zacházením: úřad, který povolí výjimku jednomu žadateli, bude ji muset zvažovat i u dalších, a to je pravidlo, ne domněnka. Legitimní je také kauzální kluzký svah, pokud existují empirické údaje o tom, jak první krok zvyšuje pravděpodobnost dalšího. Sociální psychologie popsala mechanismus, kterým souhlas s malou žádostí zvyšuje ochotu vyhovět žádosti větší (Freedman a Fraser 1966); v kontextech, kde jde o eskalaci závazku nebo nátlaku, je proto obava z kluzkého svahu opodstatněná a varování před prvním krokem může být rozumnou obranou. Hahn a Oaksford ukázali, že síla argumentů kluzkého svahu závisí na pravděpodobnosti přechodů a na tom, jak nepřijatelný je konečný stav, a že některé takové argumenty jsou při rozumném odhadu těchto veličin silné (Hahn a Oaksford 2007). Rozhodující tedy není forma, ale tři otázky: je mechanismus přechodu popsán, je doložen, a existují místa, kde by se vývoj mohl zastavit?

Stav poznání🔗

Bayesovský přístup k argumentaci změnil pohled na kluzký svah. Místo aby ho odmítal jako klam, posuzuje ho jako pravděpodobnostní argument, jehož síla je měřitelná a závisí na předchozích přesvědčeních o přechodech a na tom, jak závažný je konečný stav; rozumné hodnocení takového argumentu je podle tohoto rámce citlivé na obojí (Hahn a Oaksford 2007). Výzkum klamu konjunkce vysvětluje, proč jsou dlouhé řetězy přesvědčivější, než by měly být: každá další podrobnost zvyšuje reprezentativnost příběhu, a tedy jeho dojem věrohodnosti, zatímco jeho skutečná pravděpodobnost klesá (Tversky a Kahneman 1983). Výzkum postupného souhlasu naopak ukazuje, že některé svahy jsou reálné a že malé kroky mohou měnit sebepojetí a ochotu k dalším krokům (Freedman a Fraser 1966). Pro čtenáře kompendia to znamená, že kluzký svah nelze odbýt nálepkou klamu. U argumentů, které varují před eskalací manipulace, kontroly nebo nátlaku, mohou být obavy z prvního kroku dobře podložené; u argumentů, které varují před každou změnou, jsou často nepodložené. Kompendium nezná studii, která by srovnávala, jak často je kluzký svah v určitém typu diskuse oprávněný, a proto žádný odhad neuvádí.

Obrana a odpověď🔗

Základní odpovědí je rozložit řetěz na jednotlivé přechody a u každého se zeptat, co ho způsobuje, jak je pravděpodobný a co by mu mohlo zabránit. Tato odpověď nevyžaduje tvrzení, že řetěz neexistuje; vyžaduje jen, aby byl doložen. Druhou odpovědí je hledat srovnávací zkušenost: pokud byl podobný první krok učiněn jinde, je možné ověřit, zda řetěz pokračoval. Třetí odpovědí je navrhnout pojistky, které by vývoj zastavily na přijatelném místě, například zkušební období, hodnocení po určité době, výslovné hranice nebo nutnost samostatného rozhodnutí o každém dalším kroku. U pojmového kluzkého svahu je odpovědí ukázat, že z neostré hranice neplyne, že rozdíl mezi krajními stavy neexistuje, a že rozdíly ve stupni mohou být podstatné (Govier 2010). To, že mezi dnem a nocí je soumrak, neznamená, že den a noc nelze rozlišit. Čtvrtou obranou je uplatňovat stejné měřítko na obě strany: pokud mluvčí varuje před svahem jednoho kroku, je férové se zeptat, zda nevede k nežádoucím důsledkům i krok, který navrhuje on. Pátou obranou, zvlášť důležitou v kontextu tohoto kompendia, je nepodceňovat skutečné svahy. Člověk, který rozpoznává postupné stupňování požadavků ve vztahu nebo ve skupině, nepáchá klam, když odmítne další malý krok; naopak, kompendium popisuje řadu technik, které na postupnosti stojí, a obrana proti nim začíná právě rozpoznáním prvního kroku.

Literatura🔗

• Bentham, J. (1824). The Book of Fallacies. London: John and H. L. Hunt.
• Freedman, J. L., & Fraser, S. C. (1966). Compliance without pressure: The foot-in-the-door technique. Journal of Personality and Social Psychology, 4(2), 195–202.
• Govier, T. (2010). A Practical Study of Argument (7. vyd.). Belmont: Wadsworth.
• Hahn, U., & Oaksford, M. (2007). The rationality of informal argumentation: A Bayesian approach to reasoning fallacies. Psychological Review, 114(3), 704–732.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1983). Extensional versus intuitive reasoning: The conjunction fallacy in probability judgment. Psychological Review, 90(4), 293–315.
• Walton, D., Reed, C., & Macagno, F. (2008). Argumentation Schemes. Cambridge: Cambridge University Press.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Klamy předpokladu – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Odvolání na strach – příbuzné heslo (Klamy relevance, Appeal to fear)
• Odvolání na důsledky – příbuzné heslo (Klamy relevance, Appeal to consequences)
• Falešné dilema – příbuzné heslo (Klamy předpokladu, False dilemma)
• Falešná analogie – příbuzné heslo (Klamy předpokladu, False analogy)
• Klamné odvolání na precedent – příbuzné heslo (Klamy předpokladu, Fallacious appeal to precedent)
• Zjednodušená kauzalita – příbuzné heslo (Kauzální klamy, Causal oversimplification)
• Klam konjunkce – příbuzné heslo (Statistické a pravděpodobnostní klamy, Conjunction fallacy)
• Pravidlo argumentačního schématu – příbuzné heslo (Principy kritické diskuse a teorie argumentace, Argument-scheme rule)
• Argumentační schémata a kritické otázky – příbuzné heslo (Principy kritické diskuse a teorie argumentace, Argumentation schemes)
• Bayesovské pojetí klamů – příbuzné heslo (Principy kritické diskuse a teorie argumentace, Bayesian account of fallacies)
• Důsledek – příbuzné heslo (NLP vzorce: Sleight of Mouth, Consequence)

V kompendiu

• EA-1.2.1 Falešné dilema – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 7.8 Politická a ideologická EA — totalitní systémy, propaganda, populismus – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-5.4.26 Eskalace paradoxu hromady – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Argument z neuvěřitelnosti – předchozí heslo rodiny
• Klam utopených nákladů – další heslo rodiny