#fauly
147 stránek se štítkem #fauly.
Všechny stránky 147
- Odvolání na emoceKlam, v němž vyvolaná emoce zastupuje důvod pro závěr: kdy je odkaz na city relevantní, kdy manipulativní, podle čeho se to pozná a jak na něj odpovědět.
- Odvolání na nevědomostZávěr z toho, že něco nebylo prokázáno nebo vyvráceno: kdy jde o klam a přesun důkazního břemene, kdy o rozumný závěr z negativního nálezu a jak to rozlišit.
- Odvolání na novostKlam, který z toho, že je metoda, teorie nebo produkt nový, vyvozuje, že je lepší: jak ho poznat, kdy je novost skutečným dokladem a jak na něj odpovědět.
- Odvolání na přirozenostKlam, který z toho, že je něco přírodní nebo přirozené, vyvozuje, že je to dobré, zdravé nebo správné: jak ho poznat v medicíně, morálce i reklamě a jak odpovědět.
- Odvolání na síluKlam, v němž hrozba sankce nebo násilí nahrazuje důvody pro přijetí stanoviska: jak ho poznat ve vztazích, institucích a skupinách a jak se mu bránit.
- Odvolání na soucitKlam, v němž utrpení nebo bezmoc mluvčího či někoho jiného zastupuje důvody pro závěr: kdy je soucit relevantní, kdy manipulativní a jak na něj odpovědět.
- Odvolání na strachKlam, v němž vyvolaná obava zastupuje důvody pro závěr: jak se strašení liší od oprávněného varování, jak ho poznat v politice i v uzavřených skupinách a jak odpovědět.
- Odvolání na tradiciKlam, který z délky trvání nějaké praxe nebo přesvědčení vyvozuje jeho správnost: jak ho poznat, kdy je tradice skutečným dokladem a jak na něj odpovědět.
- Okolnostní útok na osobuKlam, který tvrzení zamítá kvůli zájmu, postavení nebo situaci mluvčího: kdy je poukaz na střet zájmů důvodem k ověření a kdy náhradou za vyvrácení.
- Otrávení studnyPreventivní diskreditace: zdroj, svědek nebo kritik se znehodnotí dřív, než promluví, takže nic z toho, co řekne, už nemá váhu. Struktura, znaky a obrana.
- Rozjetý vlakKlam, který přijetí názoru, výrobku nebo kroku zdůvodňuje rostoucím počtem stoupenců a obavou ze zaostání: struktura, znaky, vyrobené trendy a obrana.
- Slaměný panákKlam, v němž se místo skutečného stanoviska vyvrací jeho zkreslená, slabší podoba: jak zkreslení poznat, odlišit od poctivého shrnutí a jak se vrátit k původnímu stanovisku.
- Ty takyKlam, který výtku odmítá poukazem na to, že se jejímu obsahu nevyhýbá ani kritik: struktura, znaky, rozdíl mezi nekonzistencí mluvčího a nepravdou tvrzení.
- Vina asociacíKlam, který osobu nebo návrh hodnotí podle toho, s kým jsou spojeni: struktura, znaky, kdy je spojení věcným důvodem a jak se vrátit k vlastnostem věci.
- WhataboutismOdpověď na kritiku protiotázkou „a co vy?“: jak se pozná přesun pozornosti k cizímu selhání, kdy je srovnání oprávněnou námitkou konzistence a jak se vrátit k věci.
- Ekologický klamUsuzování z dat o skupinách, oblastech nebo státech na vlastnosti a chování jednotlivců: proč souvislost mezi celky nemusí platit uvnitř nich.
- Klam hledání jindeKlam, který hodnotí nápadný výsledek nalezený prohledáním mnoha možností, jako by byl jedinou testovanou hypotézou: shluky, výkyvy a mnohonásobná srovnání.
- Horká rukaVíra, že krátká série úspěchů dokládá stav, který bude pokračovat: klasický výzkum, jeho pozdější revize, znaky klamu a jak oddělit dojem ze série od dat.
- Hráčský klamPřesvědčení, že nezávislé náhodné události vyrovnávají předchozí sérii, takže dlouho chybějící výsledek je „na řadě“: struktura, znaky, odlišení a obrana.
- Klam konjunkceÚsudek, podle něhož je souběh dvou událostí pravděpodobnější než jedna z nich: proč podrobný příběh přesvědčuje víc, jak ho poznat a jak na něj odpovědět.
- Klam obhájceChybný výklad statistického důkazu, podle něhož stopa, kterou sdílí mnoho lidí, nemá žádnou váhu: proč zúžení okruhu není bezvýznamné a jak klam odhalit.
- Klam žalobceZáměna pravděpodobnosti důkazu za předpokladu neviny s pravděpodobností neviny za předpokladu důkazu: struktura klamu, soudní případy, znaky a obrana.
- McNamarův klamKlam, který za skutečný cíl vydává to, co se dá snadno změřit, a neměřené prohlašuje za nedůležité: od počítání obětí ve Vietnamu po metriky institucí.
- Záměna relativního a absolutního rizikaKlam, při kterém se změna rizika sdělí jen relativně, bez výchozí četnosti: proč „o polovinu vyšší riziko“ může znamenat zanedbatelný rozdíl a jak se ptát.
