#fauly

147 stránek se štítkem #fauly.

Zobrazit v Mapě knihy Všechny štítky

Všechny stránky 147

Argument opakovánímKlam a taktika, v nichž se tvrzení místo dokladů podpírá opakováním. Proč opakování zvyšuje dojem pravdivosti, jak ho rozpoznat a jak na ně odpovědět.
Argument z mlčeníZávěr z toho, že pramen nebo osoba o něčem mlčí: kdy je mlčení skutečným dokladem, kdy klamem a jak se mlčení zneužívá proti svědkům a obětem.
BulverismusTaktika, která místo vyvrácení názoru vysvětluje, proč ho protivník zastává, a z domnělého motivu vyvozuje jeho chybnost. Struktura, znaky, odlišení a odpověď.
Falešná vyváženostPrezentace dvou stanovisek jako rovnocenných, ačkoli váha důkazů a odborné shody je na jedné straně: jak taktiku poznat a jak na ni věcně odpovědět.
Galileův gambitÚsudek, že odmítnutí odbornou obcí dokládá pravdivost, protože odmítnuti byli i průkopníci: logická vada argumentu, jeho znaky a odlišení od oprávněného nesouhlasu.
„Jen se ptám“Taktika, v níž se tvrzení nebo obvinění podává jako nevinná otázka, aby mluvčí nenesl důkazní břemeno. Struktura, znaky, odlišení od kontrolního dotazu a odpověď.
Kafkovská pastTaktika, v níž se popření obvinění samo počítá jako důkaz viny, takže obviněný nemá žádnou možnou obranu. Struktura nevyvratitelnosti, znaky, odlišení a odpověď.
Myšlenkově ukončující klišéKrátká, samozřejmě znějící fráze, která místo odpovědi ukončí úvahu nebo námitku. Liftonův pojem, struktura, znaky v uzavřených skupinách i v běžné řeči a odpověď.
Útěk k proceduřePřesun sporu z věci na formu, lhůty a příslušnost tak, aby se o obsahu nikdy nerozhodlo: struktura taktiky, její znaky v institucích a věcná obrana.
Palba nepravdPropagandistický model založený na objemu, rychlosti, opakování a lhostejnosti k pravdě i konzistenci: jak ho poznat a proč vyvracení jednotlivostí nestačí.
Personalizace sporuPřevedení věcného sporu na spor o osoby, vztahy, motivy a loajalitu, takže se o tvrzení přestane rozhodovat: struktura, znaky a návrat k předmětu.
Předstíraná starostNámitka podaná jako starost spojence, která ve skutečnosti směřuje k oslabení věci nebo k mlčení: struktura taktiky, znaky a věcná odpověď.
Vybírání podivínůVýběr nejvýstřednějšího zastánce názoru, který se pak vydává za typického představitele celé skupiny: struktura taktiky, její znaky a obrana.
Čtyři termínySylogismus, který místo tří termínů pracuje se čtyřmi, nejčastěji proto, že klíčové slovo změní význam mezi premisami: struktura, znaky, odlišení a obrana.
Existenční klamFormální klam, který z obecných premis vyvozuje částečný závěr o existenci: kde se ve výroku skrytě předpokládá, že třída má členy, a jak to rozpoznat.
Formální klamÚsudek, jehož závěr z premis neplyne kvůli stavbě úsudku samé: co je formální klam, jak ho odhalit protipříkladem a proč neplatnost neznamená nepravdivý závěr.
Kladný závěr ze záporné premisyFormální klam sylogismu, který ze záporné premisy vyvozuje kladný závěr: proč záporné zjištění nic nepřisuzuje, kde se chyba skrývá v protokolech a jak ji poznat.
Klam klamuKlam, který z vadnosti argumentu vyvozuje nepravdivost jeho závěru: proč špatný argument nevyvrací tvrzení a jak se pojmenovávání klamů mění v taktiku umlčení.
Klam maskovaného mužeFormální klam, který z rozdílu v tom, co o někom víme nebo si myslíme, vyvozuje, že jde o dvě různé osoby: zákon totožnosti v kontextech vědění, víry a uznání.
Klam modálního rozsahuFormální klam, který nutnost vztahu mezi dvěma tvrzeními přenáší na samotný závěr: od „nutně, jestliže A, pak B“ k „B je nutné“ a k nevyhnutelnosti, která neexistuje.
Nedovolená konverzeFormální klam, který z „všechna A jsou B“ vyvozuje „všechna B jsou A“: které soudy lze obrátit, jak se chyba přenáší na podmínky a pravděpodobnosti a jak ji poznat.
Nedovolený menší termínSylogismus, jehož závěr rozšíří menší termín na celou třídu, o níž premisy mluví jen zčásti: formální kostra stereotypu z vybraného vzorku, znaky, odlišení a obrana.
Nedovolený větší termínSylogismus, jehož závěr mluví o celé třídě většího termínu, ačkoli premisa o ní mluví jen zčásti: typické záporné závěry o lidech mimo skupinu, znaky a obrana.
