Texaský střelec🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	AF-04.06
Katalog	Argumentační fauly
Rodina	Kauzální klamy
Druh	neformální klam
Anglicky	Texas sharpshooter
Jiné názvy	klam texaského ostrostřelce, terč dokreslený po výstřelu
Užití	chyba i taktika
Riziko zneužití	střední
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Klam texaského střelce popisuje usuzování, které nejprve prohlédne data, najde v nich nápadný shluk nebo shodu a teprve potom kolem něj vymezí hypotézu, jako by byla stanovena předem. Název vychází z obrazu střelce, který vypálí do stěny stodoly, a pak kolem nejhustšího místa zásahů namaluje terč, aby se prohlásil za mistra. Klam má dvě složky. První je přehlížení náhody: v každém dostatečně velkém souboru se shluky objevují samy od sebe, protože náhodné rozložení není rovnoměrné. Druhou je dodatečné vymezení: hranice oblasti, období, skupiny nebo kritéria se volí podle toho, kde se shluk nachází, takže výsledek je nastaven tak, aby vypadal významně. Klam tak souvisí s výběrem třešniček, který vybírá potvrzující případy, a s klamem hledání jinde, který přehlíží, kolik míst se prohledalo. Od nich se liší tím, že zdůrazňuje dodatečnou konstrukci hypotézy a příčinný výklad shluku. Psychologický výzkum ukazuje, že lidé vnímají náhodné řady a rozložení jako méně náhodné, než ve skutečnosti jsou, a v shlucích hledají příčinu (Gilovich 1991).

Původ a souvislosti🔗

Obraz texaského střelce se rozšířil v epidemiologii a ve statistice jako ilustrace problému shluků onemocnění. Když obyvatelé určité lokality zaznamenají několik případů vzácné nemoci, přirozeně hledají příčinu v blízkém zdroji znečištění, vysílači nebo továrně. Zdravotnické úřady pak čelí obtížné otázce, zda shluk přesahuje to, co by vzniklo náhodou. Psychologie úsudku přispěla k porozumění tomu, proč jsou shluky tak přesvědčivé. Tversky a Kahneman ukázali, že lidé očekávají, že i malé vzorky budou věrně odrážet vlastnosti celku, a že odchylky od očekávání proto vykládají jako signál, ne jako šum (Tversky a Kahneman 1971). Gilovich, Vallone a Tversky doložili, že pozorovatelé basketbalových utkání vidí „horkou ruku“, tedy série úspěšných hodů, které jdou nad rámec náhody, i tam, kde statistická analýza takové série nenachází (Gilovich, Vallone a Tversky 1985); tomuto jevu se věnuje heslo horká ruka. Kahneman uvádí příklad regionálních rozdílů ve výskytu nemoci, kde nejvyšší i nejnižší hodnoty připadají na oblasti s malým počtem obyvatel, protože malé soubory kolísají víc; kdo si všimne jen jednoho z extrémů, snadno mu vymyslí příčinu (Kahneman 2011). Filozoficky souvisí klam s Popperovým požadavkem, aby vědecká hypotéza riskovala vyvrácení: hypotéza utvořená až podle dat nemůže daty selhat (Popper 1959).

Struktura argumentu🔗

Argument postupuje v opačném pořadí, než jak by měl postupovat test hypotézy. Správně se nejprve stanoví, co se bude zkoumat, jakou oblast a jaké období test pokrývá a jaký výsledek by hypotézu podpořil nebo vyvrátil, a teprve pak se data sbírají a hodnotí. Texaský střelec začíná daty. Prohlédne je, všimne si nápadného místa a vymezí hranice tak, aby shluk obepínaly. Potom konstatuje, že v takto vymezené oblasti je výskyt neobvykle vysoký, což je pravda, ale je to pravda vytvořená samotným vymezením. Nakonec přidá příčinný výklad: v blízkosti se nachází něco, co mohlo shluk způsobit. Výklad je přesvědčivý, protože v blízkosti libovolného místa se téměř vždy něco nachází. Struktura je obdobná i mimo epidemiologii. Vykladač proroctví prohledává text, dokud nenajde pasáž, kterou lze vztáhnout k nedávné události. Analytik hledá v mnoha ukazatelích ten, který se pohnul před krizí, a prohlásí ho za předzvěst. Vyšetřovatel vybírá z množství stop ty, které odpovídají jeho podezření, a sestaví z nich obraz. Ve všech případech se tvrzená pravidelnost netestuje na nových datech, ale konstruuje z dat, která ji mají potvrdit (Nickerson 1998).