- Simpsonův paradoxStatistický jev, kdy se vztah platný v každé podskupině po sloučení dat oslabí, zmizí nebo obrátí: jak vzniká, proč klame a kdy rozhodují souhrny.
- Zákon malých číselIntuice, že i malý vzorek věrně zrcadlí populaci: proč se z několika případů usuzuje příliš mnoho, jak to poznat v datech i v rozhovoru a jak na to odpovědět.
- Zanedbání základní míryÚsudek o pravděpodobnosti, který se opírá jen o názorný důkaz a přehlíží, jak častý je jev v populaci: struktura klamu, znaky, odlišení a obrana.
- Zavádějící grafGrafické zobrazení dat, jehož měřítko, výřez nebo forma vyvolá dojem, který čísla nepodporují: useknuté osy, zvětšené obrázky a vybraná období.
- Zavádějící živostKlam, při kterém jeden živý, dramatický nebo osobně prožitý případ převáží nad soustavnými údaji o mnoha případech: jak ho rozpoznat a jak na něj věcně odpovědět.
- Zkreslení přežitímZávěr vyvozený jen z případů, které prošly sítem úspěchu nebo trvání, zatímco neúspěšné zmizely z dohledu: struktura klamu, znaky, odlišení a obrana.
- Zkreslený výběrZávěr o celé populaci vyvozený ze vzorku, jehož složení určil způsob výběru: samovýběr, dostupnost, klinické síto. Struktura klamu, znaky, odlišení a obrana.
- Argumentační schémata a kritické otázkyTypické vzorce domnělého usuzování, jako argument z odborného názoru nebo z důsledků, a kritické otázky, které rozhodují, kdy obstojí a kdy se mění v klam.
- Argumentační teorie uvažováníTeorie, podle níž se lidský rozum vyvinul k tvorbě a posuzování argumentů v rozhovoru: proč je jednostranný v osamění a spolehlivější ve skupinové diskusi.
- Bayesovské pojetí klamůPřístup, který sílu argumentu měří tím, jak by měl změnit přesvědčení: vysvětluje, proč je týž typ argumentu jednou rozumný a jindy klamný.
- Dialektika a eristikaRozdíl mezi sporem, který hledá rozumné řešení, a sporem vedeným o vítězství: jak se eristika pozná, proč v ní klamy bují a jak vrátit spor k věci.
- Inokulace proti klamůmPředběžné varování a ukázka oslabené podoby klamu, které zvyšují odolnost vůči jeho pozdějšímu působení: teorie, doklady účinnosti, meze a etika.
- Motivované uvažováníUvažování, ve kterém o hledání a hodnocení důkazů rozhoduje žádoucí závěr: jak plodí výběr třešniček, posouvání branek a dvojí metr a jak ho rozpoznat.
- Ocelový panákZáměrná rekonstrukce nejsilnější podoby cizího argumentu před jeho posouzením: opak slaměného panáka, jeho meze a podoby, ve kterých se mění v zástěrku.
- Pragma-dialektikaTeorie argumentace, která chápe spor jako kritickou diskusi se čtyřmi fázemi a deseti pravidly a klam jako tah, který brání rozumnému vyřešení rozdílu názorů.
- Pravidlo argumentačního schématuSedmé pravidlo kritické diskuse: stanovisko je obhájeno jen vhodným a správně použitým argumentačním schématem. Autorita, většina, analogie a kauzalita.
- Pravidlo důkazního břemeneDruhé pravidlo kritické diskuse: kdo předloží stanovisko, musí ho na žádost obhájit. Únik před břemenem, jeho přesun a jak je v rozhovoru rozpoznat.
- Pravidlo nevyslovené premisyPáté pravidlo kritické diskuse: nevyslovenou premisu nelze druhému falešně přisoudit ani ji u sebe popřít. Rekonstrukce implicitních premis a jejich zneužití.
- Pravidlo platnostiOsmé pravidlo kritické diskuse: úsudek musí být logicky platný, nebo platným učinitelný doplněním nevyslovených premis. Formální klamy, skládání a dělení.
- Pravidlo relevanceČtvrté pravidlo kritické diskuse: stanovisko se smí hájit jen argumentací, která se k němu vztahuje. Irelevantní argumentace, apel na emoce a předvádění vlastní osoby.
- Pravidlo stanoviskaTřetí pravidlo kritické diskuse: útok musí mířit na stanovisko, které protistrana skutečně předložila. Slaměný panák, zkreslení a vytržení z kontextu.
- Pravidlo svobodyPrvní pravidlo kritické diskuse: nikdo nesmí druhému bránit předložit stanovisko nebo o něm pochybovat. Které fauly je porušují a jak je rozpoznat.
- Pravidlo uzavřeníDeváté pravidlo kritické diskuse: neúspěšná obhajoba vede ke stažení stanoviska, úspěšná ke stažení pochybnosti. Odmítnutí výsledku a jeho přecenění.
- Pravidlo užívání jazykaDesáté pravidlo kritické diskuse: žádné nejasné ani matoucí formulace a co nejpřesnější výklad formulací druhého. Nejasnost, dvojznačnost a jejich zneužití.