Nerozložený střední termínSylogismus, který spojí dvě třídy jen proto, že sdílejí vlastnost: proč společný znak nedokládá příslušnost, jak se klam projevuje ve vině asociací a jak ho rozebrat.
Popření předchůdceNeplatný úsudek, který z nesplnění postačující podmínky vyvozuje, že nenastal ani její důsledek: záměna postačující a nutné podmínky, znaky, odlišení a obrana.
Potvrzení disjunktuFormální klam, který z potvrzení jedné možnosti v disjunkci vyvozuje vyloučení druhé: proč „nebo“ obvykle nevylučuje a kde chyba vede k přehlédnutí příčiny.
Potvrzení důsledkuNeplatný úsudek z podmínky a jejího důsledku na předchůdce: proč „sedí to“ nic nedokazuje, jak se chyba projevuje v diagnostice a vyšetřování a jak na ni odpovědět.
Vylučující premisyFormální klam sylogismu se dvěma zápornými premisami: proč ze dvou vyloučení nic neplyne, jak se chyba skrývá v alibi a v řetězech výluk a jak na ni odpovědět.
Záměna kvantifikátorůFormální klam, který z „každý má nějaké“ dělá „existuje jedno pro všechny“: jak záměna pořadí kvantifikátorů živí výklady o jediném původci a jak ji rozpoznat.
Problém „je“ a „má být“Princip, že z pouhých faktů neplyne norma bez hodnotící premisy: jak pomáhá odhalit skrytý přechod od popisu k příkazu a jak ho nezneužít.
Argument jedinou studiíKlam, kdy jediná studie rozhoduje spor nebo vyvrací soubor důkazů: proč jeden výsledek nestačí, kdy naopak váhu má a jak se ptát.
Klam placebaKlam, který zlepšení po zásahu připisuje jeho účinku, nebo po neúspěšném testu ustoupí k tomu, že „i placebo pomáhá“: struktura, znaky, obrana.
Klam rovnováhy důkazůKlam, který z existence dokladů na obou stranách vyvozuje vyrovnaný spor, nebo důkazy počítá místo vážení: struktura, znaky a odpověď.
Moralistický klamZrcadlo naturalistického klamu: z toho, jak by svět měl být, se vyvozuje, jaký je, a nepohodlná fakta se odmítají pro své morální důsledky.
Naturalistický klamKlam, který dobro ztotožňuje s přirozenou vlastností, nebo z přirozenosti vyvozuje správnost: jak ho poznat, odlišit od věcného argumentu a odpovědět.
Odvolání na anekdotuKlam, kdy osobní příběh nebo pár živých případů nahrazuje soustavné doklady: jak ho poznat a proč svědectví o vlastní zkušenosti klamem není.
Odvolání na starobylostKlam, který stáří učení, léku nebo praxe pokládá za doklad jeho pravdivosti či účinnosti: struktura, varovné znaky a věcná odpověď.
Vědecký žargon jako argumentTaktika, která místo dokladů nabízí odborné termíny: jak vědecký slovník budí dojem podloženosti, podle čeho ho poznat a jak na něj odpovědět.
AmfibolieKlam, v němž věta připouští dvě skladby a argument mlčky volí tu výhodnější: jak amfibolii poznat ve smlouvách, výpovědích a zprávách a jak odpovědět.
Definiční klamZtotožnění jedné vlastnosti s jinou definicí, která spornou otázku předem rozhodne: původ v Mooreově kritice, struktura, znaky, odlišení od operacionalizace a obrana.
EkvivokaceKlam, v němž jedno slovo mění během argumentu význam, takže závěr vypadá podložený: struktura, detekční znaky, odlišení od platné řeči a obrana.
Etymologický klamKlam, podle něhož „pravý“ význam slova určuje jeho původ, a ne současné užití: struktura, detekční znaky, oprávněná role etymologie a obrana.
Eufemismus a dysfemismusZjemňující a zhrubující pojmenování, která mění soud o věci beze změny faktů: kdy jde o ohleduplnost, kdy o zastírání škody a jak se jim bránit.
Klam děleníKlam, který vlastnost celku nebo skupiny přisoudí každé její části či členu: struktura, souvislost s kolektivní vinou a ekologickým klamem, znaky a obrana.
Klam důrazuKlam, v němž zvýraznění části výroku, citace nebo údaje vyvolá závěr, který text sám neobsahuje: struktura, detekční znaky, odlišení a obrana.
Klam skládáníKlam, který vlastnost částí bez dalšího přisoudí celku: kdy přenos z částí na celek selhává, jak ho poznat v medicíně, ekonomii a výzkumu a jak odpovědět.
Nabitý jazykSlova, jejichž citový náboj vynáší verdikt dřív, než zazní argument: struktura nabitého jazyka, jeho znaky, výzkum rámcování a jak se mu bránit.
Přesvědčovací definiceDefinice, která slovu s kladným nebo záporným nábojem tiše mění obsah, aby hodnocení přešlo na nový předmět bez argumentu: jak ji poznat a jak na ni odpovědět.