Detekční znaky🔗

Prvním znakem je, že nelze zjistit, kdy a jak byla hypotéza stanovena; zda předcházela datům, nebo z nich vznikla. Druhým znakem jsou hranice, které působí libovolně: proč právě tato ulice, tento rok, tato skupina pacientů? Třetím znakem je chybějící srovnání s očekávaným výskytem a s tím, kolik podobných shluků by vzniklo náhodou ve srovnatelných oblastech. Čtvrtým je velké množství možných výsledků, z nichž se vybere ten, který vyšel; čím víc ukazatelů, oblastí nebo podskupin se prohlédlo, tím pravděpodobnější je, že některý vybočí. Pátým znakem je odolnost výkladu vůči novým datům: pokud se shluk v dalším období neopakuje, výklad se neopustí, ale přizpůsobí. Šestým je výrazná emoční náplň, protože shluky se týkají nemocí, neštěstí nebo zločinů, a proto se jim věnuje pozornost bez ohledu na jejich statistickou váhu. Gilovich upozorňuje, že lidé jsou zvlášť náchylní vidět řád v datech, která jsou jim předkládána jako smysluplná, a že intuitivní představa náhody obsahuje méně shluků a sérií, než kolik jich náhoda skutečně tvoří (Gilovich 1991).

Odlišení od platné argumentace🔗

Pozorování shluku je legitimním začátkem zkoumání, nikoli jeho koncem. Platný postup zachází se shlukem jako se zdrojem hypotézy, kterou je třeba ověřit na datech, z nichž nevznikla. Pokud se podezření z jedné lokality potvrdí v jiných lokalitách se stejnou expozicí, nebo pokud se v téže lokalitě objeví v dalším období, váha důkazu roste. Rovněž je legitimní, když se šetření shluku řídí předem stanoveným protokolem s hranicemi, srovnávací mírou a kritériem pro poplach. Popperovo rozlišení mezi hypotézou, která riskuje vyvrácení, a hypotézou upravenou tak, aby s daty souhlasila za každou cenu, zde poskytuje dobré kritérium (Popper 1959). Bayesovská perspektiva doplňuje, že shluk je důkazem jen tehdy, je-li pod příčinnou hypotézou pravděpodobnější než pod hypotézou náhody, a že tento rozdíl lze odhadnout teprve tehdy, když se započítá, kolik míst se prohledalo (Hahn a Oaksford 2007). Platná argumentace tedy shluk nepomíjí, ale ani mu nepřipisuje více, než co nese.

Stav poznání🔗

Výzkum vnímání náhody patří k dobře rozvinutým oblastem psychologie úsudku. Tversky a Kahneman popsali víru v zákon malých čísel, tedy očekávání, že malé vzorky budou reprezentativní, a ukázali, že i vyškolení výzkumníci podceňují kolísání malých souborů a odchylky vysvětlují příčinně (Tversky a Kahneman 1971). Studie horké ruky doložila, jak silně lidé vidí série tam, kde je data nepotvrzují (Gilovich, Vallone a Tversky 1985). Pozdější statistické práce tuto studii znovu analyzovaly a část odborníků dnes připouští, že malý efekt série v basketbalu může existovat; to však nemění závěr, že intuitivní vnímání sérií je silnější, než by odpovídalo datům. Gilovich shrnul, že vnímání řádu v náhodě je jedním ze základních zdrojů pevných, ale nepodložených přesvědčení (Gilovich 1991). Nickerson ukázal, že jakmile má člověk hypotézu, vybírá a interpretuje data tak, aby ji potvrzovala (Nickerson 1998). V oblasti veřejného zdraví je šetření shluků uznávaným, ale obtížným úkolem, protože mezi skutečnými signály a náhodnými shluky se rozlišuje jen s pomocí předem stanovených pravidel a srovnání.

Vztah k technikám kompendia🔗

V kontextu kompendia se klam objevuje v uzavřených skupinách a v kultu osobnosti, kde se naplněná předpověď vůdce připomíná, kdežto nenaplněné se zapomínají nebo dodatečně přeloží. Jde o výběrové zacházení s doklady, které Nickerson popsal jako jeden z projevů potvrzovacího zkreslení (Nickerson 1998). Stejně působí výklad „znamení“, při kterém se v životě člena hledají události, jež lze vztáhnout k doktríně. Souvisí to s magickým myšlením, které shluku přisuzuje smysl a záměr. Ve forenzním prostředí se klam projevuje tak, že se ze souboru stop vyberou ty, které odpovídají podezření, a ostatní se pominou; obecný rámec pro posuzování důkazů podává stránka forenzní a právní rozměr EA.

Obrana a odpověď🔗

Základní odpovědí je otázka po pořadí: byla hypotéza stanovena předtím, než se data prohlédla, nebo až potom? Druhou otázkou je otázka po srovnání: kolik podobných shluků by vzniklo náhodou ve stejně velkých oblastech nebo obdobích? Třetí otázkou je otázka po rozsahu hledání: kolik míst, ukazatelů nebo skupin se prohledalo, než se našel tento výsledek? Čtvrtou je otázka po replikaci: objeví se souvislost znovu v datech, která do původního výběru nepatřila? Tyto otázky odpovídají Popperovu požadavku, aby hypotéza mohla selhat (Popper 1959). U osobních zážitků náhody, například u shody snu s pozdější událostí, pomáhá připomenout, kolik snů a událostí se za stejnou dobu neshodovalo; i velmi nepravděpodobná shoda je při velkém počtu příležitostí očekávatelná (Gilovich 1991). V odborném prostředí je nejlepší ochranou předem zaregistrovaný protokol, který určuje hypotézu, data a kritéria hodnocení dřív, než se výsledky spočítají. Vůči vlastnímu sklonu k dodatečným výkladům pomáhá zapsat si předpověď předem a pak ji porovnat s tím, co se skutečně stalo (Nickerson 1998).

Literatura🔗

• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Gilovich, T., Vallone, R., & Tversky, A. (1985). The hot hand in basketball: On the misperception of random sequences. Cognitive Psychology, 17(3), 295–314.
• Hahn, U., & Oaksford, M. (2007). The rationality of informal argumentation: A Bayesian approach to reasoning fallacies. Psychological Review, 114(3), 704–732.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Nickerson, R. S. (1998). Confirmation bias: A ubiquitous phenomenon in many guises. Review of General Psychology, 2(2), 175–220.
• Popper, K. R. (1959). The Logic of Scientific Discovery. London: Hutchinson.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1971). Belief in the law of small numbers. Psychological Bulletin, 76(2), 105–110.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Kauzální klamy – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Záměna kvantifikátorů – příbuzné heslo (Formální klamy, Quantifier shift)
• Výběr třešniček – příbuzné heslo (Klamy předpokladu, Cherry picking)
• Jediná příčina – příbuzné heslo (Kauzální klamy, Fallacy of the single cause)
• Magické myšlení – příbuzné heslo (Kauzální klamy, Magical thinking)
• Hráčský klam – příbuzné heslo (Statistické a pravděpodobnostní klamy, Gambler's fallacy)
• Horká ruka – příbuzné heslo (Statistické a pravděpodobnostní klamy, Hot-hand fallacy)
• Zákon malých čísel – příbuzné heslo (Statistické a pravděpodobnostní klamy, Law of small numbers)
• Klam hledání jinde – příbuzné heslo (Statistické a pravděpodobnostní klamy, Look-elsewhere effect)

V kompendiu

• EA-7.3.2 Tversky a Kahneman: Heuristiky – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Kognitivní biasy – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Forenzní a právní rozměr EA – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Přehlížená společná příčina – předchozí heslo rodiny
• Klam regrese – další heslo rodiny